Tresty za podvod se solární elektrárnou v Boskovicích platí, potvrdil odvolací soud

S odsouzením se nechtěli smířit obžalovaní, které předloni na podzim potrestal Krajský soud v Brně kvůli podvodům při stavbě boskovické solární elektrárny na Chrudichromské ulici. Téměř všichni se odvolali, a tak se spis přesunul k odvolací instanci na Vrchní soud do Olomouce. Ten ale jejich odvolání veskrze zamítl a tresty se tak staly pravomocnými.

Boskovická solární elektrárna
Boskovická solární elektrárnafoto: Tomáš Znamenáček

Boskovická solární elektrárna byl jeden velký podvod. Tak se dá shrnout rozhodnutí krajského i vrchního soudu. Díky nepravdivým údajům, revizím a zprávám získal tehdejší provozovatel fotovoltaických panelů firma AKAM Bosko licenci na provoz elektrárny v poslední možný den vysokých výkupních cen 31. 12. 2010. Pokud by ji společnost provozovala následujících dvacet let, jak stálo v nájemní smlouvě s městem Boskovice, mohla státu způsobit škodu přesahující astronomických 386 milionů korun. Nakonec to sice bylo méně, nicméně i tak škoda vznikla a stal se trestný čin, jak konstatoval soud.

Čtyři obžalování, konkrétně šéf firmy AKAM Jaroslav Andreska, jeho spolupracovník Ivo Černý, revizní technik Marek Minařík a pracovník Energetického regulačního úřadu Jan Kourek, se s tresty několika let vězení, které jim udělil na podzim 2020 Krajský soud v Brně, nesmířili a proti rozsudku se odvolali. Rozporovali, že by se čehokoliv nezákonného dopustili. Olomoucký soud ale jejich odvolání celkem bez větší debaty zamítl a prakticky všem tresty vězení ponechal, jak stanovil soud v Brně.

„Nelze se ztotožnit s námitkami uváděnými v jejich opravných prostředcích, když koneckonců tyto námitky ani nebyly blíže konkretizovány či upřesněny,“ konstatoval soudce ve směru k části odsouzených. Pouze u Iva Černého trest zmírnil ze 7 na 5,5 let vězení. Případ Jaroslava Andresky pak vyloučil do samostatného řízení, které nakonec též potvrdilo původní rozsudek. Tresty jsou už tak teď platné a dotyční museli nastoupit do věznice.

Jediný, kdo se neodvolal, je bývalý šéf boskovického stavebního úřadu Slavoj Horečka, který vydával kolaudační souhlas na elektrárnu. Jak však konstatoval soud, vůbec ho vydat neměl. „Výrobna nebyla dokončena, byla v rozporu s ověřenou projektovou dokumentací a předložený předávací protokol a revizní zpráva neodpovídaly skutečnosti, což by zjistil na základě závěrečné kontrolní prohlídky, kterou však provedl zcela nedbale, když se spokojil s výhledem na dílo z místa maringotky, aniž by stavbu prošel,“ stojí ve spisu.

Soud mu dal ze všech odsouzených nejmírnější trest. Dostal dva roky vězení podmíněně odložené na zkušební dobu v trvání čtyř let. Do vězení tak nastoupit nemusel, po dobu čtyř let se ale nesmí dopustit ničeho nezákonného. Nejmírnější trest Horečka dostal i díky tomu, že soud nenašel důkazy pro to, že by byl přímým pachatelem trestné činnosti. Jen zkrátka dělal špatně svou práci.

I když se Horečka, který v roce 2017 odešel z úřadu do starobního důchodu, neodvolal, jeho jméno v odvolacím spise také figurovalo. Konkrétně v souvislosti s nárokem státu, respektive Ministerstva průmyslu a obchodu, na náhradu způsobené škody.

„Je nepochybné, že tím, kdo vynakládá prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, je stát, přičemž tyto prostředky jsou tvořeny i dotacemi z prostředků státního rozpočtu. Dotace pak poskytuje na základě zákona v této konkrétní oblasti Ministerstvo průmyslu a obchodu, které by mělo být také aktivně legitimováno pro vymáhání neoprávněně čerpaných podpor či škody, která v souvislosti s takovýmto čerpáním byla způsobena,“ stojí v rozsudku.

Ministerstvo škodu vyčíslilo na více než 19 milionů korun a chtělo ji po celé pětici pachatelů, tedy i po bývalém vedoucím stavebního úřadu v Boskovicích. Soud ale tuto škodu rovným dílem rozdělil mezi tři odsouzené Jaroslava Andresku, Iva Černého a Marka Minaříka. Zároveň ale řekl, že pokud chce ministerstvo ještě vymoci nějakou náhradu i po Slavoji Horečkovi, ať podá civilní žalobu.

„O podání civilní žaloby v tuto chvíli jedná ministerstvo s Úřadem pro zastupování státu ve věci majetkových, který ministerstvo v kauze zastupuje,“ sdělil David Hluštík z oddělení komunikace ministerstva.

O kauze boskovické solární elektrárny Ohlasy informují pravidelně. Jako první na problémy upozornily už v roce 2015, kdy vyšlo najevo, že firma neplatí městu sjednaný nájem a postupně vycházely najevo i další podivné okolnosti. Mezi nimi bylo mimo jiné to, že provozovatel získal licenci v poslední možnou chvíli 31. 12. 2010. V květnu 2015 byla tato licence zrušena rozhodnutím soudu a v červnu téhož roku město provozovateli vypovědělo nájem. Firma AKAM měla elektrárnu rozebrat a odvézt ve stanovené lhůtě, jenže se tak nestalo a panely dál ležely na poli. Kvůli dluhu 2,5 milionu za nezaplacený nájem podaly Boskovice následně v lednu 2016 na provozovatele návrh na insolvenci. Jenže kvůli množství věřitelů, kteří se přihlásili se svými dluhy, se radnice v roce 2019 definitivně dozvěděla verdikt, který nejspíš očekávala, tedy že nezíská z dluhu už ani korunu. Předloni v září zastupitelé na svém jednání konstatovali, že je pohledávka nedobytná, a tak ji odepsali. Solární elektrárna ale z pole nikdy nezmizela, v exekuci ji už v roce 2016 od krachujícího provozovatele získala nová společnost Solar Global a ještě v tomtéž roce uzavřela s městem novou nájemní smlouvu na dvacet let.

další zpravodajství