Ukrajinistické minimum pro Čechy: zrádná slova v ukrajinštině

Vzhledem k pokračující válce na Ukrajině se stále častěji setkáváme s ukrajinským jazykem. Náš přispěvatel, jazykovědec Vít Boček, proto pokračuje v miniseriálu o ukrajinštině. Po prvním dílu věnovaném grafice a výslovnosti ukrajinštiny dnes následuje přehled slov, která by vás přes zdánlivou známost mohla snadno zmást.

Mezi zrádná slova patří i ukrajinské [hroši], které ve skutečnosti znamená „peníze“Mezi zrádná slova patří i ukrajinské [hroši], které ve skutečnosti znamená „peníze“   foto: Paul Maritz, Wikimedia Commons

V roce 1928 vydali Maxime Kœssler a Jules Derocquigny francouzsky psanou příručku s názvem Les faux amis ou les trahisons du vocabulaire anglais, který bychom mohli přeložit nejspíš jako „Falešní přátelé čili zrádnosti anglické slovní zásoby“. Byl to slovníček anglických slov, jejichž stejně nebo velmi podobně znějící francouzské protějšky mají jiný význam. Jednotlivé dvojice slov tak představují úskalí, na která je třeba dát velký pozor při překladu: na první pohled se nabízejí jako téměř samozřejmé překladové ekvivalenty, ale ve skutečnosti jimi nejsou a užít jedno slovo pro překlad druhého by znamenalo závažnou překladatelskou chybu. Taková slova jsou tedy špatnými přáteli překladatele, a kromě toho samozřejmě také špatnými přáteli všech, kdož se učí cizí jazyk, protože je stejná nebo blízká podoba slova v cizím jazyce svádí k představě, že i význam daného slova je totožný. Falešní přátelé se vyskytují mezi různými dvojicemi jazyků. Hezkými příklady jsou třeba anglické gift „dar“ a německé Gift „jed“, české kapusta proti slovenskému kapusta s významem „zelí“ nebo české kruh versus chorvatské kruh „chléb“.

Spojení „falešní přátelé“ se pro tyto případy vžilo i v jiných jazycích (anglické false friends, německé falsche Freunde, španělské falsos amigos, polské fałszywi przyjaciele apod.). V češtině se vedle toho často používá sousloví „zrádná slova“ a vyšlo už u nás několik knížek s tímto názvem, rozebírajících falešné přátele z jednotlivých jazyků vzhledem k češtině (zrádná slova ve francouzštině, angličtině, němčině, ruštině, polštině). Nemáme ale zatím obdobnou publikaci pro ukrajinštinu. Mezi češtinou a ukrajinštinou je přitom i díky jejich blízké příbuznosti celá řada takových zrádných slov. Podívejme se na některá z nich, aby nás už příště nepřekvapila. Rozdělit je můžeme do dvou základních skupin.

Prvním typem zrádných slov jsou ta, která jsou v obou jazycích příbuzná, ale během času došlo k odlišnému vývoji jejich významů. Příbuzná jsou například slova борець [borecʼ] v ukrajinštině a borec v češtině. Zatímco v češtině slovo nyní označuje obecněji člověka, který v něčem vyniká, ukrajinština zachovala původnější význam „rváč, bojovník“. Obě slova pocházejí od starého slovesa borti „bojovat“, jehož stopy máme v češtině například v některých vlastních jménech jako Bořivoj nebo Dalibor. Ukrajinské господа [hospoda] zní stejně jako české hospoda, ale znamená obecněji „obydlí“ nebo „hospodářství“.

Někdy je rozdílnost ve významu slov jenom částečná. Některými významy si slova dané dvojice odpovídají, ale jinými už ne. Například ukrajinské slovo дружина [družyna] sice má i stejný význam jako české slovo družina, ale kromě toho má také významy „manželka“ a „manžel“. Ukrajinské блуд [blud] znamená nejen totéž co české blud „mylný názor, omyl“, ale také „smilstvo“. Ukrajinské дерево [derevo] má stejný význam jako české dřevo, ale kromě toho také význam „strom“.

