„Jsem takový poloviční popelář.“

Na sever od Boskovic už nejezdí popeláři firmy Suez, ale obce si od ledna sváží odpady samy, vlastními auty. Vypověděly Suezu i takzvané „nevypověditelné“ smlouvy z 90. let a založily společnost Technické služby Malá Haná. Ta od letošního července spouští plošný systém třídění odpadu v domácnostech známý jako door-to-door. V čele firmy stojí starostka Sudic Olga Dočkalová.

foto: Marek Osouch

Pětadvacet obcí regionu včetně Sudic vypovědělo dlouholeté smlouvy nadnárodní firmě Suez na svoz odpadu a začaly si odpad svážet samy. Jak se tato myšlenka vůbec zrodila?

Byla to společná práce starostů napříč Boskovickou brázdou. Pořádně jsme se neznali, a tak jsem si kolegy v červnu 2017 sezvala, abychom se jednak poznali a jednak abych jim řekla, že právě odpadové hospodářství bude do budoucna zásadní problém. Hodně pracuji i pro Svaz měst a obcí v komisi životního prostředí, takže vím, co a jak se připravuje nového v zákonu o odpadech. Na provedení změn je jedna obec v našem regionu malá. Řekla jsem jim, že by bylo lepší uchopit to v rámci celého území a buď jít do výběrového řízení, nebo to vyřešit jinak.

Co vám na Suezu vadilo?

Shodli jsme se všemi starosty, že se o nás nestarali a vůbec s námi nekomunikovali. Říkala jsem manažerům Suezu několikrát, že bychom byli rádi, kdyby přišli a řekli nám co se v legislativě chystá, jak kde lidé u nás v obci třídí nebo netřídí, co by se dalo s celým systémem udělat, jak ho zlepšit nebo rozšířit. Nic takového se za mých osm let v křesle starostky nestalo. Jen jedinkrát v roce 2017 si nás pozvali do Křtin, když už viděli, že jsme se tady dali dohromady a něco se děje. Všichni jsme loni hledali historické smlouvy, ještě vlastně tehdy uzavřené se Službami K.K.Š., a vypovídali je. To mě mimochodem docela překvapuje, že taková společnost jako Suez nebyla schopna za více než dvacet let smlouvy oprášit a aktualizovat svými hlavičkami.

Bylo v jejich zájmu je měnit?

Asi nebylo, nevím. Naše smlouva se dokonce tvářila jako nevypověditelná, ale podle dnešních zákonů něco takového nemůže být.

U starých smluv bývá jasně napsáno, že výpověď je možná, jen když firma neplní své povinnosti, obec ji upozorní a ona nesjedná do určené doby nápravu. I takové smlouvy se vám podařilo vypovědět?

Ano, přesně tak, nějaké takové formulace jsme tam taky měli. Na to nám právníci řekli, že nevypověditelná smlouva dnes neexistuje. Když tam není daná výpovědní lhůta, je půlroční.

Suez se nijak nebránil?

Asi i věděli, že nevypověditelná nemůže být, že to jinak nepůjde, takže půlroční lhůtu akceptovali. Ve smlouvách z pozdější doby už byly dvouleté cykly. Někdy od roku 2003 se smlouva cyklicky prodlužovala a když jste půl roku před koncem dvouletého období nedal výpověď, automaticky se vše prodloužilo.

Podobně jak dnes mají ve zvyku mobilní operátoři.

Přesně tak. Suez musel pustit třináct obcí, které měly půlroční výpovědní lhůtu, ale zbytek měl ten dvouletý cyklus, takže ty se přidají až od ledna.

Proč jste ale nešli cestou nového výběrové řízení?

První úvaha to byla, jenže pak nás odborníci vyvedli z omylu a řekli, že odpadové firmy mají regiony rozdělené, což se potvrdilo. Výběrové řízení udělali třeba v Lysicích, kde se jim přihlásila jen jedna společnost, navíc s dražší nabídkou než předtím.

Tedy Suez se tam znovu přihlásil?

