Když se v zámeckém skleníku konalo veřejné projednání strategického plánu, ukázalo se, že ne všichni přesně rozumíme tomu, co má tento dokument obsahovat a k čemu má sloužit. O rozhovor jsme proto požádali šéfa boskovických úředníků Davida Škvařila, který přípravu strategického plánu fakticky vedl.
Můžete nejdřív stručně říct, co je Strategický plán města a co od toho dokumentu očekáváme?
Strategický plán města je dlouhodobý programový dokument, který by měl formulovat reálnou představu o budoucím vývoji města. V našem případě v horizontu let 2016–2026. V podstatě neexistuje předpis, který by říkal, jak má ten strategický plán vypadat. Nicméně jsou vypracovány nějaké metodiky, které říkají, co by měl obsahovat. Měl by odpovědět na čtyři základní věci: v jaké situaci se město nachází nyní, na jakou pozici se chce dostat v průběhu těch let, jakými prostředky toho dosáhnout a nakonec jak zkontrolovat to, jestli se toho dosáhlo.
A my jsme teď ve fázi, kdy se dokončuje návrhová část, tedy vlastně v bodě 1. Což je snaha definovat problémy, které by město mělo v příštích 10 letech řešit. Chápu to správně?
Ano. Strategický plán má nejprve analytickou část, která analyzuje 19 oblastí ze života města. Na základě analýz vzniká v každé části SWOT analýza, tedy jaké jsou silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Z toho vyplývají i problémy, které je v jednotlivých oblastech třeba řešit. Tohle je teď zpracováno a proběhla k tomu diskuse ve skleníku. A teď se budou navrhovat opatření, jak ty problémy řešit. Ale ta opatření nejsou konkrétní.
To je právě bod, kterému popravdě moc nerozumím.
Zkusím to vysvětlit na příkladu. Kdybychom kupříkladu imaginárně řekli, že v Boskovicích nemáme budovu školy, vyplynulo by to ze SWOT analýzy, byl by to problém k řešení. A strategický plán by obsahoval varianty, jak to řešit: třeba postavit školu na zelené louce, nebo opravit nějakou budovu města, třetí varianta může být nějakou budovu pro ten účel koupit či pronajmout. Strategický plán tedy neřekne: Postavíme na náměstí budovu školy.
Neříká, kterou variantu město zvolí.
Přesně tak, jen říká, jak by se ten problém dal řešit. Konkrétní způsoby řešení se budou projednávat až v návaznosti na přípravu rozpočtu v jednotlivých letech, po diskusích občany.
Teď proběhlo setkání s občany, kde se řešila analytická část a problémy, ale neřešily se návrhy řešení. K tomu bude ještě nějaké další setkání, než se strategický plán schválí?
Návrhy řešení jednotlivých problémů teď dopracovávají pracovní skupiny. To potom musíme podle schváleného harmonogramu do konce září předložit městské radě. A potom bude zřejmě záležet na radě, jakým způsobem ten dokument přijme, jestli nám ho třeba vrátí k dopracování.
Řešení bude tedy vymýšlet a navrhovat kdo?
Pracovní skupiny, které zpracovávaly podle témat i ty předcházející části. Ty teď ta možná řešení v obecné rovině navrhnou.
Kdo to třeba je? Mě překvapilo, když jsem dělal rozhovor s dramaturgem a produkčním KZMB, že s ním tu část, která se týká kultury, nikdo nekonzultoval. Na setkání na skleníku také nikdo z těchto městských organizací nebyl. Není to zvláštní?
Ono to probíhá tak, že řídící skupinou je rada, a pro každou oblast byla vytvořena pracovní skupina. V každé té skupině jsou zástupci rady, vedoucí odboru a také zástupci všech těchto odborných organizací. Zastřešuje to radní, který má danou věc na starosti a vedoucí příslušného odboru. Oni při zpracovávání spolupracovali se všemi příspěvkovými organizacemi města.
V čem nám ten strategický plán vlastně pomůže při rozhodování o konkrétních řešeních jednotlivých problémů? Když se řekne strategický plán, člověk si představí, že je to soubor konkrétních kroků, které vedou k určitému výsledku. Ale pokud stanovíme jen obecná řešení ve více variantách, tak k čemu nám to bude, až se budeme rozhodovat, jak vyřešíme, že nemáme školu, abych navázal na váš imaginární příklad?
Strategický plán vůbec definuje ty základní problémy, kterými by se město mělo v budoucnu zabývat a řešit je.
Ale neříká jak.
Ani nemůže. To není cíl strategického plánování, aby se řeklo: Postavíme školu na té a té adrese, bude mít čtyři patra a bude to stát tolik a tolik peněz.
Znamená to aspoň, že k těm věcem, co se do strategického plánu napíšou, se město jakoby zavazuje a říká, že by se vyřešit měly? Abychom po 10 letech nezjistili, že jsme splnili 20 procent. Jinými slovy, abychom tam dnes nemohli napsat víceméně cokoliv a bylo by to jedno.
