Deset let uplyne v dubnu od doby, kdy boskovická nemocnice začala fungovat pod městem jako společnost s ručením omezeným. Každý rok odvádí městu nájem, protože nemocniční budovu nevlastní městská firma, ale přímo město. V poslední době je to téměř sedm milionů. Naopak z městského rozpočtu šly na opravu budovy desítky milionů. Po celou dobu se vedou diskuse, nakolik nemocnice město zatěžuje. Proto jsme zkusili čísla příjmů a výdajů porovnat.
Psal se březen 2006. Zástupci města a už dva roky založené městské firmy Nemocnice Boskovice s.r.o. byli přítomni na dražbě vybavení boskovické nemocnice a všeho, co provozovatel potřebuje k tomu, aby mohla největší nemocnice na Blanensku dále fungovat. Předchozí soukromá firma Brumeda, později IN Boskovice, která provozovala nemocnici od roku 1996, se totiž dostala do problémů s platbami a následně na ni byl vyhlášen konkurz.
Boskovice v dražbě uspěly. Vybavení za necelých 30 milionů korun získala Nemocnice Boskovice s.r.o. z úvěru. Z městské kasy nešla ani koruna, pouze na začátku muselo město jako vlastník firmy při jejím založení složit základní kapitál ve výši 200 tisíc korun a zaručit se za úvěr pro městskou firmu, který je už splacen.
Do srpna 2006 stál v čele městské firmy tehdejší místostarosta za ČSSD Martin Budiš, který byl jejím jednatelem, a dále také ředitel nemocnice, kterým byl Miroslav Klíč. Po získání veškerých podkladů k provozování předalo město nemocnici do rukou nového jednatele Jaroslava Černého, jehož pozice se také sloučila s pozicí ředitele.
Odsouzený jednatel zůstává další tři roky
O rok později ovšem začaly kolem jednatele nemocnice problémy. V roce 2007 byl Jaroslav Černý odsouzen brněnským krajským soudem za zneužití informací v obchodním styku, kterého se měl dopustit, když šéfoval nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích. Podle rozhodnutí soudu se při budování jednotky intenzivní péče v tamní nemocnici nezákonně obohatil nejméně o jeden milion korun prostřednictvím své soukromé firmy, která nemocnici zprostředkovala financování a částečně plnila i roli dodavatele.
Soud potvrdil verdikt opakovaně i v dalších letech, Černý ale v boskovické nemocnici zůstal až do roku 2010. Ani po třetím odsuzujícím rozsudku nebylo jasné, zda skutečně v čele nemocnice skončí. „Beru rozhodnutí soudu na vědomí, i když bych byl raději, kdyby rozhodl jinak,“ uvedl zkraje roku 2010 pro regionální noviny Boskovicko tehdejší starosta za ODS Jaroslav Dohnálek.
Městská rada, která představuje valnou hromadu nemocnice, nakonec rozhodla o odvolání Jaroslava Černého a vypsání výběrového řízení na nového jednatele. Okamžité odvolání a dosazení Jaroslava Dohnálka do pozice dočasného jednatele vyvolalo ovšem nevoli u řady zaměstnanců nemocnice, kteří začali hrozit výpověďmi. Hromadný odchod lékařů nakonec nenastal a po dvou měsících dočasného vedení stanul v čele boskovické nemocnice dosavadní náměstek jihomoravské záchranné služby Rostislav Verner. „Jako náměstek pro lékařskou péči řešil nejrůznější záležitosti nemocnic v celém kraji a dobře zná, s čím se zdravotnická zařízení musejí potýkat,“ zdůraznil tehdy starosta, jak zaznamenalo Boskovicko.