Přesně tak. Poznali jsme, že tudy cesta nevede, a tak jsme po vzoru jiných založili vlastní společnost. Kdyby mi ještě před dvěma lety někdo řekl, že budeme zakládat vlastní firmu, odpovím mu na to, že se zbláznil, že mám svých starostí dost.

A dnes jste k postu starostky i jednatelka této firmy.

Vidíte. Ostatní nám říkali, co na tom hledáme za složitosti, vždyť si svoje odpady přece umíme vyvézt. Hodně mě o tom pak přesvědčilo setkání těchto společností vlastněných obcemi z Jihomoravského kraje. Překvapilo mě, že na jih od Brna jich působí asi osm a nadnárodní společnosti tam ani moc nejsou, a naopak tady u nás jsme v područí zahraničních firem, jsme takový zapomenutý region.

Kolik vás dnes je?

Začalo nás sedmnáct obcí, které založily svazek obcí. Ke konci roku 2017 jsme pak vzali dalších šest, takže nás bylo třiadvacet a koncem loňského roku jsme přibrali Svitávku a zmíněné Lysice, které výběrové řízení zrušily, takže je nás už pětadvacet.

A je plán dál spolek rozšiřovat?

Zájem od nových obcí tady je. U dvanácti obcí od prvního ledna tohoto roku svážíme. Od dubna se přidal i Šebetov. Máme půjčená auta, ale už teď přebíráme vlastní.

Kolik jich máte?

Dvě.

To stačí na třináct obcí? Není jich málo?

Stačí, protože experti na odpadové hospodářství říkají, že jedno auto stačí na deset tisíc lidí. My nemáme teď ani dvacet tisíc obyvatel u členských obcí, takže máme nadstav.

Máte tedy i rezervu pro další obce.

Přesně tak. Teď jich je dost rozjednaných, takže to vypadá, že budeme ještě objednávat třetí auto.

Kolik by se mohlo přidat a kdy?

Od ledna příštího roku bychom mohli mít kolem čtyřiceti obcí a ve všech bychom mohli od stejného data i svážet.

To je ambiciózní plán. To je jen tady u Boskovic?

Ano, jen tady v regionu, chtěli bychom se rozšiřovat i více na jih, nicméně máme i mezikrajskou spolupráci s Pardubickým krajem a hlásí se nám už i okrajové obce z Olomoucka. Je to ale pro nás i komplikace, protože když žádáte o dotace, tak musíte obesílat všechny kraje, aby vám napsaly souhlasná stanoviska. V Pardubickém kraji zajíždíme až k Městečku Trnávka a teď se ohlásily obce kolem něj. Psychologický efekt funguje. Všichni poznali, že o tom jen nemluvíme, ale myslíme to se svozem odpadu vážně. A to teprve teď začínají jezdit přímo naše auta s naším logem.

Jak tedy probíhal celý proces?

V listopadu 2017 jsme založili dobrovolný spolek obcí, loni v květnu obchodní společnost, v druhé polovině minulého roku jsme si poté vyřídili veškerá povolení, vypsali výběrové řízení na auta a zažádali o popelnice domů. Asi za měsíc budeme do domácností rozdělovat deset tisíc nádob.

Kolik jich takto jedna domácnost dostane?

Tři – žlutou na plasty, modrou na papír a hnědou na bio. Nádobu na bioodpad dostane jen ten, kdo bude vyloženě chtít, protože někdo má zahradu s kompostem a hnědou popelnici by nevyužil. Děláme to proto, že jedinou možností, jak snížit podíl směsného odpadu, je zvýšit třídění, ale to obvykle znamená rozšířit kontejnery po obci – a sám určitě víte, že je kolem nich nepořádek. Takže máte na výběr: buď budete mít obec zarovnanou kontejnery a nepořádkem okolo, nebo dáte popelnice na třídění všem lidem domů. Někteří starostové to pojali tak, že mají dvě stě popisných čísel a objednali dvě stovky popelnic od každého druhu. Já šla cestou, že jsem lidem řekla: vážení, kdo chce třídit, zůstane vám poplatek v současné výši, a kdo ne, tak budete platit maximální částku tisíc korun, a to každý člen domácnosti. Lidem jsem dala objednávkové lístky a vrátilo se mi jich 170. Já přitom objednala od každého druhu jen 160 popelnic, ale to není problém, to si vyměníme s jinými obcemi, kde jich chtěli naopak více, než potřebovali.

