„Díky převodu nemocnice na kraj se může zlepšit personální situace.“

Jednatel boskovické nemocnice Dan Štěpánský hned na úvod rozhovoru pro Ohlasy říká, že už v křesle nemusel být. Má na mysli své loňské oznámení, že už nechce městskému zdravotnickému zařízení šéfovat. Nakonec ale setrval. „S panem starostou jsme si plácli do konce volebního období. Co bude dál, to nevím,“ vysvětluje Dan Štěpánský, který k sobě na místo ekonomické náměstkyně na přelomu roku přilákal dosavadní vedoucí finančního odboru na boskovickém úřadu.

foto: Marek Osouch

Nové vedení po volbách vás už tedy nepřemluví?

Neříkám tak ani tak. Každopádně neuteču do doby, než skončí volební období. A potom po volbách se uvidí, jaký bude vztah města k nemocnici.

Tím mi trochu otevíráte první téma, a to převod boskovické nemocnice na Jihomoravský kraj. Co si o tom vy jako jednatel myslíte?

Převod nemocnice na kraj, nebo zařazení Nemocnice Boskovice do plánovaného holdingu krajských nemocnic, který by měl zahrnovat jak krajská, tak třeba i městská zařízení, je pro stabilitu systému v Jihomoravském kraji klíčový zejména ve vztahu k problému s nedostatkem personálu. Nemocnice Boskovice si vede hospodářsky velmi dobře, ale vede si velmi dobře i proto, že je do určité míry personálně nenaplněná. Do optimální situace nám tady chybí několik vysoce kvalifikovaných lékařů.

Což je ale dlouhodobý problém.

Je to tak. Existuje tady totiž velká gravitační síla Brna.

Jak by tento problém ale pomohlo vyřešit to, že bude boskovická nemocnice krajská, nebo bude jako městská součástí společného holdingu?

Pokud bude boskovická nemocnice součástí holdingu, tak kraj, který je na základě svých kompetencí odpovědný za organizaci zdravotní péče, by měl podle této definice disponovat pravomocí, že v případě, že některá nemocnice bude dočasně v personální krizi, tak jí personálně vypomůže jiné zařízení.

O holdingu nemocnic slyším minimálně tři roky, ale nic se neděje. A od vedení kraje stále občas zazní, že si Hodonín a Břeclav přetahuje lékaře, přestože obě nemocnice jsou krajské.

Kraj měl silně našlápnuto k vytvoření holdingu za minulého vedení a pana radního Vojty (Milana Vojty z hnutí ANO, pozn. red.). Tehdy vznikla i studie a analýza, ale dál už nikdy z toho nic nebylo.

Jeho nástupce pan radní Jiří Kasala z ODS něco dělá?

To není na mně, abych hodnotil činnost takto důležité osoby, ale předpokládám, že v rámci své pravomoci něco dělá.

Ale asi ne dostatečně rychle, jak vás poslouchám.

Neznám kroky, které se činí. Za Boskovice vyjednává pan starosta. Já se jednání účastním, když si kraj, případně pan radní, vyžádá údaje o ekonomické pozici nemocnice, o stavu vybavení nebo třeba dotačních titulech.

Mluvíme tady ale o dvou věcech. Jednak zařazení nemocnice, stále v rukou města, do možného krajského holdingu, a zároveň o převodu nemocnice přímo do rukou kraje. Která cesta z těchto dvou je lepší?

Pro boskovické zastupitele je samozřejmě klíčová otázka, co se stane s majetkem, tedy budovou a areálem nemocnice, v zůstatkové hodnotě ve stovkách milionů korun. Chápu, že je to otázka, která odpovědnému zastupiteli nedává spát. Položme si ale jinou otázku. Co jiného se s tím areálem ve vlastnictví města dá dělat než tam provozovat nemocnici? Podle mého názoru hodnota toho areálu, pokud se oprostím od zůstatkové účetní hodnoty, je možná pouze v souladu s provozovatelem nemocnice, která se v tom areálu nachází. Proto je potřeba na to pohlížet jako na jeden celek. A pokud by byla politická vůle na straně města i zájem na straně kraje, tak já za sebe považuji za nejlepší z hlediska hospodaření, rozvoje i poskytování péče, aby jak areál, tak Nemocnice Boskovice s.r.o. jakožto provozovatel, který vlastní smlouvy s pojišťovnami, lékaři a má v majetku přístroje, přešel do tohoto plánovaného holdingu.

Jinými slovy, aby všechno bylo v majetku kraje.

