Boskovická starostka Hana Nedomová: Řada věcí se uskuteční už do pololetí, včetně rozhodnutí o hale.

Hana Nedomová se na podzim stala první boskovickou starostkou. Od jejího zvolení uplynulo pověstných sto dní, nová městská rada navíc vydala své programové prohlášení. Logicky jsme tedy mluvili o jejích prvních dojmech z úřadu a o konkrétnějších plánech na zbytek volebního období.

Dovolte nám začít trochu osobně. Starostkou jste už něco přes pověstných sto dní, co pro vás osobně tato změna znamenala a znamená? Jak se s novou funkcí a novou prací sžíváte?

Je to obrovská zkušenost pro život. Každá změna přináší pozitivum i negativum, zatím bych řekla, že pro mě je to pozitivní. Očekávání při nástupu do funkce může být jiné, než to potom je. Když jsem do funkce nastupovala, přebírala jsem na mou povahu obrovskou zodpovědnost. Tu jsem vnímala nejvíc, takže že bych si nějak užívala třeba to, že jsem první starostkou Boskovic, to bylo opravdu druhořadé.

Zažíváte něco jako ztrátu soukromí a určitého pohodlí? Obracejí se na vás lidé na ulici, popřípadě píší vám a chtějí s vámi pořád něco řešit?

To určitě. Od nástupu do funkce mám pořád plný diář. Vyčlenit si čas na soukromí lze jen v minimální míře. Jsem tady pro občany, takže můžou kdykoliv přijít a domluvit si schůzku, věnuji se jim, vyslechnu jejich trápení. A co nestihnu udělat zde, připravuji večer doma, kde mám počítač sdílený s počítačem tady v práci. I přímo na ulici jsou ohlasy, někdy pozitivní a v případě náhlé sněhové nadílky před měsícem to bylo i hubování, že nejsou uklizené chodníky a komunikace. Ale klady zatím převažují. Občané vnímají, že za těch sto dní nešlo všechno stihnout a že to chce svůj čas.

A jak se sžíváte s vašimi koaličními partnery, jaká je atmosféra v koalici? Myslíte, že nás čeká něco jako stabilní vláda do konce volebního období?

Myslím, že komunikace probíhá dobře, nezaznamenala jsem žádné střety, komunikujeme, potkáváme se, některá témata si vydiskutováváme i dopředu. Pevně věřím, že koalice vydrží celé volební období, i když riziko je zde samozřejmě vždycky.

Rada je docela pestrá – lidovci jsou spjati s minulým vedením, zastupitelský klub ANO je klub nestraníků, tedy spíše solitérů, pan Farský je rovněž solitér, a rozhodně ne pasivní. Zažíváte už něco jako bouřlivé koaliční diskuse?

Diskuse se vedou, ale spíš argumentačně. Jednání orgánů má určitá pravidla a mantinely. Vydali jsme programové prohlášení a určitě jste vnímali, že je nebylo jednoduché vytvořit tak, aby šlo napříč volebními programy jednotlivých uskupení. Ve většině otázek jsme se shodli. Řešení některých otázek si třeba hnutí ANO představovalo jinak, nicméně argumentačně jsme si ty věci vyjasnili a myslím, že jsme priority postavili tak, aby byly vyhovující pro všechny. Je pravda, že některé materiály diskutujeme třeba půl hodiny, a o to déle sedíme na radě. Ale od toho diskuse je, abychom si sdělili informace a nalezli správné řešení.

Navenek ale chcete znít jedním hlasem a vydávat společná prohlášení?

My víme, že jsou věci, které zasahují do osobního života, do skupiny vašich přátel a podobně. Tím hůř se potom nestranně rozhoduje. Podstatné je, abychom vycházeli z faktů a pravdivých podkladů a neřešilo se, co kdo kde řekl. Od toho se všechno odvíjí.

Cítíte se jako „koalice změn“? Je míra změn taková, jakou od vás čekali vaši voliči?

