Boskovičtí zastupitelé schválili nákup pozemků v Červené zahradě a shodli se též na tom, že sem přesunou stavbu nové sportovní haly. Od roku 2005 tedy zatím evidujeme čtyři reálně zvažované lokality, tři přesuny a nula postavených sportovních hal. Které z těchto čísel poroste tentokrát? Sledujte s námi.
Nechci tady celou historii sportovní haly rozebírat podrobně – už to za mě udělal kolega Marek Osouch před čtyřmi lety, když jsme měli naposledy dojem, že se schyluje k definitivnímu rozhodnutí. Zatímco ale doposud zastupitelé halu po mapě stěhovali rozhodnutími těsné většiny, na posledním přesunu do Červené zahrady se shodli bez jediného hlasu proti. To nám dává naději, že hala na tomto místě skutečně aspoň pár let postojí.
Kuriózní je, že jsme prakticky v téže situaci byli už před dvěma roky. Hala měla stát v Červené zahradě, pozemky byly na prodej za srovnatelnou cenu, a výrazně odlišné nebylo ani složení zastupitelstva – jen dnešní koalice byla v opozici a naopak. A místo shody přitom létala vzduchem anonymní trestní oznámení kvůli výkupům pozemků v Červené zahradě. Přesunem haly na Hybešovu a zpět jsme ztratili dva roky času a obrovské množství energie. Co jsme jím získali?
Oproti prapůvodnímu projektu na Slovákově jde v každém případě o pokrok. Místo devadesátkové škatule s barevnými vzory na fasádě chystáme na halu architektonickou soutěž pod vedením renomovaného městského architekta Zdeňka Fránka. Škoda jen, že podle vyjádření místostarosty Lukáše Holíka jde opět o soutěž mimo Komoru architektů, které se tedy nesmí zúčastnit žádný autorizovaný architekt. Ztrácíme tím mnoho potenciálních kvalitních soutěžících. Výměnou za co? Snažíme se ušetřit pár desetin procenta z prostavěných nákladů? Nebo snad pár týdnů z patnáctileté historie příprav haly? Neprotáhli jsme stavbu dosavadními zkratkami už tak dost?
I přes tyto nezodpovězené otázky představuje současná situace výrazný pozitivní posun. Máme shodu, jakou jsme léta neměli, a stavba sportovní haly v Červené zahradě je koncepční investicí do celého areálu, na který bychom v budoucnosti mohli být právem hrdí. Ano, trvalo nám 15 let, než jsme do tohoto bodu došli. Ale složitý vývoj veřejných staveb není žádnou výjimkou – například stavbu nemocnice jsme chystali desítky let a vystřídali též několik různých lokalit.
„Říká se, že není důležitá cesta, ale výsledek,“ píše v boskovickém zpravodaji k tématu haly místostarosta Radek Mazáč. Pominout cestu, kterou jsme ke sportovní hale v Červené zahradě došli, by přitom znamenalo zahodit to nejcennější, co si z celého maratonu můžeme odnést: Zkušenost, že silová politika usilující o rychlé řešení je často delší cesta vedoucí k horším výsledkům. Pokud se v tomto dokážeme ze stavby sportovní haly poučit a dáme do budoucna přednost zdánlivě pomalejšímu hledání širší politické, odborné i veřejné shody, bylo těch 15 let dobře investovaných.
