Léta diskutované téma převodu nemocnice z města do rukou Jihomoravského kraje znovu silněji ožívá. V poslední době převod podpořil přímo šéf boskovické nemocnice Miloš Janeček a v rozhovoru pro Ohlasy také známý lékař Jan Machač.
„Pokud vedení kraje argumentuje tím, že boskovická nemocnice je páteřní a na severu kraje tou hlavní, pak by se podle mého názoru mělo uvažovat o zařazení této nemocnice jako příspěvkové organizace kraje, aby dostávala z krajského rozpočtu pravidelné finanční injekce na zařízení, na obnovu, na rozvoj tak, jako ostatní krajské nemocnice. Myslím si, že Nemocnice Boskovice jako městská společnost s ručením omezeným se dostává na hranice svých možností,“ prohlásil před časem šéf boskovické nemocnice Miloš Janeček v Radničních listech.
Připravenost jednat o převodu byla i jedním z hlavních bodů programu vládnoucí ČSSD. Ta ho prosadila i do programového prohlášení, ale v prvních dvou letech, kdy i na jihomoravském hejtmanství vládla ČSSD pod vedením Michala Haška, se kolem možného převodu nemocnice nic nestalo. Sama koalice to přiznala v listopadovém bilancování svého programového prohlášení: „Neproběhlo jednání k této problematice.“
Redakce Ohlasů proto nyní položila starostce Boskovic Haně Nedomové (ČSSD) otázky, zda od té doby s novým vedením kraje nějaké jednání nebo výměna dopisů na téma převodu nemocnice proběhly, a pokud ne, zda ještě do konce volebního období proběhnou. Starostka se v odpovědi pouze odkázala na programové prohlášení a konstatovala, že kraj je o provozu nemocnice informován. „S Jihomoravským krajem jsme ve spolupráci v rámci zajišťování zdravotní péče daného regionu. Písemná korespondence neproběhla,“ uzavřela starostka svou odpověď. Na jasné otázky, jestli se o převodu jedná nebo bude jednat, tak neodpověděla.
Už dříve však starostka řekla, že by o takové záležitosti, pokud se jí skutečně budou zabývat, mělo proběhnout referendum. Navíc ani v koalici nepanuje shoda. Hnutí ANO slibovalo před volbami, že nemocnice musí zůstat v majetku města.
Vedení kraje už odpovědělo jasněji než boskovická starostka, a to tak, že se kolem možného převodu nic neděje, alespoň oficiálně. „Žádné oficiální jednání neproběhlo. Není to téma, o kterém bychom jednali na klubech nebo na radě. Jednání jsme však otevřeni,“ sdělila Taťána Malá (ANO), náměstkyně jihomoravského hejtmana, která má na starosti majetek. Dodala však, že téma možného převodu přece jen mezi představiteli města a kraje zaznělo. „Ptala jsem se na to a tuším, že někdy v prosinci na první schůzce hejtmana a paní starostky ona sama toto téma neformálně otevřela,“ prozradila náměstkyně.
Dál se ale už nic nedělo, a to ani při únorové návštěvě Boskovic krajským radním pro zdravotnictví Igorem Chlupem z ČSSD. Boskovická starostka sama před jeho návštěvou redakci Ohlasů řekla, že téma převodu nemocnice řešit nebudou, což se také stalo. „Kdyby tady ten požadavek byl, určitě se tím budeme zabývat, ale doposud, ani v předchozím volebním období, kdy jsem byl zastupitel, jsem nikdy nezaslechl nic o možném převzetí nemocnice krajem,“ řekl Chlup.
Ze strany Jihomoravského kraje tak veřejně zaznívají slova o tom, že jsou otevřeni jednání. Taková prohlášení byla slyšet i dříve od bývalého hejtmana Michala Haška. „Pan hejtman říkal, že se převodu principiálně nebrání, ale že se vše musí vyjednat. Já mu řekl, že je pro mě podstatná garance rozsahu nemocnice, na což on odpověděl, že v tu chvíli to není podstatné,“ tvrdí dnes tehdejší boskovický starosta a dnes opoziční zastupitel Jaroslav Dohnálek (ODS).
Jednal podle svých slov i s Haškovým předchůdcem Stanislavem Juránkem (KDU-ČSL). „Jednali jsme někdy v roce 2007 se všemi uskupeními krajské rady a dostali jednoznačnou odpověď, že kraj má jiné priority,“ řekl bývalý starosta. U jednání v roce 2006, kterým argumentuje dlouholetý kritik boskovických politiků Vladimír Jakubec, že město tehdy promarnilo možnost převést nemocnici na kraj, však podle svých slov nebyl. „To jsem ještě nebyl starosta,“ doplnil Jaroslav Dohnálek.
Po neúspěchu s Juránkem už nešlo boskovické radnici ani tak o převod, jako spíš o spolufinancování nemocnice krajem, konkrétně tedy v době krajské vlády Michala Haška, i když i jednání o převodu proběhla, jak je výše zmíněno. „Kraj řekl, že je boskovická nemocnice v páteřní síti zdravotních zařízení Jihomoravského kraje. My řekli, že dobře, ale vyčleňte nám na ni v krajském rozpočtu nějakou částku, něco nám pravidelně přispívejte,“ doplnil Dohnálek. To kraj ovšem nikdy neudělal a o peníze musí žádat město jen formou dotací na konkrétní investice.
Jaroslav Dohnálek si tak uvědomuje, co je často vedení města vyčítáno, tedy že Boskovice doplácejí na to, že mají vlastní nemocnici, do které tečou peníze z rozpočtu města místo toho, aby šly jinam. Negativní bilance příjmů a výdajů z města do nemocnice se i s letošními plány propadla od roku 2006, odkdy město nemocnici provozuje, na více než 56 milionů, které do ní Boskovice nainvestovaly nad rámec příjmů, které z ní město má.
Podle bývalého starosty však městu nic jiného nezbývá, pokud chce zachovat zdravotní péči na severu Jihomoravského kraje. Přesto pro něj existuje hranice, po níž už město nemůže nemocnici provozovat. Takový případ by podle něj nastal, kdyby se dostala do provozní ztráty, například by byly vyšší výdaje na mzdy a energie než celkové příjmy. „Boskovice se nesmí nechat kvůli nemocnici zatáhnout do dluhové pasti. V takových případech není sice mnoho řešení, ale jsou i nemocnice, které fungují jako soukromá zařízení,“ dodal s tím, že je to krajní možnost, pokud by o nemocnici neměl zájem stát ani Jihomoravský kraj. Dnes mzdy tvoří podle Miloše Janečka 60 procent obratu nemocnice a požadavky odborů na jejich zvyšování stále trvají.