Za ty tři měsíce lze odvést nějakou práci, která by byla vidět, pouze pomocí kroků, které nepotřebují žádnou přípravu.

Otázka míří spíš do budoucna, právě k programovému prohlášení.

Jistě. Ale už když jsme přišli na radnici, zavedli jsme třeba trhy zpět na Růžové náměstí. Deklarovali jsme transparentnost úřadu a už se zveřejňují zápisy z jednání rady města včetně hlasování jednotlivých radních. Do června bude schválena změna jednacího řádu zastupitelstva a budou umožněny přímé přenosy z jednání. To jsou kroky, které jsou viditelné. Myslím, že řada věcí se uskuteční už do pololetí. A zpracovává se strategický plán, což je pro mě pro letošní rok priorita. To se musí do konce roku zvládnout. Samozřejmě se musí vycházet ze spolupráce s občany. Ať už z výsledků anket, které proběhly třeba v loňském roce nebo probíhají teď. Návrh strategie bude zveřejněn na webových stránkách, aby jej občané mohli připomínkovat, a tento návrh bude projednán s veřejností. Už jen toto je důležitá věc.

Na počátku jste mírnili obavy, že nepřicházíte na úřad nikoho vyhazovat a dělat čistky. Na druhou stranu: je vůbec možná zásadní změna kurzu, když vedoucí odborů, všichni ředitelé příspěvkovek a další důležití úředníci zůstávají na svých místech? Nebo k těm změnám přece jen dojde?

Když jsem začínala jako vedoucí odboru, tak mi jednou jeden kamarád, který se pohybuje ve státní správě a samosprávě, řekl, že je hrozně jednoduché vyházet lidi z úřadu, ale kumšt je naučit je myslet a pracovat jinak. Zatím dávám všem prostor, aby mi předvedli své kvality. Nicméně je pro mě překvapením, když jsem si nastudovala strukturu, že jsou zde velké odbory, které nemají oddělení. To znamená, že funkce vedoucího odboru jako manažera je zde utlumena, protože on má tolik práce, že musí kontrolovat celý odbor od posledního úředníka. To nevím, jestli je správné. Musím si ještě zanalyzovat veškeré procesy, které jsou zde nastaveny. Některé nejsou podle mých představ.

Takže spíš než personální změny zvažujete úpravy organizační struktury?

Možná, zatím je to v úvahách. Stojí před námi řada úkolů, takže nějaký zásah předtím, než bychom zajistili plnění našeho volebního programu, by byl špatný. Proslýchalo se, že propustím všechny vedoucí odboru a mám nachystaných sto výpovědí. Hned na prvním setkání se zaměstnanci jsem jasně řekla, že jestli si myslí, že budu na úřadě pracovat sama, tak je to mylná informace. Ale budu vyžadovat absolutní odbornost v dané oblasti, pro kterou byli vybráni. A v případě, že takto konat nebudou, budu muset konat já.

A jaký je váš dojem po sto dnech?

Zatím máme za sebou pět jednání rady a tři zastupitelstva. Řeknu na rovinu, že přípravu některých materiálů pro jednání orgánů města bych si představovala profesionálněji.

Na co nejspíš dost lidí v Boskovicích čeká, je zásadní rozhodnutí ve věci haly. V tom jste zatím opatrní, ale jednoduše řečeno: co víc vlastně potřebujete vědět, abyste mohli rozhodnout?

Situace se vyvíjí. V den konání posledního zastupitelstva přišel zpět spis z krajského úřadu. My dostaneme od státní správy úkol některé věci doplnit, já jsem dala úkoly příslušným úředníkům, aby se provedla analýza. Předpokládám, že do pololetí se domluvíme, jaké kroky se budou činit dál. V rámci povolování změny stavby před jejím dokončením jsme se vrátili na začátek. Víme, že je určitá skupina občanů, která když bude mít možnost, tak bude proces napadat. Kladů a záporů je hrozně moc. Odborníci musí připravit podklady tak, aby se dalo fundovaně rozhodnout. To není tak jednoduché.

