Část pedagogického sboru žádá odchod ředitelky ZUŠ, padají obvinění z bossingu

Deset stávajících a tři bývalí zaměstnanci boskovické základní umělecké školy se podepsali pod žádost o odvolání ředitelky Stanislavy Matuškové. Žádost je adresována zřizovateli, kterým je Jihomoravský kraj. Vedle žádosti vznikla i petice, ke které se připojilo přes dvě stě lidí.

Stanislava Matušková, ředitelka ZUŠStanislava Matušková, ředitelka ZUŠ   foto: Tomáš Znamenáček

„Mojí motivací bylo, že už v té nesvobodě nemůžu žít,“ říká stručně iniciátorka žádosti, pedagožka výtvarného oboru Magdalena Chumchalová. A dodává, že důležitým impulzem pro ni bylo i to, jak se ředitelka chovala k jejím kolegům. „Zejména k jednomu kolegovi se chovala jako ke psovi, dávala mu úkoly, které nemohl splnit, pak ho ponižovala. Říkala jsem si, že už to nevydržím, ale že musím něco udělat, protože když jen odejdu, bude to pokračovat,“ popisuje výtvarnice.

Na škole podle ní panuje totalita, kdy ředitelka rozhoduje o všem, případně pověří rozhodováním poslušné lidi, kteří ale problematice nerozumí. „O výtvarných věcech pak může rozhodovat účetní nebo tanečník, jim je to jedno,“ vysvětluje Magdalena Chumchalová, že problém na škole nezůstává v lidské rovině, ale promítá se do konkrétní práce. Na škole vnímá atmosféru strachu a pedagogové jako by si neustále při běžné konverzaci dávali pozor, jestli je někdo neposlouchá a aby neřekli něco, co by bylo použito proti nim. Magdalena Chumchalová si nemyslí, že by pedagogický sbor byl nyní rozdělen na dva tábory, prostředí vnímá jako lidsky zcela rozbité a nemocné.

Ředitelka školy Stanislava Matušková souhlasila pouze s písemnými odpověďmi na otázky Ohlasů. Na otázku, jak vnímala atmosféru na škole a jestli je pro ni vznik žádosti překvapivý, odpověděla následovně: „Největší problém vidím ve skutečnosti, že se interně ve škole žádné problémy neřešily. Na pedagogických radách i na ostatních poradách je dáván velký prostor k diskuzi a problémy tohoto typu se na žádné z porad před vypuknutím této aféry neřešily. Ve škole byl až do příchodu kontroly z Inspektorátu práce klid. Od té doby je situace ve škole napjatá.“

Už před dvěma lety Česká školní inspekce na základě anonymního šetření zjistila, že část zaměstnanců vnímá „dílčí, v některých případech až zásadní nedostatky v komunikaci mezi ředitelkou a pedagogickým sborem“. Podle Stanislavy Matuškové se tato situace řeší a prostor k diskusi existuje, ale někteří z pedagogů ho nevyužívají. „Řeší své vnitřní frustrace mimo pracoviště, čímž nejen že porušují vnitroorganizační směrnice, ale také tím podněcují situace, které nyní nastaly. Je to pro mě situace velice smutná,“ vyjádřila se pro Ohlasy.

Podle vyjádření Jihomoravského kraje se s žádostí bývalých a stávajících pedagogů o odvolání ředitelky Matuškové seznámila krajská rada a dokument byl předán odboru školství. Po prošetření se kraj rozhodne, jaké důsledky vyvodí. „Jihomoravský kraj, jako zřizovatel, považuje za nezbytné řešit otázky nespokojenosti zaměstnanců škol s jejich vedením, protože problémy tohoto charakteru ovlivňují řádný chod organizace. Proto se v nejbližších dnech sejde paní radní pro školství Jana Pejchalová s oběma stranami samostatně, aby získala ucelené informace pro případné další projednávání této záležitosti v radě kraje,“ informovala tisková mluvčí kraje Monika Brindzáková. Podle informací Ohlasů již tyto schůzky probíhají.