Strategický plán vzniká v roce 2015 a zahrnuje problémy, jak je vidíme v tento okamžik. Nicméně to není statický dokument, který se teď zpracuje, dá se do šuplíku a za 10 let ho někdo vytáhne a bude zjišťovat, co se splnilo a co ne. Je to živý dokument, se kterým se musí dál pracovat. V závěrečné části navrhujeme, aby byla ustavena monitorovací skupina, kterou by tvořila rada města plus vedoucí odborů, a ta by každý rok před přípravou rozpočtu plnění strategického plánu vyhodnocovala. A aby se i v návaznosti na vypsané dotační tituly řešilo, co zahrnout do rozpočtu, a co ne.
Ale určitou logiku v tom, kolik věcí bude strategický plán zahrnovat vzhledem k těm 10 letům, by to mít mělo.
Určitě.
A stanoví se aspoň nějak priority? Bude snaha nějak odlišit opravdu palčivé problémy od řekněme drobnějších nedostatků? Aktuální problémy od těch, které nehoří?
Ze strategického plánu nevyplývá, co je v jakém čase prioritní. To bude opravdu záležitost jednotlivých let, sestavování rozpočtů, diskusí s veřejností.
Z druhé strany to ale znamená, že když někdo přijde s nápadem, který ve strategickém plánu vůbec není, bude snadné to tam přidat. Zkrátka se nebude moci říct: Tohle se dělat nebude, protože to není ve strategickém plánu.
Ne, to ne. Samozřejmě to bude rozhodnutí samosprávy, ale jak říkám, strategický plán je živý dokument a pokud vyvstane v průběhu let nějaká nová věc, není problém to v rámci strategického plánu řešit. Může se vyskytnout i problém, který dnes vůbec nevnímáme.
Ještě k tomu projednávání: Pořád mi trochu chybí, že když město zpracovává něco jako strategický plán a říká, že o tom chce diskutovat u kulatých stolů, tak by se nad konkrétní oblastí, třeba nad sportem, sešli ti, kteří o tu oblast mají zájem, a diskutovali nejen o problémech, ale i o prioritách a o návrzích řešení. A něco takového tady není, na skleníku se ukázalo, že s tímto ten proces nepočítá. Mohli jsme jen doplnit návrhy problémů.
Já nemám pocit, že by občanům ta možnost dána nebyla. Strategie se řeší v komisích, kde jsou i zástupci občanů. To, že se připravuje strategický plán, bylo deklarováno hned, jak se začalo, kdokoliv mohl poslat námět a připomínku.
A dělo se to?
Abych pravdu řekl, těch podnětů jsme obdrželi úplné minimum. Ta možnost tady byla. Možnost jsme dali i zastupitelům, kteří nám mohli během měsíce zaslat své připomínky, oni také komunikují s občany. Ale i od nich se nám to vrátilo v minimální podobě.
A jak jste vyhodnotili setkání na skleníku?
Trochu nás zklamalo, že lidí tam bylo poměrně málo. Nicméně myslím, že připraveno to bylo dobře, za to musím kolegům poděkovat. Stejně tak za celé zpracování, rada nám to uložila jako úplně novou věc, studovali jsme metodiky, inspirovali se z jiných měst. Myslím, že kolegové k tomu přistoupili zodpovědně.
Vzešlo ze skleníku aspoň něco konkrétního?
To určitě ano. To, co občané v jednotlivých oblastech navrhli, zahrneme do problémů k řešení a budeme se tím zabývat.
Kolik času a práce příprava strategického plánu úřadu vzala?
Neumím to spočítat na hodiny, ale času to vzalo poměrně dost. Scházíme se k tomu pravidelně, diskutujeme nad jednotlivými fázemi zpracování, museli jsme toho dost nastudovat. Brali jsme to jako výzvu a myslím si, že se nám daří ji naplňovat.
Spolupracovali jste na tom s nějakou odbornou firmou?
Ne. Jen teď v závěrečné fázi této etapy jsme využili služeb jedné firmy, která bezplatně nabízí, že se podívá, jestli materiál z hlediska strategického plánování obsahuje všechny prvky a náležitosti. Vrátila se nám kladná odezva.
Když to shrnu, letos tedy vznikne strategický plán a v příštím roce bude probíhat debata s veřejností o tom, jaké priority vybrat a jak konkrétně ty věci řešit.
Ano. Konkrétní akce samozřejmě souvisí s finančními prostředky, takže to bude navázáno na přípravu rozpočtu na rok 2017. Tím samozřejmě neříkáme, že něco, co se ve strategickém plánu objeví, nemůže být zahrnuto do rozpočtu už na příští rok, nějaký cíl může být naplněn už v roce 2016. Problémy se řeší bez ohledu na to, jestli strategický plán je.
