Tomáš Trumpeš: Několik poznámek k debatě o mediálním výboru

Hlavním diskusním tématem červnového zastupitelstva bylo zřízení nového mediálního výboru. Tématu městských médií se v komentářích věnujeme opakovaně, ale zastupitelská debata byla natolik paradoxní a zmatečná, že si znovu dovolím připojit pár poznámek.

Ilustrační foto
Ilustrační fotofoto: Kristin, Flickr

Mediální výbor

Nejprve tedy k hlavnímu předmětu, od kterého se odvinula celá zastupitelská debata: samo zřízení mediálního výboru je dobrý krok. Není to nic samospasitelného, ale ze všech různých možností, které se nabízejí, to je ta nejlepší. Důvody, které místostarosta Radek Šamšula (Piráti) uvedl a které v nepříliš kultivované a kompetentní debatě zanikly, jsou správné a nejsou nevýznamné. Hlavní kontrolní a koncepční práci ve vztahu k médiím by neměl konat orgán podléhající radě, ale zastupitelstvu. To není formální, natožpak banální věc. Oblast médií a komunikace města s veřejností je velice důležitá a rozhodně si zaslouží mít speciální orgán na této úrovni, a to především v momentě, kdy se město snaží s touto oblastí něco dělat a celý systém přenastavit. Do médií teče opravdu hodně veřejných peněz a mají zásadní vliv na fungování města – je paradoxní, že si to neuvědomují zrovna ti politici, kteří na špatnou komunikaci doplatili možná víc než na své konkrétní programové kroky, když někteří v minulých a někteří v předminulých volbách neobhájili své pozice. Média mají dopad také na celkovou důvěru společnosti ve fungování demokratické správy města.

Samozřejmě teď bude záležet na tom, jestli bude mediální výbor opravdu pracovat a uvidíme konkrétní výsledky jeho činnosti. Jeho zřízení ale vítám.

Finanční náklady

Opozice udělala velkou chybu, když svou kritiku koalice a jejích kroků v oblasti médií zúžila právě na zřízení mediálního výboru, a to ještě speciálně na navýšení finančních nákladů s tím spojených. Tato věcná nekompetentnost doprovozená navíc od bývalého starosty Jaroslava Dohnálka (SPOLU) i nemístnou komunikační agresí bohužel prakticky znevážily celou, jinak velmi potřebnou diskuzi.

Výbor bude město stát 68 tisíc korun ročně. To není fatální částka a je až nepochopitelným paradoxem, že s tímto argumentem přicházejí politici, kteří v minulosti naprosto bez uzardění a zcela nesmyslně provedli změnu zpravodaje, za kterou utratili ročně statisíce navíc. A zpravodaj pak navíc bez skrupulí zneužívali k vlastní propagandě. A na tomto stavu se pak po ČSSD, ANO a KDU-ČSL svezla i obě následující vedení města v předchozím volebním období. Prakticky celá současná opozice kromě SPD+Trikolory má tudíž v tomto ohledu takové množství másla na hlavě, že argumentovat stylem za těch 68 tisíc jste mohli spravit kus chodníku někde na Čížovkách je opravdu mimořádně pokrytecké.

Pokud by mediální výbor pracoval dobře a pomohl byť jen zčásti napravit obrovské škody, které v mediálním rozpočtu města zanechaly minulé vlády, budou to velmi dobře investované peníze.

Nastavení systému

Daleko důležitějším bodem k debatě je celkové nastavení systému, ve kterém bude nově probíhat fungování a kontrola městských médií. Koalice nedokázala srozumitelně odprezentovat schéma, které podle zastupitele za Změnu22 a předsedy nového mediálního výboru Jana Flíčka převzala z Prahy 6.

Toto schéma zahrnuje mediální výbor, potom redakční skupinu pro zpravodaj a ještě se odděleně místy mluvilo i o redakci zpravodaje. V redakční skupině budou jak redaktoři, tak zástupci mediálního výboru, tak zástupci vedení města. Naopak místostarosta Radek Šamšula, který má oblast médií na starosti, není členem mediálního výboru.

Toto může opravdu působit dosti zmatečně, těžkopádně a minimálně nejasně, jak bude celý systém prakticky fungovat. Logiku zde dávala i námitka Michaely Žejškové (SPOLU), že členové mediálního výboru, kteří budou zároveň členy redakční skupiny, by tak vlastně měli dohlížet na svou vlastní práci. A tomu se opravdu říká střet zájmů.

Zde musím ale říct, že mi nový systém přijde spíše nejasný než vyloženě špatný. Chyba koalice je zde především v malém úsilí věc pořádně vysvětlit. Chyba opozice pak byla v tom, že se namísto této podstatné věci věnovala podružnostem, byť to mohlo být politicky výhodné – obviňovat někoho z nehospodárného navyšování výdajů je samozřejmě populisticky svůdné a efektní. Debatu to ale nikam dál neposunulo.

