Stromy s pěticípým listem jsou nám od dětství důvěrně známé. Podzim je vybarvuje do nekonečné škály teplých barev od zářivé žluté až po temně rudou. Na zemi javorové listy září jako hvězdy a v lesích prosvětlují zeleň jako svíčky a lampióny ve stále se prodlužující noci. Javory volají po tom, abychom o nich zpívali. Svým růstem připomínají tančící postavy. Mají větve do všech stran a žádná není rovná. Jejich dřevo je bílé jako čerstvě napadaný sníh, ale jen chvíli, na vzduchu tmavne. Jeho andělská barva je stejně pomíjivá jako u sněhu. Keltové javor přesto nazývali stromem andělských hlaviček. To pro jejich semena s dvěma křídly (dvojnažky), které se v povětří točí a víří. Jako kdyby milióny andělů s ladností a kouzlem, které umí jen příroda, slétly z vysokých korun na zem a připravily ji na příchod zimy.
Poslední zářivé listy javorů opadaly s příchozím mrazem. Dny se propadají do temnoty, většina rostlin se už uložila ke spánku a my lidé začínáme vyhlížet příchod Spasitele. Dříve se lidé v tomto období začali více sdružovat, trávili dlouhé večery pospolu, vyráběli, spravovali a vyprávěli si. Na svatého Martina končila čeleď službu, dostávala výsluhu, a to byl důvod k oslavám. Říká se, že mnohé zvyky a pospolitý život sebrala současnému lidstvu televize. Ale je přece na každém, jakou zábavu a jaký způsob života povede. Jestli se necháme ovlivnit tlakem konzumní společnosti, nebo jestli si najdeme jinou cestu.
Javory vybízí k všestrannému životu. Jejich ratolesti zvláště v mladší části koruny rostou jako čidla sbírající podněty ze všech stran vnějšího světa. Všemi částmi svého těla dává najevo svou otevřenost a připravenost učit se od svého větší já, vesmíru. Můžeme javor vnímat jako anténu pro příjem impulsů z vyšších sfér. Pomáhá nám zklidnit se. V jeho přítomnosti se cítíme uvolněně. Harmonizuje naše myšlení na krásu světa, a to v této době opravdu potřebujeme.
Proto si velice vážím javorů, ačkoli se k nim nevztahují žádné mýty ani legendy. Snad jen severské národy mívaly zvyk vyřezávat z javorového dřeva lžíce lásky (love spoons). Anglosasové vyráběli z javorů hudební nástroje, protože javorové dřevo je schopné zvukové vlny jak zesilovat, tak absorbovat. Záleží na tloušťce. Protože javorové dřevo lze dobře zpracovávat do tenkých vrstev, které mají vysokou rychlost vedení zvuku, vzrostla jeho oblíbenost k výrobě hudebních nástrojů hlavně v renesanci a baroku.
Kde se setkáme s javory
Javory jsou jedny z našich nejčastějších a nejznámějších domácích dřevin. Svou popularitu si získaly nejen atraktivním listem, ale také svou nenáročností a zvláštní vlastností, podobnou té lidské. Javory totiž nejsou ideálně vybavené k růstu v extrémních podmínkách, a přesto je tam najdeme. Například javor klen (horský javor) obdivuhodně napodobuje horské smrky, snaží se odolat větrům i mrazům a při růstu ve vysokých polohách nasazuje korunu vysoko. Aby kleny rozložily svou sílu, často rozdělí korunu do dvou hlavních větví a z dálky vypadají jako spojené ruce s dlaněmi a prsty od sebe. V podzimním měkkém slunci připomínají olympijské pochodně. Zas vyhrály jeden rok nad nepřízní počasí, opět je čeká boj s vichřicí a těžkým sněhem.
V nížinách a v podhůří se spíše setkáme s javorem mlečem neboli mléčným javorem. Jeho listy jsou více vykrojené a více špičaté než u klenu. Mnozí si myslí, že jsou shodné se symbolem na kanadské vlajce, ale Kanaďané by se zřejmě s vámi přeli, protože na jejich vlajce je vyobrazen list severoamerického javoru cukrového. Ten má tři velké laloky a referuje o domorodém obyvatelstvu, které používalo javorovou mízu dlouhá staletí jako potravu. Javorový sirup je dodnes tradičním kanadským produktem. Javorový list se ve 20. století stal symbolem kanadských atletů a také vojáků v obou světových válkách. List javoru mleče má pět rovnoměrně rozložených laloků. V Kanadě roste také, byl do Severní Ameriky zavlečen z Evropy.
Na teplejších stráních, v remízkách, ale i v okrasné zeleni se setkáme ještě s javorem babykou, kterého spíš známe z vyjmenovaných slov po „b“. Babyky jsou menší stromy nebo větší keře. Jejich listy vypadají jako zmenšenina listů javorů mleče s oblými laloky.
Velice oblíbenou exotikou z Asie se staly mnohé pestrobarevné kultivary javoru dlanitolistého a javoru japonského, které se často pěstují jako menší stromky na skalkách, předzahrádkách nebo na takzvaných japonských zahradách.
