Příběhy z ghetta: Rodina Kwasnik Rabinowicz

V březnu letošního roku jsme si připomněli výročí tragické události, kdy před osmdesáti lety boskovičtí židé nastoupili do transportu, aby se v naprosté většině domů již nikdy nevrátili. V roce 1942 nastoupil do transportu také Jehuda Leib Kwasnik Rabinowicz se svojí manželkou Genendel. Nebylo to v březnu a nebylo to v Boskovicích. Jehudu jeho osud dostihl v Praze, odkud byl i se svou ženou odvlečen transportem AAr 16. 7. 1942 do Terezína, poté transportem Bx do koncentračního tábora Treblinka, kde 22. 10. 1942 oba manželé zemřeli. Z celého tohoto transportu, čítajícího 2018 osob, nepřežil nikdo.

Rodina Kwasnik Rabinowicz bydlela v Boskovicích nejdříve na Plačkově ulici, pak U Vážné studny, nakonec v domě č. 27 ve Školní ulici (dnes Bílkova č. 6). Zde se roku 1914 narodil nejmladší syn Kurt. Rodina v tomto domě žila do roku 1927, kdy se odstěhovala do Brna.Rodina Kwasnik Rabinowicz bydlela v Boskovicích nejdříve na Plačkově ulici, pak U Vážné studny, nakonec v domě č. 27 ve Školní ulici (dnes Bílkova č. 6). Zde se roku 1914 narodil nejmladší syn Kurt. Rodina v tomto domě žila do roku 1927, kdy se odstěhovala do Brna.   foto: Tomáš Znamenáček

Možná to tak na první pohled nevypadá, ale Jehuda Leib zcela určitě patří do našich Příběhů z ghetta, neboť on i jeho rodina téměř třetinu svého života spojili s boskovickou židovskou komunitou. Tak mi tedy, dovolte, milí čtenáři, abych dnešní vyprávění věnovala právě příslušníkům zajímavé rodiny Kwasnik Rabinowicz.

Jehuda Leib se narodil 30. 7. 1877 ve vsi Rohozna v Bukovině do chasidského rodu. Byl vzdělán u řady slavných rabínů a v ješivách. Oženil se s Genendel Rosenkranzovou a vystřídal několik působišť. Ve Vídni se mu narodila dcera Rose a syn Oskar, další dcera Martha přišla na svět v Mariánských lázních. Od 1. 4. 1906 byl ustanoven jako kantor a učitel náboženství v Boskovicích, v těchto funkcích působil do roku 1919, kdy byl penzionován. Byl sice kvalifikován i jako rabín, ale tuto funkci nikdy nevykonával, věnoval se plně vyučování a psaní. Od roku 1900 vydával časopis Ha ivri určený studentům hebrejštiny. V roce 1910 vydal v Boskovicích vlastním nákladem učebnici hebrejštiny, která obsahovala 1000 veršů z hebrejské bible a shrnovala tak veškerou její slovní zásobu. Tato kniha byla vysoce ceněna a byla oficiálně schválena jako učebnice klasické hebrejštiny v celé zemi. Jehuda Leib spolupracoval s židovskými časopisy ve Lvově, Krakově a Varšavě. Publikoval zde v hebrejštině články a básně, zejména ve varšavském časopise Hazefira.

Rodina Kwasnik Rabinowicz bydlela v Boskovicích nejdříve na Plačkově ulici, pak U Vážné studny, nakonec v domě č. 27 ve Školní ulici (dnes Bílkova č. 6). Zde se roku 1914 narodil nejmladší syn Kurt. Rodina v tomto domě žila do roku 1927, kdy se odstěhovala do Brna. Celá Kwasnikova rodina byla hluboce přesvědčena o správnosti sionistického hnutí. Jehuda Leib se s oběma syny pravidelně zúčastňoval sionistických kongresů, zároveň byl však plně loajální k nově vzniklému Československu a byl považován za respektovanou autoritu v otázce židů v ČSR. Krátce před nacistickou okupací odešli manželé Kwasnikovi s nejmladším synem Kurtem do Prahy, kde již delší dobu žil starší syn Oskar. Oběma synům se podařilo emigrovat; rodiče zahynuli v táboře Treblinka, jak bylo již uvedeno. V táboře Malý Trostinec zahynula i dcera Rose, provdaná Feder; štěstí měla mladší Martha, provdaná Goldach, která přežila vězení ve francouzském Vitelle a setkala se s manželem i malým dítětem.