Výtvarnice Magdalena ChumchalováVýtvarnice Magdalena Chumchalová   foto: Tomáš Znamenáček

Šikana a bossing

Magdalena Chumchalová jako autorka iniciativy za odvolání ředitelky zpočátku nepředpokládala, že by se k ní mohli připojit další kolegové. I bývalí pedagogové, kteří ze školy odešli, ji varovali, že v tom stejně zůstane sama. Nakonec však byla překvapená – k žádosti se připojilo devět stávajících učitelů a tři další, kteří ze školy pod tlakem dříve odešli. A pak byli takoví, kteří se jí omluvili, že se nepřipojí, protože na to psychicky nemají. „Na škole je obrovské trauma. Myslím, že paní ředitelka to nevidí a je teď překvapená, protože si myslela, že všichni, kterým se to nelíbilo, už odešli,“ říká autorka žádosti.

Ze strany jiných učitelů však čelila i kritice. „Někteří kolegové říkají, že špinavé prádlo se má prát doma, ale to je právě výborné podhoubí pro to, aby se šikana rozrůstala,“ domnívá se Magdalena Chumchalová.

Sama Magdalena Chumchalová podle svého svědectví čelila tlaku, aby si nechala snížit úvazek. Podobné jednání je podle ní na škole běžné a jako nejhorší vidí to, že si lidé na neustálé ponižování a urážení zvyknou. „Proto si myslím, že se to musí otevřít a veřejně říct. To by pro školu mohla být terapie, aby mohla normálně zdravě fungovat. Dnes to zde zdravé není, proto je tady taky tolik lidí nemocných. A je to chronické,“ myslí si Magdalena Chumchalová. Sama mluví o tom, že měla psychosomatické problémy.

Své svědectví připojila k žádosti na kraj i bývalá administrativní pracovnice Hana Zachovalová. Chování ředitelky Stanislavy Matuškové označuje za bossing. „Pracovala jsem v ZUŠ Boskovice jako asistentka ředitelky přibližně 1 rok (2015–2016) a dovoluji si tvrdit, že jsem byla vystavena bossingu. Ze strany paní ředitelky Stanislavy Matuškové se vůči mé osobě jednalo zejména o následující záležitosti: arogantní chování, nerovné zacházení, nepřiměřené kritické hodnocení a nedocenění práce, přehnané kontrolování plnění povinností i docházky, neschválení dovolené a v neposlední řadě vyhrožování výpovědí v případě, že nepodepíšu změnu pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou,“ píše Hana Zachovalová ve svém vyjádření.

Redakce Ohlasů má k dispozici také kompletní svědectví učitelky Markéty Brothánkové, která je aktuálně na nemocenské. Markéta Brothánková popisuje, jak čelila nátlaku poté, co ředitelce oznámila, že je těhotná. Ta se ji pak měla snažit přimět, aby přistoupila na ukončení pracovního poměru, aby jí škola nemusela platit mateřskou. „Jednala se mnou zvýšeným nepříjemným hlasem a připadala jsem si tak jako malá holčička, které dá pořádně přes zadek. Jako nějaký odpad, se kterým musí co nejrychleji skoncovat. Šokovaná jsem vyšla ven a celý den rozdýchávala toto jednání,“ popsala učitelka. V její výpovědi dále stojí, že ředitelka pak její odchod oznámila na poradě, a když se proti tomuto jednání ohradila veřejně, ředitelka se omluvila, že to špatně pochopila. Ale posléze jí opět volala a křičela na ni, jak si mohla dovolit se k ní takto zachovat a jak teď vypadá. „Jelikož mi už přišel do hodiny žák, telefon jsem paní Matuškové zavěsila. Nechtěla jsem sebe a miminko vystavovat stresu. Ještě několikrát se mi paní Matušková snažila dovolat i z jiných čísel. Napsala jsem jí tedy, že pokud se mnou chce cokoliv řešit, tak prosím pouze písemnou formou. Od té doby se již neozvala,“ uzavírá Markéta Brothánková.

