„Že by o lezeckou stěnu nebyl zájem, se rozhodně nebojím.“

Rozhovor s architektem Petrem Ondráčkem, který inicioval petici za vybudování lezecké stěny v nové sportovní hale plánované na Hybešově ulici v Boskovicích.

Architekt Petr OndráčekArchitekt Petr Ondráček   foto: Tomáš Znamenáček

Proč by měla být v nové hale i lezecká stěna?

Důvodů je hned několik. Zaprvé, v roce 2015 bylo uvažováno o využití zadní strany letního kina, a tato myšlenka tehdy oslovila poměrně velkou skupinu lidí. (Petici tehdy podepsalo přes 500 lidí, pozn. red.) Je zde takto historicky podloženo, že zájem o tento sport tu je.

Zadruhé pokud vedení města v dlouhodobém výhledu o vybudování lezecké stěny uvažuje – byla několikrát zmiňována zejména v souvislosti s Červenou zahradou – tak spojit stavbu haly s výstavbou stěny je jedinečná příležitost. A to proto, že tento druh sportoviště je z hlediska půdorysu poměrně nenáročný, a naopak důležitá je logicky jeho výška, které bychom stavbou sportovní haly s minimální požadovanou světlou výškou 10 metrů hravě dosáhli.

Zatřetí bychom získali do už tak zajímavého portfolia aktivit další a ne zrovna běžný typ sportoviště. A konečně za čtvrté je tu další zvýšení atraktivity sportovní haly jako takové z hlediska jejího plánovaného využití – tím, že zde půjde provozovat další druh sportu.

Dá se stěna v hale udělat tak, aby nerušila aktivity v hlavním sále?

Na tuto otázku je za mne jasná a jednoznačná odpověď – určitě ano, lze. Podle mne je to dokonce asi nejsmysluplnější záměr, jak halu využít co nejvíce, aniž by v budoucnu docházelo k tomu, že by se sportovci navzájem rušili. Je to pouze otázkou jasně formulovaného zadání architektonické soutěže, že si přejeme vzájemně oddělený provoz – není potřeba v této fázi vůbec řešit jakým způsobem a kde to bude. Stejně nemáme k diskusi zatím žádné řešení či dispozice. Neřešíme lety do kosmu a architekti si s tím určitě bez problémů poradí.

Nebylo by praktičtější mít lezeckou stěnu jinde?

Zde je odpověď maličko složitější. Vzhledem k tomu, že obě naše děti se sportovnímu lezení věnují a toto sportoviště u nás není, jezdíme do lezeckého kroužku do Velkých Opatovic. Již před asi dvěma lety jsem hledal a soukromě si dělal rešerši na území města, jaké objekty by se v případě vhodných okolností pro tuto aktivitu daly využít. Hledal jsem nejprve, jak říká kamarád, ideálně takzvané industriální mrtvoly, tedy objekty, které již pozbyly svoji původní, většinou průmyslovou funkci, s dostatečnou výškou. Nenašel jsem zde ale žádný takový objekt a ani drtivá většina stávajících staveb alespoň minimální požadavek na výšku nesplňovala.

Dospěl jsem tak k zjištění, že by se musel vybudovat objekt úplně nový. Stavět takovýto objekt na zelené louce určitě jde a nebyli bychom ani první, kdo by se touto cestou vydal. Jenže bychom museli uvažovat v podstatě o speciálním objektu pouze s touto funkcí, což ekonomicky nevychází zrovna výhodně.

Takže lezeckou stěnu jinde než ve spojení se sportovní halou mít určitě můžeme, ale poměr cena / výkon vzhledem k nutné výšce stavby bude vždy lepší, pokud by se stěna spojila s uvažovanou halou, kde tento parametr bude splněn a v uvozovkách máme opláštění objektu zajištěno. Navýšení ceny stavby by nebylo vzhledem k uvažované částce tak dramatické, aby se o něm nedalo přemýšlet.

Lezci chtěli stěnu venkovní – na letním kině. Teď přicházíte s myšlenkou na stěnu vnitřní. Co je tedy pro Boskovice lepší a proč: mít stěnu uvnitř, nebo venku?

Řeknu velkorysou a maximalistickou myšlenku: Boskovice by mohly mít v budoucnu klidně obě stěny. Lokalita blízko Moravského krasu, což je tradiční lezecký rajón, by mohla být ideálním podhoubím pro tento záměr.

