Už řadu let nejsem občanem Boskovic a mohlo by mi to být jedno. Jako boskovickému rodákovi mi ale není lhostejné, jak si Boskovice stojí. Přes četné šrámy, které utržily za druhé světové války, komunistické totality, ale bohužel také během postsametové demokracie, zůstávají pěkným městem. Vděčí za to své poloze na pomezí Drahanské vrchoviny a Malé Hané i citu našich předků, kteří uměli stavby zakomponovat do krajiny a přemýšleli o jejich rozměrech a vzájemných vztazích.
Když sleduji tanečky kolem rozpočtů republiky i rodného města, nemohu se zbavit řady otázek. Opravdu máme na to, abychom tak utráceli? Potečou peníze skutečně tam, kam je potřeba? Neprojídáme zbytečně svoji budoucnost? Co se týče celého státu, má většina ekonomů docela jasno. Svoji budoucnost projídáme a veřejný dluh rapidně roste. Jestliže roku 2001 dělal státní dluh celkem 345 miliard korun, loni to bylo neuvěřitelných 3 678 miliard (viz např. zde).
Zažíváme ideální podmínky pro to, abychom vyztužili veřejné rozpočty a připravili je na budoucí šoky i na vyšší výdaje ve třicátých letech v důsledku nepříznivé demografie, vyjádřil se hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance (součást skupiny ČSOB) Dominik Rusinko. Jenže místo toho, abychom vytvářeli rezervu na horší časy, utrácíme a utrácíme.
U samospráv (krajů, měst a obcí) je to trochu jinak. Finanční rezervy mnohdy mají a neumějí je dobře využívat. To ale zdaleka neznamená, že peníze, které utrácejí, vydávají vždy efektivně. Stačí se podívat na rozbité okresní silnice a připomenout, že třeba právě u jihomoravských krajských silničářů nedávno zasahovala policie a někdejšího krajského radního pro dopravu Romana Hanáka (původně za ČSSD), který se po totálním volebním propadu své partaje překvapivě stal ředitelem Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, to stálo místo. V organizaci ale zatím zůstává. Stejně jako jeho předchůdce ve funkci ředitele SÚS JMK Zdeněk Komůrka, jehož kraj přesunul do vedení znojemské oblasti. Oba jmenovaní se vyskytují mezi pěti lidmi, které detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili z manipulace se zakázkami. Obvinění se nevyhnul ani šéf blanenské pobočky SÚS JMK Miloš Bažant.
Zůstaňme ale v Boskovicích. Když jsem se seznámil s rozpočtovým výhledem Boskovic na nejbližší čtyři roky, docela jsem se vyděsil. Nevadí mi 30 milionů, které se mají investovat do nemocnice. Věřím, že tyto peníze její nové vedení využije uvážlivě. Nehodlám komentovat investice v rámci Městské správy sociálních služeb či do výstavby sportovní haly. V těchto věcech se necítím kvalifikován. Zastavím se pouze u dvou projektů úzce souvisejících se životním prostředím.
Park u zámeckého skleníku
Park u skleníku hraje v rekreačním a oddychovém zázemí Boskovic (spolu s celým Hradským kopcem) zásadní roli. Je dobře, že skončil v rukách města a slouží veřejnosti. Stávající mobiliář (lavičky, osvětlení) ještě z dob socialismu je už opravdu přežilý a ve špatném stavu. Citlivá obnova parku je žádoucí.
Jenže… Skutečně může někdo myslet vážně, že celá ta sranda bude stát víc než 100 milionů Kč? Nejen, že se mi to zdá příliš (budou snad nové lavičky pozlacené?), především jsem velmi háklivý na v současnosti velmi oblíbené „revitalizace“ parků. V Ústí nad Orlicí se původně hodně zelený park Kociánka mezi gymnáziem a základní uměleckou školou změnil ve změť betonových kruhů obklopených dlažbou, téměř veškeré původní výsadby v nich uschly a musely být nahrazeny odolnými sukulenty. Aféra kolem něj vedla k zásadní změně v obsazení ústecké radnice. Na letovickém náměstí v souvislosti s nedávnou rekonstrukcí také rapidně ubylo stromů, keřů a trávníků. Hlavně že tam máme vodní prvek. Nevadil by mi, ale opravdu je tak potřebný, když náměstí protíná tok Svitavy? Přístup k řece pomocí širokého schodiště velmi oceňuji (a nejen já). Tehdejší vedení města si ho již dříve vyvzdorovalo na Povodí Moravy. Jako letovický občan a zároveň ekologický aktivista jsem byl před více než deseti lety přítomen jednání ohledně protipovodňových úprav. Dosud jsem nezapomněl, jak tam „povoďáci“ řvali, že to „neexistuje“, musela by tam být možnost instalace protipovodňových zábran (třeba jako v Praze), ty by musely mít správce a tak dál. Přístup k řece funguje bez problémů už asi deset let, pár povodňových stavů za tu dobu bylo. Dobře si také pamatuji, jak při protipovodňových úpravách v Letovicích musely od řeky pryč (často zbytečně) téměř všechny stromy, byť po některých dodnes zůstaly obrovské pařezy, které tvoří pevnou překážku v korytě. Stromů na nedávno rekonstruovaném letovickém náměstí mělo padnout ještě víc. Naštěstí se někteří radní a zastupitelé vzbouřili, architekt pak projekt upravil. Jde to.
