Asi před rokem začala rekonstrukce rybníka u Skalice nad Svitavou. Kriticky o ní v komentáři pro Ohlasy píše přírodovědec a autor seriálu Krajiny Boskovicka Hynek Skořepa.
Mezi Skalicí nad Svitavou a státní silnicí Brno–Svitavy se nachází nenápadný rybník. Pro sebe jsem jej objevil vlastně nedávno, před několika málo lety. A vypadalo to, že se dostane do mého seriálu Krajiny Boskovicka. Uchvátil mne, jak kypěl životem. Boskovicko je na vodní plochy chudé a tím pádem jsou pro mne pozorování vodních ptáků svátkem. Na rybníce, který se jmenuje Skalice, přestože leží v katastru Sebranic, jsem třeba poprvé mohl naživo slyšet hlas rákosníků. Pravidelně jsem zde vídal chráněného motáka pochopa, který zde podle všeho hnízdil – na Boskovicku tuším asi o 3 až 4 podobných lokalitách. Jen málokdy je možné zaráz zahlédnout jak pestře zbarveného samce ve svatebním šatu, tak nenápadnou samici. U „obyčejného“ rybníka Skalice se mi to podařilo.
Na ostrůvku se nacházela hnízdní kolonie volavek popelavých, ptáků sice problematických (nejen kvůli tomu, že představují významnou konkureci rybářů), ale krásných. Kromě běžných kachen divokých jsem zde potkával poláka velkého a z dalších vrubozobých labutě, z ostatních vodních ptáků pak lysky černé. Jeden rok mne překvapil párek barevně nápadných hus s mláďaty, v mém starém Balátově Klíči k určování našich ptáků v přírodě (ještě z dob socialismu) žádný takový pták vyobrazen nebyl. Teprve kontakt s rodinou Dyčkovou z nedaleké samoty U Labutě mi přinesl vysvětlení. Jednalo se o husici nilskou čili egyptskou, která je v naší přírodě poměrně novým druhem (první hnízdění bylo prokázáno až v roce 2008).
Matyáš Dyčka, byť je dosud školákem, patří mezi nadějné ornitology. O jeho aktivitách už bylo možné se dočíst ve zpravodajích okolních obcí či v novinách. Matyáš spolupracuje s Českou společností ornitologickou a svá pozorování zaznamenává do faunistické databáze AVIF. Kromě toho se také účastní zimního sčítání kání, na kterém se podílí asi stovka dobrovolníků z celé republiky a jehož organizaci již několik let zajišťuji. Ale vraťme se k našemu rybníku. Z nedaleké vlhké louky U Labutě sem zalétali také bahňáci – čejky chocholaté a vodouši rudonozí. Ten rybník byl prostě rájem ptáků uprostřed polí.
To vše je nyní bohužel pryč. Asi před rokem začalo Povodí Moravy, spravující tento státní majetek, s jeho „rekonstrukcí“ (prostřednictvím najaté stavební firmy). Chápu, že vlastník či správce očekává od rybníka nějaký výnos. Kvůli produkci ryb je potřeba jednou za čas rybník odbahnit a někdy také opravit hráz. Ovšem když už se něco podobného děje, mělo by to probíhat citlivě vůči přírodě a krajině, nikoliv s cílem utratit co nejvíce peněz. Každý rybník je totiž ze zákona významným krajinným prvkem. O tom, co je VKP a jak by se s ním mělo nakládat, jsem nedávno psal v povídání o kunštátské Mramorce. Nebudu se tedy opakovat. Každopádně by VKP měly být využívány pouze tak, aby nedošlo k ohrožení či oslabení jejich stabilizační funkce. Troufnu si napsat, že aktuálním zásahem do VKP Skalice byla jeho funkce nejen oslabena, ale přímo zničena. A to zcela zbytečně. Odbahnění a opravu hráze bylo možné provést od začátku října do konce března, jak to investorovi předepsaly orgány ochrany přírody. Podobné vodní plochy poměrně rychle regenerují, už další jaro se tam proto mohli ptáci k hnízdění vrátit. Zatím je rybník už rok na suchu a podle sdělení České inspekce životníého prostředí (dění kolem Skalice prošetřila na můj podnět) zde bylo zjištěno podezření na porušení zákona a s podezřelými osobami ze spáchání přestupku bude zahájeno přestupkové řízení. Nebudu předjímat, ale obávám se, že se věc smete se stolu obvyklým způsobem - hodí se to na nějakého obyčejného bagristu, který tu práci dělal. Ti, kteří celý zásah vymysleli, se skryjí do pozadí a státní podnik Povodí Moravy, obsazený dostatečně kvalifikovaným personálem, vyvázne jako že nic.
Pro jistotu však „povoďáci“ kalí vodu. Proč jinak by se teprve v září letošního roku, po šetření ČIŽP, objevil na webu Povodí Moravy následující text. Aha, tak ono je to pro ptáky. Aby měli ostrov k hnízdění! Co na tom, že tam ten ostrov či dokonce dva ostrůvky byly už předtím. No raději je oba obskládali kamením, aby je náhodou voda nesebrala. Vybetonují se mohutné objekty výpustě a přelivu v hrázi. A celá ta taškařice přijde daňové poplatníky na více než 20 milionů korun! Budou se taky sázet nějaké stromy, moc nechápu proč, kolem rybníka je dřevin poměrně dost. No jo, čím víc betonu a dalších prvků v rámci projektu (včetně uměle vnášené zeleně), tím více přece proteče peněz něčí kapsou. Co na tom, že sama příroda si s ozeleněním břehů poradí líp a zadarmo.
Abych to shrnul, tak státní podnik utratí nehorázné peníze za spornou úpravu rybníka, a to v době, kdy se nedostává na školství či zdravotnictví. A ještě při tom poruší zákony země, která jej zřizuje a platí. K tomu se nám snaží namluvit, jak je to všechno skvělé, jak se zlepší retenční schopnost krajiny a jak nově rekonstruovaný rybník bude schopný převést i povodňové průtoky, ba dokonce stoletou vodu! Na potůčku, kterým běžně protéká doslova čůrek…
Vůbec se nebudu divit, jestli kvůli dlouhodobému suchu a zimám bez sněhu zůstane v rybníce Skalice několik dalších let pouhá kaluž. A ptáci? Kdo ví kdy a zda vůbec se sem vrátí.