Hledáte objektivní důvody, ale nakonec to stejně bude politické rozhodnutí.

Nebude. Příští týden proběhne jednání s účastníky řízení, kteří napadli stavební povolení. Chci znát jejich názory, abych věděla, jestli hrozí, že stavební povolení napadnou znovu.

Což lze předpokládat.

Pak bychom mohli stát před problémem, že budou stále napadat nějaké formality, na místě bude jáma a hala tam stát nebude. Já říkám sportovní halu ano, ale rizik je strašně moc. O takové investiční akci nelze momentálně rozhodnout, ty podklady doopravdy není jednoduché sehnat. Jednání musí proběhnout. Krajský úřad rozhodl, že z jedenácti námitek byly tři adekvátní, s tím se město jako investor musí také vypořádat.

A předpokládáte tedy, že do konce pololetí rozhodnete?

Myslím, že do té doby budou určitě podklady připraveny tak, aby se dala podat adekvátní informace zastupitelům. Protože ti na to čekají také. Rozhodnout musí zastupitelstvo.

Velké téma je v Boskovicích samozřejmě nemocnice. Velké a těžko uchopitelné. Nicméně z prohlášení je jasné, že cestu k převodu na kraj minimálně nezavíráte. Vy sama jste krajskou zastupitelkou, členkou strany, která je hlavní politickou silou na krajské úrovni. Je podle vás možné, že by ještě před krajskými volbami došlo k tak zásadnímu kroku jako převzetí nemocnice krajem? Vyvoláte sami taková jednání?

Už teď jsem zadala úkol, aby se připravila pracovní skupina, která by zahájila rozhovory s Jihomoravským krajem. Ta musí mít mandát schválený zastupitelstvem. Možností je víc a musíme si ujasnit, které z nich by pro fungování nemocnice byly vhodné. Musíme si uvědomit, že nemocnice má hodnotu 280 milionů korun. První krok z mé strany ve vazbě na naše programové prohlášení je v tomto duchu. Vznik pracovní skupiny, náplní jejíž činnosti by mělo být pracovat s krajem na jednotlivých možnostech. A teprve potom my můžeme uvažovat, jakou cestou se dát.

A máte nějaké signály z kraje, jestli jsou tomu otevření?

V případě nemocnice v Hustopečích už taková pracovní skupina funguje a připravují se podklady a kroky k tomu, aby nemocnice přešla pod kraj. Samozřejmě co nemocnice, to jiný případ, ale myslím si, že když se to umožní jedné nemocnici, tak by bylo dobře, kdyby se to umožnilo i ostatním. Pokud by ale mělo dojít k nějakému předání, převzetí, nastupuje institut rozhodnutí boskovického zastupitelstva, ale i zastupitelstva Jihomoravského kraje.

V čem by byly pro Boskovice přínosy toho, že by nemocnice byla krajská?

Nemocnice je ve správě pouze města Boskovice. Je to nemocnice celého regionu, ale hlavní zátěž na rozpočet nese město Boskovice. Vezměte si investice, které do nemocnice šly. Stavba je z padesátých let, investice do oprav a rozvoje nebudou malé. Bavíme se o opravách, zateplení, výměně oken, střeše. A kde vezmete v rozpočtu na vybavení, přístroje a podobně. Nemocnice si jako s.r.o. na určité typy oprav vydělá sama, ale tohle jsou milionové položky. Město hospodaří s rozpočtem 280 milionů na rok a kraj má miliardy. Takže když hospodařil s výsledkem půlmiliardy navíc, řekl si příkladně, že 70 milionů půjde do zdravotnictví na investice. A nemocnice, které jsou v majetku kraje, mají takovou posilu. To my nejsme schopni utáhnout. Potřebujeme do budoucna řešit komunikace, chodníky, kanalizaci, výstavbu bytů. Peníze, které jdou do nemocnice, potřebujeme využít jiným způsobem.

