„Dříve nebo později na tom budou všechny nemocnice stejně špatně.“

Rozhovor s Danem Štěpánským, jednatelem boskovické nemocnice. Mluvili jsme s ním na sklonku února, tedy přesně rok po vypuknutí covidové krize. Ptali jsme se na současnou situaci v nemocnici, která se připravuje na čtvrtou vlnu epidemie.

Dan Štěpánský, jednatel boskovické nemocniceDan Štěpánský, jednatel boskovické nemocnice   foto: Tomáš Trumpeš

Jaká je teď situace v nemocnici?

Začíná se projevovat celorepublikový nárůst případů, který momentálně znamená rapidní růst počtu pacientů přijímaných k hospitalizaci s diagnózou covid-19.

V polovině ledna jste situaci označil za katastrofální. Pak došlo ke zlepšení a teď se to zase zvedá?

Ano. V polovině ledna byla situace řekněme velmi těžká. Především na odděleních intenzivní péče jsme byli stoprocentně covidoví. Potom zhruba v poslední dekádě ledna počty poklesly. První tři týdny února byly řekněme příznivé pro to, aby si personál alespoň trošku oddechl.

A teď se to zhoršuje?

Začalo to tento týden. Plně v kontextu toho, co vidíme ve sdělovacích prostředcích – tak jak se epidemie, v souvislosti s novými a více nakažlivými mutacemi, přesouvá ze západu na východ. Bylo by naivní předpokládat, že to Boskovice obejde.

Už ve středu jsme od krajského krizového štábu dostali nařízeno navýšit počet lůžek. U těch standardních na 40 lůžek s kyslíkem. Předpokládám, že v průběhu týdne se k tomuto číslu velice rychle přiblížíme.

Na jednotkách intenzivní péče a na ARO to vypadá jak?

ARO momentálně není úplně plné, z pěti ventilátorů jsou obsazeny tři. Ale vývoj je takový, že klienti, kteří potřebují intenzivní péči, se ve velké většině případů rekrutují ze zhoršených pacientů na standardním oddělení. To znamená, že postup je: domácí léčba, standardní oddělení, a pak první, druhý a třetí stupeň intenzivní péče.

V minulosti jste zaplnění kapacit řešili převozem pacientů do Brna? To se daří?

Šlo o jednotky pacientů vyžadujících nejvyšší stupeň intenzivní péče. Pokud ta potřeba nastane, budeme samozřejmě s krajským koordinátorem intenzivní péče opět vyjednávat. Momentálně je to bezpředmětné.

Došlo ale i k situaci, že jste naopak vy pomáhali jiným nemocnicím a přijímali pacienty odjinud?

Ano, v rámci poklesu, který u nás nastal v prvních třech týdnech února, jsme vyhověli požadavku přetížené nemocnice v Náchodě a přijali jsme čtyři pacienty na naši standardní covidovou stanici.

Jak funguje koordinace mezi mezi nemocnicemi?

Minimálně na bázi výměny informací funguje zcela standardně. Jsme pravidelně informováni o situaci v městských a krajských nemocnicích. Na druhé straně, pokud pohlížíme na kraj jako na jednotku, je nepravděpodobné, že bychom viděli zásadní rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi, které by umožnily spoléhat na masivní redistribuci pacientů. Kraj je území o rozloze sedm tisíc čtverečních kilometrů.

Jinými slovy: všichni na tom budou přibližně stejně.

Dříve nebo později na tom budou všichni stejně špatně.

Pozorujete změnu v průběhu nemoci u pacientů?

Pokud mám informace, rozdíl mezi minulými vlnami a tou současnou vlnou je v nakažlivosti. To znamená velmi rychlý nárůst počtu nemocných.

Komplikace u očkování v desetinách procenta

Jakou už máte proočkovanost zaměstnanců?

K pátku 26. února jsme měli naočkovaných 70 procent zaměstnanců dvěma dávkami. To je mimořádný úspěch, je to úroveň proočkovanosti, která je cílem ve společnosti. Chtěl bych zdůraznit, že se to odrazilo v rapidním poklesu nemocnosti personálu směrem k nule.

A těch zbývajících 30 procent?

Očkování je dobrovolné. Těch třicet procent buď nemá zájem, nebo má objektivní zdravotní potíže, kvůli kterým se očkovat nemůže, nebo je to skupina zaměstnanců, kteří prodělali covid a podle platného manuálu se budou očkovat až po uplynutí určité doby po ukončení nemoci. Takže jsou to tyto tři kategorie. Vzhledem k dobrovolnosti nelze očekávat, že bychom dosáhli sta procent.

Distribuce vakcín funguje?

S distribucí není momentálně problém. Funguje spolupráce s brněnskou fakultní nemocnicí, prakticky na každodenní bázi. Spolupráce s koordinátory očkování se netýká jen distribuce vakcín, ale i poskytování termínů žadatelům o očkování v rámci centrálního rezervačního systému. Několikrát týdně jsme informování o počtu čekatelů a reagujeme na to velice pružně otevíráním nových slotů.

Od března začnete očkovat lidi nad sedmdesát let?

Ano. Osmého února jsme zahájili vakcinaci seniorů nad osmdesát let a zdravotníků mimo nemocnici. Podle plánů se prvního března zahajuje vakcinace další skupiny, což jsou senioři nad sedmdesát let a učitelé.

Jaký je o očkování zájem?