Přesně tak.

A bude se tomu dařit v rukách kraje skutečně lépe? Také kraj bude muset opravovat budovu, investovat a je ve stejné situaci jako město, že se mu nedostává dostatečného množství financí.

Dovedu si představit, že smlouva o převodu majetku z města na kraj bude zahrnovat ustanovení, která budou tyto otázky alespoň na přechodnou dobu řešit.

Jak?

Například, že město bude v horizontu několika let částku, která bude nějaká srovnatelná s tím, co do budov nemocnice investuje nyní, investovat i v budoucnu.

To je ale ta hlavní zátěž nemocnice na městský rozpočet. Tím by se město tohoto břemena ani v dalších letech nezbavilo.

To máte pravdu, veškeré investice města se týkají budov. Provoz a pořizování přístrojů je alespoň v posledních letech plně pokryto z úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.

Anebo taky z dotací. Boskovická nemocnice se hlásila o evropské dotace React-EU, vyhlášené v reakci na covidovou pandemii. Jak uspěla?

Získali jsme téměř 150 milionů korun, což je částka v Boskovicích nevídaná a velmi pravděpodobně se nebude nikdy opakovat. Umožňuje nám to obnovit infrastrukturu rovnou v několika oblastech. My máme celkem čtyři: první je obnova radiologie, druhá širší, týkající se zdravotnických přístrojů, to znamená různé operační, diagnostické a laboratorní technologie, třetí je pak oblast IT a kybernetické bezpečnosti a čtvrtá a poslední jsou rozvody na operačních sálech a intenzivní péči.

Pracuje se už na všem?

Pracujeme postupně v posloupnosti, jak jsem to říkal. Prvně tedy radiologie, kde v nejbližších týdnech očekáváme instalaci už vysoutěžených technologií. U přístrojového vybavení se vypisuje výběrové řízení a u dalších dvou se blížíme k vypsání výběrového řízení na dodavatele.

Dokdy musí být vše hotové i kvůli vyúčtování dotací?

V průběhu příštího roku.

Když zůstanu u radiologie, hodně se v minulosti mluvilo o magnetické rezonanci. Kupujete ji?

Ta momentálně není plánovaná, zdůrazňuji momentálně. Jak se ale považovalo dříve za nadstandard CT a dnes už je standardem, tak předpokládám, že to bude pokračovat i u magnetické rezonance a dříve nebo později v Boskovicích bude.

Znamenají tyto investice i nějakou rychlejší péči, třeba právě na radiologii?

Tady to zas stojí a padá s počtem lékařů, kteří tam budou pracovat. Technicky to bude skvělé, personálně si vedeme zatím dobře, plníme požadavky pojišťoven a v budoucnu to snad bude jen lepší.

Kromě této dotace jste ještě nějakou jinou získali?

V rámci nového dotačního období Evropské unie letos očekáváme významnou dotaci na zřízení urgentního příjmu. Dotační výzva by měla být vypsaná v průběhu třetího nebo čtvrtého kvartálu letošního roku. Až pak bude urgentní příjem dokončen, Nemocnice Boskovice se zařadí do systému nemocnic, kde tento příjem již existuje, a zajistí to budoucnost a kontinuitu péče na mnoho dalších let.

Proč dnes nemocnice nemá urgentní příjem?

Ona ho má, ale má ho ve stávajících prostorách, což znamená, že není konsolidovaný do jednoho pracoviště. Představa moderního urgentního příjmu je taková, že v jednom prostoru se budou soustředit ordinace pohotovosti, příjmové ambulance a další. My jsme na to vyčlenili prostor v suterénu po bývalém oddělení ARO.

Na jak velkou dotaci si budete moci sáhnout a jak nákladná to bude investice?

Očekáváme, že celková investice bude v desítkách milionů korun. Jak bude vysoká dotace, to zatím nevíme, neznáme podmínky výzvy. Ale určitě to nebude sto procent jako u dotace React-EU, budeme muset přispět nějakým podílem ze svých vlastních zdrojů.

Už víte, co bude místo současné výjezdové stanice záchranky, když ta staví v areálu nemocnice novou základnu?

To je velká výzva. Je velký zájem o obsazení jejich prostor. Plánujeme místní šetření v budově záchranky, ale i v nedalekém skladu CO.

V generelu, který vznikl před několika lety, je na místě výjezdové základny a budovy mikrobiologie v plánu zcela nový pavilon nemocnice.