Nedá se říci, že by jedna varianta byla lepší než druhá – otázkou je, jakým způsobem bychom chtěli tento stánek využívat a kam bychom jej chtěli ekonomicky i provozně směřovat. Každá varianta má svoje budoucí uživatele a také i reálnou provozní dobu, či chceme-li využití během roku.

Venkovní lezecká stěna je spíše pro ty, co už s lezením mají jisté zkušenosti. Nedá se ale provozovat po celý rok nebo za každého počasí. Na vnitřní stěně se tento sport dá naopak provozovat bez ohledu na počasí. Dají se zde také v budoucnu například vést i zájmové kroužky či příměstské tábory, a tím si vytvářet dále širší základnu tohoto sportu. Mluvím tak zejména o dětech, pro které je to ideální startovní pozice, jak se učit a zlepšovat. To na venkovní stěně úplně nejde, protože jim asi těžko vysvětlím, když se těší na kroužek, že dnes odpadá, protože venku sněží a nebo je minus 5 stupňů.

Je zde dost velká lezecká komunita? Byl by o stěnu zájem?

Jak velká lezecká komunita tu v současnosti je zatím neumím zodpovědně odpovědět – nikde nejsme (zatím?) sdruženi, a tak by nám v tomto mohla pomoci třeba i právě probíhající petice. Na druhou stranu ale poměrně relevantní podpora lezecké stěny na letním kině v roce 2015 už ukázala, že zde tato komunita a nebo její podporovatelé jsou.

Vzhledem k tomu, že se po halách v okolí, kde se dá tento sport provozovat, pohybuji, tak vím, že se občas se známými tvářemi z Boskovic potkám i tam, kde bych je nečekal – klidně i v Brně. Stejně tak v kroužku v Opatovicích občas slyším, že by kamarádi, co sem s dětmi jezdí, klidně uvítali i něco blíž jejich bydlišti. Ne všichni se tam rekrutují pouze z okolí Velkých Opatovic a jen z Boskovic nás tam je každý rok asi 10–12.

Jak funguje provoz stěny? Předpokládáte vznik nějakého klubu, nebo je zkrátka v určený čas otevřená individuálním zájemcům?

Provoz lezecké stěny by mohl fungovat v několika módech. Prvním by mohl být pouze placený vstup, s tím, že by si každý lezl, jak umí, a vklad provozovatele by byl vybudování těchto prostor. Druhým a lepším módem by samozřejmě byla varianta, která by představovala nějakou organizovanou formu, která by časem přitáhla k tomuto zajímavému sportu i nové zájemce a lezecká komunita zde mohla růst. Organizovanost ale není nutnou podmínkou, protože tento sport je víceméně záležitost jednotlivců. Předpokládám, že tak jako tak by zde zřejmě nějaká forma klubu časem přirozeně vznikla – když by konečně bylo kde tento sport provozovat.

Ještě je potřeba říci, že tu je celkem reálná šance výpomoci od nějakého výrobce outdoorového vybavení – ideálně lezeckého materiálu – který by v rámci sponzoringu a své reklamy mohl dodat lezecký materiál a vybavení. Toto je celkem běžný model, který by tak mohl ulehčit vlastní realizaci takovéhoto sportoviště. Nejbližším příkladem takového postupu pak může být Hudy stěna v Brně či Singing Rock polygon tamtéž.

Jak populární dnes lezení je a jaký je trend?

Bude to znít jako klišé, ale tento sport opravdu získává čím dál větší popularitu mezi veřejností, byť se samozřejmě nebavíme o číslech srovnatelných s našimi nejpopulárnějšími sporty jako hokej a fotbal. Tím, že v letošním roce bude mít tento sport poprvé zastoupení na olympijských hrách v Tokiu, kde nás bude reprezentovat jeden z nejlepších světových lezců současnosti Adam Ondra, předpokládám i další vlnu zájmu – zejména pak mezi dětmi, které by někdy chtěly být také jako on. Předpokládám, že tento sport se v rodině olympijských sportů díky své divácké atraktivitě udrží a bude populární i do budoucna. O to, že by o stěnu v budoucnu nebyl zájem, se tak rozhodně nebojím.

Jezdili by sem i lidé z okolí? Kde fungují nejbližší stěny a jak?