Stanislava Matušková obvinění ze šikany a bossingu odmítá. „Já jsem člověk cílevědomý, mám jasné vize a nastavené parametry k jejich plnění. Někteří zaměstnanci si stále nezvykli, že v zaměstnaneckém poměru jsou jasně daná pravidla a ty je nutno dodržovat, a prioritní povinností pedagogického pracovníka je plnění všech povinností. O bossing se v žádném případě nejedná, jen o striktní dodržování pravidel nastavených v organizaci, což je prioritní práce vedoucího pracovníka, potažmo ředitele školy,“ napsala ředitelka.

Richard JurečkaRichard Jurečka   foto: Tomáš Znamenáček

Odchod ředitelky, nebo pedagogů

Na otázku, zda je podle ní nutné, aby ředitelka Stanislava Matušková odešla ze svého postu, odpovídá Magdalena Chumchalová jednoznačně: „To si myslím. Protože za nezdravé klima a lidsky nefunkční komunikaci v organizaci může vždy manažer a nemůžou odejít všichni, kteří tím trpí.“

Ředitelka podle ní žije v domnění, že všichni mají problémy s komunikací, jen ona sama ne. Ve škole na toto téma proběhlo i několik školení. „Na jednom nám lektorka pod přímou kontrolou ředitelky sdělila, že se můžeme rozhodnout, zda se budeme chovat asertivně a prosazovat své potřeby, ale musíme si uvědomit, že hřbitovy jsou plné padlých hrdinů. Vždycky to nakonec vyzní tak, že manipuluje sama oběť a my se jí nemáme zastávat, ale pracovat a starat se o svoje věci,“ popisuje Magdalena Chumchalová. Poselství je pak podle ní jasné: „Buď potichu, dělej, co máš, šéfka šéfuje a ty poslouchej.“

Za přehnaný považuje i tlak na to, aby se žáci co nejvíce prezentovali na veřejnosti – důležitá je přitom podle ní především jejich vnitřní motivace. Problematické je podle ní i nesystémové rozdělení dětí do tříd či způsob průběhu přijímacích zkoušek. Když se dostala s ředitelkou do sporu ohledně rozvrhu a snažila se jí vysvětlit svůj názor, dostalo se jí odpovědi: „Vy pořád něco myslíte a cítíte, vy nemáte myslet a cítit, vy máte poslouchat.“

„Bohužel jsou stále školy, kde to takhle ještě funguje. Není to jediná škola, ale rozhodně to není standard,“ říká Richard Jurečka, manžel Magdaleny Chumchalové, který sám pracuje jako ředitel základní školy v Brně. Své ženě se rozhodl s celou záležitostí pomoct. „Magda se v červnu téměř zhroutila, měl jsem to každý den na talíři. A jak jsem se postupně setkával s dalšími lidmi ze školy nebo získával další svědectví, uvědomoval jsem si, kolik trápení za ředitelkou zůstává. Už se to netýkalo jen mé ženy. Přišlo mi, že ti lidé jsou v tom trochu bezbranní, bojí se a nemají právní povědomí,“ vysvětluje, na základě čeho se rozhodl ve věci angažovat.

Odchody zaměstnanců, podle svědectví pedagogů vynucené, se v souvislosti s boskovickou zuškou řešily už v průběhu minulých let. Změny probíhají i ve vedení školy, kde se v posledních několika letech vystřídali hned čtyři zástupci ředitelky. A výtvarnice dodává, že za poslední tři roky má čtvrtého vedoucího výtvarného oboru a často musela pracovat pod někým, kdo výtvarnému umění nerozuměl, ale do práce jí zasahoval. Jeden z vedoucích byl hudebník, další pedagožka dramatické výchovy.

