„Volby jsou za námi, ať žijí volby!“ žertujeme v redakci, protože přesně po sněmovních volbách začínáme odpočítávat poslední rok do komunálních voleb. Na ty má určitý vliv i rozložení celkových politických nálad ve společnosti – pojďme se tedy zkusit podívat, co nám celostátní volby před těmi lokálními řekly. Komentář napsal Tomáš Trumpeš.
Volby do obecních zastupitelstev samozřejmě dopadají jinak a celostátní výsledky nekopírují. Už proto, že se jich účastní i různá lokální uskupení a naopak celostátně etablované strany nemusí mít svou funkční místní jednotku. Souvislosti však vypozorovat lze, a to nejen v základní preferenci, koho volíme, ale obecněji v chování voličstva, v jeho přáních a nových požadavcích na to, co od politiků čeká a chce. Podívejme se tedy postupně na deset aspektů, které by mohly komunální volby v Boskovicích ovlivnit a něco nám říkají o výchozí pozici jednotlivých politických uskupení a proudů.
Dominantní pozice hnutí ANO
V Boskovicích podobně jako na celostátní úrovni drtivě vyhrálo hnutí ANO. Hlas mu hodila třetina voličstva, celkem 2131 lidí, což je opravdu mimořádný úspěch a na druhého v pořadí náskok 8 procentních bodů. V Boskovicích má navíc hnutí silného a viditelného lídra Lukáše Holíka, který zastává post prvního místostarosty a v minulých volbách obdržel ve městě největší počet individuálních hlasů.
Je zde samozřejmě specifikum – politici hnutí ANO v minulých komunálních volbách vytvořili občanskou kandidátku Naše Boskovice. Podle autora tohoto textu není až tak podstatné, jestli to v roce 2026 udělají znovu – alespoň co se zisku hlasů týká – a mimořádně silná obliba hnutí u boskovických voličů se v komunálních volbách v nezanedbatelné míře tak jako tak projeví. Pokud chce někdo Lukáše Holíka v příštích volbách porazit, bude muset v posledním roce před volbami projevit mimořádnou dávku politického umu a volební strategie.
Boskovice A, Boskovice B?
Na celostátní úrovni je voličstvo rozděleno na dva základní bloky, které stojí proti sobě. Na jedné strany příznivci takzvané pětikoalice, na druhé její odpůrci. Hlasy se přelévají víceméně jen uvnitř těchto bloků a přesuny hlasů mezi nimi jsou minimální. Někdy se mluví o Česku A a Česku B. Existuje něco takového i na komunální úrovni?
Domnívám se, že do jisté míry ano. V jednom bloku o hlasy bojuje hnutí ANO (případně Naše Boskovice), Sociální demokraté, SPD a Trikolora a částečně i další menší subjekty. Ve druhém bloku bylo v minulých volbách dominantní nové uskupení Změna22 – na výsledcích bylo zřetelně vidět, že odčerpalo hlasy především právě stranám, které na celostátní úrovni poslední čtyři roky vládly. Změna22 silně oslabila SPOLU, získala pravděpodobně podstatnou část příznivců Starostů a nezávislých a také část voličů Pirátů. Na tom stál její hlavní úspěch.
V politice existují dva různé typy soubojů – někdo je váš protivník, kterého chcete porazit, ale o hlasy s ním spíše nesoupeříte, a někdo je váš konkurent, se kterým se přetahujete o hlasy podobně naladěných voličů.
V komunální politice asi není rozdělení bloků tak striktní, zvlášť když zde došlo k tomu, že vznikla koalice napříč těmito bloky. Lidí, kteří váhají mezi Našimi Boskovicemi a Změnou22, bude asi víc než těch, kteří na celostátní úrovni reálně váhali mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Přesto jde na výsledcích minulých komunálních voleb vidět, že základní dělení i zde do značné míry funguje. Takže pokud chtějí strany v komunálních volbách uspět, měly by svou strategii přizpůsobit tomu, z jakých zásobáren hlasů mohou reálně čerpat.