Jak jsem již říkal – z okolí by sem lidé určitě jezdili, protože takovéto zařízení zde v okolí chybí. Nejbližším takovým sportovištěm je zmiňovaná stěna v tělocvičně základní školy ve Velkých Opatovicích, která je současně svojí velikostí, nikoli však kvalitou a aktivitami, velmi skromná. Vím o tom, že bývala či stále je nějaká lezecká stěna v Lažánkách a venkovní stěna u hotelu Olberg v Olomučanech, ale to jsou opět velmi skromné příklady. Ten druhý je myslím dokonce pouze pro návštěvníky hotelu. Seriózní zařízení tohoto typu, respektive pouze samostatné lezecké stěny, jsou tak nejblíže v Brně – Hudy, Hangár, Klajda, Singing Rock, Kotelna, stěna Sokol Brno I.

Lezecká stěna, která je současně nejblíže modelu, který bych rád viděl i zde u nás – tedy lezecká stěna + hala – je Lezecká stěna Dufek v Kuřimi. Stěna je součástí objektu sokolovny, ale je od jejího provozu dispozičně oddělena. Na sever od nás je pak nejblíže lezecká stěna ve sportovní hale ve Svitavách a na západ pak právě dokončovaná stěna ve sportovní hale v Novém Městě na Moravě. Toto jsou příklady, kde jsou tato zařízení provozována tak, že sdílejí jeden prostor s hlavním sportovištěm, což nepovažuji asi za úplně následováníhodné.

Proč jste opět zvolili formu petice?

Formu petice jsem zvolil proto, abychom v případných úvahách, proč stěnu v hale ano, nebo ne, měli v ruce hmatatelnější podklad než jen anketu u vás na Ohlasech. Jak jsem již také zmínil – vím, že ve městě je docela dost lidí, kteří se sportovnímu lezení na různých výkonnostních úrovní věnují. Jen ty potřebné prostory u nás zatím stále chybí a lidé jsou tak nuceni jezdit jinam. Zároveň tato skupina není zatím nikde formálně sdružena a na sportovní komisi také nemá žádné zastoupení. Logicky tak pro tento sport chybí podpora, jakou by si možná také zasloužil. Také proto jsem chtěl mít v ruce nějaký dokument, který bude dokládat opravdovou poptávku po tomto druhu sportoviště a sportovní aktivity ve městě.

Kde a dokdy je možné petici podepsat?

Petici je možné podepsat pouze fyzicky na archy, které jsou umístěny na místech uvedených zde na Fóru. Petici si lze tamtéž i stáhnout, podepsat samostatně a poté odeslat na adresu uvedenou v jejím záhlaví.

Původně jsem uvažoval i o elektronické / online verzi petice – ta ale musí být podepsána zaručeným elektronickým podpisem, čímž se reálný počet lidí, kteří by toto vlastnili, skoro limitně blíží nule. Elektronická petice totiž bez takto zaručených elektronických podpisů není peticí ve smyslu zákona o právu petičním a správní orgán na ni nemusí odpovědět.

Petici je možno podepsat zatím do 14. ledna, v případě zájmu uvažuji o jejím možném prodloužení, pokud budou čísla ukazovat, že lidi tento dokument zatím stále podepisují. V současné chvíli mám již k dispozici několik podepsaných archů a doufám, že brzy přibudou další.

Kolik podpisů byste považovali za úspěch?

O nějakém úspěchu či neúspěchu vyjádřeném počtem podpisů jsem neuvažoval, chtěl jsem opravdu pouze vyjádření zájmu občanů města o tuto aktivitu v souvislosti se zařazením do stavebního programu plánované haly. Bylo by ale skvělé se počtem podpisů dostat třeba k číslu 300 a více. Což by byla na město velikosti Boskovic už poměrně slušná základna, která se může určitě poměřovat se sporty, které zde už fungují a mají pouze to štěstí, že je lze provozovat ve stávajících tělocvičnách a nepotřebují jinak specifickou výbavu.

Počet podpisů je ovšem celkem relativní, protože jsem petiční místa neumisťoval mimo město. Samozřejmě ale čekám, že v komunitě toto není tajemstvím – jak mi potvrdili i na posledním lezení po vánoční přestávce ve Velkých Opatovicích, kdy hlásili podpis petice i kolegové z okolí Moravské Třebové – a tak je možné, že podpora tohoto záměru bude i od lidí, kteří nejsou z Boskovic. Což však neznamená, že jejich hlas není třeba brát vážně. V reálném provozu by návštěvníci nebyli stoprocentně pouze místní, a pokud by stěna byla kvalitní, cestu by si sem našli i lidé z okolí.

další rozhovory