Rozhovor s Jiřím Pevným, opozičním zastupitelem a znalcem, který vypracoval posudek na pozemek a budovy Dvořáčkova mlýna. Jako opoziční zastupitel za Sportovce pak proti koupi ostře vystupoval a zpochybňoval i vhodnost lokality pro stavební záměry. Radní následně podali podnět ke krajskému soudu, jestli tím neporušil zákon o znalcích. Celá kauza dále vyhrotila vztahy mezi boskovickou koalicí a opozicí.
Pane Pevný, je ten pozemek okolo Dvořáčkova mlýna standardní stavební pozemek, nebo bažina?
Začnu tím, co jsem oceňoval. Dvořáčkům mlýn je stavební pozemek, na kterém stojí mlýn, rodinný dům a u toho je zahrada. Jsou to standardní pozemky. Když dělám znalecký posudek, stanovuji cenu nemovitosti. Ta se upravuje podle předpisu, je tam asi dvacet až dvacet pět různých ukazatelů. Jedním z nich jsou u pozemků i zakládací podmínky. Takže jsem napsal, že ty jsou standardní, protože já dělám znalecký posudek o ceně pro finanční úřad. Já jsem nedělal znalecký posudek o kvalitě pozemku. Kdybych tam napsal, že je tam špatné zakládání, finančáci už by chtěli zdůvodnění. Jako znalec si stojím za svým vyjádřením, že je to standardní zakládání.
Měl jste nějaké profesní pochybnosti o tom, jestli by se na pozemku tohoto typu dala postavit větší budova, třeba sportovní hala?
Profesní pochybnosti… Víte, ono na každém pozemku se dá stavět. Stavět se dá i na bažině, můžete udělat piloty, základovou desku do plochy. Takže zahradu jsem hodnotil jako standardní pozemek, na kterém se dá stavět. Toť vše. K posudku jsem přistupoval opravdu zodpovědně, protože jsem věděl, že je na jedné straně město a na druhé prodávající, neměl jsem zájem nikomu nadržovat, ani nikoho poškodit. Stejně mi bylo jasné, že se o ceně bude vyjednávat.
Hodně nadsazená nadsázka
Narazili jsme na termín bažina – takto jste se o tom pozemku vyjádřil jako zastupitel. Necítíte v tom velký rozpor, který koaliční zastupitelé museli vnímat jako něco nepochopitelného?
Já v tom vůbec žádný rozpor necítím. Prostě na zastupitelstvu jsem byl jako zastupitel a byla nám předložena ke schválení koupě pozemku za cenu 14 milionů. S tím jsem se já nemohl ztotožnit.
Teď ale nemluvíme o ceně.
No moment, k tomu se propracujeme. Čili jsem se určitým způsobem snažil tomuto kupu zabránit, nebo ho aspoň odložit a eventuelně o tom debatovat. Takže možná byla z mé strany trochu chyba, že ta nadsázka, kterou jsem použil, byla řekněme hodně nadsazená. Řekl jsem bažina, ale neřekl jsem, že bažinou je pozemek Dvořáčkova mlýna, mluvil jsem o lokalitě jako takové.
Potom se objevil materiál, který prokazoval, že historický dokument, ze kterého jste citoval, se týkal úplně jiného pozemku o kus dál.
Musím trochu zavzpomínat. Já Bělou znám od svých asi pěti let. Před Dvořáčkovým mlýnem, tam kde je dnes autobazar, byl rybník. To máte možná zjištěné.
Máme krásnou fotku.
No vidíte. Na zplanýrovaném pozemku, co má dnes Severka B, byl lihovar. Za lihovarem byly nádrže, také tam byla voda. Jak stojí Velen, byl další rybník, dnes tam stojí přečerpávačka. Lokalitu znám, a proto jsem si dovolil říct bažina. Ti, kteří navrhovali koupi pozemku, to holt vztáhli na pozemek, který jsem oceňoval.
Materiál, který jsem citoval, se mi dostal do ruky od jednoho známého, který se zabývá shromažďováním starých fotek a podobných věcí. Byl to zápis z roku 56, kdy tam řešili vodu v lihovaru. O tento zápis mě po zastupitelstvu požádal pan Charvát, tak jsem mu ho poslal. On zabádal a na dalším zastupitelstvu řekl, že se to konkrétně týkalo jiného pozemku.
Věděli, že jsem zastupitel
Tato vaše nadsázka, jak jste to nazval, vám vysloužila podnět u krajského soudu, což mělo zpochybnit váš profesní postup. Jak jste reagoval, když jste se to dozvěděl?
