Velký přehled boskovických firem: rostou jim tržby a zastavují poslední volné parcely v průmyslové zóně

Téměř šest miliard korun výnosů měly oslovené boskovické průmyslové podniky v uplynulém roce. Firmy se tak neustále rozšiřují, což se odráží i v průmyslové zóně, kde většina z nich sídlí. V blízké době tam nebudou už téměř žádné volné parcely pro další možný rozvoj.

Rozestavěná hala firmy LANIKRozestavěná hala firmy LANIK   foto: Tomáš Trumpeš

Průmyslová ulice v minulosti vedla spíše kolem volných luk, dnes už tam ale člověk jen těžko hledá volné místo. Na obou stranách aktuálně staví dvě významné boskovické firmy – LANIK a ColorPlastic, sesterská firma známější společnosti ColorProfi. První zmíněná staví dokonce na obou stranách ulice.

Vpravo ve směru od kruhového objezdu staví Láník novou administrativní budovu s kancelářemi. Dosud měl podnik hlavní sídlo na Chrudichromské, kde firma dříve působila. Po stavbě haly v novém místě je ale poslední roky rozdělená do dvou částí. „Z toho důvodu jsme zahájili postupnou přestavbu. Začínali jsme novým parkovištěm a teď přidáváme kompletní nové zázemí. V této dostavované části budou nové šatny a jídelna pro zaměstnance a kompletní kancelářské a laboratorní zázemí pro administrativu a vývoj společnosti,“ vyjmenoval šéf firmy Igor Láník, syn majitele a zakladatele podniku Igora Láníka staršího.

Naproti přes silnici vedle retenční nádrže pak bude společnost stavět novou výrobní halu. Aktuálně provádí hrubé terénní úpravy a vyřizují povolení a napojení pro infrastrukturu. „Ve výhledu dvou až pěti let bychom zde chtěli postavit a zprovoznit novou výrobní halu, kam bychom rádi přesunuli část současné výroby,“ doplnil Igor Láník.

Nedaleko stavby této společnosti se do investic pouští i ColorPlastic, sesterská firma boskovické lakovny ColorProfi zaměřená na lisování plastů a založená v roce 2016. Podle billboardu, který se nad pozemkem tyčí, by měla být první etapa výstavby nových prostor lisovny dokončena ještě letos. Na otázky, kolik tato investice přinese nových pracovních míst a jaký dál plánují růst, majitel obou firem Jiří Vašíček přes opakované urgence i sliby, že se vyjádří, neodpověděl.

Rozšíření hal plánuje i společnost Junker, která minulý rok neinvestovala. Na Chrudichromské je hned u silnice vidět velká hala tohoto podniku; už méně lidí ví, že další prostory využívá podnik v areálu sousední firmy ZT Bosko. „Zatím jsme si tam některé prostory pronajímali. Chceme je odkoupit a přebudovat. Další odkup pak plánujeme v horizontu tří až čtyř let,“ popsal šéf firmy Antonín Kužel. Do tří let chce společnost, která zaměstnává 140 lidí, nabrat dalších zhruba 40 až 50 nových pracovníků.

Novou halu letos plánuje i firma Beewatec sídlící na Dřevařské. Prostory, ve kterých působí od roku 2015, jí přestávají stačit. „V roce 2019 bychom chtěli rozšířit skladové kapacity přístavbou skladové haly, na kterou již máme platné územní rozhodnutí a nyní finišujeme s přípravou stavebního projektu pro stavební povolení,“ řekl jednatel firmy Tomáš Kožoušek.

Už od začátku minulého roku se rozjela výroba v nové hale firmy LD Seating na místě někdejší cihelny. Tím ale nekončí rozvoj firmy Jitky Hurábové, kterou časopis Forbes označil jako 104. nejvlivnější ženu v České republice. „Pro tento rok plánujeme stavět další prostory právě za tou nejnověji postavenou. Plánujeme tam umístit kovovýrobu, lepení a pěnění, což jsou náplně do kancelářských křesel, které vyrábíme,“ přiblížil ředitel českého obchodu a marketingu firmy Jakub Huráb. Výroba by se v nové hale měla rozjet na začátku roku 2020.