Javory v Boskovicích
Než jsem se začala po javorech v Boskovicích ohlížet, nepřišlo mi, že jich je kolem nás tolik. Troufám si tvrdit, že velice těsně sekundují lípám. Javory všech druhů najdeme nejen ve smíšených lesích všude okolo Boskovic, ale také ve městě, na sídlištích a zahradách. Není snad ulice, kde byste nějaký druh javoru nenašli. Krásně vybarvené javory mleče rostou kolem školy na Sušilově ulici, starší v parku u zámeckého skleníku a v zámeckém parku, od ulice Komenská až k nemocnici. Zpestřují židovský hřbitov. Celá část Pod Oborou je prakticky protkaná javory. Velice dominantní je krásná alej kolem MŠ od supermarketu Coop, kterou lidé často za javorovou pokládají, ale jedná se o platany. Mají podobný list a vlastně celý strom je javoru podobný, jen jeho plodem není dvounažka, ale kulička připomínající schoulené ježka. Naproti hotelu Velen stály tři nejstarší javory babyky v Boskovicích. Dva byly vloni skáceny, ale jeden zde stále hrdě stojí a osvětluje tuto frekventovanou křižovatku. U bývalého mlýna, dnes mezi Červenkou a autobazarem stojí asi největší místní javor klen. Úžasné jsou od babího léta po první sníh javory na cestě k boskovickému hradu. Vypadá to tu jako na zlaté stezce. Asfaltová cesta zcela zmizela pod hustým nánosem listí a každého potěší, když se může brodit ve zlatě.
Velkou oblíbenost si získaly v městské zeleni naroubované babyky na kmínku. Najdeme je například na ulici Na Vyhlídce nebo mezi sídlištěm a světelnou křižovatkou na ulici Komenského. Babyky jsou drobnější a tvoří na kmínku úhledné kulovité koruny.
Javory v Jihomoravském kraji
Ačkoli jsou javory běžnými a oblíbenými stromy, jejich výčet v řadě památných je skromný. Je to tím, že se nedožívají tak vysokého věku jako třeba duby a lípy, ale i tím, že právě rostou na místech, které nejsou pro ně ideální, a trpí tím. Ale i mezi javory jsou jedinci dožívající se půl tisíciletí. Například javor klen v Horním Poříčí, který má údajně už 400 let. Obří javor klen roste v zámeckém parku v Letovicích. Asi 200 let starý javor klen najdeme v zámeckém parku v Lomnici u Tišnova. Mohutné javory jsou součástí lesních porostů na Blanensku a na Brněnsku. Pestrobarevné mleče pak bývají nádhernou dominantou parků například v Lužánkách, Valticích nebo v Moravském Krumlově, ale pravděpodobně budou součástí každého parku, který navštívíte. Jediné památné mleče najdete v aleji podél silnice do Veverských Knínic na Brněnsku. Ojedinělá je památná babyka na Brněnské Riviéře v Pisárkách. Ovšem nejmohutnější a pravděpodobně nejkrásnější babyka roste v lysické oboře.
Léčení
Středověké medicínské traktáty zmiňují listy a kůru javoru klenu kvůli jeho chladivým účinkům k léčbě otokům kloubů, na horečky a na zanícené oči. Mladé listy se mohou přidávat do jarních salátů a jistě je známá sladká javorová míza. Největším nadbytkem této mízy disponuje zmíněný javor cukrový.
Javor v keltském kalendáři
Kdo vlastně jsem? Tuto otázku si klade každý, ale „javoroví“ lidé nejsou nikdy spokojení s odpovědí. Proto pro ně hraje boj o identitu velkou roli. Tato vnitřní touha po samostatnosti je pro ně často v rozporu s potřebou sounáležitosti. Milují výzvy a často na sebe kladou vysoké nároky. Obdivuhodná je jejich trpělivost, kterou v sobě dokážou najít, i když jsou v podstatě netrpěliví a dynamičtí. Bez obav se postaví všemu novému. Kdyby šli životem sami, dosáhli by již dávno ráje, ale lidé rození ve dnech javoru mají stále chuť tahat za druhé horké kaštany z ohně, i když si při tom často popálí prsty.
Kdo si jako Kelt myslí, že musí být každý den hrdinou, zapadne často dříve, než dozraje. Ne nadarmo ti moudří mezi nimi, druidové, vždy znovu hlasitě opakovali: „Člověče, oceň svou hodnotu patřičně vysoko, pak nebudeš muset brát sám sebe tak vážně!“ Věděli, jak těžké to je pro vášnivé, impulsivní lidi, jakými byli i oni sami. Umíte i vy rozlišit mezi oceněním a důležitostí? Lidé narození ve dnech javoru jsou často nápadní extremní umíněností, přesvědčivým smyslem pro společenství a neutuchající, angažovanou aktivitou. Jejich dny jsou 11. až 20. dubna a 14. až 23. října.
Rada na závěr
Až vás bude tížit celý svět, temnota bude nadosah a nikde nenajdete útěchu, navštivte javor. Nejotevřenější bytost mezi stromy. Projasní vám mysl. A když si dáte čas a zklidníte se, můžete se napojit na jeho anténu do vesmíru.
Javor do všech směrů září,
přijímá bez rozdílů, nehodnotí ani nesrovnává.
Slastně propojuje ducha Země se Sluncem.
Toto je náš den,
vždy můžeš tančit životem.
