Na třicet obcí z boskovického regionu kvůli dlouhodobé nespokojenosti odešlo od firmy Suez a založilo si vlastní společnost na svoz odpadu. O vývoji v regionu a plánech Suezu jsme hovořili s brněnským ředitelem Igorem Laštůvkou.
Bude se měnit zákon o odpadech, výrazně zdražovat skládkování toho komunálního. Jak vy jako velká svozová firma obcím pomáháte? Co jim nabízíte, aby je odpadové hospodářství po připravovaných změnách nestálo mnohem víc?
Nejde o to, co nabízíme, ale na čem se s obcemi společně domluvíme. Říkáme jim, že jako firma se na změny připravujeme, jsme jedním ze zakládajících členů Asociace oběhového hospodářství a přímo jedním z připomínkujících subjektů nového zákona. Obce bereme jako partnery, mají od nás hlášení, děláme osvětu na školách a spoustu dalších věcí, to nikdo nevidí. Nemůžeme jim ale nic diktovat, musí to být náš společný zájem.
Starostové malých obcí, kteří funkci vykonávají při zaměstnání, to téma nedokážou sledovat jako vy, velká firma, která se v něm pohybuje denně. Ale třeba i v Boskovicích se letos na svoz tříděného odpadu od domu přechází po iniciativě místostarosty Lukáše Holíka, nikoliv na váš popud.
Systém door-to-door se řešil v Boskovicích už od paní místostarostky Vítkové, s panem Holíkem jsme se teď bavili, jak to správně uchopit, aby to mělo smysl. Boskovice jsou na tom nicméně z hlediska odpadového hospodářství velmi dobře, mají kompostárnu, překladiště, mají nastavený svoz, teď budeme společně zavádět nový systém, u něhož bych byl rád, aby měl kvalitní obrysy.
Je podle vás svoz tříděného odpadu od domu správná cesta?
Je to dobrý začátek, dobrá cesta, ale my se budeme se snažit najít ještě lepší a zkvalitnit ji.
Jaká cesta je lepší?
Automatizace systémů, větší přehlednost, do budoucna kvalitnější systém. Na Boskovicku chceme také vybudovat recyklační linku na určitý druh plastu. Chceme jít cestou ještě dalších technologií, recyklace pneumatik či gumových materiálů.
Před dvěma roky od vás odešly dvě desítky obcí v čele se Sudicemi a jejich starostkou Olgou Dočkalovou, založily spolek a vlastní firmu Technické služby (TS) Malá Haná. Sama starostka vyjádřila v rozhovoru pro Ohlasy nespokojenost s tím, že od Suezu nepřišla žádná iniciativa, jak se připravit na nový zákon o odpadech.
Toto bych nechtěl úplně komentovat, protože nechceme jít s paní starostkou do konfrontace. Nechtěl bych na to reagovat, ale není to úplně pravda. V té době jsme měli setkání se starosty, na kterém byla paní starostka také přítomna a my jsme tam vysvětlovali, jakou cestou chceme jít a že varianty jsou door-to-door, nebo stávající systém. Obce od nás měly data, problém, který nastal, byl ten, že se nám měnilo obchodní zastoupení a nová kolegyně to komunikačně nezvládla. Šlo však o řády měsíců, nikoli roky. Snažili jsme se komunikaci nastavit, nicméně kdo chce psa bít, vždy si hůl najde. Paní starostka se v tom novém systému zhlédla a chtěla jít do toho.
Nejen ona, ale i další obce.
Ona jim to takto popsala, kdyby však všechno byla pravda, nepřišli jsme o třicet obcí, ale o dalších dvě stovky, které máme i v jiných regionech. Vytvořili spolek, chtěli to, je to jejich legitimní rozhodnutí, my jsme na to standardně zvyklí i jinde v Evropě a dokážeme s tím žít. Suez ale není dispečerská firma, která jen sváží, je to technologická firma, která chce vrátit odpad na začátek – tedy udělat z něj zdroj, jak to má být. To je cíl, který by nás měl všechny trápit, protože ten materiál dnes z velké části není využitelný.
Výpovědi pokračují
Jedna z posledních obcí, která od vás přechází k TS Malá Haná, je Štěchov u Lysic. Když jsem mluvil s tamní starostkou, tak vás kritizovala za loňský rok, že tam několikrát nebyly vyvezené popelnice, a to i přes domluvy o náhradních termínech.
To se opravdu může stát. Je velký problém s lidmi, fluktuace závozníků je 40 procent.
Ale problém s lidmi mají všichni.
