Krajiny Boskovicka: Nyklovický potok

V jednom z prvních dílů seriálu o krajinách Boskovicka jsem psal o Hersici, zvláštním lese mezi Bedřichovem a Černovicemi, kde v časném jaru kvetou bledule. Jelikož i letos přišel jako každý rok jejich čas, rád bych upozornil čtenáře na další pozoruhodnou lokalitu, na které jdou počty chráněných bledulí do tisíců. Jedná se o přírodní památku Nyklovický potok.

Že nevíte, kde jsou Nyklovice? Z Olešnice to do nich není daleko a před lety dokonce patřily spolu se známějším Rovečným do boskovického okresu (tedy přesněji do politického okresu Boskovice, který se skládal ze tří okresů soudních – blanenského, boskovického a kunštátského). Dnes ovšem Nyklovice již leží v kraji Vysočina (stejně jako zmíněná přírodní památka), Nyklovický potok pak na značné části svého toku tvoří hranici s Pardubickým krajem.

Nyklovický (též Olešnický) potok je vlastně pramenným úsekem Hodonínky, která pak protéká Olešnicí, Hodonínem a u Štěpánova se vlévá do Svratky. O údolí Hodonínky jsem před časem už konec konců psal v souvislosti s Čepičkovým vrchem. I na dolním toku Hodonínky, podél hlavní silnice směrem ke Štěpánovu bledule rostou, ale v porovnání s Nyklovickým potokem jich tam je k vidění jen velmi málo.

Tam, kde nivu Nyklovického potoka pokrývají břehové porosty olší a vrb, tvoří bledule jarní rozsáhlé porosty. V menší míře je lze vidět kvést i na okolních loukách, a to ve stinnějších a vlhčích místech. Nivou se rozumí rovina kolem potoka či řeky, vytvořená za staletí (tisíciletí) z naplavených sedimentů. Nahoře jsou to povodňové hlíny, které vzhledem k erozi půdy z polí stále přibývají. Vespodu pak jde o štěrkopísky z poslední doby ledové, které jsou významným zdrojem pitné vody. I z nivy Nyklovického potoka se tato voda odebírá pro zásobování okolních obcí.

Škoda, že jsem zdejší krajinu nepoznal před drastickými „melioracemi“ po druhé světové válce. Jejich poslední vlna v 80. letech téměř dokonala dílo zkázy. Skomírající socialistické hospodářství nutilo režim k tomu, aby se snažil o extenzivní ekonomický růst. Týkalo se to i zemědělství a v „boji o zrno“ vzaly poslední zbytky mokřadů za své. V prostoru mezi Olešnicí, Rovečným a Trpínem jich muselo být dost. Dnes jsou na místech většiny z nich pole a na někdejší bažiny upomínají jen betonové meliorační skruže. Zato pastviny na terasách pod vrchem Fouska byly i v závěru socialismu ještě využívány, dnes jsou z velké části beznadějně zarostlé stařinou (vysokou starou trávou) a křovinami. Nevážíme si kulturní krajiny a všeho, co po staletí lidem poskytovala. Moravské kopce však alespoň z dálky zůstávají pořád ještě malebné.

Bohužel nevím, jaké zajímavé rostliny nacházely vhodná stanoviště ještě před několika desetiletími v širším okolí Nyklovického potoka. Na žádný botanický článek o tomto koutě na pomezí moravské a české země (ve starých rakouských mapách byl potok výstižně označován jako Grenz Bach, tvořil totiž zemskou hranici) jsem dosud nenarazil. Pouze v Květeně Boskovicka, brožurce vydané nákladem osvětového oddělení někdejšího Okresního národního výboru v Boskovicích, se známý brněnský botanik Jan Šmarda zmínil o výskytu masožravé rosnatky okrouhlolisté: Rosička okrouhlolistá – na rašelinných lukách u Nejrova, Kunštátu, Olešnice, Niklovic, Sulkovce, Jevíčka… Kde je ale dnes rašelinám a masožravkám konec. Zůstaly jen bledule v břehových porostech Nyklovického potoka, na zbytcích vlhkých luk pak pcháč potoční, suchopýr úzkolistý či skřípina lesní.

Když jsem byl nedávno fotit bledule na Nyklovickém potoce, bylo tam pusto, prázdno. Jen vyšlapané stezičky kolem potoka vypovídaly o tom, že o předchozím víkendu se za bledulemi vypravilo také sem dost lidí (i když jistě ne tolik, jako do proslaveného údolí Chlébského potoka). V době mé návštěvy již začali brát všichni vážně omezení pohybu v souvislosti se šířením nemoci Covid 19. Jen na okolních polích jezdily traktory – chceme-li na podzim chleba, zasít se musí. Také mně nezbylo, než ještě rychle vyrazit do terénu, než bledule odkvetou. Jinak byste neměli o čem číst.

Můžeme se utěšovat tím, že omezení pohybu turistů a cyklistů jarní přírodě pomůže. Přinese zvířatům tolik potřebný klid. Věřím, že se nám za něj všichni ti živáčkové odvděčí, budeme se mít později na co dívat. Ukážou se však jen těm, kteří se v přírodě pohybují tiše a ohleduplně. A bledule na Nyklovickém potoce, Herzici či v Chlébském kvetou každé jaro. Pokud jste se za nimi letos nedostali a už to kvůli karanténě v souvislosti s koronavirovou pandemií nestihnete, tak nezoufejte. Snad se jich všichni dočkáme příští rok. Aspoň se na ně budeme o to víc těšit!

další seriály