Nejistotu, klesající zakázky nebo také propouštění zažívají některé z velkých podniků na Boskovicku. Na vině je mimo jiné nižší ekonomický růst Číny způsobený obchodní válkou mezi asijskou velmocí a Spojenými státy.
Když se letos v srpnu vrátili zaměstnanci boskovické Minervy po celozávodní dovolené do práce, čekalo na ně nepříjemné překvapení. Jejich mateřská německá společnost Dürkopp Adler jim oznámila, že bude mít pro Minervu méně zakázek, než se na letošek plánovalo.
„Pokles je ovlivněn hlavně pozastavením investic do automobilového průmyslu, kde se na našich strojích šijí autopolstry pro různé světové výrobce aut. Zpomalování nejen německé, ale i celoevropské ekonomiky včetně ochlazení té čínské vzhledem k obchodní válce mezi USA a Čínou je zjevné. Dopadá na nás jako na výrobce,“ přiblížila šéfka boskovické Minervy Romana Špačková.
Loňský rok si přitom ještě Minerva chválila. Dosáhla totiž nejvyššího obratu ve své historii – 1,44 miliardy. Problémem však bylo sehnat nové kvalitní zaměstnance při velmi nízké nezaměstnanosti. Podle výroční zprávy za rok 2018 zaměstnával tento podnik na konci minulého roku 749 lidí a k tomu dalších 91 agenturních pracovníků.
Právě většina z nich v Minervě kvůli úsporám skončila. A další propouštění, už vyloženě kmenových zaměstnanců, se chystá. „Dochází k neprodlužování smluv na dobu určitou. U některých ale bude tato smlouva dokonce ukončena dříve, takže budou tito zaměstnanci dostávat odstupné,“ sdělil šéf místní odborové organizace Karel Kleveta s tím, že jde celkově o 70 lidí, kteří ke konci října skončí.
Co bude dál ale zatím neví. Výroba je podle Karla Klevety v současnosti nastavená na 1300 strojů měsíčně, ale zakázky mají zhruba na poloviční počet. Kromě toho, že už není třísměnný nepřetržitý provoz, nechodí ani zaměstnanci každý den do práce. Ve čtvrtek a pátek jsou doma se sedmdesáti procenty jako náhradou mzdy. „To se nám podařilo vyjednat, že není 60 procent, jak ukládá zákon, ale více,“ doplnil šéf odborářů.
Zatímco Minervu postihly problémy až letos v létě, boskovická Novibra a Alps v nedalekých Sebranicích pocítili ochlazování světové ekonomiky včetně té čínské už v loňském roce.
Jak je zřejmé z výroční zprávy Novibry, obchodní války Spojených států podnik negativně ovlivňovaly, protože mu klesaly objednávky. „Na začátku roku dále čínská vláda zrušila svůj dotačním program pro provincii Xinjiang. V důsledku toho jsme pozastavili rozsáhlé plánované projekty u našich zákazníků,“ píše se ve výroční zprávě za rok 2018 s tím, že prodej určitého výrobku jim zde klesl o 38 procent. „Pro rok 2019 očekáváme výrazný pokles především, co se týká odbytu pro firmu Maschienfabriek Rieter. Toto bylo již patrné ve velmi slabém příjmu zakázek ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018,“ pokračuje dokument podniku, jenž vyrábí díly do textilních strojů.
Jaká je situace v současnosti a zda se negativní předpoklady naplnily, nechtělo vedení Novibry komentovat a odkázalo jen na tiskové oddělení švýcarského vlastníka, firmu Rieter. Podle její mluvčí Relindis Wieser bylo málo zakázek pro celou skupinu Rieter i letos a není ani předpoklad, že se situace zlepší. „Obchodní válka má dopad na investice v Číně a okolních zemích. Vytváří spoustu nejistoty, zákazníci zadržují své investice a vyčkávají, jak to dopadne,“ vysvětlila.
Dál se podle ní postupuje v opatřeních, kterými Rieter snižuje náklady. Už však neupřesnila, jaký konkrétní dopad mají v boskovické Novibře. Každopádně mezi roky 2017 a 2018 klesl počet zaměstnanců Novibry zhruba o dvacet lidí na 540, stejně tak jí klesl obrat přibližně o 100 milionů z 1,47 na 1,38 miliardy, čímž se propadla za Minervu.
