Krajské volby se blíží. Kdo povede jednotlivé strany?

Něco málo přes půl roku zbývá do krajských voleb, ve kterých si lidé znovu zvolí své zastupitele a určí tak podobu budoucí koalice na hejtmanství. Kdo se utká o krajská křesla z regionu a jaké mají dotyční politici šance na zvolení?

Krajský úřad v BrněKrajský úřad v Brně   foto: Marek Osouch

I když kraj mnoho lidí nevnímá za až tak důležitou instituci, už dvacet let má vliv například na podobu sociálních služeb v regionu a jejich financování. Stejné je to u nemocnic. Tyto případy se příliš netýkají Boskovic, protože zde provozuje domov pro seniory i nemocnici město, další sociální služby však kraj platí a příspěvky na provoz posílá i do nemocnice.

Stejně tak má Jihomoravský kraj na starosti opravy silnic II. a III. třídy. U Boskovic je to například tah přes Boskovice na Prostějov, kde se dnes řeší problém se špatným stavem mostu na Dukelské, silnice v Pilském údolí, kterou poslední roky hejtmanství opravuje, či komunikace ve směru na Jevíčko a také Blansko. V neposlední řadě má kraj v rukou střední či umělecké školy včetně té boskovické, kde teď musí kraj řešit vážné problémy kvůli napjaté atmosféře mezi ředitelkou Stanislavou Matuškovou a pedagogickým sborem. Celkem proteče krajským rozpočtem téměř devět miliard korun, z toho asi jen dvě, tedy pětina, směřují na investice. Má tak mnohem menší možnosti než město, například u Boskovic jde na investice třetina výdajů.

Poslední čtyři roky jsou tyto oblasti pod taktovkou široké krajské koalice v čele s hnutím ANO, které doplňují menší partneři v podobě ČSSD, Starostů pro jižní Moravu a TOP 09 se Žít Brno. V podzimních volbách rozdají voliči karty znovu. S jakými tvářemi jdou strany do voleb?

Hnutí ANO

Před čtyřmi lety po vyhrocené kampani vyhrálo na jihu Moravy hnutí ANO a po osmi letech vystřídalo v čele ČSSD. Sesadilo tak z hejtmanského křesla Michala Haška, kterého nahradil šéf brněnských strážníků Bohumil Šimek. Na rozdíl od Haška nebyl po celé funkční období výrazný, a to až natolik, že se stal prakticky neviditelným a pro řadu lidí neznámým. Nejspíš i proto ho v letošních volbách vystřídá jako lídr brněnský exprimátor Petr Vokřál. Šimka, který za čtyři roky neměl v krajské koalici žádnou krizi, odsunul až na čtvrté místo. Jako dvojka kryje Vokřálovi záda dosud neznámá vyškovská místostarostka Karin Šulcová, vpředu na pátém místě je i Taťána Malá, současná krajská radní, která měla být ministryní spravedlnosti, jenže po pár dnech ve funkci byla kvůli kvůli aférám se svými diplomovými pracemi nucena rezignovat.

Z okresu Blansko se do první dvacítky krajské kandidátky ANO dostali dva politici – šéf okresní organizace a krajský zastupitel Jan Nečas a poslankyně Lenka Dražilová. Oba jsou také zastupitelé za Blansko. Boskovický místostarosta Lukáš Holík figuruje až na 22. místě, příliš daleko na to, aby mohl na podzim sedět v krajských lavicích. Oproti minulým volbám si polepšil jen o dvě místa.

Hnutí ANO nebude mít letos lehkou situaci, ničím za čtyři roky neoslnilo – hlavní slib hejtmana Bohumila Šimka o rozlétání brněnského letiště vzal za své, protože linek je dnes méně, než když nastupoval do funkce. Jak také psala MF DNES, podle interních průzkumů hnutí ANO patří Jihomoravský kraj k těm, kde má hnutí slabou podporu a kde pro něj můžou volby dopadnout špatně.

