Jana Syrovátková: Jak postavit sportovní halu?

Město Boskovice čeká v nejbližší době rozhodnutí, jakým způsobem po zrušení dvou architektonických soutěží postupovat ve snaze získat návrh na sportovní halu v Červené zahradě. Věcný rozbor hlavních variant a své stanovisko zastupitelům zaslali také architekti a inženýři sdružení do nedávno vzniklého Spolku za rozvoj architektury Boskovic. Jejich společné prohlášení zveřejňujeme v podobě upravené do komentáře i na Ohlasech.

Studie areálu Červená zahradaStudie areálu Červená zahrada   foto: Město Boskovice

Navrhnout, vyprojektovat a realizovat stavbu sportovní haly není otázka několika měsíců. Budova tu s námi bude stát a fungovat desetiletí. Nyní máme příležitost podniknout všechny kroky k nalezení její nejlepší podoby, a to jak z hlediska funkčnosti, tak vzhledu. Další šanci budou mít až následující generace.

Možnosti, výhody a nevýhody jednotlivých variant

Nacházíme se v nepříjemné situaci, kdy byly zrušeny dvě vyhlášené architektonické soutěže, a na první pohled by se mohlo zdát, že tudy cesta nevede. Bylo by dobré rekapitulovat důvody, proč se takto zadané soutěže nevydařily a jaké jsou možnosti dalšího postupu.

Zadání soutěže bylo provedeno neodborně. Po prvním zrušení vypsané soutěže byla možnost druhou soutěž vypsat správně, tedy podle platných zákonů. Nejvíce diskutovaným rozporem bylo stanovení maximální ceny navazujícího projektu, která byla různými odborníky z oboru napadána již od počátku. Tato skutečnost se prokázala při odevzdání jediného kompletního návrhu, a to projektu atelieru K4, který navazující projekční práce ohodnotil na téměř 9 mil. Kč oproti zadavatelem plánovaným zhruba 3,2 mil. Kč.

Navíc tento návrh poukázal na nedostatečně připravené a prověřené zadání. Nepřiměřené požadavky se odrazily tak, že výsledné náklady na výstavbu byly účastníkem soutěže odhadnuté na dvojnásobek oproti předpokladu zadavatele.

Cesta k zodpovědnému zpracování projektu musí začít právě odtud – pečlivou rekapitulací a zpracováním zadání a stavebního záměru. Nelze tento krok jednoduše přeskočit s tím, že se například bezmyšlenkovitě sníží výška stavby. Taková změna požadovanou úsporu nepřinese.

Zadání musí být odborně diskutováno a měla by padnout shoda na zadání provozů, standardu a kapacit. Přeskočení tohoto zásadního kroku s tím, že se rychle zadání upraví „od stolu“, nás dostane do stejné situace, ve které se opakovaně nacházíme, ať už zvolíme variantu A, či B.

Jak by se tedy mělo dále postupovat?

Zpracování konkrétního zadání a stavebního záměru

Zadání je nejdůležitější částí celého procesu, kde se definuje záměr, vlastní stavební a provozní program, a reflektuje představy budoucích uživatelů.

Zadání by měli společně vytvořit nezávislý odborník (architekt, stavební inženýr) ve spolupráci se zástupcem města, zástupci jednotlivých sportovních klubů, rozpočtářem/ekonomem, urbanistou, případně odborníky na sportovní stavby a dopravu.

Tento tým musí mimo jiné stanovit předpokládané náklady stavby a ověřit, že je požadovaný program za tuto cenu skutečně realizovatelný. Dále je potřeba stanovit priority, rozhodnout, zda je možné stavbu rozdělit na etapy, a vyřešit návaznosti na okolí.

Výsledný investiční záměr s kvalitním, prověřeným stavebním programem je třeba zveřejnit a představit veřejnosti. Protože správné a kompletní zadání je nejdůležitější podmínkou úspěšného dokončení celé stavby.

Cesty k získání projektu na sportovní halu

První možností, jak na základě tohoto programu získat zbytek projektové dokumentace, je vyhlášení otevřené soutěže o návrh dle Zákona o zadávání veřejných zakázek. Toto řešení nabízí následující výhody:

  • Jde o transparentní veřejnou otevřenou soutěž, které se mohou účastnit všichni kvalifikovaní architekti, případně ti, kteří splní požadavky na odbornost
  • Za 1% plánovaných celkových nákladů stavby obdrží město Boskovice několik desítek odborně zpracovaných návrhů, ze kterých bude rozhodně možné vybrat na základě porovnání ten nejlepší.
  • Již z odevzdané studie bude možné upřesnit rámcovou cenu stavby. Při dobré přípravě by tato cena měla odpovídat předpokladům města.
  • Požadavky na kvalifikaci zajišťují, že vítěz bude schopen vypracovat nebo zastřešit všechny stupně projektové dokumentace – město má jednoho projekčního partnera, který za celé dílo zodpovídá a garantuje správnost a proveditelnost včetně samotné výstavby.
  • Zakázka se nedělí, zadává se jako celek, nedochází ke střetu s Autorským zákonem ani se Zákonem o zadávání veřejných zakázek.
  • Proces návrhu stavby nekončí studií, ale rozvíjí se po celou dobu projektování a výstavby. Autor návrhu pracuje celou dobu na svém díle, je jeho ambicí dokončit stavbu jako kvalitní celek.

Za nevýhody otevřené soutěže lze považovat:

  • Oproti zadání zakázky napřímo může dojít k časové prodlevě v řádu měsíců.
  • Neznáme množství účastníků – ačkoliv ze zkušenosti víme, že zadání je natolik lákavé, že o velké účasti nepochybujeme.
  • Jméno autora haly není předem známé.

Vedení Boskovic podle svých slov zvažuje variantu zadání studie zahraničnímu architektovi a následně výběrové řízení na zpracování projektu podle nejnižší ceny a kvalifikace. Jaké jsou výhody tohoto řešení?

  • Návrh od konkrétního zahraničního architekta
  • Lze zahájit práce na studii okamžitě bez výraznější časové prodlevy
  • Předpoklad, že vybraný architekt je kvalitní
  • Při soutěži na nejnižší cenu lze možná dosáhnout nižší ceny za navazující projekt

A naopak nevýhody tohoto přístupu:

  • Zahraniční architekt nezná místní urbanistické vztahy, potřeby města a podobně.
  • Architekt po odevzdání studie nemá žádnou zodpovědnost za vypracování dalších navazujících stupňů projektu a autorského dozoru.
  • Zahraniční architekt nebude aktivně dohlížet, koordinovat projektovou dokumentaci a proces výstavby – bude-li toto městem požadováno, stavba se prodraží.
  • Zakázka se dělí, bude docházet ke střetu s Autorským zákonem a Zákonem o zadávání veřejných zakázek – při předávání návrhu pro vypracování projektu třetí osobě chybí zodpovědnost za dílo jako celek. Nemáme tedy jednoznačně jednoho partnera.
  • Cena projektových prací bude soutěžena na nejlevnější cenu. Tím pádem nemusí být zaručena kvalita odevzdaného díla ani to, že bude projekt vypracován podle představ autora původního návrhu (architekta).
  • Proces může vyvolat dojem netransparentnosti – vyzvané výběrové řízení na navazující projekt musí předejít tomu, aby někdo zakázku „podseknul“ na úkor kvality projektu. K tomu bude potřeba stanovit složitá kvalifikační kritéria, která mohou být vnímána jako diskriminační.
  • Může se stát, že odevzdaný návrh nebude splňovat představy zadavatele, například náklady nebo provozní řešení. Sázíme tedy na „jednu kartu“ a nemáme možnost se předem seznámit a porovnat jiná možná řešení.

Stanovisko spolku SRAB

To správné rozhodnutí se vždy lépe dělá, máme-li k dispozici několik návrhů, které můžeme společně porovnávat, než mít nabídnuté řešení pouze jediné. Právě jeden návrh, byť od zahraničního architekta, totiž nemusí obsáhnout a vyřešit vše dokonale a vystavujeme se tím nemalému riziku. Právě pro takové záměry, jako je projekt naší sportovní haly, umožňuje zákon vybrat projektanta na základě nejlepšího návrhu v podobě Soutěže o návrh a zajistit si tím i jeho následnou spolupráci. Pokud soutěž uchopíme správně, pak je to osvědčený nástroj, kterého již využili a využívají desítky měst pro své zásadní investice.

Na příkladu aktuálně realizovaného projektu CZT jsme se jasně přesvědčili, že projekt, který byl zpracován „rychle a levně“ se nakonec ukázal jako velmi drahé řešení v navazujících vícepracích v realizaci. U zakázky v řádech stovek milionů korun není tento postup žádoucí a jeví se jako velmi rizikový.

Udělejme tlustou čáru za celým procesem dosavadního rozhodování. Zkusme se zastavit a posoudit důkladně všechny nastolené možnosti.

Doporučujeme vedení města zvolit postup, který se nám jeví v celkovém výsledku jako nejlevnější, nejrychlejší a nejbezpečnější varianta a který zodpovědně a transparentně hospodaří s veřejnými financemi.

další názory a komentáře