Má tam být laboratorní prostora. Co z toho vznikne, to nevím. Je to areál, takže investice městská, v kontextu možného převodu případně krajská.

Dneska máte uzavřenou covidovou jednotku. Jak dlouho předpokládáte, že bude zavřená?

V nemocnici máme stále velmi omezený počet lůžek, která by mohla fungovat v infekčním režimu, nemáme totiž infekční oddělení. Teď přes léto proto chceme připravit další čtyři pokoje, které by mohly být využity pro tyto pacienty, abychom nemuseli přistupovat k uzavírání jiných oddělení, což má obecně velmi negativní vliv a s každou další vlnou je to hůře snášeno.

Čtyři pokoje je kolik lůžek?

Pokud to budou větší pokoje, tak se bavíme o šestnácti lůžkách navíc, tím bychom asi zdvojnásobili kapacitu pro covidové pacienty nebo pacienty s dalšími infekčními chorobami.

Případů covidu je teď přes léto opět málo, minimální je i zájem o očkování. Museli jste nějaké vakcíny nebo i monoklonální protilátky likvidovat, protože jim vypršela expirace?

U očkovacích látek docházelo k prodloužení expirací, takže u nich problém není. Monoklonální protilátky nám zůstaly na skladě v nákupní ceně za jednotky milionů korun. O jejich vrácení nebo nějaké kompenzaci se jedná. Momentálně nám zůstaly k tíži.

Jaký byl výsledek hospodaření nemocnice v minulém roce?

Předběžný výsledek hospodaření za loňský rok je zisk 42,3 milionu korun. To je nejlepší výsledek za historii nemocnice, co je v rukou města. Ale je potřeba doplnit, že hospodářský výsledek se nerovná hotovosti na účtu. Z určité části se tam započítávají odpisy. Ale tato částka už nám skutečně dává velmi dobrý hotovostní polštář, abychom plnili veškeré závazky ve splatnosti.

A jak se vyvíjí letošní hospodaření a jak se do něj promítají náklady na energie?

Pro rok 2022 máme nakoupený zemní plyn za původní cenu, tedy asi 20 euro za MWh, tedy levně ve srovnání s dneškem, kdy stojí kolem 100 euro za MWh. Zemní plyn je pro nemocnici klíčový, protože odebíráme asi 6000 MWh ročně, což vzhledem k navýšení cen, které nás nemine v příštím roce, je obrovský zásah do nákladů. Může to být klidně pětkrát tolik. Elektřinu nakupujeme již za zvýšené ceny, ale té spotřebujeme asi jen 500 MWh za rok, takže dopad do hospodaření není tak významný.

Jak se s tím vyrovnáte?

Já předpokládám, že to bude nějak kompenzováno v platbách za pojištěnce, tedy v úhradové vyhlášce.

Do nemocnice pravděpodobně teď dochází i pacienti z Ukrajiny. Jak zvládáte i třeba jazykovou bariéru?

Občas dochází k jazykovým potížím, ale my máme několik ukrajinských zaměstnanců, takže pokud je potřeba, vypomáhají s překladem. My starší, kteří jsme studovali ruštinu, jim taky pomůžeme.

Ještě se na závěr vrátím k diskutovanému převodu. Analýza, kterou si město nechalo zpracovat, zmiňovala i možnou privatizaci, tedy pronájem. Jak se díváte na tuto možnost?

Jak jsem nastoupil, byl jsem samozřejmě konfrontován s historickými zkušenostmi, kdy byla nemocnice v režii soukromého subjektu. Tu dobu jsem tady nezažil, znám to jen ze vzpomínek pamětníků. Já si ale nedovedu představit, že by zastupitelstvo města Boskovice vstoupilo do stejné řeky a dalo nemocnici do pronájmu soukromému subjektu.

To já si taky nedokážu představit, ale ptám se na váš názor. Protože – to mi i z té analýzy firmy Deloitte vyplynulo – se jednalo o cestu, která byla Boskovicím nejvíce doporučována.

Deloitte to doporučoval, protože vycházel ze situace, že by šlo o pronájem za tržní cenu. Soukromník by platil městu nájem, který by převyšoval výši investic z městského rozpočtu do budovy nemocnice. Za mě je to nereálné, protože neexistuje subjekt, který by do toho šel za takových podmínek.

Dříve se o nemocnici zajímala firma Agel.

Otázka je, jestli se zajímal pouze o provoz nebo i o majetek. Vždycky totiž nakonec zůstaneme u toho problému, kdo bude udržovat majetek a kolik to bude stát.

další rozhovory