Takže se přihlásilo více lidí, než jste čekala.

Ano, protože lidé budou raději třídit. Navíc jim říkám: nemyslete si, že vezmete popelnice, starostce tím zacpete pusu a popelnice použijete na něco jiného – modrou na švestky, žlutou na meruňky. Popelnice budou mít čipy a starostové budou mít jednoduchý program na počítači a uvidí, jestli jim z toho čísla popisného odchází tříděný odpad a jestli jim systém zafungoval, tedy že tříděný odpad šel nahoru a směsný dolů.

Kolik máte domů tady v Sudicích?

Máme asi 190 čísel popisných, ale to je včetně rekreantů, kteří zde přes týden nejsou a tyto nové popelnice jim proto ani necpeme. Takže se vlastně o popelnice přihlásili všichni. Na podzim jsme jezdili po členských obcích a dělali besedy, v jeden den ve dvou obcích: v pět a v sedm hodin, aby přišli i lidé, kteří přijedou později z práce. Vysvětlovala jsem, proč jsme tento krok udělali, že je to jejich společnost, že je třeba k tomu takto přistupovat a co vyděláme, investujeme zpět do regionu.

Jak lidé na besedách na tuto vaši revoluční novinku reagovali?

Výborně. Byla jsem sama překvapená, že přišlo hodně lidí. Většinou to byli ti, co už dnes hodně třídí – říkala jsem jim, že jejich úkolem je přesvědčit ty ostatní v hospodě na pivu, aby taky třídili. My totiž nejdeme do systému čím víc třídíš, tím míň platíš. To není spravedlivé. Třeba pro starší lidi, kteří žijí doma sami a nekupují například minerálky v pet lahvích. Ti by platili pětistovku, zatímco čtyřčlenná rodina, která sice hodně odpadu vytřídí, ale zároveň i vyprodukuje, by měla úlevu dvě stovky. Se starosty jsme se dohodli, že do tohoto systému nepůjdeme.

Kdy najedete na třídění u každého domu?

To spouštíme od 1. července. Dozvěděli jsme se, že jsme jediná společnost, která systém door-to-door zavádí takto plošně. Vždycky jsou to jen města, která to sama chtěla.

S door-to-door se nějak změní poplatky?

Zatím to necháme, jak je to dnes. My jsme nezdražili, vycházeli jsme z cen Suezu v roce 2017. Ten mezitím už bez nás zdražil o patnáct procent. Nemáme velké náklady, ale jakmile se to bude pohybovat kolem 40 obcí a třiceti tisíc lidí, tak na to už potřebujete ten servis. Teď je to takové vyrovnané, ale jsem ráda, že systém rozjedeme se třinácti obcemi. Ostatní nás sledují, je to pro ně velký spouštěč. Všichni teď řeší staré smlouvy, je to docela euforie, denně mám čtyři až pět starostů na telefonu, chodím na zastupitelstva. Líbí se mi, že je to taková naše starostovská rodinná společnost. Jedeme úplně úžasně a mám z toho takovou vnitřní radost.

A co další odpad, sklo nebo kov? O nich nemluvíte.

U systému door-to-door bude možné kovový odpad dávat do žluté popelnice s plasty, to se pak už lehce roztřídí. Jezdit pro pár plechovek by bylo drahé. Samozřejmě je to myšleno na obaly, nikoli, že tam někdo vyhodí roli pletiva. Sklo pak zůstane na těch třídících místech v obci jako dnes. Přemýšleli jsme, že by i sklo mohli lidé do budoucna třídit i doma, ale aktuálně se tím nezabýváme.

foto: Olga Dočkalová

Když jste mluvila o tom, že všichni hledají smlouvy – to myslíte těch čtyřicet obcí, které byste od příštího roku měli pod sebou mít?