Teď nevím, jestli můžu použít hrubé slovo.
Radši ne.
Tak ne. No jak jsem reagoval… Řekl bych, že když jsem to dostal, chvíli jsem čučel jak zjara. Pak jsem si říkal, no jo, holt si otvíráš pusu, a tady máš přes ni. A pro sebe jsem si říkal, že není možné to takto spojovat. Taky když jsem psal na krajský soud svoje vyjádření, rozdělil jsem je do dvou částí: jako znalec a potom jako zastupitel. Jako znalec jsem napsal, že jsem posudek vypracoval co nejlépe, metodicky jsem postupoval, udělal místní šetření, prohlídku, nikomu jsem nenadržoval. A ano, jako zastupitel jsem pak použil nadsázky, protože jsem chtěl zabránit této koupi, protože jsem to považoval za nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky.
Můžete vysvětlit, jak reagoval krajský soud?
Řekl jsem to už na posledním zastupitelstvu. Bylo na mě dáno podání, že jsem porušil slib znalce a povinnost sdělit zadavateli posudku, že mám vztah k věci. Napsal jsem vyjádření na krajský soud a pan předseda, který to přímo úřadoval, napsal, že jsem se dopustil přestupku. To jsem přiznal na zastupitelstvu. Přestupku v tom směru, že jsem zadavatele neinformoval o svém vztahu k věci.
Jednoduše řečeno: město mně dalo objednávku a já jsem měl sednout a napsat: Vzhledem k tomu, že jsem zastupitel, oznamuji vám, že můžu mít k věci vztah.
Ale ten rozpor mezi vyjádřením o bažině a posudkem vám soud nevyčetl?
Ne, ne, ne. Pan předseda píše, že ten samotný posudek neposuzuje. Vyjádřil se jen k tomu, že jsem porušil zákon o znalcích, neuvedl jsem zadavateli tuto skutečnost. Nic víc, nic méně.
Ani jste nedostal nějaký postih?
Dostal jsem drobné finanční ohodnocení tohoto mého přestupku.
Musíte zaplatit pokutu?
Ano.
Odvoláte se?
Ne.
Přijímáte to?
Přijímám. Ztotožňuji se s tím, zákon je opravdu takto nastavený. I když můžu říct, že to v tomto případě nemá logiku, zadavatel mě znal a ví, že jsem zastupitel. Dohodli se na mně prodávající i kupující, já jsem si u nich nevymodlil, že ten posudek chci dělat.
Cena administrativní, cena obvyklá
Nebyla chyba tu zakázku vůbec přijímat, když jste opoziční zastupitel?
Ne. A řeknu vám proč. To jsme zase u toho oceňování. Protože když si mě zavolali, že mám dělat znalecký posudek, byl to podle objednávky posudek o ceně administrativní. Tedy pro finanční úřad. Tam je vyhláška postavená tak, že já tam nemám velké možnosti. Posuzuji stáří stavby, opotřebení a podobně. Jinak je to metodicky dané, nemůžu tam udělat nějaké plusy nebo mínusy v milionech.
Pro takovýto prodej by mělo město zadat spíše posudek o ceně obvyklé. Na to jsem se jich i ptal. Kdyby po mně chtěli cenu obvyklou, to už bych jim nedělal. Cena obvyklá, jak nám říkají i na školeních, je také věc názoru odhadce i znalce. Já oceňuji i v cenách obvyklých, třeba dvakrát do roka mě osloví i okresní soud v rámci vypořádání společného jmění manželů, kteří se nemůžou domluvit, abych určil cenu obvyklou. V tomto okamžiku řeším, za kolik by se v daném okamžiku nemovitost na trhu prodala. A to jsem řekl, že cenu obvyklou bych pro město nedělal. Ano, tam už by mohli říct, jsi zastupitel, ty bys to mohl ovlivnit, abychom měli problém, nebo to panu Dvořáčkovi nebo naopak městu přihrát. Takže ne, to bych nedělal. Dělal jsem cenu administrativní.
Bylo by tedy logičtější, aby si město nechalo odhadnout cenu obvyklou?
To je stoprocentní pravda. I v zákoně o obcích se píše, že město prodává nemovitosti za ceny obvyklé. Nevím, jestli je tam i o nákupu.
A to u mlýna nevíme?
Tu neznáme.
Jsou dost zkušení
Vrátím se ještě k té vaší nadsázce. Bude to mít vliv na to, jak budete dál vykonávat funkci zastupitele? Budete s nadsázkami opatrnější?