Trend spojování
V jednom aspektu přinesly sněmovní volby podobný vzkaz jako už to udělaly minulé komunální volby v Boskovicích – voličstvo si dává čím dál větší pozor na to, aby jejich hlas nepropadl a volí ty, kteří mají reálnou šanci uspět. Zároveň je politická scéna hodně rozdrobená, takže kromě těch nejsilnějších vede cesta k úspěchu přes spojování. Samostatná kandidatura menších stran jako je STAN, komunisté, Boskováci nebo Cesta k lidem nemá v Boskovicích už prakticky žádný smysl. To říkají voliči jasně. Ale pozor, týká se to také TOP 09 a dost možná i lidovců a Pirátů.
Boskovickým specifikem naopak je, že se o pětiprocentní hranici nemusí bát Sociální demokraté. Ale i u nich by podobně jako u ODS a Změny22 případné spojování s menšími dávalo smysl – pokud chce někdo z nich opravdu uspět a hnutí ANO potažmo Našim Boskovicím reálně konkurovat a usilovat o vítězství. Druhou variantou je, že budeme sledovat pouze výběrové řízení slabších politických stran na koaličního partnera pro Lukáše Holíka.
A zde je potřeba připomenout ještě jednu důležitou věc – pokud v Boskovicích opravdu dojde ke snížení nesmyslně vysokého počtu zastupitelů, ještě víc to přispěje k marginalizaci menších subjektů a politická scéna se pravděpodobně ještě více zúží. A silní budou ještě silnější.
Úspěch liberálů
Zajímavá situace je u Pirátů a Starostů. Podpora těchto liberálních stran totiž celostátně i v Boskovicích ve sněmovních volbách narostla. Dohromady tvoří téměř pětinu místního voličstva. A to je hodně. Už jsme si ukázali, že tito voliči v roce 2022 přispěli k úspěchu Změny22, otázkou ovšem je, kdo je přesvědčí příští rok – z vlády Změny22 mohou být zčásti zklamaní a s pirátskou kandidaturou to vypadá nejistě. A navíc jsou to voliči, o kterých se říká, že jsou značně přelétaví.
Volání po mladých (ženách) a osobnostech
Především této skupiny liberálních hlasů, ale nejen jí, se týká další fenomén proběhnuvších sněmovních voleb – a to je hlad voličstva po nových tvářích, po mladých lidech v politice a zejména po vyšším zastoupení žen.
V tomto ohledu boskovické politické subjekty obnovování své členské základny výrazně zanedbaly. Prakticky jediným aktivním politikem pod třicet je Martin Staněk v ODS, jenže této straně zase zoufale chybí političky. Piráti zestárli a Změna22 také reprezentuje voličstvo střední generace, Sociální demokraté ty ještě starší. Mladé a perspektivní političky nenajdeme nikde, mladé politiky taky ne – snad s výjimkou STANu, kde se před minulými volbami začala utvářet zajímavá skupina, nepřetavila se však v aktivní politickou buňku. A také zde se jednalo jen o mladé muže.
Obecně se ukazuje, že voličstvo si stále více oblibuje kroužkování a i zde je potřeba připomenout jednu věc – případné snížení počtu zastupitelů bude znamenat také větší význam kroužkování a zesílí tím úloha osobností na kandidátkách. Je dost pravděpodobné, že se bude víc skákat. Strany celkově získají méně mandátů a navíc o jejich přidělení budou rozhodovat ve větší míře preferenční hlasy než stranické sekretariáty. Kroužkování může v Boskovicích taky pěkně zamíchat kartami.