Jaké vztahy máte se současným vedením nemocnice?

Vztahy se vyvíjí. Chvilku trvalo, než jsme si vyjasnili tok informací. Teď pořádá nemocnice pro radu jakožto valnou hromadu seminář, budou nás seznamovat s chodem a podobně. Já už jsem si prošla všechny provozy a seznámila se s tím, co plánují, teď je seminář pro všechny členy rady, abychom měli stejné informace.

Dáte opozici prostor v dozorčí radě?

Ano, mají tam svého zástupce, členové už jsou jmenováni. Nepojali jsme to tak, že tam jsou zástupci politických uskupení, ale vzali jsme spíše tu možnost, aby tam byli profesionálové, kteří budou pomáhat nemocnici i městu. Strukturu jsem utvářela trochu jiným způsobem, než bylo obvyklé. To znamená, že když je tam pan doktor Klíma, reprezentuje tam spíš než ODS oblast privátních dětských lékařů. Pak jsou tam další členové jako doktor Machač, paní doktorka Andrlová, za odborovou organizaci paní doktorka Meluzínová.

Chcete podpořit budování startovacích a sociálních bytů. To by se jednalo o městské byty? Chcete tedy rozšířit městský bytový fond? Kolik takových bytů a v jaké lokalitě chcete postavit?

Firma REKO vrátila městu pozemky za nemocnicí, předpokládám zpracování studie pro tuto lokalitu. Podle informací, které mám, není zájem ani tak o byty jako o rodinné domky, které by byly dostupné středně příjmové vrstvě občanů. Já bych si v té lokalitě představovala třeba dva komunitní domy, což je určitý způsob sociálního bydlení, ať už pro seniory či matky samoživitelky. A zbytek území bych si dovedla představit rozparcelovat, vybrat třeba tři typy domů, urbanisticky je zakomponovat do územního plánu a nabídnout je občanům. Je to pouze záměr, o kterém se budeme bavit v koalici. Pokud se shodneme, studie se zadá. Je to asi jediná lokalita v majetku města, kde můžeme tímto způsobem pomoci.

Narazila jste na územní plán, chcete jako vedení města ještě něco měnit v připraveném novém územním plánu Boskovic?

S návrhem jsem se seznámila, některé připomínky, které jsme měli jako bývalá opozice, jsou zapracovány. Další připomínky zásadního charakteru nevidím. 19. března bude veřejné projednání, uvidíme, kolik zájemců přijde, pak následují další procedurální záležitosti. Pokud nebude problém, předpokládám schválení v červnu nebo pak v září.

Co vás přivedlo na myšlenku vyhodnocovat klady a zápory sloučení škol a jak bude toto vyhodnocování probíhat?

Tuto oblast si vzala na starost paní místostarostka. Úředníci v současné době připravují anketu, jejíž otázky bude schvalovat rada. Je to směrováno jak pro rodiče, tak pro kantory. Obsažena bude i kvalita stravování a podobně. Další kritérium by samozřejmě mělo být ekonomické vyhodnocení. To pro mě bude nejdůležitější. Všichni víme, že dokud byly školy samostatné, tak si konkurovaly, protože měly své specializace. Sloučením školy po několik let své prestiže jakoby ztrácely. V pololetí loňského roku ministerstvo školství vypsalo dotační tituly pro zavedení určitých specifik výuky do jednotlivých základních škol. Takže se vracíme zpět, a pokud vedení rozhodne, škola se může specializovat na sport, přírodní vědy a podobně. Tyto procesy už znovu v našich školách nastaveny jsou.

