Pohledy do historie: Počátky židovského osídlení v Boskovicích

Zažitá tradice, ale i literatura – vlastivědná i odborná – uvádí, že Židé sídlili v Boskovicích již ve středověku. Podíváme-li se však na údaje uváděné jednotlivými autory blíže a pročteme-li prameny, z nichž vycházejí, důkladněji, musíme nutně dojít k jinému závěru.

foto: archiv Muzea regionu Boskovicka

A. V. Šembera ve svém spisu o rodu pánů z Boskovic píše, že „Židé usadili se v Boskovicích beze vší pochyby hned při založení města“, a to klade Šembera na začátek 13. století, v analogii k založení královských měst Brna, Znojma a Uničova. Není třeba dodávat, že toto srovnání Boskovic s královskými městy není na místě, už proto, že na rozdíl od výše uvedených královských měst byly Boskovice jen poddanským městečkem, a to nejspíš až od 14. století. Bez dalších dokladů tedy nelze vyvozovat podobné závěry, k jakým Šembera dospěl. Od Šembery tyto informace převzali i někteří další autoři.

Ještě starší údaj se váže k roku 1069. V Boskovicích měl být nalezen náhrobní kámen Adelina, syna Samuelova, s datem jeho úmrtí 4829, tedy 1069 křesťanského letopočtu. Zpráva byla publikována v Hormayrově Archivu roku 1819. Nejspíše se jedná pouze o chybné čtení hebrejského textu, uvažovat o takto časném židovském osídlení Boskovic je nonsens, už s ohledem na fakt, že v té době Boskovice ještě neexistovaly. Někteří autoři tuto zprávu uvádějí jen pro forma a s dodatkem o její nejisté hodnověrnosti, problémem ovšem je, že některá literatura uvádí údaj už bez zpochybnění – například Encyklopaedia Judaica.

Sentence v právní knize města Brna

Otázkou židovského osídlení na Moravě se systematičtěji zabýval brněnský archivář Bertold Bretholz. Boskovice zahrnul mezi dvacet míst na Moravě, kde podle něj měly být židovské obce před rokem 1350 – spolu s Jevíčkem, Pohořelicemi a Uherským Hradištěm, tedy královskými městy, je uvádí jako místo, kde jsou Židé dosvědčeni prameny. V případě Boskovic se jedná o dvě sentence v právní knize města Brna, které lze časově zařadit do období mezi roky 1343 a 1355, tedy období, kdy písař Jan sepisoval knihu sentencí.

Boskovice – stejně jako další města a městečka spadající do brněnského právního okruhu – se ve složitějších případech obracely s žádostí o právní naučení k vyššímu právu do Brna. V právní knize města Brna ze 14. století jsou zaznamenány právě dvě otázky přísežných z Boskovic, kde je zmínka o Židu. Je pravděpodobné, že obě sentence se týkají jediné události, jednoho soudního sporu, neboť v obou sentencích se jedná o zabaveného koně a v obou figuruje nějaký Žid, avšak řeší dvě témata, dvě právní otázky: V prvním případě se boskovičtí přísežní dotazovali, jak má Žid napravit potupu způsobenou přísežným tím, že jeho mluvčí (prolocutor) popřel tvrzení přísežných před soudem, a sice že Žid slíbil postavit jako rukojmí křesťana, avšak neučinil tak a později to popřel. V druhém případě se dotazovali na způsobilost Židů k jednání před soudem, patrně v návaznosti na předchozí problém. Nepřinášejí více, než informaci o tom, že se v Boskovicích někdy kolem poloviny 14. století nějaký Žid – dle kontextu patrně pocházející z Jevíčka – stal účastníkem právního sporu. Nelze tedy souhlasit s Bretholzovým tvrzením, že Židé jsou v Boskovicích ve 14. století pramenně dosvědčeni.

Na problematičnost Bretholzových závěrů upozornil již Jaroslav Bránský, který v knize Židé v Boskovicích píše: „… při pozorné analýze této zprávy nás napadne pochybnost, zda vůbec šlo o Žida usedlého v Boskovicích. Vždyť to mohl být jakýkoliv Žid, který měl obchodní styky s boskovickým obyvatelstvem, a proto se octl před soudem v Boskovicích…“ A dále zmiňuje i protokol z roku 1727, který „dokazuje starobylost židovské komunity v Boskovicích argumenty týkajícími se až druhé poloviny 16. století…“ I když si Bránský díky své obeznámenosti s prameny uvědomoval vratkost argumentů pro židovské osídlení v Boskovicích od 14. století, k formulování nových závěrů se neodhodlal.

foto: archiv Muzea regionu Boskovicka

Opatrnější stanoviska

S jiným názorem na počátky židovského osídlení v Boskovicích přišel Ladislav Hosák, autor Dějin Boskovska, který vylučuje možnost, že by v Boskovicích byla v polovině 14. století židovská obec a uvažuje o její existenci zde až v souvislosti s vyhnáním Židů z moravských královských měst (roku 1454) a poté, co Boskovice obdržely od krále Jiřího z Poděbrad právo ročního trhu, tedy po roce 1463. „Boskovice se staly městečkem teprve 1463, takže židovská obec vznikla jistě po 1463…“ Hosák zde tedy zpochybňuje jednak nereálný údaj o časném židovském osídlení Boskovic, jednak i Bretholzovy závěry ohledně židovského osídlení Boskovic ve 14. století. Je ovšem nutné podotknout, že pro své datování vzniku židovské obce nemá žádnou oporu v pramenech a uvažuje tak pouze v analogii k situaci některých poddanských měst a městeček na Moravě; nesprávný je i jeho argument, že se Boskovice staly městečkem až po udělení privilegia o výročním trhu z roku 1463, neboť Boskovice se řídily městským právem brněnským již v polovině 14. století. Nicméně podstatné je, že Bretholzovy závěry odmítl.

