Absolvent boskovického gymnázia, dvaadvacetiletý Martin Staněk, je mladou silou boskovické ODS. Před dvěma roky inicioval vznik městského parlamentu, dnes v něm končí a říká, že se chce v politice posunout dál. V rozhovoru pro Ohlasy hodnotí dosavadní fungování parlamentu a nevyloučil ani to, že by jednou mohl kandidovat na starostu Boskovic.
Před dvěma roky jsi inicioval vznik Městského parlamentu mládeže, od té doby jsi v pozici koordinátora, jakéhosi prostředníka mezi touto platformou a vedením města. Teď končíš. Proč?
Dva roky stačily. Mým úkolem bylo uvést parlament nějak do chodu, k čemuž jsem měl nekriticky v té době nejvíce zkušeností ze studentského parlamentu na gymnáziu nebo také školské rady, kde jsem působil. Vyrostli nástupci, co o tom něco vědí, takže proč to nepustit dalším.
Takže teď na tvé místo koordinátora nastoupí stávající předseda a další absolvent gymnázia Vít Hrdlička, který je s tebou hlavním tahounem činnosti parlamentu?
Těžko říct, možná to převezme on, nebo zůstane na postu předsedy. Nevím, ještě nejsme domluveni. Každopádně je to volená funkce.
Z mého pohledu je Vít Hrdlička tím hlavním adeptem. Má se ale místo něj kdo stát předsedou? A nezanikne za dva roky městský parlament, když tam ani jeden z vás už nebude působit?
I kdyby Vítek za dva roky skončil, což je pravděpodobné, tak věřím, že nezanikne. Ve třetím ročníku na gymnáziu i na pedagogické škole se formuje velmi zajímavá generace, především dámy, takže nástupci tam jsou.
S Vítem Hrdličkou jsi už několikrát referoval o tom, kolik máte nápadů a jak na nich pracujete. Já jich ale moc nevidím. Kde jsou?
Nějaké nápady byly, některé se realizovaly. To hlavní bylo workoutové hřiště, pak také slevy v lázních pro studenty. Parlament si je vědom toho, že nic mocensky neprosadí, jeho hlavní úlohou je ty nápady od mladých přebírat a posunovat dál na vedení města. Jak oni s tím naloží, to už nemůžeme ovlivnit.
Mířil jsem ale k tomu, že to pomalu vypadá, že každý měsíc máte deset nápadů, ale vidím, tady workoutové hřiště a snížení slevy v lázních, jak si zmínil, a tím to končí.
V těch reálných výsledcích ano.
Když jsem hledal aktivitu parlamentu ve veřejném prostoru, tak jsem se až od tebe dozvěděl, že máte Facebook a Instagram. Poslední příspěvky na nich jsou ale z listopadu 2019.
To je věc, která mě mrzí a trápí. My jsme i jmenovali člověka pro marketing, řešili jsme s ním, že nefunguje, jak by měl. Já taky nemůžu dělat všechno. Upřímně mě to mrzí, byť se třeba v Boskovickém zpravodaji něco objeví, jako třeba otevření wourkoutového hřiště. Ale souhlasím, že propagace by mohla být o něco lepší.
Aktivita městského parlamentu byla vidět hlavně předloni, tedy první rok fungování. Loňský rok, kterým byl svým průběhem kvůli covidu dost specifický, jste ale žádná aktivitu nevyvíjeli. Proč jste se nezapojili třeba do pomoci kolem covidu?
Na rovinu říkám, že parlament opravdu asi od února nefungoval, nebyla touha se potkávat, měli jsme jiné starosti. Souhlasím, že ta pomoc mohla být, byly myšlenky, ale nezapojili jsme se. Naše minus. Tady se toho skvěle chopili skauti. Ti mají výhodu, že jsou zběhlí a organizování.
Co bude s parlamentem teď?
My si teďka na zasedání, kde budou končit mandáty, musíme sednout, zavřít dveře a pohádat se spolu…
Proč pohádat?