Rostislav Verner ale po třech letech sám na post jednatele nemocnice rezignoval a valná hromada na jeho místo bez výběrového řízení jmenovala Dana Navrátila, který okamžitě po svém nástupu nastavil krizové řízení, protože nemocnice vykazovala v té době každý měsíc ztrátu. Za půl roku se mu konečný rozpočet vyrovnat nepodařilo, dokázal však snížit hrozící ztrátu z dvaceti milionů na šestnáct, což byla jediná ztráta za deset let. Minimální ztrátu osmnácti tisíc korun vykázala nemocnice ještě v roce 2006. V roce 2014 už byla nemocnice v zisku pět milionů. Viz následující graf a jeho zdrojová data:
K předběžnému výsledku hospodaření za loňský rok se nechce zatím nikdo vyjadřovat. „Prognóza z loňského roku byla predikována v kladných číslech a v současné době je odchylka od prognózy zatím 3,6 milionu do plusu. Ještě však nejsou vyúčtovány platby od pojišťoven, takže to může být úplně jinak,“ sdělila jen stručně boskovická starostka Hana Nedomová (ČSSD) s tím, že předpokladem je stále kladný výsledek. Plusový výsledek předpokládá i vedení nemocnice. Přesná data o hospodaření budou známa až v červnu.
Se změnou na radnici výměna vedení nemocnice
Nové rozložení politických sil po komunálních volbách v roce 2014 se promítlo taktéž do složení valné hromady a na podzim loňského roku mělo vliv i na změny v managementu nemocnice. Dan Navrátil byl náhle odvolán, a to pouze se slovy, že „ztratil důvěru“. Dál se k tomu nikdo z radních s výjimkou Milana Kolínského (ČSSD) nevyjádřil. Ten nedávno uvedl, že u něj sehrálo roli mimo jiné to, že před nástupem do boskovické nemocnice žádné zdravotnické zařízení Dan Navrátil neřídil. „Dalším důvodem mohlo být u mě to, že já se necítím být kompetentní rozhodovat o všech věcech, které se dějí v nemocnici. Mě zajímá stanovisko dozorčí rady k zásadním materiálům, které my pak projednáváme v radě. A bývalý pan jednatel to pojal tak, že nás přesvědčoval o tom, že to není správné, že materiály máme nejdřív projednat my v radě a potom dozorčí rada. Toto jsou ale mé osobní názory, to nejsou názory někoho dalšího,“ řekl radní v rozhovoru pro Ohlasy.
Do čela nemocnice usedla boskovická starostka, která během svého krátkého angažmá změnila organizační řád, čímž zrušila pozici ekonomicko-správního náměstka, kterou zastával někdejší ministr zdravotnictví v Topolánkově vládě Tomáš Julínek. Ten své odvolání vidí jako účelové, a proto proti němu podal žalobu. „Byla to účelová změna organizačního řádu, aby se mě mohli zbavit,“ řekl Tomáš Julínek. Starostka naopak několikrát zopakovala, že tato pozice byla ve vedení nemocnice nadbytečná a jejím zrušením se dá ušetřit. V době mezi tím, kdy do nemocnice nastoupila a kdy změnila organizační řád, ovšem neměla možnost s Tomášem Julínkem vůbec spolupracovat. Byl totiž na dovolené a jakmile se z ní vrátil, zjistil, že končí. „Nemůžu za to, že pan Julínek byl měsíc na dovolené,“ prohlásila starostka. Ve výběrovém řízení na nového šéfa nemocnice uspěl Miloš Janeček, který dříve stál v čele brněnské Úrazové nemocnice a také za ČSSD zastával post senátora v letech 2008 až 2014.
Poslední roky se také táhl spor mezi boskovickou nemocnicí a současnou radní Martinou Přichystalovou, která byla v minulosti primářkou dětského oddělení nemocnice. Od začátku svého působení v městské radě byla terčem útoků ze strany opozice, že je ve střetu zájmů. Jednak že se s nemocnicí soudí, jednak že sedí ve valné hromadě nemocnice, tedy radě města. „Nedomnívám se, že by můj spor mohl mít vliv na moje hlasování,“ uvedla Přichystalová loni v červnu pro Ohlasy. V loňském roce soudní spor, ve kterém si bývalá primářka stěžovala na nerovné odměňování mužů a žen, skončil – pro Martinu Přichystalovou jakožto bývalou primářku neúspěšně, ale pro Martinu Přichystalovou, členku nejvyššího orgánu nemocnice, úspěšně. K žádnému nerovnému odměňování podle rozhodnutí soudu nedošlo.