Nebudu.
Nemyslíte si, že jste to přehnal?
Ne. Víte, já myslím, že z toho je problém jen proto, že v tom koalice ten problém chtěla najít.
Rozhodovat o nákupu za 14 milionů ale není úplně jednoduchá věc. Nemyslíte si, že tohle vaše vyjádření, pokud je nevnímali jako nadsázku, je mohlo opravdu rozhodit?
Nevnímám to tak. Na začátku května jednali s panem Dvořáčkem a dohodli se na mně jako na znalci. Obratem jsem dostal objednávku a do konce května měli ode mě znalecký posudek. Kdyby potřebovali, mohli se na cokoliv zeptat.
Já ale myslím až to dění na zastupitelstvu.
To, že jsem v posudku řekl, že zakládací podmínky jsou normální, je jeden z dvaceti bodů. Já stále budu opakovat, že jsem udělal posudek na cenu administrativní.
Já se ale ptám, jestli to na zastupitelstvu nemohli vnímat tak, že jste ten svůj vlastní posudek zpochybnil, a tím pádem nemají logicky oporu pro rozhodnutí o nákupu.
Troufám si tvrdit, že takto to vnímat neměli. Na to jsou dostatečně zkušení. Teď to bude možná zase trochu nadsázka, ale když mi člen vyjednávací komise Pavel Schwarzer řekne, jaké má zkušenosti ze stavebnictví, že postavil stovky staveb a tak dále – tak byl mnou uvedený v omyl? Tak snad vidí, jak ten pozemek vypadá. Tohle měli opravdu vnímat jako nadsázku. Nehledě na to, že když se na tom zastupitelstvu schvalovala koupě, bylo přece navrženo to schválení odložit. Jestli si nebyli jistí, tak proč nezavětřili a neřekli, že to odloží a že se o tom ještě pobavíme?
Rozhodně to asi nepřispělo k dobrým vztahům koalice a opozice. Upřímně vám řeknu, že sledování posledního zastupitelstva nebylo lidsky moc příjemné. Vidíte nějakou cestu, jak z toho ven?
Vidím. Já ano. Na posledním zastupitelstvu jsem hrozně dlouho zvažoval, jak toto říct. Hrozně jsem chtěl říct jim o tom, co jsem dostal od soudu na základě podání. Město výsledek ještě neznalo. Věděl jsem, že rozhodnutí mám já a to ještě nebylo v právní moci a do té doby pan předseda soudu nesdělí, jak to dopadlo. A jelikož do dalšího zastupitelstva jsou více než dva měsíce, chtěl jsem tam raději říct, jak to dopadlo, abych se v meziobdobí nedozvídal, co jsem udělal špatně. Tak jsem sám řekl, kde byla ta chyba.
Ale ono to samozřejmě spíše přispělo k eskalaci napětí, protože to vyznělo tak, že koalici obviňujete ze msty.
Jak se na mě naštval pan doktor Kolínský? Ale to je pravda. Já bych vám mohl povykládat dva roky zpětně povykládat, jak zasahoval do různého, třeba i mého činění.
Otázka ale zněla, jak z toho ven.
Pro mě toto skončilo. Říct jsem to musel a neříkalo se mi to snadno. Pak mi lidi říkali, že jsem normálně suverén a tam se mi třepal hlas. Jasně, cítil jsem to na sobě, klepal jsem se a říkal si, že se snad ještě rozpláču. Nedělalo mi to žádnou radost. Ale říct jsem to musel. Protože jestliže vám někdo zatelefonuje, něco vám sdělí…
Ten telefonát asi opravdu zůstane mezi vámi, ale jakou tedy vidíte cestu ven? Je možné komunikovat normálně dál a nedělat věci, které přispějí k další eskalaci napětí?
Já nemám důvod něco eskalovat. Toto je pro mě ukončené, rozhodnutí pana předsedy soudu akceptuji. A jedeme dál. Pozemek je koupený. Nevím, jak bude pokračovat vyšetřování policie, ale to jde mimo mě. S tím nemám nic společného. Taky jsem se dozvěděl, že jsem to prý mohl být já, kdo to podal. Ale na to odpovídám: Tak to mě asi mnozí málo znají. Já když chci něco říct, tak se pod to taky podepíšu.
Kdo hrotil situaci?
