Tomáš Trumpeš: Kultura je silně podfinancovaná, nové vedení města to zatím přehlíží

Z úst opozice se opakovaně ozývá, že na hodnocení nové koalice je ještě příliš brzy. Pravda je to jen částečná – po dokončení prvního rozpočtu a po prvních zasedáních nové rady už minimálně víme dost o plánech na první rok práce a o hlavních prioritách, které se logicky nové vedení snaží neodkládat. Vyplývá z toho mimo jiné jeden závěr: kultura zatím zůstává tím, čím byla doposud – opomíjenou Popelkou.

Boskovická kultura má dva hlavní problémy: je dlouhodobě silně podfinancovaná a má špatně rozvrženou infrastrukturu, tedy prostorové a technické zázemí, ve kterém se odehrává.

U toho druhého lze souhlasit s tím, že věc není nutné řešit překotně. Navíc zde nejde jen o to, že by město trpělo nějakými nedostatky, naopak je náš problém zčásti i v přebytcích – do budoucna nedává příliš velký smysl živit dva městské kulturní domy: skleník a sokolovnu. Pokud se dnes z radnice ozývá, že je potřeba si sednout a začít rozvážně a důsledně promýšlet novou koncepci organizování kultury ve městě a jejího zázemí, je to rozumné. Jakkoli by samozřejmě bylo politicky pěkné, kdyby do vedení nastupovala připravená politická reprezentace, která má podobnou koncepci v šuplíku. Svým způsobem se však opět jedná o dluh minulého vedení města a minulé kulturní komise, která mohla aspoň rámcově debatu nastartovat a koncepci rozpracovat.

Jinak je to však u financování. Zde se mohlo a mělo jednat hned. Hlavní politické strany měly navýšení financí pro kulturu v programech, jak jim na zastupitelstvu připomněl místopředseda boskovického Unijazzu Oldřich Brzobohatý. A napsaly si to do něj v době, kdy už jsme dobře znali parametry energetické krize, takže na ni se teď vymlouvat nemůžou.

Výsledný stav v rozpočtu je ale tristní. A týká se to jak městem zřizované kultury, tak té nezávislé, která je podporovaná v rámci dotačního titulu Kultura, případně Volnočasové aktivity.

Hospodaření příspěvkové organizace Kulturní zařízení města Boskovice (KZMB) se stalo tématem jednání rady i zastupitelstva, neboť pro letošní rok město muselo organizaci dokrýt provozní ztrátu asi 1,8 milionu korun. Z vedení města zaznívají slova o pečlivější kontrole hospodaření v dalších letech a o pochybeních minulého vedení při diskusi o činnosti KZMB.

Nezaznívá to nejpodstatnější: organizace je dlouhodobě podfinancovaná, k čemuž stačí udělat si základní přehled o vývoji rozpočtu v posledních řekněme deseti letech a provést si srovnání s tím, kolik do podobných organizací investují srovnatelně velká města. Jediné podstatnější navýšení rozpočtu KZMB zaznamenala s převzetím sokolovny, kde však samozřejmě adekvátně vzrostly i náklady. Že není možné dnes efektivně hospodařit se stejným rozpočtem jako před několika lety, je jasné asi každému, kdo řídí cokoliv od domácnosti po továrnu.

Navýšení finančního příspěvku města pro KZMB na rok 2023 přitom pokryje sotva nárůst cen za energie a zákonné navýšení platů pro zaměstnance. Na samotný provoz nedostane organizace navíc opět prakticky nic.

V nezřizované kultuře je situace jistým způsobem ještě smutnější, a to především v porovnání s tím, jak město přistupuje ke sportu. Sportovní kluby dostávají navíc oproti původnímu návrhu na letošek více než 4 miliony korun, část těchto peněz dostali navíc už letos na pokrytí nárůstu cen. Kromě toho putují další miliony navíc na provoz sportovišť do městských Služeb. Kultura a volnočas nedostaly letos nic a na příští rok dostávají navíc po sto tisících, i když už před energetickou krizí příslušná komise konstatovala, že výše dotací je nedostatečná. Kultura i volnočasové spolky ale také platí nájmy a energie.

Pro příští rok chce město vytvořit ještě speciální dotační energetický balíček – už při jeho přípravě ale deklarovalo dva fatální nedostatky. Zaprvé stropovou částku 50 tisíc korun. Pro představu – kulturnímu a komunitnímu centru Prostor narostou platby za energie podle prvních odhadů asi o 140 tisíc. Jak by asi vypadalo navýšení do sportu, kdyby město analogicky projevilo ochotu klubům přispět jen asi na jednu třetinu navýšení plateb? A jak by asi kluby dál fungovaly?

Zadruhé chce město jako referenční rok pro porovnání nákladů brát letošní rok 2022 a srovnávat ho s nárůstem cen pro příští rok. To je holý nesmysl, protože s nárůstem cen se organizace potýkají právě už letos. Kupříkladu podnikatel Igor Láník v našem podcastu bere jako referenční rok pro sledování cen energií už rok 2020, protože nárůst zasáhl už druhou polovinu roku 2021.

Od nového vedení města voliči určitě očekávají víc než hezká slova o kultuře. Nejde jen o to, lépe se chovat a odstartovat diskusi o organizačním uspořádání a změnách v infrastruktuře. Politici jsou také hospodáři a manažeři, kteří řídí město a rozpočet. Nízké jednotky milionů pro kulturu a nesportovní spolkovou činnost v něm měli umět najít už pro rok 2023. Rozpočet by se kvůli tomu určitě nezhroutil.

Možná si kultura za svůj osud Popelky může tak trochu sama. Pokud se má něco změnit, musí zjevně vystoupit z kouta a adekvátní peníze v rozpočtu si vybojovat. Nová radnice dala prvním rozpočtem najevo, že samo se nic nestane. Je třeba znovu důrazně připomenout, že navýšení financí pro kulturu měly vítězné strany ve svých programech, a pokud se máme bavit vážně, nemluvíme o desítkách tisíc pro nezřizovanou kulturu a o statisících pro KZMB. Částky musí být o řád vyšší.

(Autor je režisér divadla NABOSO a řadový člen spolku Unijazz Boskovice, který provozuje kulturní a komunitní centrum Prostor.)