Před dvaceti lety vzniklo čtrnáct krajských samospráv jako mezičlánek mezi obcemi a státem. Část jejich obyvatel jim ale ani po dvou dekádách nedůvěřuje, nechápe, proč vznikly, a neví, co mají na starost. Přitom mají řadu důležitých kompetencí – pojďme si je shrnout.
Jihomoravský kraj má každoročně k dispozici zhruba osm miliard korun. Velká část proudí na provoz organizací, které hejtmanství zřizuje, část se ale vynakládá i na investice a rozvoj regionu.
Doprava
Kraj má zásadní roli v tom, jak vypadají silnice, po nichž denně jezdíme autem. Na starosti má silnice takzvané druhé a třetí třídy, což jsou vlastně všechny komunikace propojující jednotlivé obce. V případě Boskovic se jedná o průtah na Prostějov, silnici na Jevíčko a prakticky všechny cesty vedoucí ven z města. Vedení Boskovic může na jejich špatný stav a nutnost oprav u vedení kraje upozorňovat, ale to je tak vše. Pokud se hejtmanství rozhodne opravit silnici jinde, lidé v Boskovicích se budou dál kodrcat přes výmoly, jak tomu ještě před pár lety bylo na Chrudichromské a stále je v Podhradí. Naopak Jihomoravský kraj už nemá páky na stav silnice I/43 z Brna do Svitav, ta je ve správě státu.
Stav silnic je neustále terčem kritiky, nicméně alespoň podle statistik samotného kraje se jej daří zlepšovat. Ještě před čtyřmi roky byla více než polovina z 3800 kilometrů krajských komunikací v havarijním či velmi špatném stavu, letos už je to podle dat krajského úřadu čtvrtina.
Doprava ovšem nejsou jen auta, ale i autobusy a vlaky. Jihomoravský kraj krátce po svém vzniku začal tvořit krajský integrovaný dopravní systém (IDS), který se snaží spojit autobusovou a vlakovou veřejnou dopravu do jednoho celku. U veřejné dopravy má kraj vliv jednak na stav vozového parku, jednak na četnost, tedy jak často a kudy budou jezdit autobusy a vlaky, které si u dopravců objednává. Jde pouze o regionální autobusy, nikoli dálkové komerční; u vlaků sahají kompetence kraje pouze k osobním a spěšným vlakům, nikoli už rychlíkům.
S příchodem IDS na jednu stranu zanikla některá přímá spojení, na něž byli cestující zvyklí, a musí tak častěji přestupovat. Na druhou stranu se například u vlaků jihomoravské hejtmanství loni rozhodlo k ojedinělému kroku, kdy za zhruba sedm miliard korun – převážně z evropských dotací – nakupuje od plzeňské Škody Transportation vlastní vlakové soupravy. Ty nejpozději v roce 2023 nasadí na dvě nejvytíženější linky S3 a S2 mezi Tišnovem a Břeclaví a také mezi Letovicemi a Křenovicemi. Cestující z Boskovic tak už nepojedou několik desítek let starými vagony, ale soupravami RegioPanter, kterých zatím jezdí jen pár.
V neposlední řadě je Jihomoravský kraj také vlastníkem brněnského letiště. Sice ho neprovozuje, protože ho za dob lidoveckého hejtmana Stanislava Juránka získala za podivných okolností do pronájmu na 50 let soukromá firma, i tak ale chtělo současné vedení kraje, především hejtman za hnutí ANO Bohumil Šimek, letiště více propojit se světem, a to i penězi z krajského rozpočtu. Nicméně jeho plán skončil fiaskem, protože linek je dnes ještě méně než před čtyřmi lety. Krize v letectví způsobená koronavirem na to přitom neměla žádný vliv, linky skončily ještě dříve.
Zdravotnictví a sociální služby
Boskovická či blanenská nemocnice jsou velkou výjimkou v tom, že je vlastní a provozuje město. Podobná zdravotnická zařízení v jiných městech v regionu jsou organizacemi, které řídí kraj. Je mezi nimi například i letovická léčebna dlouhodobě nemocných.
Kraj tak má vliv na to, jaká péče se bude v nemocnicích poskytovat, kde bude kolik lůžek, jaká oddělení a případně která nemocnice se zruší. To je jeden z hlavních důvodů, proč nemá převod nemocnice pod kraj podporu u některých politiků v Boskovicích. Chtějí mít na chod nemocnice vliv, aby byla péče zachována, přestože ročně nemocnice zatěžuje městský rozpočet výdaji aktuálně převyšujícími dvacet milionů korun. Minulé vedení se sice snažilo jednat s krajem o převedení nemocnice do jeho správy, ale neúspěšně. Kraj na chod boskovické nemocnice ročně přispívá zhruba 3,5 milionu korun.