Neinvestovaly však jen tyto větší podniky, ale i ty, které se řadí k menším. Částku 400 tisíc vložila do svého rozvoje firma O.K. Bag, v níž pracuje zhruba patnáct lidí. Investovala především do modernizace šicí dílny, díky čemuž ušetří na provozních nákladech. „Pro letošní rok plánujeme jen malé investice do nákupu strojů v částce 100 až 200 tisíc,“ uvedl ředitel podniku Jiří Kovář.

Podobnou modernizaci plánuje v letošním roce strojírenská firma PMP Kovo. „Na rok 2019 připravujeme investici do naší výrobní haly. Chystáme novou fasádu, zateplení střechy, výměnu světlíků a oken, výměnu světelných zdrojů za úsporné, instalaci fotovoltaické elektrárny. Dále kompletní rekonstrukci šaten, sociálních zařízení a kanceláří,“ sdělil ekonomicko-obchodní ředitel a spolumajitel firmy Pavel Polák.

Další oslovené podniky jako Minerva nebo ITAB investovaly v minulém roce především do nových strojů, technologií a vývoje. „Naše společnost v roce 2018 investovala zejména do vývoje inovovaného programovatelného automatu pro šití extra silných materiálů, který se stal vlajkovým produktem společnosti na trhu USA,“ popsal provozní ředitel firmy Anita B Igor Vráblík s tím, že jejich šicí stroje využívají i v americké vesmírné agentuře NASA. Do vývoje a nových strojů investovala loni a plánuje i letos firma Gatema. „Neplánujeme kvantitativní rozšiřování výroby, ale orientaci na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ doplnil majitel firmy František Vlk.

foto: Tomáš Znamenáček

Historický obrat Minervy i růst dalších firem

Pokud bychom chtěli sledovat úspěšnost firem podle zastavěné plochy, zjistíme, že ne vždy platí přímá úměra, že čím větší firma, tím vyšší jsou i tržby a obrat, neboli celkové výnosy společnosti. Příkladem může být Novibra, která za rok 2017 dosáhla vůbec nejvyššího obratu ze všech boskovických podniků, a to se zhruba 550 zaměstnanci, což je výrazně méně, než pracuje v Minervě. A podobná čísla odhaduje Novibra i pro loňský rok, předběžné výsledky roku 2018 vedení firmy vzhledem k vnitřní politice svého švýcarského vlastníka sdělit nechtělo.

Nejvíce lidí chodí do práce právě do Minervy. Každý den tam vyráží přibližně 840 lidí a loni i díky nim dosáhla firma mimořádných čísel obratu. „Rok 2018 byl obratově nejvyšším rokem v celé historii firmy s částkou 1,42 miliardy korun. Došlo k pětiprocentnímu zvýšení oproti obratu roku 2017,“ uvedla předsedkyně představenstva Minervy Romana Špačková. Je však podle ní neustále obtížné získat vyučené strojaře a odborníky s praxí, a proto provádí zaškolení a odborné výcviky přímo ve firmě.

firma lokalita činnost většinový vlastník
Novibra Na Kamenici vřetena pro textilní stroje Rieter Holding (Švýcarsko)
Minerva Sokolská šicí stroje Dürkopp Adler (Německo)
ITAB Chrudichromská regály a pokladní boxy ITAB Shop Concept (Švédsko)
Lanik Chrudichromská keramické filtry Igor Láník (Boskovice)
Junker Chrudichromská průmyslové pece Otto Junker (Německo)
ColorProfi Chrudichromská lakovna Jiří Vašíček (Boskovice)
LD Seating Dřevařská kancelářská křesla Jitka Hurábová (Boskovice)
Gatema Průmyslová plošné spoje v elektronice František Vlk (Lysice)
Beewatec Dřevařská trubkové systémy do výroby BeeWaTec (Německo)
DCT Havlíčkova mycí stroje a kapaliny David Joura (Spešov)
Anita B Průmyslová šicí stroje M-Invest Holding (Praha)
VMS Vision Chrudichromská tabule nebo nástěnky Libor Kožoušek (Boskovice)
PMP Kovo Nádražní zpracování plechu poloviční podíly (Skalice n. Svitavou)
Lidokov Dřevařská svítidla či zámky družstvo
Tena Tex Trade Průmyslová potahové látky Věra Dufková (Letovice)
Strojírna ČDH Hybešova kovovýroba poloviční podíly (Boskovice)
ZT Bosko Chrudichromská strojírenská výroba ZT Holding (Praha)
Falko Fal Legionářská mopy Falko In-mop Holding (Praha)
Lenx Svatopluka Čecha obrábění poloviční podíly (Boskovice)
O.K. Bag Nádražní sportovní doplňky Jiří Kovář (Boskovice)

