Více než půl roku před krajskými volbami máme už celkem jasno o lídrech a kandidátkách jednotlivých uskupení, a především už víme, že demokratické strany zde na jižní Moravě ukázkově předvedly, že se neumějí nebo nechtějí dohodnout na spolupráci.
Samostatně tak kandidují i ti, kteří jsou k vytvoření volebních bloků často vyzývání: Starostové, ODS, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09. Posledně jmenovaná strana sice dohodla koalici se Zelenými a dalšími menšími subjekty, to ale nejsou politické síly, které by představovaly relevantní partnery pro snahu překreslit spojenectvím stávající politickou mapu. Rozhodující je, že k žádné dohodě nedošlo mezi pěti stranami sněmovní demokratické opozice.
Vzhledem k tomu, že samostatně jde do voleb samozřejmě hnutí ANO, dále komunisté, ČSSD a nejspíš Trikolóra i SPD, bude na jižní Moravě samostatně kandidovat hned deset sněmovních politických subjektů. Máme se tedy radovat, že je z čeho vybírat? Spíš se asi můžeme děsit, kolik hlasů voličů s liberálně demokratickým smýšlením propadne či ostrouhá kvůli nevýhodě, kterou mají menší strany při přepočtu hlasů na mandáty.
Možností vyzkoušet si riziko rozmělňování hlasů přitom měly strany už dost. V posledních sněmovních volbách v roce 2017 tři strany takříkajíc utekly hrobníkovi z lopaty. KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jen těsně překročily pětiprocentní hranici nutnou pro získání mandátů. Strany s velmi podobným programem i elektorátem tak uspěly díky tomu, jak rovnoměrně voliči svou podporu rozvrstvili. Pokoušet se o něco podobného znovu vypadá jako docela slušné šílenství. A hlavně hazard s důvěrou voličů. Navíc i navzdory úspěchu a těsnému překročení klauzule doplácí strany na zvýhodnění velkých stran při přepočtu na mandáty. Třicetiprocentní Babišovo ANO potřebovalo v průměru na jeden mandát devatenáct tisíc hlasů, pětiprocentní Starostové čtyřicet tři tisíc hlasů.
Asi nejvarovnější zkušeností by zrovna pro jihomoravské organizace stran mohly být brněnské magistrátní volby. V těch kvůli roztříštění nabídky nakonec propadlo 16,5 procent liberálně-demokratických hlasů. Pod pětiprocentní hranicí zůstali Zelení, TOP 09, Starostové a Žít Brno.
Zájem spojovat se by ale mohla mít i ODS, která by se tak mohla dotáhnout na svého hlavního konkurenta – hnutí ANO – a aspirovat na celkové vítězství ve volbách. Podobně lidovci, jejichž podpora postupně klesá, ale přece jen zde na jižní Moravě mají historicky silnější voličskou základnu, by mohli být lídrem spojení menších stran a výrazně tak posílit i vlastní pozici. Zdá se však, že také lidovecké mládí sází hlavně na hraní na vlastním písečku.
V krajských volbách přitom strany na rozdíl od sněmovních voleb nemusí strašit navýšení hranice nutné pro vstup do krajského zastupitelstva. I pro koalice zde platí stále pětiprocentní práh.
Dobré poučení mohou přinést také slovenské volby do Národní rady. I zde se demokratickým stranám vymstilo, že nedošlo k domlouvané spolupráci mezi Progresivním Slovenskem / Spolu a stranou Pro lidi bývalého prezidenta Andreje Kisky. Samostatně také neuspěla slovenská obdoba křesťanských demokratů KDH. V součtu tak na Slovensku propadlo 12 procent prodemokratických hlasů. V Národní radě budou zcela jistě chybět.
Slovenské volby také jasně ukázaly, že lidé chtějí volit vítěze. Na jižní Moravě jako by voličům nikdo z demokratických stran tuto šanci dát nechtěl. Přitom je velmi pravděpodobné, že dobře dohodnutá koalice by na sebe další voliče spíše nabalovala, efektem snehové guľe, jak se říká na Slovensku.
O tom, že voliči už nechtějí riskovat, svědčí nejen občanské výzvy demokratickým stranám, ale především volební preference. Politická scéna jako by se stále víc zužovala na tři nejsilnější subjekty – hnutí ANO, ODS a Piráty. Ve volbách získala tato trojice celkem 52 procent hlasů, za které obdržela 125 mandátů. Dnes má ve volebních průzkumech v součtu k šedesáti procentům a podle modelu, který na základě výzkumů nejrespektovanějších agentur zpracovává iniciativa Mandáty.cz, by to aktuálně prvním třem stranám vyneslo dokonce 150 poslanců v Poslanecké sněmovně.
Volič, který chce, aby jeho hlas měl patřičnou sílu, natož aby se nemusel klepat, jestli nepropadne úplně, tak bude mít na podzim v krajských volbách na jižní Moravě rovněž na výběr zejména z těchto tří stran: ANO, ODS a Pirátů. A asi ještě lidovců, i když se s postupujícím časem nad jejich samostatným významem i zde v kraji vznáší stále více otazníků. V podstatě se jedná o plnohodnotný výběr mezi populisty, pravicovými konzervativci a liberály. Přesto je pro demokratickou politiku samostatný postup všech subjektů nepochopitelný a riskantní.
Hnutí ANO nebude mít ani tak snadnou pozici, zejména pokud skutečně existuje vůle ODS, Pirátů a KDU-ČSL zkopírovat na kraji magistrátní spolupráci. ANO je navíc na jižní Moravě stíhané doposud největšími skandály a rozdělené soupeřením dosavadního hejtmana Šimka a bývalého primátora Vokřála. ODS si zase nemůže být jistá, jestli jí voliči skutečně už odpustili její klientelistickou minulost a může dosáhnout opravdu velkého výsledku a útočit na vítězství. Výsledky komunálních voleb to naznačují spíš opatrně. Piráti nedokázali vytáhnout z klobouku dost těžkou váhovou kategorii jakožto kandidáta na hejtmana a u lidovců zase nevíme, kolik se najde těch, kteří věří, že nové víno lze dávat do starých měchů. Dohromady je ale tento případný magistrátní tým pro Vokřála velkým nebezpečím.
Střet těchto dvou bloků v krajských volbách by mohl doplnit ještě poměrně silný, liberálnější demokratický subjekt. Místo toho ho ale doprovodí souboj trpaslíků. K nim se přidává ještě ČSSD, řídíci se zdá se již neodvratně a na všech úrovních heslem Poslední zhasne, stárnoucí a slábnoucí komunisté, v krajských volbách obvykle nezajímaví Okamurovi extremisté a zatím nepřesvědčivá Trikolóra. Jižní Morava se tak může stát zajímavou laboratoří k pokusu, jak to dopadá, když se politici neumějí domluvit. Kolik takových pokusů ještě potřebujeme a jak velký podíl propadlých demokratických hlasů nás to bude stát tentokrát? Dozvíme se v říjnu. Pro případně ponaučení pak bude zbývat rok do voleb do Poslanecké sněmovny.
