I když vjezd do ulice u základní školy na náměstí 9. května už čtyři roky monitoruje kamera, řada řidičů si z toho nic nedělá a ke škole i přes letitý zákaz bez povolení jezdí. Každoročně kamera zaznamená kolem 1700 přestupků, to je v průměru téměř pět každý den, a trend není nijak sestupný.
Boskovická starostka Jana Syrovátková (Změna22) komentuje toto číslo jednoduše a výstižně jako „hrozné“. Nechce to tak jen nechat. „Je to neohleduplnost. Tento prostor má být pro děti, nikoli auta,“ podotkla.
Právě od kamery si předchozí vedení slibovalo alespoň nějaký bič na šoféry, kterým je jedno, kam vjedou, a kteří by své dítě možná nejraději zavezli až do třídy.
V druhé polovině roku 2019, kdy radnice nechala do ulice kameru instalovat, řešili úředníci odboru dopravy městského úřadu téměř 800 přestupků. V dalších letech i navzdory covidové pandemii a uzavření škol čísla značně stoupla. V roce 2020 bylo i prostřednictvím záznamů kamer oznámeno 1288 přestupků. Předloni tento počet dokonce přesáhl dvoutisícovou hranici, za loňský rok pak jde o 1742 přestupků. „Zajímavé je, že to opakovaně porušují stejní řidiči, i když sazba pokut roste,“ komentoval situaci už v roce 2020 tajemník boskovického úřadu David Škvařil.
Nejenže tak kamera příliš nepomohla problematickou situaci vyřešit, ale vyřizování přestupků navíc zatěžuje městský úřad. V roce 2019 radnice na tuto práci najala jednu úředníci na částečný úvazek, od loňska vypomáhá ještě jedna další. „Výběr pokut je pro městský rozpočet mírně v zisku,“ reagoval mluvčí boskovické radnice Jaroslav Parma na dotaz, zda nejsou náklady na vyřizování pokut vyšší, než kolik z nich město vůbec získá. Loni i předloni vybralo město na pokutách něco málo přes milion korun, v průměru tak každý z hříšníků zaplatil pět až šest stovek.
Starostka k tomu poznamenala, že vedení města jakožto samospráva nemá příliš vliv na to, jakou výši pokuty uděluje odbor dopravy v rámci výkonu státní správy. Jinými slovy místní politici nemají páky na to, jak nařídit, aby se pokuty dávaly v maximální výši a skutečně odradily od jízdy do zákazu. „Pro mě je ale primární bezpečnost, ne kolik vybereme na pokutách,“ doplnila Jana Syrovátková.
Vedení města proto plánuje kompletní proměnu místa, která by nejspíš přímo fyzickými zábranami znemožnila průjezd ulicí. „Hodně se tudy právě jen projíždí,“ vysvětluje starostka. Patníky či jiné zátarasy by podle ní mohly být u křižovatky s ulicí Na Vyhlídce. Úplně zakázat vjezd závorami z obou stran není možné i kvůli hasičům či záchranářům, případně dopravní obsluze k bytovým domům naproti škole.
„Ta ulice má mít ale určitě zcela jinou podobu, než je tomu teď,“ vysvětluje. Byla by ráda, kdyby z prostoru mezi základní školou a protější základní uměleckou školou či klubovnou pionýrů vznikla pěší zóna či živý prostor určený především dětem. Naráží tím i na to, že na nedalekém nově postaveném sídlišti Na Výsluní nemají děti příliš místa, kde by si mohly hrát. Jedno plánované hřiště tady ostatně developer přestavěl na parkoviště.
„Aktuálně necháváme přepracovat projekt na úpravu Lidické ulice. Jeho součástí by mělo být i řešení právě tohoto prostoru mezi školami,“ přiblížila starostka s tím, že přesnou podobu právě určí studie. V roce 2020 se přitom zvažovalo, že by se v ranních hodinách, kdy rodiče přiváží děti do školy, naopak vjezd do ulice zcela povolil.
Podle starostky se nyní vedou debaty i nad dalšími problémovými místy, které by mohly monitorovat kamery, ať už jsou to zákazy vjezdu, popřípadě úsekové měření, které se v minulosti plánovalo na ulici Havlíčkova na příjezdu od Jevíčka, nebo v Mladkově na cestě do Skalice nad Svitavou. Zatím z těchto debat ale nevzešly žádné závěry, ostatně vyřizování pokut by opět zvýšilo agendu odboru dopravy městského úřadu a tedy nejspíš znamenalo i nové náklady na platy dalších pracovníků.
