Z muzejního depozitáře: Divadelní opona z Doubravice od Alfonse Muchy podruhé

Když byl před lety náhodně objeven záznam z roku 1938 o předání divadelní opony z Doubravice s uvedením autorství Alfonse Muchy do boskovického muzea, následný průzkum opony souvisící s jejím restaurováním a navazující archivní výzkumy vedly k řadě překvapivých zjištění.

Doubravická divadelní opona od Alfonse MuchyDoubravická divadelní opona od Alfonse Muchy   foto: Muzeum regionu Boskovicka

Po zjištění záznamu o původu a autorství opony (v roce 2012) jsme s kolegyní Janou Bayerovou oslovili restaurátora akademického malíře Igora Fogaše s žádostí o pomoc s výzkumem. Restaurátor odebral vzorky, avšak provedení analýz bylo neustále oddalováno z důvodu nedostatku financí; až se změnou zřizovatele muzea bylo možné významněji pokročit s průzkumnými pracemi i restaurátorským ošetřením opony, ke kterému se přikročilo ihned po zjištění první orientační materiálové analýzy: Muchovo autorství není vyloučeno.

Opona byla převezena do restaurátorské dílny. Igor Forgaš její stav popsal takto:

Plátno opony vykazovalo zlomy, boulety, perforace, zvlnění a prověšení. Původně opona mohla mít celkovou výšku až 288 cm, formát je totiž viditelně zmenšený – okraje opony byly v minulosti oříznuty velmi hrubým způsobem. Ze zadní strany bylo původní plátno druhotně podšito pytlovinou sešitou z mnoha pytlů na různé produkty domácí i zahraniční provenience.

Původní malba byla ve velkém rozsahu silně opadaná, odřená, znečištěná a celoplošně přemalovaná. Rozsáhlé přemalby a retuše v barevně posunutém tónu snižují výtvarnou kvalitu malířského díla. Převážná část z nich byla provedena necitlivě a nanesena přímo na poškozený a nerovnoměrně vyčištěný originál.

Oponu bylo třeba nejdříve zachránit – dezinfikovat, fixovat opadávající malbu, konsolidovat oslabené nosné plátno, očistit z líce i rubu a celkově konzervovat. Postup prací podrobněji popisuje restaurátorská zpráva:

Po akutním upevnění nejvíce uvolněných částí malby vhodným adhezivem (směs funori a vyziny) a zkouškách stability materiálu byla biologicky kontaminovaná opona vystavena účinku butanolových par. Následně pokračovalo zajištění silně poškozených barevných vrstev uvolněné malby… Odstranění nejhrubších nečistot a prachového depozitu suchou cestou probíhalo současně s regulovaným odsáváním vysavačem se speciální sací hubicí. Kotvený exhalační film byl celoplošně odstraněn suchou párou a lokálně využitím hydrogelu. Chemické čištění mokrou cestou (enzymy, hydrogely, směsi organických rozpouštědel) bylo uplatněno pouze v místech nejsilnějšího znečištění ve formě skvrn a zatečení. Jednalo se zejména o živočišné a hmyzí exkrementy. Postupovalo se technikou kontrolovaného nízkotlakového odsávání.

Pro obnovení funkce nosné plátěné podložky malby opony (…) byla využita metoda časově náročnější, ale vhodnější pro zachování autenticity díla. Jedná se o uplatnění principu napojování jednotlivých vláken a doplněk se pak stává funkční součástí díla. Velmi důležité bylo zejména scelení okrajů plátna a jeho zpevnění v místech větších perforací. Speciální technikou šití byla nitěmi tenčími než originál vytvořena zpevňující nosná mřížka a na ní se přichytila původní vlákna poškozeného plátna opony. Jako nejpevnější byl vyhodnocen a uplatněn spoj nití s přesahem, kombinovaný šitím a lepením. Poškozené nitě byly často zdeformované, zkřehlé a rozvlákněné. Pro udržení správného tvaru a zákrutu nití i lepší výsledek slepení bylo nutné jejich konce zpevnit penetračním roztokem (vyzina). Při vlastním lepení se používaly jemné pinzety, preparační jehly a tenké tepelné jehly s termoregulací. Průběžně byly rovinné deformace plátna vyrovnávány žehlením při změkčení napařováním suchou párou.

