Z muzejního depozitáře: Listopad 89 v dokumentech

Průběh listopadových událostí roku 1989 v Boskovicích shrnuje u příležitosti 30. výročí historik Muzea regionu Boskovicka Petr Vítámvás. Na základě dochovaných dokumentů popisuje sled událostí, kterými se Boskovice připojily k Sametové revoluci.

Manifestace v rámci generální stávky v pondělí 27. listopaduManifestace v rámci generální stávky v pondělí 27. listopadu   foto: archiv města Boskovice

17. listopadu 1989 proti pokojné manifestace studentů v Praze zasáhla Veřejná bezpečnost. Druhý den přinesla média (jež byla pod státní kontrolou) většinou jen kratičkou zprávu o potlačení protestů protistátních živlů. Studenti vstoupili do stávky, k níž se připojili i herci, vzápětí bylo založeno Občanské fórum, v Praze a dalších městech se konaly manifestace, kterých se účastnilo den ode dne více lidí. Začal zápas o „srdce a mysli“ občanů, o to, aby se k co největšímu počtu občanů – a zejména na venkov – dostaly informace o tom, k čemu skutečně došlo na Národní třídě, a jaké požadavky vznesli studenti vůči vládnoucí nomenklatuře.

V první fázi šlo především o šíření informací. Celostátní média – tisk, rozhlas a zejména Československá televize – přinášela v prvních dnech po události zprávy zkreslené, snad s výjimkou Lidové demokracie a Svobodného slova, které již 18. listopadu přinesly poměrně objektivní zpravodajství o zásahu na Národní třídě v Praze. Zpočátku to byli spíše jednotlivci, kteří měli informace už o přípravách pietního aktu vysokoškolských studentů k uctění památky Jana Opletala, a poté o průběhu studentské manifestace a následných událostech v Praze. Získávali je jednak osobními kontakty, jednak ze zpravodajství zahraničních stanic, zejména Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, ORF a dalších.

Pro náš region bylo důležitým centrem samozřejmě Brno, a zde Filosofická fakulta UJEP (dnes opět MU), která byla ohniskem studentské stávky v Brně, odkud se šířily informace do dalších vysokých i středních škol a dále do regionů. Texty letáků a prohlášení se přepisovaly na psacích strojích, případně rozmnožovaly na cyklostylu, výjimečně byl dostupný počítač. Plakáty se malovaly ručně.

Studenti vyjížděli do regionů do škol a továren, aby informovali o aktuálním dění a o požadavcích vznesených vůči vládě a stranické nomenklatuře studenty a Občanským fórem. V tomto směru odvedli studenti neskutečnou práci a jejich podíl na pádu totalitního režimu je ohromný. Podobně jako v centrech i v regionu probíhala takzvaná plakátovací válka, kdy letáky a plakáty studentů a Občanského fóra byly přes noc strhány a přelepeny letáky protirevolučními. V tomto období bylo nejdůležitějším úkolem zmobilizovat co nejvíce občanů, aby se zúčastnili generální stávky v pondělí 27. 11. ve 12 hodin. A aby zakládali Občanská fóra v místech svých bydlišť a pracovišť.

Letáky informovaly i o založení Občanského fóra a poskytovaly stručný návod, jak postupovat při zakládání OF v místech. V regionu docházelo k zakládání Občanských fór postupně spíše ve větších centrech, v závodech a na školách, zpočátku spíše živelně. První taková snaha, alespoň nakolik máme doloženo, vzešla v Boskovicích pravděpodobně z řad mládeže; skupina mladých se přihlásila k požadavkům studentů a na podpisové archy k těmto požadavkům – pod hlavičkou Občanského fóra města Boskovice – k 24. 11. posbírala více než sto podpisů, které pak předali předsedovi MěNV Boskovice ing. Hanuškovi. Ještě před generální stávkou bylo založeno OF v Letovicích, v Blansku – jak je výše zmíněno, 45 občanů podpořilo prohlášení OF také 26. 11., k ustavení OF však došlo následující den večer. V dalších místech bylo OF ustaveno 30. 11. v Kunštátě, 1. 12. v Lysicích a Velkých Opatovicích a 7. 12. v Olešnici.

Patrně časově souběžně se vznikem výše zmíněného OF mladých bylo v Boskovicích založeno 24. 11. Občanské fórum na Základní škole Sušilova Aloisem Oujeským, Pavlem Křesťanem a Antonínem Maliňákem. Toto Občanské fórum se stalo krystalizačním jádrem v Boskovicích a významně se podílelo na přípravě generální stávky 27. listopadu.

Manifestace v rámci generální stávky v pondělí 27. 11. se konala v Boskovicích na náměstí Obránců míru, techniku a pořízení videozáznamu zajistili pracovníci SKP Boskovice. Na manifestaci, kterou moderoval Antonín Maliňák z ČSS, vystoupili zástupci studentů z Brna i z Boskovic, dále A. Krajíček za ČSL, Fr. Michálek za KDS, předseda MěNV Josef Hanuška, předseda MěV KSČ Adolf Lick, milicionář V. Kopal, ředitel s. p. Minerva Antonín Oujezdský, učitelka Střední zemědělské školy Krejstová a další. Jak zapsal kronikář: „zde se poprvé střetly otevřeně staré síly s novými, revolučními názory mládeže a občanstva“. Manifestace byla zakončena československou státní hymnou v podání pěveckého sboru střední pedagogické školy pod vedením Aloise Čady.

Oficiální ustavení zastřešujícího OF města Boskovic se uskutečnilo ve středu 29. 11. v SKP. Byl sestaven koordinační výbor OF ve složení: Antonín Maliňák, Alois Čada, Josef Zelinka, Josef Šmétka, Jiří Paděra, Alena Vojtěchová, Antonín Krajíček, Alois Oujeský, Josef Trávník. Výbor se scházel téměř denně a měl pracovat do doby, kdy budou evidována všechna fóra na území města, aby se sešli všichni zástupci a zvolili „městský parlament“, který bude řídit činnost městského občanského fóra. Aby nedocházelo k zneužívání OF v Boskovicích, byli ustanoveni z koordinačního výboru OF tři mluvčí: A. Čada, A. Maliňák a J. Zelinka, kteří svými podpisy měli ručit za správnost dokumentů. V rámci městského Občanského fóra v Boskovicích vznikla koncem listopadu 1989 „regionální skupina“, která řešila otázky spojené „s obnovením svébytnosti Boskovic jako přirozeného obslužného centra pro severní část okresu“. Dne 6. 12. 1989 uspořádalo OF setkání občanů se signatáři Charty 77 v Zámeckém skleníku, kam byl přizván i předseda MěNV J. Hanuška. Na tomto shromáždění byly veřejně předneseny požadavky Občanského fóra města Boskovic. Téhož dne se konalo setkání brněnských herců se studenty v aule gymnázia.

V pondělí 18. 12. se setkali zástupci jednotlivých OF ze závodů, škol a institucí v SKP (dnešní sokolovně). Zapsalo se zde celkem 16 OF, chyběli však zástupci Minervy, Krasu a některých dalších. Na tomto shromáždění podpořili přítomní veřejným hlasováním kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta ČSSR.

Disident Václav Havel byl skutečně zvolen prezidentem Československé socialistické republiky 29. prosince 1989 a země směřovala ke svobodným volbám.

další seriály