U seniorů nad osmdesát vidíme po původním velkém přetlaku v posledních dnech února pokles. Ať už z důvodů obav, potíží při zvládání technologie nebo nezájmu rodiny seniorovi pomoci. V tomto týdnu už zájem ani nedokázal naplnit všechny volné sloty.

Setkali jste se s komplikacemi po očkováních?

V desetinách procenta. Řeknu vám to přesně, měli jsme 0,6 procent případů s nežádoucími účinky.

A byly to vážnější stavy?

Ne, nebyly.

Celkově se teď po očkování nepotýkáte s nedostatkem personálu? Nebo jaká je situace?

Nedochází k nemocnosti personálu, ale personál, který máme, je dimenzován na standardní provoz nemocnice. Abychom obsadili covidové oddělení, musíme mobilizovat personál z oddělení, která jsou dočasně uzavřená nebo sdružená. To znamená z následné péče, ortopedie, gynekologie. Ale kdyby došlo k výraznému navýšení počtu pacientů, jsme v kontaktu s vedením Jihomoravského kraje a žádáme o posily do týmu zdravotníků.

Teď u vás pracují nějací dobrovolníci?

Pracovali u nás studenti na základě pracovního příkazu. Očekávám, že se to v nejbližších dnech opět vrátí do tohoto stavu, kdy budeme mít výpomoc studentů zdravotních škol.

Péči musíme poskytnout

Jak byste zhodnotil stav personálu, nejen početní, ale i psychický – teď před příchodem další očekávané vlny?

Asi bych ten stav popsal tak, že jsme s tím smířeni – péči musíme poskytnout. Problém je samozřejmě v tom, že ta situace už trvá rok. Poprvé jsme zavírali nemocnici loni dvanáctého března. Vzpomeňte si, jakou cestu jsme od té doby ušli… Kromě reálné únavy z toho nekonečného používání ochranných prostředků, ze stresu, z podstatně náročnější péče o pacienty máme bohužel i případy zaměstnanců, kteří mají po prodělané nemoci velmi dlouhé období rekonvalescence. Je pro ně velmi obtížné vrátit se k pracovním výkonům, které měli před nemocí, protože jim i po návratu do práce objektivně přetrvávají obtíže.

S čím hledíte do příštích týdnů?

Hledíme s tím, že situace jde v průběhu toho roku ve vlnách a zhoršuje se. Měli jsme první vlnu v polovině března, dubnu a květnu, pak druhou vlnu počátkem podzimu, třetí v prosinci a teď už se nacházíme ve čtvrté vlně. Když vidíme počty nakažených v celé republice, rozhodně nedochází ke zmenšení intenzity. Spíš je to horší.

Co by teď podle vás pomohlo?

Asi by bylo dobré říct, že si sám nedovedu vysvětlit, proč jsme v růstu nejhorší na světě. Dokážu si to vysvětlit pouze tím, že jsme jako národ mimořádně neukáznění a nedůvěřiví ke všem nařízením, která přichází a jsou pravděpodobně špatně komunikována politickou reprezentací. Jinak přece není žádný důvod, abychom byli nejhorší na světě.

Neměla být opatření už přísnější? Nezpůsobili jsme si současnou situaci tím, že jsme moc rozvolňovali, třeba před Vánoci?

Nedovedu to posudit, ale i kdyby to tak bylo, tak Vánoce byly před dvěma měsíci. S Vánocemi mohl být spojen lednový růst, o kterém jsme hovořili. Momentálně se blíží březen a další vlna, která je způsobená vyšší nakažlivostí britské mutace a předpokládám, že i určitou rezignací, únavou a neochotou obyvatel dodržovat pravidla.

Jak si teď stojí nemocnice ekonomicky? Je to nastaveno tak, abyste se v této situaci nedostávali do obtíží?

Když se podíváme na určitou velkorysost až štědrost státu vůči ekonomicky postiženým subjektům, tak péče o nemocnice je ze strany státu podle mého názoru dostatečná. Nemáme problém s hotovostí, loňský rok jsme díky bonifikacím za covidové pacienty ukončili v kladném teritoriu. A i nyní s nástupem další vlny – přestože úhradová vyhláška, tak jak byla vytvořená na rok 2021, nepočítala s covidovými bonifikacemi – se opět hlásí pojišťovny a jsou ochotny nám pomoct zvýšením záloh, aby došlo k úhradě rostoucích nákladů, především za materiál spojený s léčením těchto pacientů.

A toho materiálového zabezpečení, jako jsou ochranné pomůcky, máte dost?

Tady není problém. Neviditelná ruka trhu funguje, samozřejmě jsou velké výkyvy v cenách. Jeden týden jsme kupovali respirátory FFP2 za osm korun, druhý týden za čtrnáct. Naše obchodní oddělení se snaží monitorovat trh a nakupovat co nejvýhodněji.

A co necovidová péče, kterou musíte držet hodně omezenou?

To je smutný příběh. Chtěl bych vyjádřit svoje nejhlubší politování, že nemůžeme naší spádové oblasti vyjít v tomto ohledu více vstříc. Osobně mě to velmi trápí, sám mám příbuzné, kteří takovou péči potřebují. A vím, v jak jsou těžkém stavu, protože elektivní (odložitelná, pozn. red.) péče není z logických důvodů z nařízení vlády poskytována. A bojím se, že například lidé, kteří čekají na výměnu kyčelního kloubu roky, si budou muset ještě počkat.

další rozhovory