Podle zástupce odborové organizace Josefa Kopeckého přešla od letošního října většina výroby a zaměstnanců z třísměnného provozu na dvousměnný. Lidem klesla i mzda, protože nemají příplatky za práci v noci. Právě noční směnu zrušili. „To je ale jen dočasně, než se rozhodne ve Švýcarsku, jak to bude dál, zda se bude propouštět, nebo zůstaneme doma se 60 procenty,“ řekl Josef Kopecký s tím, že pro třetinu lidí dnes ve firmě není dost práce. Většina lidí v Novibře ovšem dál pracuje, odešli jen jednotlivci a zahraniční dělníci. „Co máme neoficiální informaci, tak je zatím předpoklad i do budoucna, že bude práce zhruba pro dvě třetiny lidí jako dnes. Máme obavu, co bude,“ doplnil.
O pětinu klesl mezi rokem 2017 a 2018 obrat v sebranickém Alpsu, konkrétně z 2,5 miliardy na dvě. Nicméně počet pracovníků zůstal přibližně stejný, tedy kolem pěti stovek. Podle ředitele Alpsu Milan Cisára je chybou se domnívat, že když česká ekonomika stále vykazuje ve statistikách mírný růst, světový trend v podobě ekonomického ochlazení ji mine.
„Toto zpomalování má hned několik důvodů: přetrvávající stagnace mobilního trhu v Číně, kde v roce 2018 poprvé došlo ke snížení prodejů mobilních telefonů, naftová krize, která způsobila velký pokles zájmu o automobily s dieselovými motory evropských automobilek zejména v USA, přetrvávající celní válka mezi USA a Čínou, která způsobila významný pokles jejich vzájemných importů, a v neposlední řadě přetrvávající nejasnosti kolem brexitu, na které reaguje mnoho našich zákazníku v Británii několikadenní preventivní odstávkou výroby,“ popsal ředitel podniku, jenž se specializuje na výrobu částí elektroniky.
I když Alps ještě podle ředitele nepocítil výrazný pokles poptávky, protože jeho trhem je Evropa, zaznamenaly ho sesterské závody v Americe a Asii. „Proto musíme být připraveni na podobný trend i u nás,“ doplnil s tím, že úsporná opatření směřují především na období příštích dvou let, kdy musí snížit o pětinu vedlejší výrobní náklady, aby zůstali v zisku.
Těsně pod miliardou obratu za minulý rok skončil boskovický ITAB vyrábějící regály či pokladní boxy. Také jeho vedení pociťuje zpomalování trhu, už i růst za rok 2018 nebyl nijak vysoký. „V dnešní době to beru spíše jako úspěch, jelikož stále mluvíme o růstu, a ne o poklesu,“ zhodnotil loňský rok šéf společnosti Aleš Zouhar s tím, že konkrétní dopad je v odkládání investic jejich zákazníků.
„Nedokážu posoudit, zda zpomalování evropské ekonomiky je zapříčiněno ‚obchodní válkou‘ USA a Číny, nebo pouze ‚přehřátím‘ evropského trhu. Je potřeba se také podívat na rekordně nízkou nezaměstnanost, rychlý růst mezd a v neposlední řadě na vzestup obchodu v posledních třech, čtyřech letech,“ míní Aleš Zouhar. Dosud ve firmě, kde pracují více než tři stovky zaměstnanců, nemuseli přijímat žádná větší úsporná opatření.
Naopak vůbec žádné potíže nehlásí poslední z pětice velkých podniků regionu, jehož tržby se pohybují nad hranicí jedné miliardy. Tím je velkoopatovická šamotka P-D Refractories. „Naše společnost je globálním hráčem na trhu se žáruvzdorným materiálem a snaží se svými aktivitami diverzifikovat riziko nedostatku zakázek. Právě z tohoto důvodu žádné výraznější změny nepociťujeme,“ vysvětlil předseda představenstva společnosti Martin Liebl.
Zákazníky má společnost opravdu po celém světě a žádný trh pro ni není vysloveně dominantní. Podle loňské výroční zprávy bylo pro ni na prvním místě Německo, nicméně v podílu tržeb představuje 16,5 procenta. Podobně je na tom také Česká republika, Polsko s 11 procenty je třetí. Ostatní země jsou už v jednotkách procent. Zmiňované Spojené státy pro šamotku představují necelá dvě procenta a Čína zhruba 1,3 procenta.
„Jediný problém, bohužel vážný, cítíme v akutním nedostatku pracovníků na trhu práce v dělnických profesích. Pokud přijdou, nejsou ochotni pracovat ve vícesměnném provozu, takže hojně využíváme agenturních pracovníků,“ dodal Martin Liebl s tím, že dnes mají 697 kmenových zaměstnanců a k tomu dalších více než čtyřicet agenturních.
V pravidelných inzerátech nabízí firma pro pracovníky do výroby po zapracování včetně příplatků 150 až 200 korun na hodinu, pro obráběče kovů poté 200 až 300 korun na hodinu. Láká i na náborový příspěvek až 25 tisíc.
