Radek Pernica: V debatě o příštím řediteli KZMB je třeba klást vysoké nároky

Vedení města čeká na novou koncepci, kterou mají zpracovat Kulturní zařízení města Boskovice (KZMB). Městskou kulturní organizaci ale v dohledné době čeká ještě jedna podstatná změna, protože řediteli Oldřichu Kovářovi, který ji vede po celých 20 let, se blíží důchodový věk. Příspěvek, který s předstihem otevírá debatu o příštím řediteli, nám zaslal šéf kulturní komise Radek Pernica.

Katolický důmKatolický dům   foto: Tomáš Trumpeš

V několika posledních měsících jsem v Boskovicích zaznamenal zvýšenou debatu o možném nástupci ředitele KZMB Oldřicha Kováře. Olda (dovolím si přátelské oslovení, s Oldou jsme letití kolegové a tykáme si) se přiblížil věku, kdy je přirozené a prospěšné předat štafetu ředitelování dále. Tak to zkrátka chodí a je to dobře.

V této souvislosti se samozřejmě začalo debatovat, kdo dál. Kdo to po Oldovi vezme, koho tam město dosadí, že už je to pro někoho nachystané, a tak dále… Zkrátka celá řada názorů od více či méně relevantních až po zbytečné spekulace. V tomto volebním období jsem se ujal předsednictví kulturní komise a jak jsem sliboval na začátku, budu se vyjadřovat k různým věcem. Rozhodl jsem se proto toto téma zvednout a zformulovat několik myšlenek, které by mohly úvahy o novém řediteli KZMB posunout nebo alespoň nabídnout nějaká východiska pro přemýšlení o této důležité personální změně v městské organizaci.

Úkolem tohoto textu není hodnotit Oldovu kariéru ředitele. Každý, kdo se nějakým způsobem zajímá o kulturu, se s Oldou dřív nebo později setkal. Připomeňme jen, že Olda je historicky prvním ředitelem KZMB a jeho funkční období přesahuje úctyhodných 20 let. Kdybych měl i přesto vyzvednou jednu věc, tak musím ocenit následující: Olda se nebál pustit do podniku velmi mladé lidi a dát jim prostor a odpovědnost. To cením vysoce a často se mu to v dobrém vrátilo. Nyní však KZMB přirozeně potřebují novou energii. Tu musíme najít. Je samozřejmostí, že na ředitele příspěvkové organizace musí být vypsáno řádné výběrové řízení a komise, která bude městské radě doporučovat kandidáta, by měla být složena jak z politiků, tak i z řad odborníků na kulturní problematiku. Ačkoli se to často nezdá, řízení kulturní instituce je řemeslo jako každé jiné, a právě profesionálové mohou být politikům cenným poradním hlasem.

Koho vlastně budeme hledat? Tak pro mě zní základní otázka. Budeme hledat vystudovaného odborníka na kulturní problematiku, který zná divadlo, hudbu, film, orientuje se v literatuře? Je kulturně velmi zdatný? Nebo budeme hledat spíše manažera? Člověka, který je zvyklý řídit problematicky slučitelné obory, které byly kdysi politicky, nikoli přirozeně sloučené do většího celku? Ředitele, který je spíše ekonomicky vzdělaný a umí efektivně řídit mnohamilionové veřejné rozpočty? Jak říká praxe, v jedné osobě se často tyto dovednosti neslučují a obvykle člověk více inklinuje k jednomu či druhému způsobu řízení organizace. Obě polohy mají své opodstatnění a jsou životaschopné. Já si myslím, že bychom v rámci našeho města měli preferovat jednu ze dvou možností a té jít takzvaně naproti.

Když přehlédnu současnou situaci na poli práce KZMB a města, docházím k několika závěrům, které by mohly napovědět. Boskovice mají stále pověst kulturního města. To není samozřejmé. Řada měst tuto pověst nemá. Na této pověsti se samozřejmě za posledních 20 let podepsala práce KZMB. Ne, není to zásluha jen KZMB, ale také KZMB. Na to je potřeba nezapomínat. Z toho se dá v krátkosti vyčíst, že na poli nějaké kulturní formace či chceme-li dramaturgie, si organizace nemůže stát špatně. I když oprávněné výhrady tu jsou. Ovšem jakousi svojí otevřeností a nezavíráním dveří se ukazuje, že uvnitř organizace v jednotlivých střediscích sedí lidé, kteří více či méně vědí, co mají dělat, a dělají to. Navíc jsou schopni spolupracovat s externími subjekty. Každé středisko je specifické a dělá to nějakým způsobem. Jako celek podávají KZMB výkon, který má své přirozené rezervy, ale z mého pohledu nutně nepotřebuje člověka, který by vnitřní dramaturgickou křivku musel budovat zcela nově nebo ji zachraňovat nad propastí.

Když se dívám dále, vidím tu však spoustu jiné práce, která z různých historických důvodů není hotová a musí se na ní začít dělat. A mám pocit, že jsou to spíše úkoly pro typ manažerského řízení. Nový ředitel KZMB se bude muset společně s městem vyrovnat se stavbou nové knihovny. To se zvládne. Ale především se bude muset popasovat s nekompromisně kvalitním a velmi promyšleným uvedením nové knihovny do života. Je třeba vést v patrnosti, že dokončením stavby knihovnický život teprve začíná. Jen co se dokončí tato jedinečná a velká akce, bude před novým ředitelem KZMB stát ještě větší úkol, a to adaptace sokolovny. Možná složitější akce než nová knihovna. Následovat bude otázka, co dál se skleníkem. Mezitím se dokončí letní kino a bude třeba ho ekonomicky bezezbytku vytěžit. Kino Panorama potřebuje nové sedačky a druhý sál. Modernizace, investice, kreativita. A tím dle mého výčet zdaleka nekončí.

Jak vidno, stát se budoucím ředitelem KZMB je velmi odpovědná a v kontextu současné situace důležitá práce. Ředitel KZMB bude nositelem myšlenek, které bude nutně převádět přes jednotlivá volební období a za maximální cenu se bude muset snažit neslevit z požadavků na rozjetí kvalitní knihovny a zásadní obnovu sokolovny, to vše v souběhu s kvalitním běžným kulturním programem a udržením dobré pověsti města.

Byl bych rád, kdyby se v kontextu nevyhnutelné a slušné debaty o nástupci Oldřicha Kováře kladly na budoucnost vysoké nároky již nyní. Skutečně nejde o Pepu nebo Frantu, nejde tady ani o politickou příslušnost. Jde zde především a jen o vysoké nároky na nás, na Boskovice. Ano, jsme malé město, to ale neznamená, že nemůžeme mít vysoké cíle. A ředitel KZMB na jejich realizaci může mít v blízkém budoucnu zásadní dopad. Na to při oprávněné diskusi nezapomínejme.

další názory a komentáře