Samozřejmě, může se to stát nám, za tři měsíce to tak může postihnout i Technické služby Malá Haná. Klidně se paní starostce omluvím. Jestli dala výpověď, tak nás to mrzí. Všem svým kolegům říkám: když se stane takový problém, jeďte tam osobně vše vysvětlit a deklarovat nápravu.
Ona byla naštvaná i proto, že ani nedostala žádnou finanční kompenzaci.
Na to nemůžu moc reagovat, protože ten případ neznám. Je to vždy o komunikaci. Myslíte si však, že někdo volá, že bylo vyvezeno, že nás za to pochválí?
To považuje za samozřejmost, protože si tu službu přece platí.
Třeba ale někdo je věčný stěžovatel, nebo si stěžuje na něco, co ani není pravda.
Zkrátka ale očekávala nějakou kompenzaci, nebo že vy jako velká firma budete schopni s náhradním autem druhý den odpad vyvézt, když se jeden vůz rozbil.
Ten případ neznám, takže bych jen spekuloval.
Vy jste také v boskovickém Regionpressu publikoval článek, ze kterého se mi jeví, že se snažíte vnášet strach, že Technické služby Malá Haná svoz odpadu nezvládnou. Proč?
Nechceme říkat, jestli to zvládnou, nebo ne, my jsme byli článkem nuceni reagovat, protože jsme byli pod soustavným atakem paní starostky Dočkalové. Nechceme jít ale do sporu, nechceme se s obcemi hádat, každé si vážíme. Mají od nás veškeré poradenství, znalosti o odpadech a nabízíme jim veškeré technologické možnosti, které máme. V Suezu máme tu nevýhodu, že se neumíme pochválit.
V článku kladete otázky, jestli Služby samy vedou kompletní poradenství, jestli mají zajištěnou likvidaci nebezpečných odpadů či zda se obce nezadlužují a nejdou do rizika. Toto není vnášení strachu a nejistoty?
Nikoho nechceme strašit, to ne. Jen říkáme, že my jim nabízíme komplexní servis.
Proč od vás tedy obce odešly, když měly zajištěný komplexní servis, a proč k vám nepřešly ani další, které byly pod Technickými službami Letovice?
Víte, ona největší rétorika byla, že teď si to budeme dělat sami a budeme to mít levnější, protože Suez dává peníze do Francie. To jsem slyšel pořád. Jsme sice nadnárodní společnost, ale ročně v Česku investujeme 250 milionů korun. Chápu, že jsme nevyvezli, chápu, že jsou naštvaní, že zdražujeme, ale lidi musíme zaplatit, jak se zvedají mzdy. Budeme dál investovat, jiná cesta nevede. Nebráním se žádné spolupráci s nikým, ani Technickými službami Malé Hané.
Separace není recyklace
Dalším z důvodů, proč se obce přidávají k TS Malá Haná, je i přechod na už zmiňovaný systém door-to-door. Svoz tříděného odpadu od domu totiž snižuje objem směsného odpadu, jehož zpracování bude po změně zákona zdražovat.
To je pravda, komunál se bude postupně zdražovat. Jako Suez jsme na to připraveni, ale je tady legislativní nouze, což nám blokuje dotační tituly, takže nemůžeme investovat, jak bychom chtěli.
Ale obce z Boskovicka přece dosáhly například na dotace na popelnice na tříděný odpad.
Jasně, to máte pravdu, ale to je jen jedna část. Náš problém, nejen Suezu, je ten, že musíme najít technologie zpracovávající materiály, které dnes nejsou recyklovány a končí na skládce nebo ve spalovně. V Česku sice umíme výborně separovat, ale neumíme odpad skutečně recyklovat. V novém zákonu jsme se snažili tyto termíny odlišit. Suez jako jedna z prvních firem má recyklační linku, z plastu vyrábíme granulát, který se pak vrací zpět do výroby. Můžeme tím uzavřít celý cyklus.
Ostatní svozové společnosti tedy jen separují?
Ano, přesně tak. Dneska je celoevropský problém, že tady nejsou kapacity na recyklaci odpadu, vše se vyváželo do Číny či Malajsie a Evropa nebyla připravená na to, že Čína jako velký producent obalového materiálu odběr najednou zastaví. Trvá to zhruba posledního půl roku, netýká se to jen plastu, ale i papíru. Dneska Evropská unie vyprodukuje 4 miliony tun papíru, ale kapacity na zpracování má na čtvrtině. Vše ostatní šlo do Číny.