Prakticky totožná situace je u sociálních služeb. Také v tomto případě je boskovický domov pro seniory a dům s pečovatelskou službou v režii města, nikoli kraje, jak je obvyklé ve zbytku regionu. V tomto případě je financování mnohem složitější, ale i tady má hejtmanství vliv na to, kolik komu pošle peněz od státu. A netýká se to jen těch služeb, které sám zřizuje, ale všech, včetně neziskových. Za přispění měst je hejtmanství autorem sítě sociálních služeb, v nichž se jednotlivé služby dělí na nezbytné, tedy ty, které je potřeba udržet a financovat, a na ty, které si musí zajistit peníze samy.
Část neziskových služeb si v minulosti několikrát stěžovala, že jihomoravské hejtmanství preferuje svá zařízení před jejich, tedy že jim posílá menší částky a nerozděluje peníze spravedlivě. Krajský náměstek pro sociální oblast Marek Šlapal (ČSSD) to opakovaně odmítal a vysvětloval tím, že kraj dostává v přepočtu na jednoho obyvatele od státu méně peněz než jiné regiony. Za osm let, po něž je Šlapal ve funkci, ovšem nedokázal s vládou vyjednat změnu financování, přestože sociální demokraté už sedmým rokem vedou ministerstvo práce a sociálních věcí.
Školství
Zatímco zřizovatelem mateřských a základních škol jsou města a obce, ty střední už jsou v režii kraje. Školy sice mají dost samostatnosti, aby jim politici nemohli nařizovat, co učit, chod ale mohou ovlivnit výrazným způsobem. Před necelými deseti lety se hodně mluvilo o takzvané optimalizaci školství – ve skutečnosti to znamenalo rušení či slučování škol, nebo škrtání některých tříd. Postihnout to mělo kupříkladu i boskovické gymnázium, kde měla zůstat jen jedna čtyřletá třída, nakonec k tomuto záměru nedošlo. Plány na slučování neopustilo ani současné vedení kraje, které chtělo sloučit učiliště ve Cvrčovicích na Břeclavsku s mikulovským gymnáziem a střední odbornou školou. Loni v prosinci ale i po tlaku veřejnosti od plánů ustoupilo.
Úkolem a pravomocí krajských radních je také jmenování ředitelů těchto škol a možnost po šesti letech vyhlásit výběrové řízení na tyto posty. V případě Boskovic se to u končících funkčních období ředitelů za stávající krajské koalice nestalo. Bez výběrového řízení potvrdili krajští radní ve funkci v roce 2018 i Stanislavu Matuškovou, ředitelku boskovické základní umělecké školy, jež kraje také zřizují. Po rozsáhlých problémech, o nichž Ohlasy obsáhle informovaly (ze školy odcházeli pedagogové a na výtky mělo i několik inspekcí), ji radní letos v březnu jednomyslně odvolali.
Územní plánování
Jihomoravský kraj si také do dnešních dní nese jedno nechvalné prvenství, totiž že stále nemá dokončený vlastní krajský územní plán, správě nazývaný zásady územního rozvoje neboli zurky. Tento dokument jasně vymezuje, kudy mají vést velké regionální stavby, především ty dopravní, a v případě boskovického regionu jde o léta skloňovanou dálnici D43.
Zatímco na Boskovicku má dálnice D43 svou jasnou trasu, přes Brno stále ne. Jedny zurky v roce 2012 zrušil Nejvyšší správní soud, druhé sice v roce 2016 schválilo končící krajské zastupitelstvo, ale bez nejkontroverznějších částí, například vedení trasy D43 přes Brno a její napojení na D1. Tento úkol dostalo na stůl současné vedení kraje, které na doplnění pracuje. Ještě do voleb chce schválit aktualizaci zásad územního rozvoje.
Plán vyhloubit tunely pod brněnskou částí Bystrc a vést dopravu obřími tubusy nedaleko brněnské přehrady se však nesetkává s podporou. Tamní obyvatelé sdružení do několika spolků sepsali už několik peticí, ohrazují se proti územní studii, která doporučila vést trasu dálnice právě tudy. Mluví o tom, že je špatně vyhotovená a pracuje se špatnými daty. Pokud aktualizace dokumentu projde, je téměř jisté, že skončí u soudu. Tam byly i stávající neúplné zurky, všechny stížnosti však soudy zamítly.
Toto jsou v souhrnu hlavní pravomoci politiků, kteří čtyři roky vedou kraje včetně toho Jihomoravského. Jak je vidět, nejsou to oblasti odstřižené od reality, ale mají dopad na každodenní život každého z nás – cestování, péče o zdraví, seniory nebo vzdělání. A to jsme z textu záměrně vynechali všemožné dotace, které od kraje proudí k obcím a jejich spolkům. Rozdělování peněz, vyjma výše uvedených oblastí, je totiž čistě jen a pouze politickým rozhodnutím daného regionu. A jestliže dnes dává Jihomoravský kraj malým obcím peníze na provoz venkovských prodejen, zítra už to tak být nemusí. Záleží jen na politicích, které si ve volbách 2. a 3. října do krajského zastupitelstva zvolíme.