Kontaktní kampaně
Volby opět ukázaly, jak velkou roli hrají sociální sítě a že si pořád ještě určitou část vlivu drží i tradiční média. A kromě toho se projevilo, jak důležité jsou kontaktní kampaně. Troufl bych si tvrdit, že v komunálních volbách bude jejich vliv ještě větší. Kdo chce uspět, musí to odpracovat na sítích i v ulicích. To se v Boskovicích silně projevilo už minule, kdy si Změna22 a Naše Boskovice svůj úspěch odpracovaly v kontaktní kampani při sbírání podpisů, zatímco u SPOLU se ukázalo, že zaplavit město drahou kampaní na plakátech a bannerech a k lidem mluvit jen výjimečně a z vyvýšeného pódia zkrátka nestačí a nefunguje. Voličstvo se chce s političkami a politiky setkávat a chce s nimi mluvit napřímo.
Absence programu
A teď se dostáváme k ne tak úplně pozitivnímu aspektu voleb. Zdá se, že adepti na vládu ve státě či ve městě už tolik nepotřebují konkrétní a srozumitelný program, tedy plán, co po volbách chtějí dělat. Rozhodují jiné věci – především sympatie a důvěra, která vzniká trochu jiným způsobem, než prostudováním seznamu předvolebních slibů. Přesto doufám, že v Boskovicích strany představí aspoň základní soubor nápadů a návrhů, co by chtěly mezi lety 2026 a 2030 ve městě uskutečnit. Snad neskončíme u pouhých proklamací typu Nechte nás to dodělat, případně Umíme lépe vládnout. Město potřebuje nové nápady a nové impulzy.
Propad extremistů
Velkým překvapením sněmovních voleb byl propad stran označovaných jako extrémní. Převážně komunistické Stačilo! se vůbec nedostalo do sněmovny a SPD se svými partnery dosáhla velmi slabého výsledku. V Boskovicích komunisté neuspěli už v roce 2022, naopak se zde v zastupitelstvu objevilo SPD a Trikolora. I vzhledem ke snížení celkového počtu mandátů a nechuti stávajícího zastupitele Karla Trefného funkci obhajovat se dá předpokládat, že extrémní strany budou hrát i v příštím boskovickém zastupitelstvu maximálně symbolickou roli bez jakéhokoli vlivu a významu.
Vysoká účast
Volby do Poslanecké sněmovny provázela vysoká účast. V Boskovicích dokonce přesáhla 70 procent, což znamená, že k volbám přišlo skoro 6,5 tisíce lidí. Před čtyřmi lety to bylo ve sněmovních volbách skoro o čtyři sta méně a před třemi lety v komunálních volbách přišlo volit něco přes 4,5 tisíce lidí. Prostor pro růst a mobilizaci voličstva zde tedy určitě je.
Povolební vyjednávání
Na samotný závěr ponechávám to, co mnohdy podceňujeme a co má na vládnutí obrovský vliv – a to jsou první kroky po volbách. Jedna věc je, jaké proutky rozdá voličstvo stranám ve volbách, druhá věc je pak, co ty z nich dokážou uplést. Na celostátní úrovni to nyní můžeme sledovat v přímém přenosu.
V Boskovicích je po mém soudu už dlouho špatným zvykem, že se koalice uzavírají nejlépe ještě o volební noci, rychle se rozdělí posty a gesce, načež se sepíše poměrně vágní koaliční smlouva. To bohužel nevede ke stabilnímu, klidnému, předvídatelnému a hlavně kvalitnímu způsobu správy věcí veřejných.
Ale to už je samozřejmě trochu jiný příběh – naším cílem dnes bylo hlavně přemýšlet nad tím, co a jak by mohlo ovlivnit výsledek samotných voleb.
Závěr je tedy takový: situace rok před volbami ukazuje na jasného favorita. A pokud se mu bude někdo chtít opravdu postavit a volby vyhrát, musí projevit hodně diplomacie, politické strategie, schopnosti vyjednávat a také musí umět naslouchat tomu, co dnes občané od politiky čekají. Řada věcí totiž funguje na komunální úrovni úplně stejně, jako na té celostátní.