ČSSD

Zásadní zkouškou budou krajské volby pro sociální demokraty. Před čtyřmi roky se musel Michal Hašek poroučet z křesla hejtmana. Od té doby je spíše v ústraní a ani do letošních voleb nezasáhne na předních příčkách. Je až na osmnáctém místě, nicméně v minulosti dokázal získat výrazné množství preferenčních hlasů. Jeho pozice tak může být nevolitelná jen zdánlivě.

Letošním lídrem sociálních demokratů bude náměstek hejtmana pro sociální oblast Marek Šlapal, kterému straníci dali přednost před exministryní školství Kateřinou Valachovou. Tu si jako jedničku přálo vedení strany, krajská organizace však chtěla Šlapala. Z regionu se nejvýše na kandidátce dostal na třetí místo starosta Ráječka a stávající krajský radní Vít Rajtšlégr, boskovický exmístostarosta Petr Malach je až na 28. pozici, bývalá starostka Boskovic Hana Nedomová vůbec nekandiduje.

V roce 2016 ČSSD i přes prohru uhrála celkem dobrý výsledek, protože skončila třetí a těsně jí unikla druhá příčka hned za vítězným ANO. Všechny další volby však pro sociální demokraty končí velkými neúspěchy, ty loňské evropské byly doslova debaklem, protože nezískali potřebných pět procent, aby měli alespoň jednoho europoslance. V Jihomoravském kraji je ČSSD ve vedení už od roku 2008, což jí na popularitě nepřidá, zvlášť když má celou dobu na starosti oblast dopravy, tedy stav silnic, které jsou často terčem kritiky. Kraj se však snaží na číslech ukázat, že počet těch nejhorších se daří snižovat. Zatímco ještě v roce 2016 byla více než polovina silnic v havarijním nebo nevyhovujícím stavu, loni byla v tomto stavu méně než čtvrtina.

Starostové pro jižní Moravu

Stejně jako před čtyřmi lety kandiduje hnutí STAN ve spolupráci s dalšími regionálními subjekty pod společným názvem Starostové pro jižní Moravu. Zatímco v roce 2016 se tím hlavním partnerem stalo hnutí SOM – Starostové a osobnosti pro Moravu, tentokrát je tím hlavním hnutí SOL (Sever otevřený lidem) spojené s krajským náměstkem a starostou městské části Brno-sever Martinem Malečkem.

Právě Maleček byl před čtyřmi lety lídrem Starostů. Měl jím být i letos, jenže nakonec se pozice jedničky vzdal se slovy, že se chce více věnovat starostování na Brně-sever. Místo něj tak bude usilovat o post jihomoravského hejtmana předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Ten patří zároveň k politikům blízkým prezidentu Miloši Zemanovi. V Rusnokově úřednické vládě byl ministrem pro místní rozvoj a ve sněmovních volbách v roce 2013 vedl na jižní Moravě kandidátku SPOZ. To můžou někteří voliči brát jako hluboký šrám a může to Starosty poškodit, jiné však může natáhnout známost Lukla včetně toho, že v Kyjově vede radnici nepřetržitě od roku 2005. Při posledních komunálních volbách jeho kandidátka získala přes 44 procent a jen těsně mu tak unikla absolutní většina křesel v zastupitelstvu. Z blanenského regionu je nejvýše na sedmém místě starosta Křtin František Novotný.

Spolu pro Moravu

Pokud dnes rozdělíme všech devět koaličních klubů, zasedá v krajském zastupitelstvu celkem třináct stran. Vysoký je i samotný počet klubů, přitom řada z nich se dostala před čtyřmi lety do krajského zastupitelstva jen těsně. I kvůli zkušenostem z komunálních voleb v Brně, kde každá strana kandidovala sama a následně propadla, se snažila TOP 09 a také Zelení o spolupráci s více subjekty. Nakonec vytvořili uskupení s názvem Spolu pro Moravu, do kterého se kromě zmíněných stran zapojí i Moravské zemské hnutí, Liberálně ekologická strana a uskupení Idealisté.cz. Tuto širokou koalici povede stávající náměstek za TOP 09 Jan Vitula, jako dvojka je nominovaná krajská zastupitelka za Zelené Jana Drápalová.