Tím se mimochodem dostáváme opět k příspěvkovým organizacím. Není podle vás trochu chyba, že ředitelé mají své funkce bez omezení a nemusejí procházet třeba po šesti letech konkurzem, jako to zavedl kraj? Není u vedoucích funkcí dobrá větší fluktuace a větší tlak, než když tam sedí někdo, kdo může mít lidově řečeno pocit, že má do důchodu své jisté?

To, co říkáte, se týká pouze ředitelů středních škol.

Nemyslím teď pouze školství, ale příspěvkové organizace vůbec.

Nad tím jsem ještě nepřemýšlela. Nicméně stojí to za úvahu.

Knihovnu chcete přemístit do budovy v majetku města. To trochu vypadá, že o výsledné variantě je už rozhodnuto. Diskuse o knihovně úplně od nuly tedy nebude? Neobáváte se, že to dopadne jako s halou, když se bude tlačit jedna varianta, vyvolá to vlnu nesouhlasu?

Víte, ono se napíše v majetku města, ale ten se také mění.

Čili obava, že už je rozhodnuto, je lichá?

Rozhodnuto určitě není. Je to tak citlivá věc, že naformulovat rozumnou větu do programového prohlášení je velice těžké. Řeknu vám příklad – navštívili mě zástupci Sokola, kteří mi předali vizualizaci obměny interiéru v sokolovně a přišli s variantním řešením, co se sokolovnou. Byla jsem ústně informována, že vedení Sokola v Praze nemá problém převést sokolovnu pod město nebo vytvořit společnost s nějakými procenty vlastnictví. Jejich návrhy vnímám, ale těžko se rozhoduje, dokud nemám oficiální stanovisko jejich nadřízeného orgánu. Nastínila jsem jim možnosti řešení současného stavu s možnostmi využití dotací a vstoupení do místní akční skupiny. Informace jsme si předali a uvidím, s čím přijdou následně. Ale tímto zdlouhavým vysvětlováním narážím na to, že se může stát, že sokolovna bude v majetku města. Takže se nebavíme jen o současném majetku města, stát se může cokoliv.

A kdy by nějaká hlubší diskuse o knihovně mohla odstartovat?

Strategie by měla určit nejméně dva konkrétní návrhy.

A ta by měla být do konce roku.

Ano. Předpokládám, že občané budou v tomto aktivní a že budou mít možnost na webových stránkách využít své připomínky, že toho využijí a zpětnou vazbu od nich dostanu.

Věříte tedy, že zlepšíte komunikaci s občany, což se minulému vedení tolik nedařilo?

Zatím vnímám to, že sem za mnou chodí hodně lidí a hodně občanů mě zastaví přímo na ulici. Buď s pozitivním názorem, nebo mi vynadají. Ale to člověk musí vstřebat. Z pozice starostky můžu udělat rozhodnutí velmi málo, pořád mám za sebou radu a zastupitelstvo.

Když se vrátíme k sokolovně – vy byste se tedy nebránili jejímu převzetí?

O tom zase musí rozhodnout zastupitelstvo. A já momentálně neznám jeho názor.

A jaký je ten váš?

I v koalici ta diskuse proběhne. Musíme si nastavit určité priority, které budeme za toto volební období ještě prosazovat navíc.

A sokolovna by si žádala velké investice.

Jistě, ale v novém programovacím období, jehož spuštění se předpokládá v polovině letošního roku, si zrovna na takové investice můžete sáhnout na velké peníze, pokud ty investice budou dobře připraveny. Pro mě je chyba, že se s tím nedělalo něco už dřív, protože programovací období uteče rychle a nevíme, co bude následovat. IROPy (integrované regionální operační programy, pozn. red.) jsou nastaveny jiným způsobem, než jsme byli zvyklí. Kdo má teď připravený a schválený záměr, může s ním daleko lépe operovat. Horší je to, když není připraveno nic a není provedeno majetkoprávní uspořádání.