Za odchody pedagogů byly podle ředitelky opět nastavená pravidla a jejich (ne)akceptace ze strany některých pedagogů. Ve škole podle ní učí mnoho velmi kvalitních pedagogů, kteří se sžili s vizemi, které jsou jasně deklarované. „A myslím si, že problematika pedagogů, kteří ze školy odešli, je již vyřešena, není třeba se k ní stále dokola vracet. Daleko zachází tato situace, která se dotýká všech zaměstnanců školy a ničí dobré jméno školy, které společnými silami budujeme. Pokud by určití pedagogové řešili své problémy ve škole, jak jim ukládají i vnitroorganizační směrnice, nemuselo by k takovýmto vyhroceným situacím docházet,“ napsala Stanislava Matušková.

Vnitroogranizačními směrnicemi ředitelka naráží na to, že pedagogové jsou v etickém kodexu, který je součástí školního řádu, zavázáni k mlčenlivosti. Dokonce je to jediná věc, která je zvýrazněna velkými písmeny. „To je zvykem spíše ve firemním a byznysovém prostředí, kde je třeba nutné chránit nějaké know-how,“ domnívá se ředitel brněnské školy Richard Jurečka. Že by bylo pro setrvání ve škole rozhodující, jak je kdo kvalitní učitel, odmítá jeho žena výtvarnice. „Ve skutečnosti je to naopak. Když jste schopný, tak jste nebezpečný. Ředitelka nepotřebuje osobnosti, ale lidi, kteří jsou poddajní a loajální,“ říká Magdalena Chumchalová.

Problémy přesto prosakují ven a dostávají se k žákům školy i k rodičům. „Kdyby to tak nebylo, nesehnali bychom za pár dní dvě stě podpisů pod petici,“ připomíná Richard Jurečka. I jeho žena popisuje, že zpočátku narážela na nedůvěru dětí, které litovaly odchodu bývalé vedoucí výtvarného oboru Evy Holoušové. To Ohlasům potvrdila i jedna z maminek, která petici podepsala. „Po odchodu paní Holoušové se dcerka šprajcla a do výtvarky už k nikomu jinému chodit nechtěla. Dodnes mě to mrzí, ale děti k ní měly silný vztah,“ popsala svou zkušenost.

„Opravdu nevím, co mám k petici říct. Jak můžou lidé zvenčí označit situaci ve škole za nezdravou? Kde získali informace pro svoje přesvědčení? Mně například psalo mnoho lidí, že nechápou, proč tato petice vznikla a co se děje. Potom je tedy otázkou, jestli ono stále dokola deklarované používání donášení, intrik a manipulace nevzešlo spíše ze strany tvůrců petice,“ vyjádřila se k petici ředitelka.

Martin KrajíčekMartin Krajíček   foto: Tomáš Znamenáček

Postavit se za školu

K žádosti o odvolání ředitelky svůj podpis i své svědectví připojil také bývalý pedagog a respektovaný boskovický hudebník Martin Krajíček, který ze školy před několika lety odešel do Letovic. Ohlasy tehdy o situaci mluvily i s ředitelkou školy. Magdalena Chumchalová osobně Martina Krajíčka neznala, ale když žádost připravovala, doslechla se o jeho příběhu a kontaktovala ho. „Už jsem na to na celé zapomněl – za tři roky v Letovicích pod skvělým ředitelem, který nám dává absolutní prostor a my můžeme svobodně tvořit. Na konci června jsem měl hodinový telefonát s Magdalenou a celé se mi to vybavilo znovu. Znovu se mně rozbolely ruce, nejdřív jsem jí řekl, ať se na to vykašle. Ale pak mi došlo, že jí musím pomoct,“ popisuje Martin Krajíček.

Také on byl překvapen, že se k žádosti připojilo tolik stávajících pedagogů. Rozdíl oproti situaci před několika lety vidí v tom, že tentokrát jde iniciativa zevnitř sboru. „Já jsem nakonec zbaběle odešel, ale teď tady máme hrdinku, která na škole je a staví se v pravém slova smyslu za ni,“ vyjadřuje se mandolinista a pedagog.

