„Snažíme se vrátit k běžnému provozu. Na internách ale stále dochází k přetěžování personálu.“

Rozhovor s Danem Štěpánským, jednatelem boskovické nemocnice. Ptali jsme se na průběh letošní omikronové vlny covidu, na aktuální situaci v nemocnici a také na návštěvu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Jak moc zasáhla boskovickou nemocnici omikronová vlna covidu, která začala přibližně v polovině ledna?

Museli jsme opět přejít k reprofilaci lůžek. Několik měsíců byla sdružená ortopedie s gynekologií. Na gynekologickém oddělení se léčili pacienti s covidem vyžadující standardní péči, tedy ne péči intenzivní. A zároveň byla uzavřená stanice následné lůžkové péče. Maximální počet pacientů dosahoval čtyřiceti až padesáti.

Takže se nedá říct, že by tato poslední vlna byla výrazně slabší?

Byla slabší s ohledem na nutnost intenzivní péče. Ale vzhledem k počtům nakažených v populaci, které byly ve srovnání s předchozími vlnami až dvojnásobné, byla srovnatelná. Jinými slovy na počet nakažených byla zátěž pro nemocnici poloviční.

Ale nejtěžších případu bylo méně a nepůsobilo vám to tak velké problémy?

Ano.

Jaký je aktuální stav?

Snažíme se vrátit k normálnímu provozu, proto jsme opět otevřeli stanici gynekologie, osamostatnili ortopedii a snažíme se pacienty se standardní péčí soustředit na oddělení následné lůžkové péče a na interních stanicích.

Kolik máte covidových pacientů?

Dnešní statistika – to znamená v pátek 25. března – ukazuje, že máme 14 pozitivních pacientů na standardním oddělení. A čtyři pacienty na intenzivní péči, což je více, než je obvyklé.

Takže situace na intenzivní péči se zhoršila?

Ano, ale to je dočasná věc. Momentální výkyv je na ty čtyři pacienty na obou stanicích intenzivní péče ARO a JIP. Dnes jsou tam čtyři pacienti, ale obvykle počet nepřesáhne dva.

To znamená, že už máte možnost provádět standardní operace?

Ano. Vrátili jsme se ke standardní operativě, odstranili jsme omezení pro plánovanou péči a snažíme se dohánět manko, které nám vzniklo omezeními souvisejícími s vlnou epidemie.

Říká se, že s covidem se musíme naučit jako společnost fungovat. Kdyby ten stav, jaký je dnes, měl být už standardní, zvládali byste to?

Stav, který je teď, nám jednak stále neumožňuje otevřít oddělení následné lůžkové péče, a zároveň protože se pacienti léčí v režimu infekce – to znamená, že jsou oddělení, musí mít své sociální zařízení a personál se k nim musí oblékat do ochranných prostředků – tak nás to samozřejmě omezuje a neumožňuje nám to úplně standardní provoz. Máme vlastně jeden interní provoz navíc, což je to covidové oddělení. Tak, jak to momentálně je, i když se vracíme k operativě na operačních oborech, dochází stále k přetěžování personálu na interních stanicích.

S jakým pracujete výhledem?

Pracujeme s výhledem, že do očekávané podzimní vlny se pokusíme expozici minimalizovat tak, aby i na interně byl provoz normální a jednotky pacientů, kteří by se mohli do vzedmutí nákazy objevovat, by měli být absorbováni a léčeni ve zpřísněných podmíkách v rámci jednotlivých oddělení.

A pak tedy počítáte s tím, že na podzim to zase přijde?

Kdo to ví, že ano… Pokud ta situace nastane, budeme se k tomu zase muset nějak operativně postavit.

Byla pro vás omikronová vlna lehčí, co se týká samotných průběhů nemoci u jednotlivých pacientů? Měli jste k dispozici lepší léčebné prostředky a podobně?

Díky velmi široké aplikaci monoklonárních protilátek na našem stacionáři došlo zcela jistě ke snížení počtu nejhorších průběhů. A pevně věřím, že k tomu pomohlo i očkování, včetně třetí podpůrné dávky.

Potýkali jste se u téhle hodně nakažlivé varianty také s nemocností personálu?

S významnou nemocností personálu, ve všech kategoriích. V jednotlivých dnech dosahovala maxima až 25 lidí v pracovní neschopnosti s covidem. A to už je pro nás významná komplikace.

A jaká je nálada personálu a psychická síla to zvládat?

Je to individuální, ale chtěli bychom zátěž minimalizovat právě proto, aby si personál – a to především na interním oddělení – odpočal. A pokud se situace na podzim opět zhorší, aby mohli s obnovenými silami opět pracovat. Ta zátěž byla skutečně enormní.

Co znamená nestandardní provoz pro nemocnici ekonomicky? Je to nastavené tak, abyste mohli fungovat?

Loňský rok jsme ukončili s velmi pozitivním hospodářským výsledkem. Ten byl do značné míry umožněn platbami v rámci kompenzační úhradové vyhlášky, kdy pojišťovny za covidové pacienty skutečně významně platily – na intenzivní i na  standardní péči. Letos vyhláška tyto kompenzace nepředpokládá, ale neznamená to, že v průběhu roku zase nebude novelizovaná tak, aby ty kompenzace zachovala. Pokud by ty kompenzace nebyly, tak nám samozřejmě vypadla řada výkonů spjatých právě s reprofilací lůžek. V některých oblastech jsme málo pracovali, protože jsme léčili covid. Já předpokládám, že k novelizaci úhradové vyhlášky dojde.

Na závěr se vás ještě zeptám na návštěvu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Mohli jste mu aspoň stručně situaci boskovické nemocnice vysvětlit?

Byli jsme samozřejmě rádi, že nás pan ministr navštívil. Navíc je osobně i profesně s Jihomoravským krajem spjat, takže situaci zná. My jsme ho informovali, hlavní část debaty se týkala vytvoření nového urgentního příjmu v nemocnici s využitím dotačních titulů. A celkově rozvoje nemocnice v rámci plánovaného holdingu zdravotnictví Jihomoravského kraje.

Jak se na případný převod boskovické nemocnice a začlenění do krajského holdingu dívá? Podporuje to?

Ministerstvo v tomto asi nemá jinou než doporučující pravomoc, je to věc Jihomoravského kraje. Zdálo se mi, že pan ministr konsolidaci krajských nemocnic, plus vybraných městských včetně Boskovic podporuje. Nicméně rozhodnutí je samozřejmě na Jihomoravském kraji, na samosprávě.

další rozhovory