Odcházející krajský náměstek pro zdravotnictví Jiří Nantl (ODS), který se přesouvá na ministerstvo školství, před pár měsíci oznámil, že Jihomoravský kraj je ochoten jednat o převodu boskovické nemocnice z města na kraj. V rozhovoru pro Ohlasy celou záležitost detailně rozebírá. Podle svých slov tím chtěl dát najevo, že hejtmanství je debatě otevřené. Další kroky ale nechává právě na vedení Boskovic.

Jiří Nantl na předvolební debatě v Boskovicích, společně s Jaroslavem Dohnálkem, který po něm nyní převezme post krajského zastupitelefoto: Tomáš Trumpeš

Převod nemocnice pod kraj je v Boskovicích tématem roky. Od koho přišel ten první impuls, na základě něhož jste pak oznámil ochotu jednat o převodu?

Ten dotaz přišel ze strany Boskovic. Ani si neumím představit, že by kraj chodil za Boskovicemi, jestli nám dají nemocnici. Komunikovali jsme, že jsme otevřeni možnosti diskuze. V Ivančicích, kde by kraj naopak nemocnici převedl na Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, probíhají jednání, už jsme měli i setkání pracovní skupiny.

A co Boskovice?

Tam se nic takového dosud neuskutečnilo.

Jak to?

Jihomoravský deklaroval, že je připraven k jednáním. Pokud přijde municipalita, že by ráda provedla převod odpovědnosti za něco, co ekonomicky přesahuje její rozpočet, cítíme se zavázáni, abychom o tom jednali. Nicméně čekali jsme na výkop ze strany Boskovic. Z médií jsem vyrozuměl, že náhled se v Boskovicích aktuálně nějak změnil, což my budeme respektovat.

To mně právě přijde trochu zvláštní. Dva měsíce zpět současné vedení Boskovic přijde za vámi, jestli jako kraj nechcete diskutovat o převodu nemocnici, a nyní říkáte, že se názor Boskovic změnil.

Já jsem to zavnímal jen v monitoringu tisku, nedostali jsme žádnou oficiální zprávu. Třeba to tak ani dlouhodobě nebude. Diskuze může probíhat v různých horizontech, protože provoz nemocnic je dlouhodobá věc, ale myslím, že Jihomoravský kraj s tím nebude mít žádný problém.

Myslíte převzít provoz boskovické nemocnice?

Převzít, nebo naopak respektovat to, že město Boskovice ji chce v tuto chvíli provozovat samo.

Vy jako náměstek hejtmana pro zdravotnictví budete za pár dní končit, přecházíte na ministerstvo školství. Dovolím se zeptat i na váš osobní názor. Měla by boskovická nemocnice být krajská, nebo městská, a proč?

Dokázal bych si představit, že na jižní Moravě, kde jsou městské nemocnice i jinde – v Brně, Blansku – by vznikla struktura v podobě akciové společnosti, kde by těmi akcionáři byla i ta města. To je můj osobní názor, který jsem za sebe nadhazoval v minulosti během politických diskuzí, když jsem zdravotnictví ještě neměl v gesci.

Tedy nějaký holding všech nemocnic v kraji, o němž se mluví?

Ano, ale i právě s účastí měst. Já bych si uměl představit i nějakým dílem univerzity, aby se s nimi navázala užší spolupráce, jako je tomu u fakultních nemocnic. Je to můj osobní postřeh, pro většinu kolegů to bylo vybočení z konvenčního přemýšlení o krajském zdravotnictví, ale myslím si, že struktura zdravotního systému by dávala i tyto možnosti.

Ale je to podmíněno i dobou. Ekonomika nemocnic se i díky platbám za covidu trochu srovnala, tím pominuly ty bezprostředně ekonomické impulsy, ale to neznamená, že pominuly strategické důvody, proč konsolidovat regionální zdravotnictví. V současnosti jsou nemocnice v dobrém stavu, ale musíme se na to dívat v dlouhodobém horizontu, v souvislosti s generačními obměnami, posunem demografické situace v kraji, počínaje tím, že je tady poměrně dost akutních lůžek, ale máme málo lůžek následné péče. Nehrozí žádný kolaps, dokonce i naše krajské nemocnice mají ve fakultních dobrou pověst z hlediska lékařské kvality, ale během deseti let se odehraje generační obměna personálu, do toho stárnutí populace a s tím jiný typ nároků na péči. Na to by měl kraj dlouhodobě reagovat.

Děje se to?

Já myslím, že ano. Ve zdravotnictví jsem měl jako náměstek méně času, ale myslím, že se povedly tři věci. První úspěch, který nikdo nedocení, ale je významný, je ten, že jsme snad jediný kraj, kde se neredukují služby na pohotovostech, což se jinde děje poměrně razantně. Bylo to za cenu složitých jednání. Někteří by možná chtěli, aby bylo pohotovosti ještě víc, ale je problém zajistit personál. Zadruhé se povedlo seřadit investiční priority potřeb zdravotnictví a zatřetí se povedlo zklidnit diskuze ohledně takzvané transformace nemocnic a řekl bych, že i politicky vyjednat směr, který je nosný a nezbytný. Není teď nutné řešit právní formy jednotlivých nemocnic, ale kraj by měl mít střešní centrálu, která by servisně obsluhovala některé úkoly, a to ze dvou důvodů. První je ten, že nemocnicím ze zákona od října příštího roku přibudou nové povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti. K tomu ale není nikdo v našem zdravotnictví vybaven a není to ani něco, na co je ředitel nějaké krajské nemocnice odborník. A druhým důvodem je to, že potřebujeme samosprávnou kapacitu, aby krajské zdravotnictví někdo nějak řídil. Máme sice odbor zdravotnictví, to je ale převážně státní správa a my dnes máme velmi omezenou kapacitu vykonávat vlastnickou roli.

