Boskovičtí zastupitelé se na svém posledním zasedání rozhodli připojit se k názoru a doporučení městské rady a nepodpořit projekt společnosti Post Bellum, jehož náplní bylo zaznamenat vzpomínky několika místních pamětníků, do jejichž životů zasáhly totalitní režimy 20. století. Od vládnoucí koalice i od zastupitelstva jako celku je to vzhledem k rozložení politických sil tak trochu nepochopitelné. A hlavně je to smutné.
Ještě ke všemu je to i trochu záhadné a zvláštní, protože na přímou otázku opoziční zastupitelky Kristýny Znamenáčkové (Piráti), proč rada doporučuje projekt nepodpořit, odpověděl místostarosta Petr Malach (ČSSD): „Přiznám se, že na tuto otázku neznám odpověď."
Zapsaný ústav Post Bellum žádal město o přispění 65 tisíc korun, celkové náklady na projekt jsou dvojnásobné. Cílem je natočení šesti pamětníků z Boskovic a následná prezentace jejich příběhů v Boskovicích prostřednictvím výstavy o šesti panelech. Badatelé se plánují soustředit na vzpomínky lidí spojených s židovskou čtvrtí -- na ženy, jejichž předkové žili na Plačkově či Bílkově ulici, na další vzpomínky dcery posledního boskovického rabína Isidora Reicha Evy Morris a na dalšího pamětníka, který má zaznamenány vlastní vzpomínky o ulicích a obyvatelích židovské čtvrti.
Společnost Post Bellum se věnuje nahrávání pamětníků už dvacet let. Vytvořila tak profesionálně zpracovanou a obsažnou databázi důležitých pramenů k naší novodobé historii. Práce známá především díky této sbírce nazvané Paměť národa je skutečně mimořádná, systematická a odborná. Boskovice mohou být jen rády, že se i u nás našel spolupracovník Paměti národa, který se místním pamětníkům věnuje. A my v Ohlasech jsme moc rádi, že pro nás tento badatel -- Ladislav Oujeský -- právě nyní začal psát speciální seriál založený na vzpomínkách regionálních pamětníků.
Okrajově zaznělo, že by město mohlo zvládnout pořídit si nahrávky samo. Pokud by toto mělo být důvodem odmítnutí dotace, jedná se o hluboký omyl. Post Bellum jednak disponuje speciální nahrávací technikou, ale především je důležité to, že boskovičtí pamětníci budou součástí pečlivě zpracovávané a pro další badatele systematicky budované sbírky -- a v neposlední řadě vést kvalitně takový rozhovor a získat maximum relevantních informací si vyžaduje práci zkušeného, vyškoleného tazatele, který se navíc dobře orientuje v historických i specificky lokálních souvislostech našich moderních dějin. A takoví nerostou na stromech, ani na městských úřadech.
Nepochopitelé je odmítnutí podpory pro Post Bellum i politicky. Nové vedení boskovické radnice vytvořilo své jádro v koalici SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Tyto strany se dlouhodobě vymezují proti komunistům a totalitnímu myšlení, takže podporu tak respektované, významné a nejen symbolicky a rétoricky fungující organizace, jako je Post Bellum, bych pokládal spíše za samozřejmost. Málokdo má za sebou tolik precizní a navíc i v nejrůznějších mediálních výstupech mimořádně dobře prezentované práce. A řekněme si to upřímně, i kdyby město nepodpořilo projekt v plné výši, tak pár desítek tisíc není nic, co by rozpočet Boskovic rozkolísalo.
Je velká škoda, že opozice na zastupitelstvu nepřišla s protinávrhem, který by nechal hlasovat o aktivní podpoře konkrétní částky pro Post Bellum. Mohlo být jasněji vidět, jak se zastupitelé zachovají. A třeba by to po náležité diskusi pochopili jako šanci svůj postoj přehodnotit.
I tak je hlasování smutným svědectvím nejen o falešném antikomunismu mnohých, ale celkově o nedostatku respektu k odborné a záslužné práci v oblasti moderní historie, té české i té lokální.
K tomuto nešťastnému postoji se nepřipojili pouze všichni tři pirátští zastupitelé, Lukáš Holík z hnutí ANO a bývalá lidovecká místostarostka Dagmar Hamalová, která oznámila podjatost, protože na přípravě projektu spolupracovala. A vedení města požádala, aby se pokusilo najít cestu k podpoře projektu v příštím roce. Nezbývá než doufat, že bude vyslyšena.
