Oslavili jsme 17. listopad a Boskovice si zrovna ověřují, jak dobře jim jde demokratická diskuze. Ta by měla rozhodnutím předcházet a mít na ně skutečný vliv. Politici nemají odpovědnost jen za výsledky, ale i za důvěryhodnost celého procesu. Debata o rozdělení školy je v tomto ohledu dobrou zkouškou nové koalice.
„Nikdy jsem nezastával názor, že účel světí prostředky, naopak domnívám se, že problematické prostředky problematizují i dobrý cíl,“ pronáší jedna z hlavních postav Žebrácké opery Václava Havla jednu z velmi typických havlovských sentencí. Ta pěkně shrnuje antimachiavelistickou podstatu demokratické politiky, o kterou od listopadu 89 usilujeme – nejde jen o výsledky, jde i o způsob, jakým se k nim dostáváme, o uspořádání společnosti, o rozdělení moci, o vzájemný respekt.
Někdy se to může samozřejmě jevit jako neefektivní, někdy to trvá, někdy se do diskuze pořádně zamotáme. Z dlouhodobého hlediska je to ale jediná šance, jak zajistit, aby občané cítili důvěru k těm, kterým rozhodování svěřili. Aby výsledná rozhodnutí nezáležela na nahodilé míře osvícenosti vládce, ale na věcné kvalitě předcházejícího procesu.
Zatím se to učíme. Politici mají často pocit, že musí jít na všechno s kladivem. Do jisté míry je to pochopitelné, protože jsou neustále pod tlakem omezeného čtyřletého mandátu. Když se pak věc nepodaří, vzkazují voličům: Měli jsme moc malé kladivo, dejte nám ve volbách větší. Už mnohokrát se ukázalo, že tento postup má svá velká rizika a pokud fungoval ještě v devadesátých letech, je nyní stále méně použitelný. Zároveň politik bez kladiva nesmí ztratit sílu a odhodlání táhnout věci dopředu – v tom je politické řemeslo velmi náročné, politiků rezignovaných na snahu o větší změny už jsme si užili taky dost a bylo to stejné neštěstí.
V debatě v sokolovně uvedl moderátor a radní Radek Pernica klíčovou věc, když řekl, že zatím není nic rozhodnuto a diskuze se teprve vede. Problém naší společnosti, včetně té boskovické, spočívá v tom, že tomu příliš mnoho lidí nevěří – a mnohdy oprávněně, protože zkrátka příliš často na různých úrovních viděli, že věci byly předem nějak rozhodnuté, že se debata jen předstírala a vše se sílou tlačilo k předem stanovenému cíli, zcela bez ohledu na věcné připomínky.
Úkolem radnice teď není jen najít nejlepší řešení pro školu, ale zároveň přesvědčit veřejnost, že se nejedná o unáhlené rozhodnutí a že různé aspekty a připomínky byly dobře uváženy a je zde ochota výsledek konstruovat na jejich základě. Stejně tak je ovšem úlohou veřejnosti jít do debaty s ochotou naslouchat argumentům a být otevření ke korekci výchozího postoje.
Debata o rozdělení školy je první velkou a závažnou příležitostí ověřit si, jak je nová koalice ochotná a schopná takovým procesem projít – a to v dialogu uvnitř koalice, s opozicí, s odbornou i širokou veřejností. Zatím proces vypadal relativně slibně, klíčové teď bude, jak si radnice jeho dosavadní průběh vyhodnotí. Jestli ho bude vnímat jen jako první kolo, jak se vypořádá s kritickými připomínkami, co naplánuje dál. Nebo jestli řekne: Tak to bylo vše, teď už rozhodneme sami.
Velkou nedůvěru zatím zjevně vyvolává právě možnost, že by vše proběhlo v nejrychlejším možném termínu. Ale i jednotlivé varianty rozdělení školy se dost liší a je na místě je ještě řádně probrat. Vládnoucí koalice má tedy dost dobrých důvodů k tomu, aby tempo zvolnila a nebrala si kladivo do ruky. Důvěra je klíčový kapitál nejen pro celou společnost, ale i pro ni samotnou. Vždyť ze čtyř let už jsou necelé tři a ambice provést opravdové změny ve městě musí být doprovozena ambicí neztratit důvěru. A ta nám pořád dost chybí, je to křehké zboží, i když můžeme doufat, že jí přece jen přibývá.
Od Listopadu 89 uběhlo 34 let a jakkoli to tak nemusí při volání po silných lídrech vypadat, v praktické politice na komunální úrovni zatím vidíme, že probíhá zdravý proces směrem k větší demokratizaci, k hlubší diskuzi a důslednější participaci občanů na správě věcí veřejných. Tento posun je zřetelný i generačně. Jedním z prvořadých úkolů demokratických politiků je tento proces nebrzdit, ale dál mu pomáhat.