Zpět k zámeckým parkům. Také řada z nich doplatila na necitlivou „revitalizaci“. Někteří arboristé chytře vymýšlejí nadbytečné řezy, aby si zajistili práci do budoucna. Jakmile totiž začnete ořezávat, některé dřeviny,například lípy, v důsledku o to více obráží. Vlastně v nich trochu probudíte síly mládí. A není to vždy dobře. Stromy se vyčerpávají a vytáhlé vršky je posléze nutné opět zakracovat. Omlouvám se arboristům, kteří upřednostňují další osud stromu před vlastní kapsou. Jsou i tací.
Jestli dobře vnímám záměr architektů, v parku u skleníku budou mít nezanedbatelné místo záhony trvalek. Nic proti nim. Uvědomují si však odpovědní představitelé města, že udržovat takové záhony je mnohem náročnější na ruční práci než sečení travnatých ploch či stříhání živého plotu? Záhony budou nákladné nejen v době svého vzniku, nýbrž také v dalších letech.
Ze zveřejněných návrhů je zřejmé, že některé stromy se ocitnou právě v těchto květinových záhonech. Obávám se, že v nich prospívat nebudou. Záhony totiž budou vyžadovat pravidelnou úpravu půdy. Přestože nemusí být hluboká, narušování jemných částí kořenových soustav se nepůjde zcela vyhnout.
Projektovou dokumentaci zpracovala firma EA architekti Brno. Na příslušném oddílu webu města se lze dočíst:
Přínosem jejich řešení je nová kompozice jihovýchodní části parku, která splnila všechny požadavky zadání. Autoři zvolili koncept nepravidelných organických tvarů „obtékajících“ pískové mlatové cesty.
Návrh dále počítá s rozšířením zpevněných ploch východně od skleníku, kde je umístěna multifunkční plocha a altán umožňující pořádání menších kulturních akcí. Součástí koncepce je také úprava jezírka a vytvoření prostoru pro dětské herní prvky inspirované historií a krajinou Boskovic. Pozitivně bylo hodnoceno zachování všech vzrostlých stromů a splnění požadavků Národního památkového ústavu Brno.
Z uvedeného plyne, že přibude zpevněných ploch. To není v době probíhající klimatické změny zrovna šťastné. Ale třeba jsou důvody architektů tak zásadní, že to bude možné akceptovat. Zachování všech vzrostlých stromů je však minimálně z dlouhodobého hlediska pouze zbožné přání, nebo dokonce zjevná lež. Důvodem může být také absence dendrologa v rámci týmu, projekční kancelář totiž nejspíš žádným nedisponuje. Předchozí zkušenosti pak – soudě podle webu – má spíše s městskými, často industriálními objekty, kde nebylo nutné se příliš zabývat perspektivou stávajících vzrostlých dřevin.
Musím se tedy ptát, zda zastupitelé obdrželi k dřívějšímu schvalování záměru rekonstrukce parku a nynějšímu projednávání rozpočtového výhledu města relevantní podklady. A přistupuje se k veřejnosti férově, nebo mají zastupitelé jiné podklady, než jsou ony zveřejněné na webových stránkách města? Několik vzrostlých dřevin má být údajně v rámci revitalizace parku přesazeno. Může to někdo myslet za současných klimatických podmínek vážně? Šance, že přežijí a budou následně prosperovat, není příliš velká. Nehledě na náklady podobného zásahu. Bohužel se důvodně domnívám, že během revitalizace parku bude využívána u nás tak oblíbená salámová metoda. Park se rozvrtá, aby se zjistilo, že leckteré existující dřeviny mají smůlu. Chce mi snad někdo tvrdit, že třeba tento strom v těsné blízkosti budovy skleníku, v místě s projektem předpokládanou zvýšenou koncentrací lidí, má z hlediska svého zdravotního stavu a také bezpečnostního před sebou ještě mnohaletou existenci?