Vy ale na jednu stranu říkáte, že je to uzavřená věc, ale na druhou stranu že na nadsázce a stylu, jak děláte opozičního zastupitele, nechcete nic měnit. Ono to samozřejmě můžete vypadat tak, že koalice má dostatečnou většinu a vás můžou nechat – s nadsázkou řečeno – vykecat na zastupitelstvu. A stejně se nic nezmění. Nemáte ale obavu, že tohle je zkrátka atmosféra, ve které nebudou vznikat dobrá rozhodnutí? Že nadsázka a hlavně tlak opozice, tak jak ho předvádíte na zastupitelstvech, už není konstruktivní kritika, ale něco, co může být kontraproduktivní?
Jestli jsem vám řekl, že v tom budu pokračovat, můžeme to zase brát jako nadsázku. Budu samozřejmě zvažovat, i sám poučen tady tímto, abych neplácl něco, co bude doopravdy mimo.
A obecně bez ohledu na tuto kauzu? Nemáte pocit, že by bylo dobré ubrat na obou stranách – tedy i na vaší?
Já s vámi souhlasím. Ale i když to bude vypadat, že zase někoho obviňuji, vezmu to opět na příkladu Červené zahrady. Kdo hrotil situaci? Když jako zastupitel zastupující určitou část obyvatel požádám, aby mně byly dány k dispozici zápisy z jednání s majiteli nemovitostí v Červené zahradě, dostanu za tři týdny nebo za měsíc dopis, že mně to nedají, protože by došlo k narušení jednání. Dobře. Tak jsem využil zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.
A materiály jste dostal?
Nedostal. Bylo mi sděleno, že mi materiály nedají, zase odůvodněno tím, že bych narušil chod jednání a není možné to zveřejnit, dokud materiál neprojedná rada. Tak jsem se odvolal a krajský soud řekl, že město mně ty materiály mělo dát.
A já jsem ty materiály dostal až čtrnáct dní po zastupitelstvu, které schválilo nákup pozemku. A až v tom materiálu jsem jsem dozvěděl o té „drobnosti“, že s panem Dvořáčkem bylo dohodnuto 13,5 milionů a najednou za dva měsíce bylo přihozeno 500 tisíc. A toto na zastupitelstvu, když se schvaloval kup pozemku, nikdo neřekl. A nedočetl jsem se to ani v zápisech z rady, že by vyjednávací komise toto sdělila radě. To jsou věci – mohu-li to říct zase s nadsázkou – na základě kterých vybublu. A pak to dopadne tak, že si k tomu na zastupitelstvu něco řeknu. Kde jinde? Ale doopravdy nemám důvod nic dál hrotit.
A kdybyste mohl mávnout kouzelnou hůlkou, a mohl změnit jednu věc na chování současné koalice, co by to bylo?
Řekl bych to právě na těch příkladech. Když požádám o nějaký materiál, tak aby s tím nedělali takové štrapáce. Na tom přece není nic tajného. To spíš svědčí o tom, jako by oni něco skrývali.
Nejsou prostě jen opatrní?
Podle mě velice opatrní. Ale proč?
Na zastupitelstvu to působí tak, že na levé straně sedí hromada vlčáků, kteří čekají na sebemenší chybu, aby to mohli roztrhat na cimprcampr.
Já věřím, že to takto působí. Celé minulé čtyři roky jsem tam sedával jako občan. Možná na sebe prozradím nějaký špatný povahový rys, ale když jsem tam seděl, tak jsem si říkal, že oni si snad nezaslouží ani těch šest stovek, co za to dostávají. O pěti začali, o půl sedmé byl konec. Nikdo nic, nikdo nedebatoval. Pokud se tedy neprojednávala hala, ale jinak to bylo o ničem.
V začarovaném kruhu
Pojďme k tomu nákupu pozemku. Byl opravdu tak špatný? Ono to vlastně trochu vyznělo tak, že ten nákup byl tak špatný, že jste na zastupitelstvu bral argumenty ber kde ber, protože jste chtěl nákup zvrátit. Ale nebyl vlastně docela standardní? Nemá koalice právo tohle dělat?
Zajisté má. A zdůvodnili to. Pro mě to zdůvodnění ale bylo zase slabé. Jednou větou, že je to ze strategického hlediska možné, že si to zjistili na ministerstvu. Mně je jasné, že metodicky dostanou někde z ministerstva, že když je to potřeba pro rozvoj města, tak to všechno lze.
Vy nepovažujete ten pozemek za strategický? Nebo vám vadí jen ta cena?
