Rozhovor s Václavem Klíčem, který inicioval petici za přejmenování náměstí 9. května. Záměrem se bude zabývat boskovické zastupitelstvo na zářijovém jednání.
Jak vznikla myšlenka na přejmenování náměstí 9. května?
Myšlenku iniciovat přejmenování náměstí 9. května nosím v hlavě už hodně dlouho. Pravděpodobně sahá do doby, kdy jsem jako malý skaut stával u sochy T. G. Masaryka při oslavách 28. října a přemýšlel jsem, proč slavíme vznik republiky na náměstí 9. května. Konec války si přitom připomínáme jinde – a navíc 8. května.
K rozhodnutí sepsat petici jsem dospěl letos v zimě, když jsme s Ladislavem Oujeským diskutovali o plánovaných oslavách 80. výročí konce války. Zjistili jsme, že máme na název náměstí stejný názor – a že v Boskovicích nejsme sami.
Proč je to podle tebe důležité? Jaká je tvoje hlavní motivace?
Bydlím nedaleko náměstí 9. května a denně přes něj chodím nebo projíždím. Nachází se tu úřad, knihovna, tři školy, na které možná budu za pár let posílat i své děti. Pro někoho jsou právě tyto instituce hlavním důvodem, proč náměstí nepřejmenovávat – kvůli zbytečné administrativě. Pro mě je to naopak důvod hlavní.
Myslím si, že místo, kde sídlí tolik veřejných institucí, by mělo nést jméno, které je důstojné a inspirativní. Například po osobnosti, kterou lze dětem z místních škol představit jako pozitivní vzor. Název „9. května“ je spojen s komunistickou ideologií a tento den se už 35 let v naší zemi neslaví.
Jaká je historie názvů tohoto náměstí? Jak dlouho se jmenuje 9. května a jak to bylo předtím?
Tato část Boskovic se začala rozvíjet zejména ve 20. a 30. letech minulého století. Dominantní budovy zdejší zástavby symbolizují prvorepublikový rozkvět města. Tehdejší zastupitelé proto v roce 1927 pojmenovali přilehlou ulici na JUDr. Josefa Kirchmanna – na počest významného boskovického starosty a poslance Moravského zemského sněmu.
Kirchmann se mimo jiné zasloužil o založení Sokola, místní pobočky Červeného kříže, vznik gymnázia, železniční spojení Skalice nad Svitavou – Chornice nebo o rozvoj silniční sítě v regionu. Jeho jméno ulice nesla až do konce 50. let, kdy se prvorepublikové názvy a symboly staly nežádoucími. V dubnu 1959 byla pokoutně stržena socha T. G. Masaryka a vzápětí ulice přejmenována na Lidickou.
V městské kronice se výslovně o vzniku názvu náměstí 9. května nepíše. Nicméně od května 1959 se tento název začíná používat. Je velmi pravděpodobné, že přejmenování Kirchmannovy ulice na Lidickou bylo spojeno i se zavedením názvu „náměstí 9. května“ – oba názvy souvisejí s druhou světovou válkou. Kronikář to zřejmě jen opomněl zaznamenat.
Jaké dnešní jsou alternativy názvu?
V petici navrhujeme dvě varianty: náměstí 8. května (datum Dne vítězství) a náměstí Josefa Kirchmanna (obnova historického názvu podle přání zastupitelů z roku 1927). Ve druhém případě by ještě připadala v úvahu varianta Kirchmannovo náměstí, aby tvar lépe zapadal mezi názvy ostatních náměstí.
Při sběru podpisů zazníval i názor, že místo není náměstím, a výraz „náměstí“ by se měl vypustit. Takový návrh ale v petici není – ten by musel vzejít přímo od zastupitelů.
Preferuješ nějaký?
Ano, dávám přednost názvu „náměstí Josefa Kirchmanna“. Jde o jednu z nejvýznamnějších osobností v historii Boskovic, kterou komunistický režim zcela vymazal z povědomí obyvatel. Přejmenování by bylo krokem k jeho rehabilitaci.
Zároveň bychom se tak vyhnuli sporům o to, který květnový den je tím „správným“ datem konce války. V Boskovicích už navíc máme jiná místa, kde si konec války připomínáme – a také jiné ulice, které na toto období odkazují. V neposlední řadě by tím základní škola získala silný příběh a osobnost, na níž by mohla stavět svou identitu.
Po Listopadu 89 se několik ulic v Boskovicích přejmenovalo – jak to, že na náměstí 9. května tehdy nedošlo?