Investice za stovky milionů
Prakticky po celou dobu, kdy nemocnici provozuje město, zůstává nemocnice také jedním z hlavních boskovických témat ve veřejné diskusi a v politickém životě. Ozývají se obavy z její privatizace, z omezení péče či rovnou z krachu. Neustále se také vynořuje otázka, zda by nebylo možné, aby nemocnici převzal Jihomoravský kraj. Neutuchající je rovněž debata o kvalitě poskytované péče, dostatku zkušených lékařů a dalšího zdravotnického personálu, atmosféře v nemocnici a také kompetentnosti jejího vedení. Součástí debat jsou samozřejmě spory o to, zda město na nemocnici doplácí, nebo je pro ně nemocnice naopak „zlatým vejcem“.
Za deset let se nemocnice výrazně proměnila. Rekonstruovala se různá oddělení, vedení nemocnice mění postupně lůžka a v přízemí dokonce vzniklo klientské centrum známé z velkých nemocnic. V mnohém se tedy nemocnice zmodernizovala, což si vyžádalo nemalé finance. Jsou to však investice městské firmy, která si hospodaří sama nezávisle na rozpočtu města. Z něj jdou firmě jen menší investiční příspěvky na nákup vybavení.
Úkolem boskovické radnice je pečovat hlavně o budovu a pozemky v areálu nemocnice, které patří přímo městu. Za posledních deset let vznikl kolem nemocnice nový plot, vyměnila se okna a loni bylo po letech dokončeno zateplení celé rozsáhlé budovy.
Pokud nás tedy zajímá celkový dopad boskovické nemocnice na rozpočet města, výdaje můžeme počítat dvojí: jednak přímé příspěvky města do rozpočtu firmy, jednak investice do budovy, kterou město vlastní již od roku 1995. Jasným příjmem je pak nájem, který firma Nemocnice Boskovice s.r.o. platí za využití budovy, a za příjem by se daly považovat dotace, které dokázalo město pro svou nemocnici získat. Viz následující graf a jeho zdrojová data:
Jak je vidět, na samotnou městskou firmu Nemocnice Boskovice město v žádném případě nedoplácí, více z ní má, než jí přispívá na investice nebo nový majetek. Nájem, který platí městská firma za využití městské budovy nemocnice, se postupně do roku 2013 zvyšoval. Od té doby získává město stejný nájem, avšak v loňském roce k tomu přibylo zhruba 167 tisíc za nájem lékárny na Masarykově náměstí. Boskovická starostka nevyloučila, že by se do budoucna nemohlo nájemné pro nemocnici zvýšit. „V nemocnici stále probíhají investice a nájemné se většinou zvyšuje po zhodnocení objektu,“ doplnila.
Jinou věcí jsou výdaje do budovy, která je města. Ve sloupci výdajů do budovy je vidět investice za téměř sto milionů. Otázkou ovšem je, kam počítat rekonstrukci oddělení jednotky intenzivní péče v letech 2008 a 2009, na kterou šlo z rozpočtu Boskovic více než 15 milionů, a kam také počítat v současnosti se rozbíhající opravu ARO, která si vyžádá dalších více než sedm milionů z rozpočtu města. Podle účetní uzávěrek Nemocnice Boskovice nešel na novou JIP žádný příspěvek z boskovického rozpočtu městské firmě. Vše tedy financovalo s pomocí dotací město, a tak jsme JIP a ARO zahrnuli do sloupce investic do budovy, přestože to není klasická investice do budovy jako oprava elektrorozvodů nebo zateplování. Naproti tomu nové radiologické oddělení rekonstruovala sama Nemocnice Boskovice s.r.o. bez pomoci města, a částka za tuto opravu proto není v tabulce zahrnuta.