Mně fakt vadí ta cena. Teď můj soukromý – a podotýkám neznalecký – posudek na cenu obvyklou. To vám tady vymodeluji. Ten pozemek má asi 3,5 tisíce metrů čtverečních. V územním plánu je ten pozemek určen pro sport, čili na trhu takový pozemek by nedosáhl výše pozemku pro rodinný domek, ale nechť. Metr čtvereční by byl jako u pozemků pro rodinné domy v Boskovicích za 2 tisíce. To máte sedm milionů za pozemky. A teď stavby: Mlýn je z hlediska trhu specifická stavba. Je to krásná stavba, uvnitř je krásné zařízení na mletí, ale to má spíš historickou cenu. Vedle je rodinný dům, podsklepený, dvě patra. Ale energeticky nevyhovující. Takže tu obvyklou cenu bych zaokrouhleně stanovil asi na 9,5 milionu.
Mluvíme ale o trhu. Na jedné straně je město, které pozemek chce a má peníze. A kupující to ví. Není v těchto podmínkách zkrátka úplně přirozené, že se cena vyšroubuje?
Je. Samozřejmě prodávající chce co nejvíc a kupující chce dát co nejméně. Ale to jsem se právě dozvěděl až z těch zápisu – jedno jednání, posudek, ano, dohoda na 13,5 milionech, zatímco v posudku bylo 8,7 milionu.
A pak to pan Dvořáček prostě ještě zkusil.
Ještě 500 navrch a bylo z toho 14 milionů.
A podle vás mělo město v tu chvíli říct: Ne.
Město mělo vyjednávat jinak. Protože potom k tomu přistupují jednání s těmi dalšími. A jak teď dál? S panem Dvořáčkem za 14, ale v zápisech se dozvím, že Severce B, tedy vlastníku Velenu, nebo panu Zemanovi vyjednávací komise řekne, že nemůžou dát víc než dejme tomu dva tisíce za metr čtvereční – teď mě neberte za slovo, ta částka je v zápisech.
Ale vysvětlí to tím, že ten pozemek už není tak strategický. A logiku to má.
Ale tam je každý kousek důležitý. Ten pozemek u mlýna je sám o sobě o ničem. Já jsem šel dvakrát po sobě v neděli procházkou na vyhlídku. Stoupl jsem si tam a čtvrt hodiny čučel do Červené zahrady. Z toho nadhledu je to úplně o něčem jiném. Je tam malá zahrada…
Ale je přece na klíčovém místě na příjezdu do areálu. To nepokládáte za podstatné?
Teď se pomalu dostáváme k tomu, co se na tom pozemku bude dělat. Pokud by to mělo sloužit jen k lepšímu příjezdu do areálu…
To je jedna z variant, mluví se i o parkovišti a samozřejmě o hale.
A jsme zase u takové věci: schvalujeme koupi pozemku a nevíme, proč ho kupujeme.
Ale i architekti, kteří se k tomu vyjadřovali, říkali, že dělat studii a architektonickou soutěž je v podstatě zbytečné cvičení, pokud nejsou scelené pozemky. To zní logicky, ne?
Ale to se budeme točit v začarovaném kruhu. Protože pokud to vnímám dobře, tak z jednání s panem Paroulkem, jednatelem Severky B, vyplynulo, že on tam má taky nějaký záměr a chce vidět záměr města, pak se eventuelně bude bavit o tom, jestli pozemky prodá nebo neprodá. A bude město dělat studii na celý areál i s těmito pozemky pana Paroulka, nebo ne?
Haly se nedočkám
To v tuto chvíli asi nevíme. Jak se celkově díváte na ty záměry s Červenkou a na to, kam se po zrušení stavby haly na Slovákově začaly ubírat úvahy o sportovištích – je to pro vás dobrý směr, kterým to teď jde?
Já myslím, že stavby haly v Červené zahradě – řečeno zase s nadsázkou – se už nedočkám.
To jste dost velký pesimista.
Ano. To by bylo na dlouho. Máme nějakou část pozemků a ani nevíme, co tam chceme. Vždyť město ještě nemá ani zadání, co by tam chtělo.
Dobře, ale tohle může jít docela rychle – tohle si ujasníme a zadáme studii. Tenhle záměr – zadat studii a vysoutěžit ji, pokládáte za dobrou cestu?
Pokud tam chceme něco řešit, tak to v každém případě musí udělat odborník. Je otázka, jakou formou. Mluví se o architektonické soutěži, o oslovení několika architektonických kanceláří, aby udělaly studii. Ale my musíme dát zadání. Nevnímám to tak, že oslovíme pět kanceláří a řekneme: hele, něco nám udělejte s Červenou zahradou.