A zároveň popisuje, že práce na základní umělecké škole je svým způsobem specifická, protože ji vykonávají umělecky založení, citliví lidé. A právě ti potřebují pracovat a tvořit ve svobodném, přátelském a kreativním prostředí. „Zdokonalujeme se nejen ve svém řemesle technicky, ale učíme se i nějaké jemnosti a opravdovosti. Takoví lidé potřebují slušné zacházení,“ říká Martin Krajíček. Pro učitele na základní umělecké škole je také těžké najít uplatnění, ve městě je jen jedna taková škola, z čehož podle něj pramení i nižší odvaha se ozvat.

Podle Magdaleny Chumchalové došlo na škole ke zlomu také v souvislosti s tím, že kraj začátkem roku 2018 ředitelku bez výběrového řízení potvrdil ve funkci na dalších šest let. V té době se také rozpustily odbory. „Začala nabírat mocensky na síle a bylo to horší a horší,“ popisuje výtvarnice. Po zveřejnění informace o vzniku žádosti a petice podle ní ředitelka zkouší náladu ve škole ovlivnit pozitivním chováním, ale zásadní je nyní to, že lidé už mají zkušenost. „Za Martina Krajíčka ještě lidé věřili, že se to změní, dnes už ví, že ne,“ říká výtvarnice.

Kraj se podle vyjádření tiskové mluvčí při svém rozhodnutí v roce 2018 opíral především o zprávu České školní inspekce, která až na v úvodu zmiňovanou pasáž vyhodnotila fungování základní umělecké školy velmi kladně, a také o zhodnocení dalších okolností, včetně ekonomických. A došel k rozhodnutí, že konkurz na toto místo nevyhlásí.

Pověst školy

Martin Krajíček reaguje také na vyjádření ředitelky Stanislavy Matuškové, že žádost a petice ničí dobré jméno školy. Podle něj je situace na boskovické základní umělecké škole na ostatních školách a v muzikantském prostředí tak jako tak dobře známá. „Ví se to. Nejen na školách, ale ještě před touhle kauzou jsem byl hrát třeba s brněnskou filharmonií a hudebníci se mě na to ptali. Pokud někdo tuhle naši petici označuje jako špinění školy, tak se musím ohradit. Nevím, nakolik kdo překračuje hranici okresu, já jezdím hrát po celé republice a tahle věc, jak se v Boskovicích na zušce paní ředitelka chová, se zkrátka ví,“ říká známý mandolinista.

Inspekce

Na základní umělecké škole aktuálně probíhají dvě inspekce. Jedna z inspektorátu práce a druhá ze školské inspekce. Jejich výsledky zatím nejsou známy. Ani k průběhu inspekcí však někteří kantoři nemají velkou důvěru. Jednak kvůli omezeným pravomocím, pak kvůli původnímu výběru lidí, se kterými inspekce mluvila, a také kvůli tomu, že ředitelka podle nich v minulosti své zaměstnance ovlivňovala tvrzením, že se stejně dozví, co inspektorům řeknou. Podle Richarda Jurečky ale můžou inspekce přesto pomoct, protože můžou dát zřizovateli jasnou informaci, že se na škole něco opravdu problematického děje.

Spolek

Otazníky se vynořily také okolo fungování Spolku na podporu ZUŠ. Pochybnosti Ohlasům potvrdil nejen Richard Jurečka, ale i další rodiče. „Když jsme přihlašovali syna do tanečního oboru, přišla nám odpověď, že podmínky přijímacího řízení splnil, ale z kapacitních důvodů je přijat do Spolku na podporu ZUŠ Boskovice, kde výuka probíhá za stejných podmínek jako výuka žáků ZUŠ Boskovice. To mě zarazilo, protože do spolku přece mohu být přijat jen na základě nějaké žádosti. Já jsem ale o nic takového nežádal. To znamená, že oni svévolně přihlášku předali do spolku. A z hlediska GDPR to znamená, že škola moje údaje a údaje mého dítěte převedla třetí straně. To je přešlap,“ popisuje Richard Jurečka.