Možná hledá celý region, protože mají obavy, že se dostanou do područí zase na další dva roky. To se jim nedivím. Musím říct, že jsme teď v situaci, že se mi ozve nějaká obec, která není na svozové trase, a já už ji směřuji, aby se přidala až za rok. Museli bychom jinak někam složitě zajíždět, takže jim říkám, ať vydrží, protože nemůžeme vše hned rozjet se 60 obcemi, to by bylo strašně moc. Teď je nás 25 obcí, ale svážíme zatím třináct. Od ledna by to pak mělo být těch čtyřicet, jak jsem už říkala.

Když hledá celý region, zvýší se k lednu třeba ještě tento počet? Přesto, že už jste řekla, že je směřujete do dalšího roku.

Ale to jsem myslela ty, kteří nejsou na trase, ti, co jsou, tam to není problém, takže, jestli nás bude více, to nedokážu odhadnout. Dneska už svážíme, takže všichni vidí, že jsme to mysleli vážně, že tady skutečně fungujeme. Dát dohromady dobrovolný svazek, když tady ještě nic není, to může být hned panika: „Ježiši, co když ty popelnice zůstanou nevyvezené.“ To je černá můra zastupitelstev. Rok 2017 byl proto v tomto ohledu horší, dneska už je to legrace, už víme, co se děje, jak to funguje. Všichni vidí, že nikde popelnice nepřetékají.

Když jste se rozhodli pro vlastní společnost, nebylo to asi lehké, protože to znamenalo vše se učit, koupit auta, popelnice, tedy investovat spoustu peněz na začátku.

Nebylo to jednoduché, ale hodně věcí máme z dotací. Na popelnice za 14 milionů doplácíme jako spoluúčast 15 procent. Kompostéry jsme také získali na dotacích s menší spoluúčastí. A teď v únoru jsme pro další obce zažádali o dotace ve druhé vlně. To je i výhoda dobrovolného svazku, že pod jednou žádostí je více obcí, takže i administrativa se rozprostře mezi všechny a nestojí to jednu obec tolik. Navíc svazky jsou v žádostech o dotace lépe hodnoceny.

Než sama obec?

Ano. Tady v regionu je navíc spousta malých obcí, které nemají šanci na dotaci dosáhnout. Minimální částka o dotaci je půl milionu, což není nic pro obec s dvěma stovkami obyvatel.

A ty auta pořizujete jak?

Na leasing, a 1,3 milionu nám dal navíc jako dotaci Jihomoravský kraj. Ten nám také přispěl na osvětu mezi lidmi na letáčky a besedy.

Mě celkem překvapilo, že na 10 tisíc obyvatel stačí jedno auto, jak často teď se vyváží? A jak často to bude s novým systémem door-to-door?

Teď jednou za čtrnáct dní jako dřív. Pak se ale nakombinují svozové trasy, že takto často to nebude, ale jednou za měsíc vyvezeme klasickou popelnici, jednou za měsíc plasty, stejně tak papír a bioodpad v zimě jednou za měsíc a v létě dvakrát do měsíce. Dá se říct, že místo dvou svozů měsíčně budou tři navíc v létě a dva v zimě.

Což jsou ale vyšší náklady.

To jsou, ale zase když vám stoupne třídění, dostanete odměny od Eko-komu, ty pak pokryjí zvýšené náklady za vývoz tříděného odpadu. Jasně říkám obcím, že nejdeme cestou zlevňování, že to ani není možné, to neslibujeme. Starostové a obce si ale musí uvědomit, zda chtějí mít rozhodující vliv na svozové společnosti, nebo ne. To je to nejdůležitější.

Kolik vlastně máte zaměstnanců?

Dva řidiče, čtyři závozníky a já jsem jednatelka, takže sedm lidí.

Proč padla volba na vás, abyste firmě šéfovala?

Vždycky musíte najít jednoho blázna, který se tomu bude věnovat, a byla jsem to já, kdo to celé inicioval. Dneska už jsem takový poloviční popelář. Kdyby někdo v minulosti řekl, že mi udělá radost popelářské auto, tak si řeknu, že se zbláznil. Byla jsem i předsedkyní spolku, když jsem se ale stala jednatelkou, tak se předsedou stal pan starosta Toul z Borotína. Výhoda našeho svazku je i v tom, že každá obec má jeden hlas bez ohledu na to, jak je velká. Toto je problém Svazku vodovodů a kanalizací…

…kde má hlavní slovo Blansko a Boskovice.

