„Máte tady moc krásný areál, ani nevím, jestli jsem tady už někdy zpívala,“ rozhlížela se po letním kině během svého koncertu před dvěma lety zpěvačka Věra Špinarová. A po chvíli dodala: „Ale mohli byste si ho trochu opravit.“ Následoval aplaus několika set lidí v publiku. Ti tak nejen ocenili zpěvaččin neotřelý smysl pro humor, ale jistě vyjádřili i svůj souhlas s oběma výroky: areál je krásný a potřebuje opravit. Bohužel to však vypadá, že postup rekonstrukčních prací se zadrhnul.
Ještě před několika lety se s čestnou výjimkou hlavní hudební scény festivalu Boskovice pořádaného pražským sdružením Unijazz a domácí, spíše spontánní akce Happening aneb Konec prázdnin v letňáku nedělo v areálu prakticky nic. A postupně uvadala také návštěvnost filmových projekcí, kterou definitivně zproblematizoval přechod distributorů na nový digitální formát. Kino, které nemůže hrát nové filmy, protože nedisponuje technikou potřebnou k jejich přenosu na plátno, nemá šanci se udržet. Kulturní zařízení města Boskovice (KZMB) dostala někdy v té době úkol, aby se pokusila dostat návštěvníky zpět do areálu. Tím se mělo zároveň prokázat, že investice do rekonstrukce areálu je smysluplná. Dnes lze konstatovat, že tento úkol se podařilo splnit.
Koncertů a akcí přibývá
A nejde zdaleka jen o diskutovaný koncert Michala Davida. Akcí, které v letním kině pro několik tisíc fanoušků dokázaly vytvořit důstojnou atmosféru, proběhlo hned několik. První byl v roce 2012 koncert bratří Nedvědů, do letního kina se také přesunula hlavní scéna Husích slavností. V roce 2013 proběhl koncert Olympicu a zmiňované vystoupení Věry Špinarové. „V roce 2014 se konaly dokonce tři koncerty: Mandrage, Moravanka a Dalibor Janda. V témže roce bylo využívání areálu letního kina pro koncertní účely už poměrně známé, tudíž se zvýšil i zájem ze stran soukromých pořadatelů. Konaly se zde dvě show – Partičky a Zdeňka Izera. Velice významný nárůst zájmu nastal letos, kdy k námi organizovaným koncertům Michala Davida a Vojtěcha Dyka & B-Side Bandu přibyly celkem čtyři koncerty ze strany soukromých pořadatelů: Čechomor, Hana Zagorová, Veselá Trojka a Duo Yamaha, Tři sestry a opět vystoupení Partičky. A samozřejmě nesmím opět zapomenout na dvoudenní program Husích slavností a dvoudenní program v rámci Festivalu Boskovice,“ vypočítává dramaturg KZMB Ivo Legner. Areál tak letos v součtu navštíví opravdu tisíce lidí.
Digitál zafungoval
Do toho se vedení boskovického kina podařil další, možná už trochu nečekaný kousek. Dokázalo vrátit letní kino také jeho původnímu a hlavnímu účelu. Šéf kina Tomáš Marvan věřil tomu, že diváci o specifický zážitek sledování filmů pod širou oblohou stojí, a učinil riskantní krok, aby jim vyšel vstříc – na necelých šest týdnů vypůjčil za 100 tisíc korun digitální projektor, aby mohl hrát i nové filmové hity. „Byl to risk a ne všichni tomu věřili,“ přiznává dnes Tomáš Marvan.
Risk se však vyplatil, zájem byl ještě větší, než kinaři doufali. „Celkem navštívilo letní kino 5719 diváků, což je nad naše očekávání. Naprogramováno jsme měli 36 představení, z toho jsme 3 představení neodehráli z důvodu špatného počasí. Jinak nám počasí hrálo do karet, díky nadměrným teplotám i ve večerních hodinách,“ pochvaluje si sezónu Tomáš Marvan.