Jehuda Leib Kwasnik Rabinowicz s manželkou Gendenel před transportem do TreblinkyJehuda Leib Kwasnik Rabinowicz s manželkou Gendenel před transportem do Treblinky   foto: J. Bránský, Židé z Boskovic

Jaké byly osudy Oskara a Kurta, kteří část svého života prožili v Boskovicích?

Oskar, který se narodil roku 1902 v Aspern ve vídeňském okrese, navštěvoval v Boskovicích německou židovskou školu a poté české gymnázium, kde roku 1922 maturoval. Pokračoval ve studiu na Masarykově univerzitě v Brně i na Karlově univerzitě v Praze. Více než studium ho ovšem zajímalo sionistické hnutí, které se stalo jeho životní prioritou. Ve 20. a 30. letech se věnoval hlavně žurnalistice, po roce 1933 byl předsedou Čs. výboru pro bojkot nacistického Německa. 15. 3. 1939 emigroval přes Belgii a Paříž do Londýna, kam za ním brzy přicestovala i jeho žena Rose s malým synkem. V Anglii se Oskar věnoval především finančnictví, poté vědecké práci, v níž dosáhl řady úspěchů, a to i po přestěhování do USA. Přednášel na mnoha univerzitách, napsal řadu knih, vždy měl na mysli zájmy židů. V roce 1963 si zakoupil byt v Jeruzalémě a trávil zde tak 3–4 měsíce v roce a byl tak spojen se zemí svých předků. V závěru života se hodně věnoval malování a často zobrazoval motivy z boskovického ghetta. Zemřel v listopadu 1969 v New Yorku. Svou bohatou knihovnu odkázal Národní a univerzitní knihovně v Jeruzalémě.

Jeho bratr Kurt se jako jediný člen rodiny Kwasnik Rabinowicz narodil přímo v Boskovicích. Začal zde chodit do české školy, po přestěhování rodiny do Brna chodil do školy německé, poté do německého gymnázia. Během studií práv na brněnské Masarykově univerzitě dálkově studoval také ve vratislavském rabínském semináři. Již od svých šesti let byl přitahován sionistickým hnutím, působil v několika sionistických organizacích. V červnu roku 1939 uprchl z protektorátu a po nesmírně dramatické cestě přistál v roce 1940 v Tel Avivu. Již za rok se usadil v Jeruzalémě, kde se nejprve živil manuálně. V roce 1945 se oženil s učitelkou Channou Halpern, to již se věnoval právnické a veřejné činnosti. Jeho aktivity ho vynesly až na samotný politický vrchol zejména po vzniku státu Izrael, činnost pro vládu nového státu mu přinesla dokonce přátelství s premiérem Ben Gurionem. Stejně jako Oskar i Kurt ve stáří maloval a ani on nezapomínal na své rodiště Boskovice, které po roce 1989 dokonce navštívil. V roce 2001 při své druhé (a bohužel poslední) návštěvě Kurt chtěl svým příbuzným, kteří jej na cestě doprovázeli, ukázat v Boskovicích svou rodnou světnici v domě č. 6 na Bílkově ulici, tehdejší majitelé je však dovnitř nepustili. Na tuto trapnou událost vzpomíná poněkud trpce dr. Bránský ve své knize Židé z Boskovic, v níž věnuje rodině Kwasnik Rabinowicz obsáhlou kapitolu, a z níž jsem použila jen velmi stručný výtah. 

 Profesor Kurt Aharon Kwasnik Rabinowicz zemřel 3. dubna 2003 v Jeruzalémě.

další seriály