Spolek nabízí pouze kurzy, nikoliv vzdělávání podle školského zákona. „Pokud výuka probíhá v některých případech společně, je to podivné, protože v tu chvíli jsou za státní peníze na plat učitele vzdělávány děti, které jsou ve zcela jiném programu, pod jinou organizací a platí školné třetí straně,“ vyjádřil své pochybnosti.

Podle ředitelky spolek plní na sto procent svoji roli v podpoře školy, která má kapacitu naplněnou beze zbytku. „Pod spolkem neprobíhá výuka, ale kurzy, to všichni zúčastnění vědí. Kurzy jsou vedeny učiteli ZUŠ Boskovice a mají jasnou strukturu. Slouží jako zásobárna žáků pro ZUŠ. Zde vidím velký přínos Spolku, neboť škola začíná i končí se stejným počtem žáků a využívá tak dotace ze státního rozpočtu velmi efektivně. Kurzy probíhají samostatně, jen v odůvodněných případech, například v tanečním oboru, zapojuje pedagog kurzisty do choreografií a mají společné nácviky. Spolek nabízí kurzy i pro dospělé, což škola nedělá. I v tomto ohledu jsem ráda, že spolek při ZUŠ funguje a nechápu, proč někomu leží v žaludku. Jestli jde o moje finanční ohodnocení, podotýkám, že v představenstvu Spolku jsou všichni bez honorářů, tudíž i já,“ popsala Stanislava Matušková.

Vedení spolku v současnosti tvoří předsedkyně Stanislava Matušková, místopředsedkyně Michaela Pál, hospodář Petr Palas a členové představenstva Petr Vymazal a Leontina Koryčánková. Na počátku fungování spolku stál v jeho čele Martin Krajíček. Spolek nezveřejňuje své účetní závěrky, tato povinnost se nevztahuje na spolky, které vedou jednoduché účetnictví. Povinné nejsou ani výroční zprávy, které spolek rovněž nezveřejňuje. Hospodaření spolku nepodléhá ani žádné kontrole ze strany zřizovatele.

Školní řád ZUŠŠkolní řád ZUŠ   foto: Tomáš Znamenáček

Další postup

Čistě formálně není případné odvolání ředitelky pro zřizovatele nijak jednoduchá věc. Odvolat ředitele školy je možné jen na základě závažného porušení povinnosti, která vyplývá z výkonu činnosti.

„Pokud inspektorát práce dojde k závěru, že na škole probíhá bossing, je to myslím věc, na kterou zřizovatel může reagovat. Ale potřebuje mít objektivní porušení, které bude schopen obhájit v případě, že by to ředitelka Matušková dala k soudu,“ vysvětluje Richard Jurečka. Lidská rovina je podle něj důležitá hlavně proto, aby Jihomoravský kraj jakožto zřizovatel začal situaci na škole vnímat jako vážnou věc. „Tady nejde o to, jestli je někde špatně vyplněný nějaký papír, ale že prostředí na škole je nezdravé a za ředitelkou zůstávají lidé, kteří si do zbytku svého života odnášejí traumata, způsobená jejím chováním,“ uzavírá svůj pohled Richard Jurečka. Podle některých výpovědí ale na škole docházelo i k formálním pochybením, třeba k machinacím se zápisy o přijímacích zkouškách. I to je však předmětem šetření inspekcí.