A jste ochotni se na debatě o tom zadání podílet? Zvlášť vy jako Sportovci? Máte nějakou představu, se kterou do takových jednání půjdete?
Jako Sportovci. Co by nás mělo zajímat? No tak dobře, sportovní hala.
A koncepce toho areálu? Vy nevidíte další věci, které by bylo potřeba udělat?
Že bychom se teď jako Sportovci bavili o tom, co je potřeba v celém areálu Červené zahrady udělat, tak to jsme neřešili. Holt teď byla situace taková vyhrocená. Ale jak říkám, pro mě cosi skončilo. Z hlediska areálu Červené zahrady nemám problém se bavit a říkat názory komukoliv, bude-li o ně dotyčný stát.
Ale já mám dojem, že teď je to postavené tak, že koalice bude rozhodovat o tom, jakým způsobem se to tam bude zpracovávat. Jestli soutěž, nebo zadání.
Ale nejdřív bude muset vyvolat tu diskusi, co do toho zadání chce.
Ale to my nevíme, jestli vyvolá.
A pokud ano, máte dojem, že jste schopni si sednout k jednomu stolu a bavit se o tom?
Ale samozřejmě. Tu akci s posudkem jsem možná bral moc osobně, ale jednou jsem se rozhodl to skončit, dopadlo to, jak to dopadlo, dál se v tom nechci nimrat. Ale nemám problém se s kýmkoliv bavit, přehnaně řečeno s ním jít na pivo. Pro ne? Proč se nebavit? No tak jsem si na zastupitelstvu zahrál na takového místního politika…
Obě ruce pro úvěr na letní kino
Není ta hra ale v té rovině, že negujete, cokoliv koalice navrhne? Nebudete takto pokračovat?
Ale co negujeme? Já vím, vy se ptáte a já mám odpovídat. Nám je vytýkáno, že nepodporujeme rozpočet. No ale tak jsme řekli, že se nám tam nelíbilo to a to a to.
Ale to jsou právě staré věci. Nelíbí se vám loňský nákup pozemku a to je důvod nepodporovat rozpočet do budoucna?
Pan kolega Mazáč mluvil tady o tomto, já bych mohl říct, co se nelíbí mně. Možná jsou to drobnosti, ale mně se třeba nelíbí, že do rozpočtu dáváme jakési možnosti stavění. Jsou tam tři stavby, ale za předpokladu, že bude dotace. Já vím, že to bude z mé strany znít jako výmluva, ale proč je to v rozpočtu?
Někdo z opozice ale prosadil, že je tam uvedeno, že se ty stavby budou dělat pouze v případě, že se dotace získají.
Tak to bylo nachystané, tak se to nese. Stavba sportparku, přístavba mateřské školky, jáma Bílkova – jedině, když budou dotace. Tak proč to dáváme do rozpočtu? Abychom hráli, že už to děláme? Ale jedině, když nám na to stát dá peníze, jinak to nebude.
Říkáme tím, že s tím počítáme a plánujeme to udělat.
Můj názor je ten, že se mi nelíbí něco slibovat, když nevím, jestli to vůbec bude. Mně vadí i to, že když je město v dobré finanční kondici, tak proč si na nějakou akci nevzít úvěr? Proč musím pořád čekat na dotace a dotace? Přiznám se, že někdy jak slyším slovo dotace, tak se mně ježí chlupy.
Na co byste si ten úvěr vzal?
Víte na co? Na letní kino. Já se divím jedné věci: hala je pasé, Červená zahrada se bude dělat kdo ví kdy… Letní kino je připraveno projekčně, kromě dopilování lezecké stěny.
Jen se všichni bojí, co tam najdou, až kopnou do země, protože není jasné, jaké tam vedou sítě.
To teď neřešme. Ale mělo se říct, že se to teď udělá komplet. Letní kino v Boskovicích neurazí nikoho napříč politickým spektrem. To je něco, co je potřeba, lidé tam chodí a stálo by za to se do toho pustit a udělat to během dvou let celé. A ne tam teď nasypat nějaké peníze, ale jen jako první etapa.
A pak doufat v dotaci.
A zase jsme u toho. Kdyby byl v rozpočtu města úvěr na revitalizaci letního kina, tak pro to zvednu ne jednu ruku, ale obě. Mám k tomu vztah, už jsem přeci jen taky nějaký pamětník.