Vodní nádrž Vratíkov
Další minimálně rozporuplný záměr vidím ve výstavbě vodní nádrže ve Vratíkově. Nepleťme si ji s momentálně rekonstruovaným rybníčkem mezi Vratíkovem a Okrouhlou, jehož utěsnění je právě dokončováno. Pro zastupitele to musí být poněkud matoucí, pokud se v jednom katastru řeší hned dvě vodní díla. Domnívám se však, že uvažované finance se týkají spíše oné vodní nádrže, která by mohla vzniknout v lokalitě Kozence (u zatáčky silnice Hrádkov–Vratíkov směrem k Valchovu). Projekt byl zpracován v únoru 2024 a dotčené území leží v ochranném pásmu vodárenské nádrže Boskovice (Bělá) a těsné blízkosti přírodní rezervace Vratíkov, chránící zdejší pozoruhodné krasové jevy. Má jít o obtočnou nádrž napájenou z koryta vedle tekoucí Valchovky, s celkovým objemem necelých 24 tisíc kubíků. Pro srovnání – boskovická přehrada má celkový objem přibližně 7,4 milionů m3, Křetínka u Letovic více než 11 milionů m3.
Část materiálu má být dle Technické zprávy, kterou jsem si vyžádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím, dodána z výkopu stavby „Revitalizační opatření mokřad Boskovice“ (přeloženo do srozumitelné češtiny jde o rybník u nemocnice). Pochopitelně se hraje na to, jak bude vratíkovská nádrž dobrá pro zadržování vody v krajině a k tomu bude biotopem vodních organismů. Ano, pobřežní pásmo nádrže může být cenným biotopem. Pokud však bude v nádrži rybí obsádka, což je patrně jejím hlavním účelem, bude toto pásmo pod velkým tlakem. Ryby v něm doslova vyžerou skoro vše.
Patrně proto (a také, aby projekt lépe pasoval na dotační tituly) jsou v blízkosti nádrže navrženy ještě samostatné tůně. Pro úkryt a rozmnožování živočichů budou na dně tůně umístěny úkryty za použití pařezů a kmenů kácených stromů. V blízkosti tůní budou umístěny solitérní prvky a to především dřevo ve formě kmenů, popřípadě zde bude umístěno plaziště vytvořené z lomového kamene. Takže nejdřív vykácíme desítky stromů a rozsáhlé plochy křovin, abychom pak živočichům uměle vytvářeli úkryty? Posléze se budou vysazovat desítky stromů a stovky keřů (maximální počty uvedené v projektu nejsou malé), za těžké peníze z daní občanů. Jenže to, co vyseje sama příroda a projde zkouškou přírodního výběru, bývá v naprosté většině případů mnohem odolnější a perspektivnější než sebelépe provedené umělé výsadby. Hlavně aby za to někdo dostal zaplaceno! A nějaký ten beton se při stavbě taky zhodí (a zaplatí). Nemluvě o lomovém kameni, kvůli kterému sílí tlak na otevírání nových lomů (třeba v Kuničkách). Mimochodem, má vůbec smysl stavět jakoukoliv vodní nádrž sotva kilometr nad velkou přehradou? Není lepší tam ponechat přírodní mokřady, které také zadržují vodu a jsou prostředím pro život mnoha organismů? Velmi pravděpodobně včetně těch zákonem chráněných.
Tak, a teď babo raď, či spíše baby raďte. Zastupitelé stáli před nelehkou úlohou. Na první pohled zdánlivě bohulibé projekty, které by mohly prospět Boskovicím i jejich blízkému okolí. Ovšem při bližším zkoumání se vynořují mnohá ale. Opravdu budou oba záměry v případě realizace v navržené podobě přínosem? A kolik nás to bude stát. Nemáme náhodou závažnější potřeby? Pokud chybí peníze na kuchařky a uklízečky ve školách, můžeme vyhodit přes sto milionů za revitalizaci parku? A nejsme náhodou momentálně ve stavu válečném (byť oficiálně nevyhlášeném) s Putinovým impériem? Nebylo by třeba lepší investovat do lokálních nezávislých zdrojů energie? Nemusí jít zrovna o větrné či solární elektrárny. Jenže takto mohu uvažovat já, pokud nepotřebuji směřovat tok peněz spřáteleným podnikatelům, ani čerpat dotace. Neuvažují tak v pražské vládě, bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci (viz problematické rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, jednoho snadno napadnutelného zdroje, který nás bude stát obrovské peníze). Ale nezřídka tak neuvažují ani obecní samosprávy, které si investoři dokážou šikovně omotat kolem prstu.