Osobně to vidím tak, že vedení města zde nemá dostatek odvahy, aby udělalo opravdu razantní krok – sestavilo plně nepolitickou redakci, nechalo ji pracovat bez přímého vlivu vedení města a dohlížel by na ni pouze z určitého odstupu mediální výbor. Pokud bychom tohle brali jako cíl, pak je nový systém krokem sice velmi malým, ale aspoň ve správném směru. Škoda, že Boskovice nemají větší ambici a nezkusí v tomto Prahu 6 spíše předběhnout.

Úspory

Finanční náklady na mediální výbor jsou sice akceptovatelné, pravdu má opozice ovšem v tom, že je to další zvýšení nákladů v řadě, a to po řádově vyšším navýšení v podobě rozšíření mediálního týmu o další pracovní úvazek. Zde mohu jen zopakovat, že mně dávají smysl obě ta navýšení, ale je zásadní chybou koalice, že je nedoprovází jasný plán úspor. A to nikoliv úspor kosmetických, jako je omezení práce dohodářů, ale právě napravení rozhazovačného přístupu předchozích koalic a radikální omezení zpravodaje.

Zpravodaj

Boskovický zpravodaj má 24 barevných stran, tiskne se na křídový papír a je zdarma distribuován v nákladu 5,5 tisíce kusů do všech boskovických domácností. Celkově tak město stojí odhadem přes jeden milion korun ročně. To je zcela nehospodárné a v roce 2023 i anachronické.

Pokud chce vedení města zpravodaj v této podobě zachovat, mělo by disponovat analýzou, která by smysl takto vynakládaných prostředků ospravedlnila. V tomto si však opozice a nová koalice zatím bohužel mohou podat ruku. O podobných úsporách stále nepadlo ani slovo a do jisté míry to delegitimizuje jakékoli snahy vedení města s městskými médii něco dělat. Zde se mělo začít.

Obsahová analýza

K takto tvrdému odsudku zpravodaje mě nevede jen jeho přežitá forma, ale i rozsahu zcela neodpovídající obsah. I jen letmá analýza toho, co a jak se ve zpravodaji reálně píše, ukáže poměrně zřetelně, že rozsah informací a způsob jejich prezentace v celém zpravodaji vůbec neodpovídají tomu, co se ve městě a především na radnici děje a co je opravdu důležité.

Odstínění politiky

V zastupitelské debatě dokonce zaznělo i téma odstínění vlivu politiků na práci profesionálů při výrobě zpravodaje. Bývalá starostka Hana Nedomová (Soc Dem) sympaticky poznamenala, že by se práce mediálních profesionálů měla od politiky oddělit. Zároveň později paradoxně uvedla, že na zpravodaj má dohlížet hlavně starosta. Navíc tím hájila model redakční rady, ale zapomněla dodat, že redakční radu v minulém období řídil člen městské rady, což je právě zásadní lapsus. (Že byl navíc ve flagrantním střetu zájmů, neboť se stále podílel i na vydávání soukromého média, je další mimořádně nepěkný, i když v tuto chvíli už naštěstí nezajímavý příběh.)

Celá tato část debaty jen dokládá, že diskutující zastupitelé fungování médií nerozumí, ale bohužel trpí představou, že mají nejlepší kompetenci se k nim vyjadřovat a neinformovaně o nich bez jakýchkoliv odborných rad a analýz rozhodovat.

Reforma nereforma

Opoziční zastupitel Michal Knödl (SPOLU) označil mediální reformu za ukvapenou a nedotaženou. V tom měl naprostou pravdu. Smutným momentem zastupitelstva bylo, když místostarosta Radek Šamšula reagoval, že se o reformu nejedná. V tom je klíč celého problému – o reformu by se totiž jednat mělo.

Opozice je sice nekompetentní, má mnoho másla na hlavě za to, jak se k médiím sama chovala, když byla u moci, ale nelze se jí divit, že nesouhlasí s postupným navyšováním finančních prostředků na dílčí kroky, které nejsou připraveny a prezentovány jako součást ucelené, dobře promyšlené, odborně podepřené a srozumitelně vysvětlené reformy boskovických městských médií.

Koalice by měla myslet na to, že takto ztrácí důvěryhodnost nejen u opozice, ale i u veřejnosti, která by mohla nabýt dojmu, že se zde opravdu nehospodárně utrácí, že se jedná o nějaké výstřelky vládnoucích politiků a žádná reforma ve skutečnosti není potřeba. Ta přitom potřeba je, a to velmi nutně.

další názory a komentáře