Přesně. Máte valnou hromadu, přijdou Boskovice, Blansko a Letovice a my ostatní jsme tam jen kompars.

Nebudete si tak po odpadech chtít řešit i vodní hospodářství?

Ne, to ne. Za malé obce je to totiž výhodné, protože tam je solidárnost větších sídel s menšími. Města pomáhají nám malým.

Největším vaším členem jsou Velké Opatovice, které mají necelé čtyři tisíce obyvatel. Chcete začleňovat i větší města, nejen malé obce? Přijali byste třeba Letovice, které dnes řeší problémy ve svých Technických službách, které mají svoz odpadu na starost?

Letovice mají zhruba o tři tisíce obyvatel více než Opatovice. To je ještě schůdné, ale shodli jsme se společně se starosty, že větší města už nebudeme chtít. To už je moc o politice – a my fungujeme opravdu rodinně.

Takže kdyby chtěly do spolku Boskovice, nepřijmete je?

Můžeme jim dát nabídku, ale není to na pořadu dne.

Jak by tedy měly Boskovice reagovat na zdražování a novelu zákona o odpadech?

Bojím se, že tato města jsou jako velký parník, těžkopádná, a dlouho jim trvá, než změní směr. Blansko se tím už zabývá. Ozvali se sami. Řekla jsem jim, že mají tři možnosti – buď zůstanou u současné společnosti AVE, nebo když mají přes 20 tisíc obyvatel, tak si založí vlastní svozovou službu v rámci technických služeb, které mají, nebo třetí možnost, že by se Blansko přidalo k nám. Ale to bylo ještě předtím, než jsme to probírali se starosty, že velká města alespoň prozatím nechceme.

Nicméně ani společnosti jako vy na jihu Moravy zrovna nemusí být jako rodina, která si pomáhá. Odpadová firma Respono je ovládaná svazkem obcí. V jejím představenstvu mimo jiné sedí starosta Vyškova, jenž má nicméně i vlastní firmu, která s odpadovou společností obchoduje, takže vlastně obchoduje sám se sebou.

Tam už je to politika. My se do tohoto nechceme dostat, abychom měli představenstvo plné politiků. Nevím, jestli to je zrovna značka ideál. Respono je už hodně velké, asi devadesát obcí.

Do takové velikosti tedy nechcete?

To nedokážu říci. Nesmíme to ale hned v začátku přepísknout, proto jdeme cestou postupného navyšování. Otázka je, kdy bude konec.

Co je tedy cílem?

Cílem je, abychom si tu službu dělali sami, sami rozhodovali, do čeho půjdeme, nebo nepůjdeme, a připravovali se na změny legislativy. V tuto chvíli do toho samy obce ani majetkově nejdou. Jediné, co platí, je členský poplatek deset korun na občana za rok. U Sudic to není ani pět tisíc, to se dává normálně i do jiných svazků. To jsou běžné výdaje na chod toho spolku.

Ale lidé můžou být třeba zklamaní, že jim ten poplatek nesnížíte, protože i dnes u vás platí stejně.

Je potřeba jim vysvětlit a říct, proč to děláte a proč poplatek zůstává stejný. Když Suez nic neudělá, tak jednoho dne přijde a řekne: na stole je zákon a my zdražujeme o 40 procent. My chceme, aby k takovému skokovému navýšení nedošlo, bylo minimální a aby bylo jasné, že v odpadovém hospodářství udělali starostové maximum.


Provoz novin vyžaduje hodně práce a peněz. Ohlasy už pátým rokem dotujeme z vlastní kapsy, protože v nich vidíme smysl a možnost zlepšit život v našem regionu. Našli jsme dostatek čtenářů, kteří mají o naše texty zájem, ale zatím jen málo těch, kteří by nám přispěli finančně. Navzdory tomu ale nechceme naše texty uzamykat jen pro platící, záleží nám na tom, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů. Jestli nás rádi čtete, zvažte prosím pořízení předplatného. Bez dostatečného počtu platících čtenářů zanikneme.

další rozhovory