Na to by nejlépe odpověděl někdo, kdo to tehdy zažil. Nicméně krátce po revoluci probíhaly diskuze o tom, které datum bychom měli považovat za oficiální konec války. Ani v Boskovicích v tom tehdy nemuselo být jasno.
Na celostátní úrovni došlo ke změně svátku z 9. na 8. května v roce 1991 – a v parlamentu to bylo předmětem dlouhých debat. Zajímavostí může být, že změnu navrhl a prosadil Miloš Zeman.
Objevovaly se takové iniciativy v uplynulých 35 letech? Mám dojem, že to řešíval taky bývalý ředitel muzea Přemysl Reibl.
Ano, podle toho, co jsem slyšel, zhruba před 20 lety taková iniciativa proběhla. Změnu se ale nepodařilo prosadit kvůli obavám z administrativní zátěže, kterou by to přineslo školám a úřadům. Rozdíl oproti dnešku je ten, že tehdy šlo jen o zastupitelskou iniciativu, nikoliv petici obyvatel.
Jsou i další takové problematické názvy ulic?
Názvů z doby komunismu je tu stále relativně dost a někteří signatáři petice na to upozorňovali. Mezi asi nejkontroverznější patří ulice Ludvíka Vojtěcha (komunistický politik a poslanec), Antonína Trapla (vedoucí místních Lidových milicí) a Švermova, pojmenovaná po komunistickém politikovi a spolupracovníkovi Klementa Gottwalda. Jejich přejmenování by se ale dotklo výrazně většího počtu lidí než v případě náměstí 9. května.
Co mě možná mrzí víc než staré názvy, je trend pojmenovávat nové ulice neutrálně a bez vztahu k místní historii. Přitom máme spoustu významných osobností, které by si takovou poctu zasloužily.
S jakým úspěchem se setkala petice za přejmenování náměstí 9. května? Kolik máte podpisů?
Posbírali jsme zhruba 150 podpisů, přičemž jsme si stanovili minimální cíl 60 podpisů – to je přibližně počet, při kterém se městské zastupitelstvo musí peticí ze zákona zabývat.
Podpisy jsme sbírali převážně při oslavách 80. výročí konce války. Nevedli jsme k tomu žádnou kampaň ani online sběr, i když by to jistě přineslo vyšší čísla. Důvodem byla snaha vyhnout se útokům trollů a chatbotů, kteří často reagují na témata odporující ruskému výkladu dějin nenávistí a urážkami.
Jaké bylo shánění podpisů? S jakou reakcí ses setkával?
Pro mě osobně to bylo vystoupení z komfortní zóny a z reakcí jsem měl nejprve obavy. Většina lidí ovšem reagovala pozitivně nebo neutrálně. Ti, kteří s návrhem nesouhlasili, se vyjadřovali slušně a vedli jsme korektní diskuzi.
Objevil se i názor, že název náměstí je odvozen od data osvobození Boskovic, a že jeho změna by znamenala přepisování historie. To mě přimělo dohledat dostupné archivní informace – a nikde jsem nenašel žádný záznam, který by tuto teorii potvrzoval.
Rudá armáda sice skutečně dorazila do Boskovic 9. května 1945, ale samotné pojmenování náměstí s tím nemělo přímou souvislost. Pokud bychom chtěli označit ulici, která připomíná příchod Rudé armády do Boskovic, pak je to ulice Dukelská. O té se v městské kronice píše:
K uctění trvalé památky slovenského povstání a slavných bojů československé brigády po boku Rudé armády u Dukly i tam padlých hrdinů, nazvána byla část Sušilovy třídy od lihovaru až na konec k lesu Dukelská ulice. Tou ulicí přišli k nám památného 9. května první jednotky Rudé armády a s nimi českoslovenští vojáci.
Jaký bude teď další postup? Kdy a jak se bude o věci rozhodovat?
Petici jsme podali na městský úřad začátkem července. Od té doby neznám oficiální stanovisko ani postup Rady. Předpokládám ale, že se petice dostane na program zářijového zastupitelstva.
Máš nějakou představu o tom, jak si návrh politicky stojí a jakou má šanci na podporu?
Pod petici se podepsalo mnoho zastupitelů z koalice i opozice. Svůj podpis připojila paní starostka, oba místostarostové i paní senátorka Vítková. Mám tedy subjektivní pocit, že návrh má podporu a mohl by získat potřebnou většinu.
Zároveň si uvědomuji, že podpis pod peticí ještě neznamená jistotu hlasu na zastupitelstvu. Může se stát, že třeba kvůli obavám z administrativních dopadů někteří zastupitelé nakonec podporu stáhnou.