K miliardě obratu se za loňský rok ještě blíží společnost ITAB, další firmy se už pohybují v řádech stovek či desítek milionů. Vůbec nejvyšší procentuální nárůst obratu za poslední dva roky, tedy mezi rokem 2016 a 2018, měl však jiný podnik, a to malá strojírenská firma Lenx, které vzrostl obrat na dvojnásobek z 12 na 24 milionů, dále společnost Beewatec, jež vyrostla ze 107 na 186 milionů, a také lakovna ColorProfi – zatímco v roce 2016 měla obrat 189 milionů, loni to byl více než dvojnásobek. Rozjíždějící se sesterský podnik ColorPlastic do výsledku zasáhl jen minimálně.

Pokud boskovické firmy nerostou, ať už co do počtu zaměstnanců, tak obratu, drží se stále zhruba stejné částky všech výnosů, což je třeba případ Gatemy, která se drží na úrovni 240 milionů. Některé další společnosti zaznamenaly ve zmíněném období mírný pokles obratu, ovšem na druhou stranu zase nabíraly nové lidi. To je případ firmy Junker nebo Anita B, která se stejně jako Minerva specializuje na šicí stroje. V roce 2016 měl druhý zmíněný podnik obrat 97 milionů a 27 zaměstnanců, loni to už bylo 33 pracovníků, obrat ale zhruba 80 milionů.

Z Boskovic do Německa, Ománu nebo Austrálie

Pro mnoho podniků je klíčovým regionem a trhem Evropská unie, konkrétně Německo, což je třeba případ firmy LD Seating, která získala například obří zakázku pro centrálu maďarského Telecomu. Nechtějí však zůstávat jen v Evropě. „Chtěli bychom proniknout i na Blízký východ do Saudské Arábie, Ománu nebo Spojených arabských emirátů. Dobře se také rozjíždí Rusko,“ popsal Jakub Huráb.

Do Ruska se chce také více dostat výrobce mopů firma Falko Fal, pro niž je dnes hlavním odbytištěm právě Evropská unie. Gatema zůstává zatím v Evropě, především západní, ale nově plánuje proniknout také na sever do Skandinávie.

Minerva se zase poohlíží po Vietnamu, kam se přesouvá obuvnický průmysl, a naopak pro společnost Anita B s podobným sortimentem jsou klíčovými trhy Brazílie a další státy Jižní Ameriky. „Na požadavek největšího tamního výrobce obuvi jsme vyvinuli řešení vedoucí k vyšší kvalitě a lepšímu utažení stehu u programovatelných šicích automatů,“ popsal provozní ředitel s tím, že však mají zakázky také v Íránu, Turecku nebo Indii.

Na druhý konec světa, až do Austrálie putují z Boskovic regály společnosti ITAB. Zákazníky mají v šestadvaceti státech po celém světě a jsou mezi nimi i exotické země, jako je Dominikánská republika. „Svým zákazníkům můžeme nabídnout celkové koncepce prodejen. Novou oblastí služeb a produktů, které nabízíme, je široký sortiment LED osvětlení prodejen a interiérů. Dále také odpovídáme na nový trend digitalizace prodejen a nástupu nových technologií spojených s pokladními zónami,“ doplnil šéf společnosti Aleš Zouhar.