Jednání vedli i se Starosty nebo Piráty, ta však nedopadla. Stále ovšem pokračuje debata o možné spolupráci s Žít Brno, se kterým kandidovala TOP 09 posledně. Podobně může kandidátku podpořit i uskupení Hlas bývalého europoslance Pavla Teličky či ESO jeho kolegy z europarlamentu Jaromíra Štětiny. Z blanenských regionálních politiků ve zveřejněné první šestce nikdo není.

Piráti

Před čtyřmi roky pronikli Piráti do krajského zastupitelstva vůbec poprvé, a to těsně v koalici se Zelenými. Jejich fakticky jediným zastupitelem je dnes Ivo Vašíček, další dva byli nominanti Strany zelených. Po úspěchu Pirátů ve sněmovních či komunálních volbách a vysoké podpoře i v rámci průzkumů se rozhodli letos kandidovat samostatně. Tentokrát však volí jinou strategii. Jako jedničku totiž nasazují zcela neznámého Lukáš Dubce, Piráta ze Znojemska. Původně chtěli na pozici lídra nalákat brněnského podnikatele Jiřího Hlavenku, který vedl jejich minulou koalici se Zelenými. Hlavenka ale nechtěl i kvůli svým dalším podnikatelským aktivitám, a kandiduje tedy jako dvojka.

Z Blanenska a Boskovicka na kandidátce na prvních 22 místech nikdo není. Je to ovlivněno i tím, že v regionu Piráti pořádně nezakotvili a po komunálních volbách, kde získali tři zastupitele v Boskovicích a jednoho v Blansku, se okresní buňka Pirátů kvůli hádkám úplně rozpadla.

Piráti nebudou mít situaci nijak lehkou. I když se v celostátních průzkumech drží na druhé či třetí příčce, mohou skončit s poněkud nižším výsledkem než očekávali, jak se stalo u komunálních voleb v Brně. Tehdy si totiž přebírali stejnou skupinu voličů s Žít Brno, Zelenými, nejspíš i Starosty a TOP 09. Loni v evropských volbách však dokázali v kraji koalici těchto stran překonat.

ODS

Občanští demokraté už deset let sedí na kraji v opozičních lavicích, v roce 2010 je totiž v polovině volebního období ve vedení kraje vystřídali lidovci. Tentokrát, po postupném vzestupu od sněmovních voleb, mají ambice zaútočit na první příčku a vůbec poprvé tak na jihu Moravy vyhrát krajské volby. Jako lídra po dvou nevýrazných výsledcích v čele s Jiřím Crhou nasadili Jiřího Nantla, šéfa vědeckého institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Toho můžou voliči vnímat jako muže, který se podílí na úspěchu vědy na jižní Moravě. Záda bude Nantlovi krýt právě blanenský starosta Jiří Crha.

Dopředu se kromě něj dostal z regionu také boskovický starosta Jaroslav Dohnálek, který uzavírá první desítku kandidátů. Šanci na zvolení má vyšší než Lukáš Holík, ale také nemá jistotu, že bude krajským zastupitelem. Občanští demokraté však můžou ve volbách jen získat – neúspěch pro ně bude i to, pokud zůstanou na stejných číslech jako před čtyřmi lety a budou mít jen šest křesel z pětašedesáti.

KDU-ČSL

Lidovci seděli ve vedení Jihomoravského kraje od jeho vzniku až do roku 2016, s výjimkou krátké přetržky mezi roky 2008 a 2010. Dvě volební období měli hejtmana Stanislava Juránka, dalších šest let spolupracovali v koalici s ČSSD. Ambice nové tváře lídra lidovců z roku 2016 Romana Celého, který prohlásil, že by chtěl být hejtmanem místo hnutí ANO, lidovce nakonec stály místo v současné koalici, ve které ANO dalo přednost sociálním demokratům.