Signatura Alfons M. P. Mucha / 1881 na rubu oponySignatura Alfons M. P. Mucha / 1881 na rubu opony   foto: Muzeum regionu Boskovicka

Zcela zásadní objev učinil restaurátor Igor Fogaš, když odstranil nepůvodní pytlovinovou podšívku ze zadní strany originálního plátna opony – byly zde odhaleny dvě signatury, sokolský nápis i nečitelné zbytky několika záznamů:

Alfons M. P. Mucha / 1881/31/8(?)
R. K. / 1905
Osvětou k svobodě/svou vlasť vždy v srdci mívej / rozraz, přeskoč, nepodlízej!

„Signaturu Alfons M. P. Mucha lze považovat za autentickou, protože komparace s ověřenými originálními signaturami Alfonse Muchy je pozitivní a také výsledek mikroskopického materiálového srovnání černé barvy písma i číslic signatury se starší černou barvou ve spodních vrstvách malířské výstavby opony je příznivý,“ konstatuje restaurátor Igor Fogaš.

Nalezený letopočet 1881 potvrzuje názor již dříve vyslovený specialistou na danou problematiku Pavlem Noskem: „Pokusíme-li se o datování opony podle obrazu Národního divadla na ní, pak můžeme využít toho, že na průčelí divadla jsou zobrazeny trigy. Víme, že model trig 1:1 vytvořil Schnirch v roce 1877 a byl pomocí jeřábu umístěn na pylony. Tento model byl zničen při požáru roce 1881 a znovu byly trigy umístěny na pylonech až v roce 1911. Je tedy jednoznačné, že malíř kreslil ND ve stavu před požárem v roce 1881.“

Budova Národního divadla se sousoším trigy, detail oponyBudova Národního divadla se sousoším trigy, detail opony   foto: Muzeum regionu Boskovicka

Monogram R. K. s datací 1905 dle archivního výzkumu kronikářky z Doubravice Evy Sáňkové může patřit Rudolfu Kočvarovi, který bydlel v Doubravici nad Svitavou na čísle popisném 32, kde měl hospodu jeho otec a býval zde i divadelní sál. Vše nasvědčuje tomu, že právě Kočvara mohl být autorem přemalby již dříve silně poškozené opony.

Muchova opona namalovaná pro doubravické divadelní ochotníky odkazuje k Národnímu divadlu několikerým způsobem – už samotným svým vročením do roku 1881, tedy roku plánovaného otevření ND, zobrazením budovy ND na oponě a také celkovým námětem opony, který dává tušit, že Alfons Mucha byl – přinejmenším do jisté míry – obeznámen s podmínkami či zadáním soutěže na výtvarnou výzdobu Národního divadla.

Po dvou neúspěšných soutěžích byla vypsána třetí roku 1880. Účastnili se jí malíři Pirner, Liška, Schikaneder, Liebscher, Maixner, Ženíšek a Aleš a návrh zaslal i vídeňský malíř divadelních dekorací Kautsky ve spolupráci s firmou Brioschi a Burkhardt. Návrhy byly představeny veřejnosti na výstavě. Odtud snad mohl mladý Alfons Mucha čerpat inspiraci pro doubravickou oponu.

Úvahy o komplexním restaurování doubravické opony, návratu k jejímu původnímu většímu formátu a vytvoření rekonstrukčních doplňků byly nakonec opuštěny z důvodu nedostatečného zachování původní Muchovy malby. Jako vhodnější se ukázalo oponu konzervovat a od rekonstrukce upustit. „Objektivní autorsky korektní celková rekonstrukce originálu není reálně možná z důvodu rozsáhlého nevratného poškození původních barevných vrstev a mohla by být velmi sporná v konkrétním výtvarném řešení,“ uzavírá restaurátor Igor Fogaš.

Na aktuálně probíhající výstavě v boskovickém muzeu bude doubravická opona Alfonse Muchy představena v kontextu jeho raného díla, od jeho studentských počátků až do roku 1895, kdy dosáhl v Paříži proslulosti – takto výstavu koncipovala kolegyně z Muzea Brněnska Hana Fadingerová, jako Předehru ke slávě. Přináší tím velmi zajímavý pohled na opomíjenou a přitom velmi důležitou část tvorby Alfonse Muchy. V tomto směru se jedná bezpochyby o mimořádný výstavní počin.

další seriály