Vy mluvíte o posledním půlroku, ale už předloni při navyšování nákladů na odpadové hospodářství v Boskovicích jste zdražování zdůvodňovali mimo jiné problémy na trhu s odpadem, takže to není otázka posledního půl roku.
To ne, to je otázka posledních dvou let. Plasty šly rychle dolů a papír teď extrémně rychle. Držel se na 2500 korun za tunu, dnes jsme na 200 korunách. Do toho stoupají mzdy, energie. Jediné, co tomu pomůže, jsou nové technologie, které pomohou odpad zpracovat. Dneska jste ze žluté popelnice schopen recyklovat jen 12 procent, protože pokaždé je to jiný druh, sami klasifikujeme 63 různých plastů. Pokud se firmy nedomluví, že budou vyrábět ze stejného, tak tady s tím nic moc neuděláme.
Mám takovou kacířskou otázku: Chcete vlastně, aby lidi třídili, když je separovaný odpad pro vás přítěží, protože ho musíte udat na trhu a ceny klesají? Není tohle ten důvod, proč sami nenabízíte systém door-to-door?
Tak to není, nemůžeme se vracet zpět, když jsme lidi něco naučili. Systém je tam, kde ho sama obec chtěla, sami jsme door-to-door zaváděli v obcích ještě dříve než Technické služby Malá Haná, což bylo zhruba někdy před pěti lety, možná i dříve. Ale tehdy jste například za bílou petku dostal patnáct korun a pořád to bylo samofinancovatelné, dnes už to tak není. Kdyby nebyly subvence z Eko-komu, tak si ten systém na sebe nevydělá. Pak jsou i jiné obce, kde nám řekli, že pět popelnic k baráku nechtějí. My jsme dneska na tom, že zvládneme všechny systémy.
Ale sami přece nevlastníte vhodný informační systém – nebo čím byste mohli řídit motivační a evidenční systém, jaký bude v Boskovicích?
Software sice nevlastníme, ale je tam sjednaná forma pronájmu. My chceme jít do automatického načítání čipů na popelnicích, protože stávající systémy mají chyby, čip může být nějak zašpiněný a pak zjistíte, že jste nenačetl půlku ulice a teď se budete s obcí dohadovat. My to tedy podporujeme, ale potřebujeme, aby byl systém funkční. Ten systém dnes ani není levnější, naopak dražší, až v budoucnu vyjde lépe.
„Smlouvy nejsou ani dobré, ani špatné“
Dostávám se k poslednímu tématu, a to k tomu, že odpad v Boskovicích vyvážíte na základě smlouvy z roku 1996. Smlouva je velmi rozsáhlá, mnohokrát měněná a právníci o ní před pár lety řekli, že je plná pochybností a může být dokonce neplatná. Proč nebyla za celou dobu z vaší strany snaha ji nějak sepsat znovu, přehledněji? Podobně to mají i jiné obce.
To není úplně pravda. Na ty smlouvy je dvojí právní názor a bylo evidentně řečeno, že nejsou špatné, ale nejsou ani úplně dobré. Myslím, že už loni mi bylo sděleno, že se město Boskovice chystá na výběrové řízení, my se budeme snažit, abychom v něm uspěli.
Není to tak, že vám ty smlouvy z 90. let vyhovují i těmi podmínkami, za jakých od nich mohou obce odstoupit? Podmínky jsou totiž velmi omezené.
To jsou standardní smlouvy, vy tam nemůžete dát tříměsíční výpověď. Zaměstnáváte lidi, čerpáte dotace, máte určité technologie, musí tam být seriózní výpovědní lhůta, což je zvykem i jinde ve světě. Byli jsme připraveni jít do výběrového řízení ve všech třiceti obcích, které od nás odešly.
Šel by v regionu do výběrového řízení někdo jiný než vy? Bude to pro něj efektivní, kdyby najednou uspěl ve třiceti obcích a musel vše vybudovat? Od některých obcí zaznívá, že jste měli do vzniku TS Malá Haná na Boskovicku prakticky monopolní postavení, jen jste totiž jednou ročně přišli s novým cenovým ujednáním o zdražení.
Ale to přece není pravda, vedle v Blansku je společnost AVE a má tam celé zázemí, v regionu působí i svozová firma FCC, tedy bývalá ASA.
Lysice, které se nakonec přidaly k TS Malá Haná, například vypsaly výběrové řízení a přihlásili jste se jen vy, nikdo jiný.
Protože udělali elektronickou aukci, do které běžně nechodíme a nedivím se ani ostatním, že do ní nešli, protože je to jen byznys firmy, která tu aukci dělá. My tam dali nabídku jen proto, že to jsou naše obce.