Letos lidovci postupují podobně – jako lídra zvolili mladého ambiciózního starostu Velatic a krajského zastupitele Jana Grolicha, na sociálních sítích známého také jako COOL starosta. Z regionu je nejvýše blanenský místostarosta František Hasoň, který je na 10. místě; senátorka a boskovická zastupitelka Jaromíra Vítková, která usedá v krajském zastupitelstvu osm let, o mandát nejspíš přijde. Nedostala se do první dvacítky, sama už podle svých dřívějších slov o kandidaturu na předních příčkách nestála.

KDU-ČSL se s Janem Grolichem v čele znovu snaží ukázat mladou a svěží tvář. Otázkou je, zda na ni dokážou nalákat mladé a nové voliče a navýšit tak počet hlasů z posledních voleb. Velký nosič hlasů, bývalý hejtman Juránek, není ani na jednom z prvních dvaceti míst. Pokud bude někde na dalších, stejně je velmi pravděpodobné, že díky kroužkování uspěje. Před čtyřmi lety jako dvojka získal o polovinu více hlasů než lídr Celý.

KSČM

Poslední krajské volby skončily pro komunisty neúspěchem, nedokázali zúročit to, že s nimi měl Michal Hašek uzavřenou dohodu o podpoře, přestože nebyli součástí koalice. Teď poslední čtyři roky sedí skutečně v opozici, ale příliš o nich slyšet není.

V letošním roce vsadili na lídra sedmdesátiletého Stanislava Navrkala, krajského a také blanenského zastupitele. Pikantní je, že blanenská organizace Navrkala jako lídra krajské kandidátky vůbec nedoporučila. Snaha nahradit ho mladšími včetně šéfa blanenských komunistů Emila Pernici byla zjevná už v komunálních volbách, v nichž byl Navrkal až na sedmém místě. Preferenčními hlasy však dokázal urvat jedno ze tří křesel pro komunisty. Z dalších blanenských regionálních politiků na prvních příčkách komunistické kandidátky nefiguruje nikdo.

Komunisti se budou snažit podobně jako v minulých letech uhrát stabilní výsledek, jenže preference a výsledky dalších voleb jsou neúprosné, jejich síla upadá. Pokud dosáhnou na podobná procenta jako před čtyřmi lety, bude to úspěch.

SPD

Hnutí SPD Tomia Okamury před čtyřmi lety těsně uspělo a v koalici se Stranou práv občanů – Zemanovci (SPOZ) získali tři zastupitele. Pro SPD to byly první úspěšné volby za dobu jejich existence, od té doby získalo hnutí křesla ve sněmovně, ve městech i europarlamentu. Právě u komunálních či evropských voleb ale kolikrát jen těsně překonali pětiprocentní hranici, jak se to stalo v Blansku či v Brně. V Boskovicích hnutí nekandidovalo.

Pro SPD to budou první volby, ve kterých bude strana obhajovat své předchozí pozice. Před čtyřmi lety ještě mohla těžit ze svého hlavního tématu uprchlíků, od té doby však problém migrace do Evropy relativně utichl, teď proto bude zajímavé sledovat, s čím novým SPD přijde, aby uhájila krajská křesla. Navíc jim nejspíš letos bude konkurovat i vznikající uskupení Trikolóra.

Naopak poslední dny si odškrtává SPOZ. Zemanovci by znovu rádi kandidovali v koalici s SPD, díky nimž v roce 2016 uspěli, jenže Okamurova SPD o spolupráci už nestojí. Navíc jediný krajský zastupitel pod značkou SPOZ Libor Blaha během čtyř let přešel k SPD. Kdo SPD v Jihomoravském kraje povede, zatím není jasné. Kandidáty zvolí až na konci března.

další zpravodajství