Tlak na zvyšování mezd

Velmi nízká nezaměstnanost v České republice – počet volných míst převyšuje počet lidí bez práce – nutila české podniky k navyšování mezd více než dříve. Výjimkou nebyly ani boskovické firmy. Některé z nich přidávaly sice jen pár procent, jiné však navyšovaly mzdy i o deset, šestnáct nebo dokonce osmnáct procent. Takové velké zvyšování bylo loni ve firmě PMP Kovo, O.K. Bag nebo Beewatec. Rozptyl mezd v oslovených boskovických podnicích je nicméně velký. Zatímco někde si zaměstnanci vydělají v průměru 16 tisíc, jinde je to i přes 40 tisíc hrubého.

V některých firmách se snaží zvyšovat mzdy průběžně každým rokem o několik procent plošně pro všechny zaměstnance, jinde přidávají individuálně a až právě loni, kdy rostly mzdy v celé ekonomice velmi rychle, byly i tyto firmy nuceny přejít k plošnému navýšení.

„Od roku 2017 byly mzdy našich zaměstnanců navýšeny významným způsobem. Je však nutné uvést, že toto navýšení mezd reálně neodráží zvýšenou efektivitu práce, ale bylo z velké části způsobeno politickým tlakem a obecně situací na trhu práce,“ prohlásil šéf firmy ITAB.

Záměrně neuvádíme, jak vysoké mzdy jsou v konkrétních firmách, jelikož čísla poskytlo jen několik firem. Většina považuje tento údaj za citlivé informace. Některé firmy nechtěly odpovědět ani na další dotazy, například týkající se počtu zaměstnanců nebo obratu, přestože z předchozích let jde o veřejně dohledatelné informace, ať už v jiných médiích, nebo v obchodním rejstříku, kde mají společnosti povinnost uveřejňovat své účetní závěrky. To je případ firem DCT, VMS Vision nebo ZT Bosko.

Kam dál v průmyslové zóně?

Z plánů firem je jasné, že podnikání se bude v průmyslové zóně dál rozvíjet. Bude však mít kam? Podle územního plánu moc prostoru není. Mimo průmyslovou zónu je část pole určená k budoucímu rozšíření Novibry v lokalitě Na Kamenici, na Mánesově ulici poté jedinou volnou parcelu pro výrobu zastaví už letos strojírenská firma Lenx. „Letos bychom chtěli začít stavět, ale uvidíme, jak rychle to půjde. Současné podmínky v místě, kde dnes firma sídlí, jsou už nevyhovující, na Mánesově vznikne moderní hala, kam bychom se chtěli na jaře příštího roku přestěhovat,“ popsal ředitel společnosti Viktor Pavlů.

Ani v průmyslové zóně ale prostoru už moc nezbývá. Menší plocha je těsně při cestě od kruhového objezdu na levé straně ještě před zázemím firmy Tena Tex. Další větší parcela je pak za budovou této společnosti, prakticky hned v těsném sousedství domů a chat na Vinohrádkách. Velkou část už však nedávno koupila firma Beewatec. Zatím jako rezervu pro možný budoucí rozvoj, v současnosti tam nic neplánuje. Podle územnímu plánu se v budoucnu se stavbou hal v tomto místě změní i cesta shora z kopce, která dnes ústí na Průmyslovou. Právě parcelu se současnou polní cestou Beewatec také koupil. Volné místo k možnému zastavění je pak až na úplném okraji katastru Boskovic podél hlavní silnice za solární elektrárnou.

Další plochy v územním plánu jsou ještě vyznačené, nicméně reálně jsou dnes nevyužitelné, přinejlepším budou připraveny až za deset let. To by měly být zasypané a rekultivované někdejší lomy na cihlářskou hlínu, u nichž se počítá s průmyslovou zástavbou. Zatím se zaváží jen polovina lomů, do druhé by měla začít nákladní auta vozit stavební suť do roku 2023.

Teoreticky by se pro rozvoj nabízely i prostory s pěti žlutobílými budovami za betonovým plotem s ostnatým drátem na Chrudichromské při výjezdu z města. Ty podle výpisu z katastru patří celníkům a přestože může areál působit opuštěně a zanedbaně, pro celníky je podle jejich slov velmi důležitý. „Skladovací haly ve vámi zmiňovaném areálu celní správa v současné době aktivně využívá. Jsou pro nás nepostradatelné a neuvažujeme o opuštění objektu,“ dodala Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.

další zpravodajství