Nejnavštěvovanější byly animované filmy Mimoni a V hlavě, hojně se chodilo i na české filmy Život je život a Domácí péče. Aby kinaři zaplatili pronájem projektoru, potřebovali průměrnou návštěvnost projekcí okolo 70 diváků. Nakonec dosáhli čísla přesahujícího dvojnásobek. Pozitivní ekonomickou bilanci nenarušilo ani pozvání bezplatného kinematografu na náměstí. „Konkurenci Čadíků jsme nepocítili, i přesto si myslíme, že mít v jednu chvíli v desetitisícovém městě tři kina je zbytečný luxus. Naše přání bylo zaplatit pronájem digitálního projektoru a dostat se na nulu. Hned po první projekci jsme však byli nuceni pořídit nový zesilovač a reprobedny, protože ty stávající z důvodu stáří odešly do digitálního nebe. To nám navýšilo náklady, které jsme však díky vysoké návštěvnosti splatili,“ popsal vedoucí kina Tomáš Marvan.
Velkou část výdělku podle něj spolkne půjčovné filmu, které se pohybuje okolo 60 procent z celkové tržby, k tomu přibývají další náklady na provoz letního kina jako energie, platy brigádníků, zabezpečení kina, odvoz odpadků, opravy a nátěry laviček a podobně. Přesto sezónu hodnotí jako velmi úspěšnou a stejnou cestou by se boskovičtí kinaři chtěli vydat i do budoucna. Zdá se jim efektivnější než investovat do nového projektoru. „Pokud bychom uvažovali o zakoupení digitálního projektoru, jehož cena se pohybuje mezi 2 až 4 milióny, museli bychom mít vymyšlené, jak využijeme projektor mimo letní sezónu, aby se investice vyplatila,“ vysvětluje Tomáš Marvan. Vznik druhého kinosálu v Panoramě nebo jinde však nevidí jako reálný, navíc by si vyžádal další nemalé náklady. „Osobně si myslím, že ty 3 milióny, které bychom utratili za pořízení digitálního projektoru, by šlo investovat do letního kina lepším způsobem,“ dodává šéf kina.
Stav kina je katastrofální
A investice jsou věru potřeba. Areál je podle Tomáše Marvana sice krásný, ale přes padesát let starý a velmi rychle se rozpadá pod nohama. „Troufám si říct, že letní kino je v katastrofálním stavu,“ říká stručně šéf kina.
V areálu chybí kvalitní zázemí pro personál i vystupující, šatny, pokladna, skladiště, toalety, zvukařské hnízdo i občerstvení. Elevace s lavičkami se hroutí, místy už na nich není možné sedět, stejně tak se hroutí opěrné zdi u přístřešků v horní části kina. Betonové schody jsou strávené a lámou se. Vyměnit lavičky už nestačí, je nutné v amfiteátru vybudovat zcela nové terasy a vymyslet nový způsob pro sezení a schodiště. Rekonstrukci potřebuje i technika, některé elektrické rozvody a rozvody zvuku jsou ze 60. let a nové technologie do nich nejdou napojit. V kritickém stavu je vodovodní a odpadní řad. „A to vůbec nemluvím o nějakém bezbariérovém přístupu, technickém vybavení nebo topení, které v areálu vůbec není. To vám pak studie na zastřešení letního kina, která vznikla v minulosti, přijde jako z Neználka. Chápu, že se to někomu může líbit, ale jsem pro zachování open air areálu a hlavně vyřešení stávající situace,“ dodává Tomáš Marvan.
První kroky k rekonstrukci byly učiněny, naděje však poměrně rychle opadly. Na novou podobu areálu nejprve vznikla studie, následně i kompletní projekt, podle kterého se má postupovat. Zatím byl ale upraven pouze prostor před jevištěm a areál byl oplocen, což je důležité pro pořadatele akcí, neboť zajišťovat uzavřenost areálu při každé akci samostatně je náročné a nákladné. „První úpravy areálu ve formě nově vybetonované a prostorově rozšířené plochy před plátnem velmi pomohly při realizaci větších koncertů, protože s pozváním větších hvězd rostou i požadavky na velikost pódia,“ vysvětluje Ivo Legner z KZMB. Nové oplocení ovšem nebylo vytvořeno zcela šťastně – řeší totiž pouze přístup, ale už ne viditelnost do areálu. Při některých akcích tedy musejí pořadatelé bariéru stejně vytvářet o kousek dál.