To jsem možná řekl trochu nadneseně. Mezi členy jsou názory, že by se parlament měl věnovat spíš měkčím projektům, jako jsou například oslavy 17. listopadu. Já osobně zastávám postoj jít směrem k investičním akcím. Musíme si sednout, já už do toho vlastně nemám moc co mluvit, takže spíš oni si musí sednout, jestli budou pokračovat v mých stopách, v těch investičních projektech, nebo budou chtít jít spíš cestou oslav, výstav a besed.
Budeš se po odchodu ze stávající pozice parlamentu dál nějak věnovat?
Pokud mě pozvou na jednání, a doufám, že ano, nebo pokud budou chtít pomoci s nějakým vyjednáváním, znát můj názor, tak vzhledem ke zkušenostem a kontaktům, které mám, se tomu nebráním. Rozhodně nepráskám dveřmi.
Takže budeš nějakým výrazným poradním hlasem.
Nevím, jestli výrazným, ale třeba budu prospěšný.
Ještě se vrátím k workoutovému hřišti. To se začalo řešit hned na počátku vzniku parlamentu a spíš to byl tvůj nápad, než že by vykrystalizoval v diskuzi právě na parlamentu.
To není pravda, vymyslel to Filip Španěl z Mladkova, student, dnes už pracující, který mě oslovil, jestli bych tam ten nápad nemohl přednést.
Ale zkrátka dostal se na jednání parlamentu přes tebe. Pro loňský rok byly v městském rozpočtu peníze na další projekt, tentokrát parkourové hřiště. Nakonec se na ně kvůli poklesu příjmů nedostalo. Není ale ani v rozpočtu letošního roku. Proč? To už o něj není zájem?
V rozpočtu opravdu není, škrtalo se i pro tento rok, kde mohlo. Mám přislíbené, že kdyby byla rozpočtová situace lepší, než čekáme, že bude hřiště rozpočtovým opatřením opět zařazeno.
Jak vnímáš to, že ODS, tedy tvoje strana, připravila zrušením superhrubé mzdy rozpočet Boskovic o miliony korun?
Je to samozřejmě dvousečné. Na jednu stranu měla ODS zrušení ve volebním programu, byť sama superhrubou mzdu kdysi zavedla, ale na druhou stranu se mi líbí, že lidé budou mít více peněz. Byť si osobně myslím, řekl jsem to i na krajském sněmu ODS, že doba na to není úplně vhodná. Myslím si, že ke zrušení mělo dojít daleko dřív. Principiálně s tím zrušením souhlasím, peníze se neztratí, ale ta doba byla strašně neuvážená. Mělo k tomu dojít dřív.
Nebo později?
To je samozřejmě o diskuzi. Ta daň se měla zrušit sama, ale Sobotkova vláda zrušila to zrušující usnesení.
Ale nedošlo k tomu a teď jsme v nějaké situaci.
Teď říkám, že k tomu dojít nemělo.
Kdybys byl poslanec a zároveň starosta Boskovic, jak bys hlasoval?
Jelikož bych ctil nějaký volební program, za kterých bych byl zvolen, tak bych to podpořil.
I tedy za cenu toho, že se ti jako starostovi bude hůř skládat rozpočet?
Přesně tak.
Když si odmyslíme, že bys byl třeba i ten starosta, jak bys starostovi Boskovic vysvětlil, že má menší rozpočet, nemůže stavět halu, opravovat silnice nebo postavit parkourové hřiště?
Zase to má dvě roviny úhlu pohledu. Minimálně halu jsme schopni vykrýt z úvěru, který máme nasmlouvaný. Řekl bych mu: starosto, uvědom si, že obec taky není úplně všechno, jsme tady zástupci všech občanů. My o ty peníze nepřicházíme jednou provždy. Budeme mít nějaké kompenzace, budeme mít více peněz v oběhu, vrátí se nám více na DPH. Obec, která šetří a chová se hospodárně, jak to podle mě dělají Boskovice, tak to zvládne.
Chceš za dva roky kandidovat v komunálních volbách?
Určitě ano.
A chceš být jednou být starosta Boskovic?
To je otázka. Nedokážu teď odpovědět. V lidském životě se může stát tolik věcí a je tolik možností. Když vidím u pana starosty, kolik stresu a práce to obnáší, tak teď nedokážu odpovědět. V tuto chvíli ne, život ale může přivát cokoliv.
