Poslední roky trpí česká krajina nedostatkem vody. Výjimkou není ani Boskovicko, kde byla i letos vydávána opatření na omezení odběru pitné vody, například k napouštění bazénů či mytí aut. V redakci jsme se proto rozhodli, že bychom o situaci měli informovat.
A jak lépe informovat než formou rozhovoru s ředitelem boskovické divize Vodárenské akciové společnosti Petrem Fialou, tedy šéfem společnosti, která má na starosti dodávky pitné vody v celém regionu. Kdo jiný by k této problematice měl vědět více než právě on.
Možnost pořízení tohoto rozhovoru jsme nakousli již před několika měsíci při jiném setkání, znovu jsem ředitele Fialu oslovil během parného léta 22. července. Vzápětí mi přišla reakce, že není problém rozhovor uskutečnit.
Jenže problémy asi nějaké byly. Když se blížilo datum rozhovoru, ozval jsem se řediteli znovu, jelikož mi termín v předchozí korespondenci nepotvrdil. Na e-mail už nereagoval on, ale mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová, která má za sebou také několikaletou praxi novinářky.
To by nebylo nic zvláštního, domluvu rozhovorů a nalezení vhodného termínu má většinou tiskové oddělení na starost. Jenže překvapivé bylo sdělení v mailu. „Z pověření pana ředitele Ing. Fialy bych se s Vámi ráda domluvila na realizaci rozhovoru, o nějž jste jej požádal. Během tohoto týdne Vám zpracuji odpovědi na vaše otázky,“ napsala.
Dlouho se mi nestalo, abych žádal rozhovor s ředitelem a přišla mi odpověď od mluvčí, že mi písemně odpoví ona. Navíc patří k novinářské praxi, že otázky se dopředu neposílají, maximálně okruhy témat, pokud si to respondent přeje a jedná se o odborné téma. Otázky kolikrát nemá dopředu připravené ani sám novinář a tvoří je až během rozhovoru.
Okruhy témat jsem už dříve poslal panu Fialovi, takže bylo jasné, že se nejedná o otázky, ale obecná témata jako například: reakce obcí a Vodárenské na suché roky a nedostatek vody v obecních vrtech či vývoj sucha z pohledu Vodárenské.
Stál jsem však o rozhovor tváří tvář, a tak jsem svou žádost, které bylo ze strany pana Fialy vyhověno, zopakoval. „Bohužel tento pátek se z důvodů pracovního vytížení pana ředitele nemůže rozhovor uskutečnit. Proto mě požádal, abych se s Vámi spojila a nabídla Vám možnost zpracování odpovědí na okruhy, které jste zaslal,“ napsala v dalším mailu.
Žádná nabídka možného termínu či termínů, kdybych se mohl s ředitelem Fialou setkat, v mailu nebyla. Sám jsem jiný v další odpovědi nabídl a zároveň vybídl mluvčí, aby také navrhla další data. Čekal jsem, že tentokrát už uspěji, ale marně. Opět se opakovala slova o momentálním vytížení ředitele Fialy. „S dovolením se vyjádříme písemně. A to do konce srpna. Byli bychom také rádi, pokud byste potvrdil možnost autorizace z naší strany,“ sdělila mluvčí a bývalá novinářka.
Rozhovor probíhající po mailu, kdy má respondent čas ve spolupráci s marketingovým oddělením promyslet každou větu a každé slovo, není novinářský rozhovor, ale už jen PR dané instituce. I proto, že novinář nemůže bezprostředně reagovat na odpovědi. To byl také důvod mého trvání na klasickém rozhovoru.
„Můžete se vyjádřit písemně, nicméně v takovém případě už to nebude pochopitelně koncipované jako rozhovor s panem ředitelem. Pokud odpovíte písemně, nevidím poté ani důvod k autorizaci,“ reagoval jsem. Autorizaci, na niž není žádný nárok, totiž poskytuji jen výjimečně, a to právě pouze v případech, kdy vzniká rozhovor při osobním setkání a kdy si například respondent nemusí být jistý některými fakty.
„Chtěla bych Vám poděkovat za Vaši snahu vyjít nám vstříc, ale za podmínek, které navrhujete, Vaši nabídku na rozhovor ani jiný článek nevyužijeme. Mrzí mě, že Vám nemohu podat příznivější zprávy,“ následovala odpověď.
Znovu jsem proto zopakoval dotaz, zda není možné rozhovor osobně uskutečnit v jiném termínu. Na to už nepřišla žádná reakce – ta dorazila až na e-mail z první poloviny září, kdy jsem se znovu ozval a ptal se, jaké překážky z mé strany vedly k tomu, že jsem nemohl pořídit rozhovor s panem Fialou a že nikdy z jejich strany nepřišel žádný návrh termínu setkání.
„Zřejmě jsme si neporozuměli. Z naší strany jsme Vám nabídli možnost zaslat otázky pro rozhovor s panem ředitelem Fialou písemně s tím, že Vám tyto otázky ve Vámi stanoveném termínu zodpovíme. Zároveň jsme Vás požádali o možnost autorizace rozhovoru. Možnost této varianty jste sám zamítl,“ napsala mluvčí v posledním e-mailu.
A tak nevznikl rozhovor, který jsme vám čtenářům chtěli nabídnout. Osobně rozhovory podávají ředitelé firem, nejvyšší politici, šéfové nejrůznějších úřadů; u Vodárenské akciové společnosti, kterou ve svém faktickém důsledku vlastní obce, tedy veřejnost, ale toto nepsané pravidlo asi neplatí.