Prokázat šikanu a bossing je velmi těžké i podle bývalé učitelky ZUŠ Ludmily Keršnerové, která byla ze školy propuštěna, což dala k soudu. Ten nakonec skončil smírem, v rámci kterého jí škola vyplatila náklady a odstupné. „Šikana se vine zuškou jako had záhy po nástupu paní Matuškové do funkce. Šikana – ta se těžko dokazuje. Jak přesvědčit lidi, aby zaráz a najednou prohlásili – ano, toho a toho zaměstnance ředitelka vystavuje tlaku a dělá to tak a tak?! Jenže takhle to nefunguje. Šikana se děje, aniž by kdokoliv něco věděl. Jen ten chudák šikanovaný se propadá hloub a hloub. Paní ředitelka si své oběti vybírá postupně… Ale to obvinění je vážné a pro okolí těžko uvěřitelné. Někdo musí říct – ano, já se cítím být šikanován. A někdo jiný (jiní) to musí potvrdit. A jak víme z minulosti, šikanovaní (já se mezi ně řadím taky) jsou sraženi na kolena. Pár týdnů, měsíců ataků a jste nula. Ztrácíte svou hodnotu, nevěříte si, vnímáte situaci jako své selhání. Když se z toho vyhrabete – chcete zapomenout,“ popsala Ludmila Keršnerová. Postoj zřizovatele podle ní před lety zněl: „Komu se to nelíbí, ten může jít.“

Podle Richarda Jurečky má kraj tak obrovské množství škol, že je dost dobře možné, že na školu nevidí tak podrobně, a pokud jsou všechny papíry formálně v pořádku a navenek to vypadá, že škola šlape, zřizovatel situaci nevyhodnotí jako závažnou. A to přesto, že se ve škole často mění zástupci, vedoucí oborů, odchází kantoři a je zde právě i soud s Ludmilou Keršnerovou, kde škola musela platit náklady a odstupné. A na kraj už před několika lety přišly i stížnosti některých rodičů a kantorů, kteří odešli.

Sama ředitelka Stanislava Matušková rezignovat nehodlá. „Nemám důvod rezignovat na funkci ředitelky školy. Škola je nasměrována na cestu kvalitní školy 21. století, kdy opravdu není čas na sentiment a je třeba velmi kvalitně pracovat (už jen s ohledem na neustále se zvyšující platy pedagogů). Cítím velkou zodpovědnost za kvalitu poskytovaného vzdělávání. Je s podivem, že se Ohlasy zajímají o dění na ZUŠ pouze v situacích, kdy někdo zpochybňuje práci ředitelky školy. Mrzí mě, že po akcích, vysoce přesahujících standardní aktivity ZUŠ, jako byl v našem případě muzikál na Hradě Boskovice, spolupráce školy se SOMB, účinkování pedagogů i žáků na akcích celostátního charakteru, jako je ZUŠ OPEN, Mozartovy děti či MenArt, se nikdo z Ohlasů o školu nezajímal. Je to z mého pohledu velice smutné. A nechám na posouzení čtenářů, proč tomu tak je,“ vyjádřila se písemně pro naše noviny.

Ředitelka je nyní v kontaktu se zřizovatelem a celá věc se řeší a projednává. Na otázku, jak na žádost a petici nyní reaguje, odpověděla následovně: „A jak mám reagovat? Na lži a pomluvy, které jsou účelově zkreslené, nemají reálný podtext a jsou někým zvenčí vykonstruovány a živeny pedagogy školy, kteří nemají ani tu osobní čest, aby mi řekli, co proti mně mají, raději vynášejí informace ze školy ven. Takto se pracovní záležitosti v žádném případě neřeší.“

Autoři žádosti na kraj a petice za odvolání Stanislavy Matuškové z postu ředitelky boskovické základní umělecké školy se obrátili také na boskovické radní. Poslali jim kompletní žádost včetně všech svědectví a požádali město o podporu. Starosta města sice vysvětluje, že město nemá žádnou kompetenci do jednání Jihomoravského kraje zasahovat, ale na kraj se obrátil s apelem, aby se situací zabýval a řešil ji. „Není nám to jedno, protože základní umělecká škola je jeden z nosných elementů ve městě a chodí tam i boskovické děti,“ vyjádřil se starosta Jaroslav Dohnálek.

další zpravodajství