Tomáš Trumpeš: S vyloučením veřejnosti

Dnes proběhne na boskovické radnici uzavřený zastupitelský seminář, na kterém budou podrobněji představeny dvě potenciální lokality pro stavbu nové sportovní haly – Sušilova a Hybešova. Přibližně před rokem čtvrt se konal na témže místě podobný seminář, a to k tématu nemocnice a jejího možného pronájmu společnosti Agel.

Uzavřené zastupitelské semináře si navykla pořádat minulá koalice a zdá se, že ta současná v tom hodlá pokračovat. Postup tehdy v komentáři kritizoval kolega Marek Osouch a jádro jeho kritiky platí pro dnešní situaci úplně stejně:

Semináře nebo také pracovní setkání zastupitelů jsou v některých obcích oblíbené – nejdříve všechno probereme tajně za dveřmi a pak na veřejném zastupitelstvu, kam mohou občané, vše bez diskuze schválíme, jak jsme si už předem domluvili. Politika se ale má odehrávat právě na veřejném zasedání zastupitelů; interní debaty mohou probíhat na úrovni zastupitelských klubů nebo koalice, nikoli celého zastupitelstva. Na politiku takový postup jen klade hořkou pachuť.

Nyní je bezmála tři čtvrtě roku po komunálních volbách. Koalice zjevně stále nebyla schopna se na lokalitě pro stavbu haly sjednotit, jakkoli to místostarosta Radek Mazáč (Sportovci) vydává s profesionální sofistikovaností manažerského PR za klad slovy: „Do sedmi měsíců od voleb jsme byli schopni připravit ne jednu, ale dvě varianty.“ V jádru by přitom na přípravě dvou variant nebylo nic špatného – pokud by ovšem následovala opravdu transparentní a bezpředsudečná debata o tom, která z nich je lepší. Nikoliv zákulisní hra o to, co kdo protlačí či politicky zobchoduje.

O finálním umístění má přitom rozhodnout zářijové jednání zastupitelstva, které je již naplánováno, a to na 10. září 2019. Spíše než kde bude stát sportovní hala se tak nabízí otázka: Kde zůstala veřejnost?

Ta totiž stále nemá žádné informace. A vypadá to, že je mít ani nebude. Dělat informační kampaň a setkání s veřejností během prázdnin je samozřejmě nesmyslné. Takže nám zbývá co? Představit záměry během posledního týdne měsíce června? Nebo si na to vyhradit necelých deset dnů v září? Stávajícím boskovickým politikům se to zdá asi dost na to, aby návrh sportovní haly „proplul veřejností“, jak proces označil starosta Jaroslav Dohnálek.

Nechme se tedy překvapit, co všechno se za tu dobu dá stihnout. Vytvořit kvalitní webovou prezentaci obou variant a představit je i v městských médiích a na tiskové konferenci? Uspořádat veřejnou debatu se zástupci sportovních klubů? Uspořádat setkání s veřejností a důkladně záměry prodebatovat s nejbližšími sousedy případné stavby?

Zatím tomu nic nenasvědčuje. Na posledním jednání zastupitelstva se radní za hnutí ANO vyjádřil, že „v hale se počítá nejen s jedním velkým sálem, ale budou tam i gymnastické sály.“ Skvělé. Odkud ta informace pochází? Znamená to, že už máme podrobné zadání toho, co by v hale mělo a nemělo být, jaké jsou parametry vnitřních dispozic? Proč tyto informace nejsou veřejné, ale radnice je tají?

Poté, co nám vedení města odmítalo vydat i materiály, na které má veřejnost ze zákona nárok, vidíme, že se zde hraje stále stejná hra. A té se říká S vyloučením veřejnosti. Ve sportovní hantýrce by se dalo říct postavení mimo hru – tedy porušení pravidel.

Důsledky tohoto politického stylu už jsou nám v Boskovicích přitom dobře známé. Ano, myslím případ zrušené stavby na Slovákově ulici. Dělat s politiku s vyloučením veřejnosti je v 21. století nejen neetické, ale i navýsost rizikové. Současný postup radnice přitom ze všeho nejvíc kopíruje právě tyto staré, špatné způsoby: seženeme si či zobchodujeme potřebnou většinu v zastupitelstvu a prostě to protlačíme.

Uzavřené zastupitelské semináře jsou bytostnou součástí tohoto netransparentního způsobu politiky, jsou jeho logickým a ve své podstatě neslušným nástrojem. Pokud jsou zde skutečně politici, kteří to s transparentní politikou myslí vážně, neměli by k němu nejen sahat, ale ani se ho účastnit. O zastupitelskou elitu, která si nejdřív všechno pěkně probere a domluví mezi sebou, aby až finální rozhodnutí představila veřejnosti, už totiž dávno nestojíme.

další názory a komentáře