O střešní organizaci tady slyším minimálně od roku 2019.

Máte pravdu, že se o tom mluví, ale ne takto. Ta diskuze to zaváděla směrem k úsporám, které tím mohou nastat. Za mě je ale hlavní důvod ten, že když má Jihomoravský kraj nemocniční systém, který je svým obratem na rozpočtu kraje, tak na to musí mít nějaké vlastnické kompetence, jak to má v podobně krajského úřadu na tu základní činnost. V koalici je dnes shoda, že by se něco takového mělo udělat.

Stihne se to do voleb, které jsou už příští rok na podzim?

Já si myslím, že se to stihnout dá a že by dokonce mělo. Znamenalo by to obrovský posun ve schopnosti kraje přemýšlet o zdravotnictví jako celku. V podstatě jsme na to politicky připravení a vědí to i sociální partneři, protože jsme to diskutovali na tripartitě.

Když se vrátím k Boskovicím, jak by se případný převod nemocnice do majetku kraje mohl odehrát?

To víme, ty věci se v minulosti staly, například v Hustopečích. Je to otázka právních aktů a časového naplánování. Na různé dotazy jsem odpovídal, že je to proces nejméně na dva roky. Ale podstatné je, jestli nastane shoda mezi krajem a Boskovicemi. Z pohledu kraje nám může být v podstatě jedno, kdo ji provozuje. Z hlediska rozpočtových nákladů nám rozhodně nebude vadit, pokud ji i nadále bude provozovat město. Pro nás je důležité, aby zde nemocnice byla. Je důležitá nejen pro sever Jihomoravského kraje, ale i pro periferie okolních krajů, celkově je to specifická oblast.

Je to taková oblast s menšími městečky a žádným větším sídlem.

Která ale demograficky roste. Boskovicko se stává místem, kam se stěhují lidé. I v tomto kontextu nad tím musíme přemýšlet.

Ohledně možného převodu boskovické nemocnice na kraj se objevují obavy, že kraj z nemocnice udělá léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN), nebo že ji zprivatizuje a zkrátka že na ni Boskovice nebudou mít vliv.

Tyto obavy jsou zbytečné. O tom, co v nemocnici je a bude za péči, nerozhodují politici, ale dostupnost personálu. A také samozřejmě ochota zdravotní pojišťovny nasmlouvat ty výkony. Nemyslím si, že by někdo rozhodl v tom smyslu: tady v této oblasti máme v rámci kraje výkony splněné, take jinde tuto péči nechceme.

Jakou vyjednávací roli má Jihomoravský kraj a jakou Boskovice při jednání s pojišťovnami? Jsou na stejné úrovni, nebo je kraj silnější díky tomu, že má více nemocnic?

Pokud krajské zdravotnictví postupuje koordinovaně, o což se snažíme, a kdyby byla ještě nějaká ta střešní struktura, vyjednávací role je daleko silnější než u jedné malé nemocnice. Ale záleží na struktuře výkonů a personálu, protože pojišťovna se na to nedívá politicky, ale jak splňujete podmínky dané předpisy a standardy. Nerozhoduje ani tak politická síla, ale co tam je za péči. Pokud máte skvěle personálně vybavenou jednu malou nemocnici, můžete být ve skvělé pozici, pokud je nemocnice naopak v personálních problémech, bude to jiné.

Ale kraj má samozřejmě větší schopnost věci zkoordinovat. Některé věci pak může handlovat, protože má devět nemocnic. Můj názor je, že provoz těchto rozsáhlejších a náročnějších systémů veřejných služeb je lepší řídit z té vyšší úrovně, protože obec je uzpůsobená tomu, že se tak nějak stará o ten svůj katastr.

Jestli ale právě tady z toho možného handlování nepramení obavy v Boskovicích, že by z místní nemocnice byla LDN.

Rozhodnou doktoři. Pro kraj je podstatné, aby zde ta nemocnice byla i kvůli tomu, co jsme v posledních letech a měsících dělali a děláme – snažíme se posílit záchranku na severu kraje. I proto je zde potřeba nemocnice s urgentním příjmem. Takže na obavy, že by to byla jen LDN, můžu říct, že by to šlo proti reálnému vývoji celého zdravotního systému, který počítá s tím, že zde bude nemocnice s urgentním příjmem, který potřebujeme. Je zde stanice záchranky, nová bude v Kunštátě.

U boskovické nemocnice musíme ještě rozlišovat provozovatele, tedy nemocnici s.r.o., a budovu, která právě nutnými investicemi zatěžuje rozpočet Boskovic. Úvahy ohledně převodu se vedly i o budově? Jde totiž o majetek města za stovky milionů korun.

Tady jsme říkali narovinu, že pokud budou Boskovice chtít, aby odpovědnost za nemocnici převzal kraj, orgány kraje to budou považovat za závazek, ale zároveň jsme jasně řekli, že si neumíme představit, že bychom ještě něco kupovali. Tato debata probíhala i za minulého vedení a naše pozice byla i tehdy stejná: začleníme ji do krajské sítě, ale nedokážeme si představit, že by kraj zaplatil stovky milionů jen za budovy, do kterých by potom ještě musel investovat.

Když to uzavřu, míč je nyní na straně města.

Vždy jsem říkal, že lídrem má být ten, kdo je teď vlastník. U Ivančic proto my moderujeme debatu. Tady čekám, že Boskovice řeknou: ano chceme pokročit dál, a když ne, za nás taky v pořádku. Pro nás je důležité, aby zde byla nemocnice s urgentním příjmem. Jestli ji bude provozovat město, tak s tím na hejtmanství nebude mít určitě nikdo problém, protože do ní nebudeme muset dávat peníze.