Výsledek příjmů a výdajů od roku 2006: minus 45 milionů
V budově nemocnice ale nepůsobí jen městská firma, jsou tam i další subjekty, které nespadají pod Nemocnici Boskovice s.r.o. Ty však městu nic neplatí. „Sjednávání těchto nájemních smluv je v gesci Nemocnice Boskovice s.r.o. a město z toho důvodu nemá z těchto aktivit žádné další příjmy,“ vysvětlila vedoucí finančního odboru městského úřadu Dana Baláčová.
Ať tedy budeme počítat, jak chceme, vždy nám bude vycházet, že město za posledních deset let, co provozuje nemocnici, do městské firmy i do budovy dalo více, než získalo na nájmech. Bilance všech příjmů do rozpočtu města z nemocnice a všech výdajů do nemocnice z městské pokladny včetně letošního plánu je přibližně minus 45,6 milionu korun.
V případě Nemocnice Boskovice s.r.o. je však nutné nezapomenout na nerozdělený zisk. Město si totiž za dobu existence městské firmy z ní žádný zisk do svého rozpočtu jako vlastník nevzalo. Peníze jsou uloženy na speciálním účtu, kde se hromadí nebo šly na pokrytí ztrát z prvních let nemocnice či do rezervního fondu. Do roku 2013 byl nerozdělený zisk městské firmy zhruba 25 milionů. Tentýž rok se nemocnice dostala do hluboké šestnáctimilionové ztráty. Jestli byla tato ztráta zaplacena většinou nerozděleného zisku a zda si město poté něco z nemocnice vzalo, zatím jasné není. Vše bude zřejmé až po zveřejní účetní uzávěrky za loňský rok koncem června.
Významný podíl investic do nemocnice činí prostředky získané z dotací z Evropské unie, krajského nebo státního rozpočtu. Dohromady je to dokonce víc, než dělají městské výdaje do budovy. Ať už se jedná o zmíněné ARO nebo několikaleté zateplování nemocniční budovy. Jsou to dotace, které šly přímo přes městský rozpočet a nejsou v nich tedy zahrnuty dotace, které získala sama městská firma.
O převodu ať rozhodnou lidé v referendu
Kvůli vysokým investicím ze strany města do nemocnice se dlouhodobě ozývají hlasy o možnosti změny zřizovatele, tedy že by nemocnici neprovozovaly Boskovice, ale Jihomoravský kraj, jak se od letoška děje v případě muzea. „Jsme připraveni jednat o možnostech změny zřizovatele, jak stojí v programovém prohlášení. Můj osobní názor je, že by navíc o takové věci měli rozhodnout sami lidé v referendu. Takový převod ovlivní celý široký region,“ prohlásila boskovická starostka a dodala, že v současné chvíli není případný převod na pořadu dne.
Pokud by k převodu někdy v budoucnu došlo, zmizel by z tabulky nejspíš sloupec výdajů do městské firmy, i když ani tehdy by nemusely být vyloučeny dotace ze strany Boskovic pro krajskou nemocnici, která by na území města působila. Otázkou je, jak by bylo naloženo s budovou nemocnice, která má hodnotu desítek, ba spíše stovek milionů. Zda by se přesunula do vlastnictví kraje, nebo by byla nadále města, s čímž jsou spojené i nutné investice jako doposud. Ani u mnohem menšího muzea se budova nepřeváděla do majetku kraje.
V šestitisícových Hustopečích, kde do loňského června také město provozovalo nemocnici, naopak přešla do majetku kraje i nemocniční budova, a to bezplatně. Žádné velké investice v podobě zateplování nebo výměny oken tam ale jako v boskovické nemocnici neproběhly. „Největší investice za zhruba osm a půl milionu byla do jednodenní chirurgie,“ uvedla hustopečská starostka Hana Potměšilová. Navíc je hustopečská nemocnice stejně jako město mnohem menší než boskovická. „Odhaduji, že ze sítě krajských nemocnic jsme tou nejmenší,“ domnívá se starostka.
Boskovická nemocnice, která zaměstnává přibližně 500 lidí, je na druhé straně jednou z největších v Jihomoravském kraji. Zdravotní péči zajišťuje zhruba 100 tisícům obyvatel, a patří proto do páteřní sítě nemocnic na jižní Moravě.