Podle původního plánu mělo následovat vybudování šaten, rekonstrukce hlediště a další práce na komplexní rekonstrukci. Postup rekonstrukce se však zadrhl a aktuální situace opět připomíná návrat do časů, kdy se v letním kině hasily jen nejnutnější požáry. Areál tím pádem dál chátrá. „V podstatě nevíme, do čeho v současnosti investovat dřív. Určitě bude potřeba udělat nový nátěr zrezavělé ocelové konstrukce plátna a do dvou let budeme muset řešit i nový nátěr promítacího plátna. Investice do letního kina, které proběhly v minulosti, jako byla oprava toalet či nová střecha na promítací kabině, jsou vždy jen hašení aktuálního problému. Střecha se opraví, až když do ní teče, záchody, až když nefungují. Byli bychom rádi, pokud by město zachovalo strategii oprav letního kina a po vybudování pódia a plotu se začalo budovat nové zázemí a později nová elevace amfiteátru,“ říká Tomáš Marvan.
Bez dotací to nepůjde
Postoj nového vedení města je ale opatrný. V letošním roce se v letním kině zatím prakticky nic neudělalo a na nějaký obrat to během příštích měsíců a možná ani let nevypadá. Asi 360 tisíc už město stálo vytvoření projektové dokumentace. Celkové náklady na rekonstrukci jsou odhadovány na 15 milionů korun. Z toho by mělo asi 3,5 milionu pokrýt vybudování zázemí – pokladny, šaten a sociálního zařízení. Postup prací se však zastavil. „V projektu se bude pokračovat, čekáme i na vypsání vhodného dotačního titulu, zatím žádný takový není,“ říká místostarosta Petr Malach. V příštím roce město zvažuje alespoň umístění mobilního zázemí pro účinkující, ale pokračování rekonstrukce dle projektu se jeví jako nereálné. „Na to město nemá peníze,“ doplňuje Petra Malacha lakonicky starostka Hana Nedomová.
Problém je podle vedení města i v tom, že práce nejdou příliš rozfázovat, s vybudováním zázemí by měla logicky jít ruku v ruce i kompletní oprava kanalizace a přívodu vody. „a je důležité vědět, že pokud se ta akce začne, musí se začít od země. Nepomůže postavit mobilhome, když do něj nebudeme mít kvalitní přívod elektřiny, vody a odkanalizování. Chemický záchod je jen provizorní řešení,“ vysvětluje boskovická starostka.
Stavba letního kina je natolik unikátní, že město zvažuje podání žádosti o vyhlášení areálu kulturní památkou. I to by mohlo pomoci při získávání dotací. A bez těch se evidentně radnice do ničeho nepustí. „Problémů, které město má, jsou kvanta. Musíme vycházet z možností, které nám dává rozpočet. Berte to tak, že projektová dokumentace je hotová a jestli se nám podaří získat dotaci, hned do toho půjdeme,“ uzavírá starostka Hana Nedomová.
Nejkrásnější kout Boskovic
Podle Ivo Legnera z KZMB se letos společně s digitální filmovou projekcí uskutečnilo v daném areálu takové množství kulturních akcí, jaké letní kino nepamatuje nějakou desítku let. „Rostoucí zájem soukromých agentur, velmi zdařilá snaha vedení kina obnovit filmové projekce, tak i chuť publika chodit opět do letního kina v nemalém počtu jasně naznačují, že momentálně areálu chybí jediné – dát ho do provozuschopného stavu,“ říká Ivo Legner.
Tomáš Marvan připomíná i návaznost na sousední areál zámeckého skleníku a vůbec na výjimečnost celé lokality, jejíž je letní kino součástí. Prostor u skleníku má navíc rovněž projít celkovou revitalizací. „Dokážu si představit krásný parkový prostor u zámeckého skleníku s vodní plochou, pořádným dětským hřištěm, kvalitní zahrádkou, pódiem a spoustou laviček napojený na zrekonstruovaný amfiteátr letního kina s lezeckou stěnou. Prostor, kde se bude dát relaxovat i sportovně vyžít, kde se budou konat slavnosti. Málo měst má tři minuty chůze z náměstí takovou oázu. Myslím, že si to někteří občané už ani neuvědomují, ale Hradní ulice a na ní napojený areál s hradem, vyhlídkou, zámkem, skleníkem, jízdárnou, panským dvorem a letním kinem je nejkrásnější kout Boskovic. Stačí z toho udělat přednost a plně využít potenciál, který se nabízí,“ uzavírá vedoucí boskovického kina Tomáš Marvan.
