Boskovická politická krize skončila. A zároveň vytvořila nové a velmi zajímavé startovací pozice pro příští komunální volby, které se konají už za necelý rok a půl. ODS si možná trochu nepochopitelně vyrobila silné soupeře.
Když jsme se před půl rokem v komentářích zamýšleli nad boskovickou politikou, zdála se situace poměrně stabilní. Radnici vládlo funkční duo Jaroslav Dohnálek (ODS) a Lukáš Holík (ANO), obklopeno nevýraznými koaličními partnery a víceméně neškodně pozorováno konformní či nezkušenou opozicí. Slabinou koalice byl pouze druhý místostarosta Radek Mazáč (STAN a Sportovci), jenže z této slabiny se poměrně rychle stala rozbuška, která celou koalici odpálila.
ODS si jako dominantní politická síla udržela s přehledem nejsilnější hlas, ale rozhodla se odsunout Lukáše Holíka do opozice. Ten tak završil svůj sice nepříjemný, ale politicky perfektně zúročitelný příběh: jako jediný se postavil podezřelým praktikám na radnici a byl za to po zásluze potrestán. Lepší start do příštích voleb by si nemohl vymyslet.
Na druhou stranu ODS může prodávat svou verzi příběhu, ve které se dva mladí kohouti poškorpili, ale zkušení matadoři dál kormidlují plavidlo do klidných vod. Skoro by se poprezidentsku řeklo: stabilizovali situaci. Jakkoli je zřejmé, že Lukáš Holík může na své verzi hodně politicky vydělat, nepodceňoval bych ani atraktivitu této druhé verze pro podstatnou část voličů.
Nové dělení politické scény je ovšem jistým způsobem mnohem zajímavější než to předchozí. Volby se blíží a rýsuje se nám velice zajímavý souboj o další směřování Boskovic.
Hodně zjednodušeně řečeno to vypadá, že v nové koalici usednou zastánci tradiční politiky, kteří by si mohli dát heslo Budeme pokračovat tak, jak jsme v Boskovicích zvyklí, zatímco v opozici se soustředí síly progresivců, jejichž motto by mohlo znít: Chceme politiku dělat jinak. Toto dělení je převážně generační, i když ne zcela. K progresivcům se přidává další z matadorů Vladimír Farský a tradiční politické proudy dnes reprezentují i mladí politici Petr Malach, Michaela Žejšková či Michal Knödl.
Otázka samozřejmě je, jak se bude vyvíjet celková situace, vztahy mezi politiky, které hrají v Boskovicích obvykle silnou roli, a taky situace v jednotlivých stranách. Porozumí si Lukáš Holík jako opoziční politik s Piráty? Zbaví se on i Vladimír Farský politických značek, které je můžou začít táhnout ke dnu či do izolace? Co se stane s hnutím STAN a Sportovci? Najde nového lídra a politický styl, který by nešel přímo proti tomu, co stále populárnější značka reprezentuje na celostátní úrovni?
Koalice zatím vypadá, že její hlavní charakteristikou bude právě klid a stabilita. To může v důsledku znamenat, že město přivede k volbám bez dalších otřesů, ale také bez výraznějších výsledků a bez srozumitelného a atraktivního plánu pro budoucnost.
Dosavadní koalice měla tu výhodu, že se pokoušela oba proudy, tradiční i progresivní, poměrně nekonfliktně kloubit. Selhala nakonec čistě na osobní neschopnosti druhého místostarosty Radka Mazáče vykonávat odpovědnou politickou funkci. V zásadě ale model „zkušený starosta Jaroslav Dohnálek a mladý místostarosta Lukáš Holík přinášející čerstvý vítr“ fungoval navenek dobře. Nyní se z tohoto tandemu může stát střet lídrů koalice a opozice a hlavních uchazečů o starostenský post v příštích volbách. Jedním z jejich určujících faktorů samozřejmě bude, jestli ho Jaroslav Dohnálek bude chtít obhajovat. ODS každopádně tímto krokem zariskovala.
Je samozřejmě také potřeba počkat a dát šanci přicházejícím politikům. Staronový místostarosta Petr Malach (ČSSD) i zcela nová tvář Michaela Žejšková (TOP 09) můžou překvapit. Budou to mít ale těžké, protože vstupují do rozehrané hry a bez dostatečné předzápasové přípravy.
Uspět v politice je obtížné. Lukáš Holík měl ale tu výhodu, že do politické funkce přicházel s poměrně jasnou politickou agendou, ať už to byl plán reformy odpadového hospodářství, přístup k městské zeleni nebo ideovější a procesnější posuny jako transparentnost, vytváření pracovních skupin, zapojování odborné a zajímající se veřejnosti do práce na radnici. Podobnou jasnou agendu a připravenou práci u přicházejících zástupců ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL neznáme, nebyla a není vidět.
Zároveň se nacházíme v momentě, kdy se mění politická scéna v celé České republice. I to bude mít na boskovickou politiku samozřejmě velký vliv. Navíc i naše městská scéna je podobně fragmentarizovaná, jako byla ta celostátní. Takže uvidíme, jakou roli bude hrát síla politických značek a jestli si voliči začnou na základě zkušeností s boskovickým vládnutím pokládat otázku, jestli má smysl existence tolika menších subjektů, které nakonec plní v koalici roli partnerů víceméně do počtu a zejména nejsou schopny vytvářet pro Boskovice opravdu nápaditý a promyšlený politický program. Stejně jako na celostátní úrovni se to netýká jen marginálních uskupení typu Boskováci či již zavedených místních Sportovců, ale stále více i stran jako TOP 09, ČSSD nebo KDU-ČSL. Jako by všichni existovali hlavně proto, že zkrátka chtějí být u toho. To by nám ale u politiků stačit nemělo.
Na druhou stranu to v poslední době vypadá, že to nejzajímavější se děje mimo politickou scénu, v občanském sektoru. Za všechny jmenujme vznik boskovické pobočky Unijazzu, Zelené peřiny, Spolku za rozvoj architektury Boskovic nebo mimořádnou a sílící činnost Skautu. To se nemusí přetavit do politiky přímo, ale občanská společnost už tímto vytváří na politiky tlak, aby odváděli podobně intenzivní práci a přinášeli městu rovněž zajímavé impulzy.
Necelý rok a půl do komunálních voleb už sice není mnoho, ale svým způsobem mají politici ještě dost času na přípravu. Nové uspořádání boskovické radnice ale každopádně přeskládalo síly tak, že se nám rýsuje velmi zajímavý souboj, respektive doufejme spíše zajímavá diskuse o budoucnosti města.