Opatrné stanovisko, reflektující předchozí názory, zaujali autoři publikace Boskovická synagoga, průvodce: „První ověřené záznamy v městských knihách zmiňují Židy usedlé v Boskovicích ve druhé čtvrtině 16. století. Přítomnost malé židovské komunity ale můžeme předpokládat již předtím – vzhledem k výhodné poloze městečka nedaleko staré obchodní cesty z Moravy do Čech a do Slezska. K jejímu růstu – nebo vzniku – bezpochyby přispělo vypovězení Židů z moravských královských měst roku 1454. Židovská obec se všemi náležitostmi nezbytnými pro její chod (synagogou, hřbitovem a organizovanou správní strukturou) se ustavila patrně ve druhé polovině 16. století či o něco později…“ Jak je patrné z formulací, i pro fundované autory z Židovského muzea v Praze je obtížné zcela opustit názor o židovském osídlení Boskovic ve středověku, třebaže pro něj žádný doklad neexistuje.

Boskovické městské knihy

Z uvedeného přehledu rozmanitých názorů na počátky židovského osídlení Boskovic nám vyplývá, že je třeba opustit ustálený názor, že Židé sídlili v Boskovicích od středověku, konkrétně od poloviny 14. století, a bude na místě podívat se blíže na pramen sice některými autory zmiňovaný, avšak nedostatečně pro naše téma doceněný – na boskovické městské knihy.

Městské knihy byly v Boskovicích vedeny od roku 1484, kdy byla založena nejstarší městská kniha, která byla vedena do roku 1580; obsahuje zápisy nejrůznějšího charakteru: soupis inventáře farního kostela, prodeje nemovitostí, soudní spory, závěti měšťanů a jiné. Se vzrůstající agendou se postupně ukazovala nutnost vést knihy specializované, roku 1517 byla založena kniha na vedení prodejů gruntovních peněz (zápisy do roku 1643), od roku 1529 byla vedena samostatná kniha se záznamy prodejů nemovitostí (do roku 1737); ještě během 16. století byly založeny městské knihy vedené v letech 1556–1667, 1571–1675 a 1584–1654.

Zápisy ze 16. století, v nichž se objevují Židé, jsou obsaženy ve čtyřech boskovických městských knihách. Důležitou informací pro naše téma může být i četnost záznamů, jejich rozložení v čase a počet osob, o kterých se pojednává. V nejstarší městské knize se Židů týká 6 zápisů, a sice z let 1539, 1542, 1544, 1565 (dvakrát) a 1567. V prvních třech zápisech o koupi nemovitostí jsou zmiňováni dva Židé – k roku 1539 Vaněk Žid, k roku 1542 a 1544 Eliáš Žid. V červnu roku 1565 je pak do městské knihy zapsána dohoda uzavřená mezi měšťany, Židy a majitelem boskovického panství Vítem Ederem ze Štiavnice. Teprve po tomto datu v pozdějších zápisech počet Židů výrazně vzrůstá a není bez zajímavosti, že se zde již objevuje i židovský rychtář (k roku 1567). Další městská kniha obsahuje čtyři židovské zápisy z let 1573, 1582, 1583 a 1588, zpravidla s několika jmény Židů, v knize inv. č. 34 je jeden židovský zápis a v knize inv. č. 35 je k roku 1596 v rámci rozsáhlejšího zápisu dvakrát zmíněn Fejtl Žid a k roku 1597 zápis uvádí pět Židů, mimo jiné židovského rektora. Zatímco jsou tedy před rokem 1565 ve třech zápisech zmiňovány dvě osoby, v letech 1565–1597 se Židů týká dvanáct zápisů; v jednom – zápisu smlouvy v roce 1565 – nejsou zmiňovány konkrétní osoby, v dalších se objevuje (bereme-li v úvahu, že ztotožnění některých opakujících se jmen není vždy jisté) 20–28 osob, z toho tři ženy. Celkově obsahují boskovické městské knihy patnáct zápisů ze 16. století týkajících se Židů, v nichž se zmiňuje 22–30 osob. Důležitou informací je i to, že za první půlstoletí, co byla nejstarší městská kniha vedena, není v ní obsažen jediný zápis, v němž by vystupoval Žid. Je krajně nepravděpodobné, pokud by v Boskovicích v tom čase již existovala židovská komunita, že by za tu dobu nedošlo k situaci, která by nemusela být řešena před městskou radou a nebyla tak zaznamenána do knihy.

Závěrem tedy můžeme shrnout: Dvě sentence v Právní knize města Brna vztahující se pravděpodobně k jedné události v Boskovicích v polovině 14. století, jejímž účastníkem byl nějaký Žid, nedosvědčují usazení Židů v Boskovicích, natož existenci židovské obce zde. První skutečně doložená zmínka o usedlém Židu v Boskovicích pochází z roku 1539 a je zaznamenána v nejstarší boskovické městské knize. Vznik židovské obce zde snad můžeme předpokládat kolem roku 1565, kdy došlo k jisté dohodě mezi měšťany, Židy a tehdejším majitelem panství Vítem Ederem ze Štiavnice a odkdy v boskovických městských knihách významně narůstá počet zápisů, které se týkají Židů, a narůstá i počet v zápisech zmiňovaných Židů.

další seriály