Jindy oba jazyky použijí stejný kořen a k němu stejnou příponu, ale celkově se slovem pojmenuje něco zcela odlišného. Například českému vodník slovotvorně odpovídá ukrajinské водник [vodnyk], ale to znamená „sud“. Ukrajinské гадка [hadka] nemá význam „hádka, spor“, ale „nápad, domněnka, názor“. Ukrajinské гостинець [hostinecʼ] má zase význam „dárek“, tedy něco, co s sebou hosté přinášejí na návštěvu.

Stává se také, že slovo v jednom jazyce získá pozitivní význam, zatímco ve druhém význam negativní. Tak českému zápach tvarově odpovídá ukrajinské запах [zapach], ale znamená „vůně“. Ukrajinské захват [zachvat] má zase význam „nadšení, zápal“.

Druhou velkou skupinu falešných přátel představují případy vzájemně nepříbuzných slov. Shoda či podobnost v jejich tvaru je vlastně náhodná, slova spolu vůbec nesouvisejí. Zde nám k snazšímu pochopení významu slova v druhém jazyce může pomoci znalost některých hláskových změn, které v něm kdysi proběhly. V případě ukrajinštiny je takovou změnou především tzv. ikání, proměna původního o nebo e v i. Díky ní se řada ukrajinských slov odlišila od jejich skutečných českých protějšků, a naopak falešně přiblížila k jiným českým slovům. Příkladem na změnu o > i je ukrajinské бік [bik], které se sice zvukově podobá českému býk, ale ve skutečnosti je příbuzné s českým slovem bok a má právě tento význam. Příkladem změny e > i je ukrajinské лід [lid], které zní stejně jako české lid, ale znamená „led“ či „chlad“, je totiž příbuzné s českým slovem led. Co myslíte, znamená ukrajinské ліс [lis] „les“, nebo „los“?

Někdy potřebujeme znát celou sérii hláskových proměn, abychom určitou souvislost odhalili. České slovo holka „děvče“ je odvozeno od staršího holec „hoch, kluk“ (vše od holý), zatímco stejně znějící ukrajinské голка [holka] má význam „jehla“ a je jiného původu: pochází stejně jako české slovo jehla z praslovanského *jьgъla: jen v ukrajinštině zmizela první slabika, ъ se pravidelně změnil na o a přidala se přípona -ka (změnu g > h už známe z minula).

Častým případem tvarové shody významově odlišných slov jsou slova cizího původu. Ukrajinské жилетка [žyletka] má význam „vesta“, protože pochází z francouzského gilet [žile] „vesta, svetr“, zatímco české žiletka je odvozeno z názvu společnosti Gillette, která holicí náčiní vyrábí a sama byla pojmenována po svém americkém zakladateli Kingu Campu Gillettovi.

Přejatá slova se můžou lišit významem v závislosti na tom, v jaké době a z jakého jazyka se přejímalo. České karta pochází asi přímo z italštiny, odkud k nám už někdy ve 14. století přišla znalost karetních her. Naproti tomu ukrajinské карта [karta] je z polského karta (a to zase z německého Karte) a znamená také „mapa“ a „stránka“. Všechna uvedená slova ovšem mají svůj počátek v latinském charta „list papíru, spis“, které takto různě cestovalo evropskými jazyky.

Někdy je dvojice falešných přátel taková, že v jednom jazyce je slovo přejaté a v jiném domácí. Tak české klas zní stejně jako ukrajinské клас [klas], ale zatímco české slovo je domácího, velmi starého původu, ukrajinské slovo je novější přejímka ze západoevropských jazyků s významem „třída“ (s českým slovem klas je příbuzné ukrajinské колос [kolos]).

Z příkladů, které jsme si uvedli, je zřejmé, že větší problém a riziko chybného použití při překladu představují slova z naší první skupiny, kde jsou si významy většinou dosti blízké. Slova z druhé skupiny můžou přinášet potíže spíše jen v počátcích osvojování cizího jazyka, ale když se s nimi setkáme, z kontextu je většinou jasné, o co se jedná.

Гарного дня всім!

další seriály