Chcete podporovat výstavbu komunikace směrem na Jevíčko. V jaké je to fázi, musíte to zase nějak protlačit přes kraj, jak se o tom mluvilo před časem na zastupitelstvu?

Rozdíl jsou krajské komunikace a rozdíl je to, co máme v programovém prohlášení. A tam mluvíme o účelové komunikaci, což znamená, že by byla v režii města. Vzhledem k tomu, že příprava takové stavby je obrovsky náročná, představuji si, že v příštím roce zadáme vyhledávací studii, jestli se tím územím dá vůbec projít a za jakých podmínek. To je první krok, pak následuje to další.

Takže je to běh na dlouhou trať.

To je výstavba takových komunikací vždy. Ale město Boskovice si přípravu silnice tímto směrem určitě zaslouží.

A nevyřeší tento problém R43, nebylo by to pak nadbytečné?

Pokud se podíváte do map, tak jeden nájezd na R43 je u Svitávky, druhý u Jevíčka. Pokud se komunikace natáhne, tak někdo, kdo projíždí městem, nebude muset jet na Sokolskou a Havlíčkovu, ale bude moci jet přímo a najet na R43. A to i dodávky z průmyslové zóny nebo z komunikace od Blanska směrem na sever.

Existuje nějaká studie, která by zpracovávala, jak se dopravě na Sokolské a Havlíčkově odlehčí?

Sokolská je komunikace Jihomoravského kraje a kraj nemá potřebu odklánět, protože Boskovice mají na Sokolské přeplněno pouze ve špičkách. Odvíjí se to od modelování dopravy, od kapacit průjezdnosti. Pokud je špatně průjezdná ve špičkách a pak už tam projedou jen sem tam nějaká auta, tak se to zprůměruje. Z mého pohledu je řešení právě účelová komunikace kolem tratě, i pro případ, že by se rozšiřovala průmyslová zóna. Ale to je vize, která je daleko před námi.

Daleko před námi ale není zprůjezdnění Štefánikovy ulice. Kdy by k němu mělo dojít?

V současné době mají úředníci zadáno prověřovat všechny možnosti, jak ulici zprůjezdnit. Pokud vím, tak pozemek je vykoupen a probíhá diagnostika a vytyčení sítí, aby se zjistilo, jak hluboko jsou plynové přípojky a podobně. Tento požadavek zazněl rovněž v petici obyvatel Štefánikovy. Toto se prověřuje a navazovat bude takové dopravní řešení, které bude vyhovující. Už teď tam větší vozy jezdí, protože v areálu Minervy jsou firmy, které nákladní vozy užívají. V případě zprůjezdnění proběhne ještě projednávání s občany a vysvětlí se technická stránka, jestli tam jsou, nebo nejsou hrozby, a vysvětlí se dopravní řešení.

Na závěr k vašemu angažmá v krajském zastupitelstvu. Je to skloubitelné s funkcí starostky? Plánujete za rok a půl znovu do kraje kandidovat a věnovat se i vyšší politice?

Je potřeba vnímat, že jsem na kraji fungovala jako uvolněná členka zastupitelstva, což už nejsem. Dnes už jsem neuvolněná, pouze vedu výbor a jsem členkou zastupitelstva. Kumulace funkcí tudíž není problémová, naopak určité informace, které získám na zastupitelstvu i ve výboru, můžu uplatňovat při práci zde na úřadě. Co se týká mého angažmá v krajských volbách, to záleží na získaných nominacích, jestli bude zájem nejen můj, ale jestli získám důvěru ze strany okresních zástupců ČSSD.

A váš zájem bude?

Při komunálních volbách jsme získali v rámci okresu nejvíc mandátů. Odvedli jsme velký kus práce a myslím si, že i pro mě je to důležitý krok – být na krajské kandidátce.

Počítáte s tím, že kandidátku povede potřetí současný hejtman Michal Hašek? Mimochodem sama jste haškovec, nebo sobotkovec?

Bude zase záležet na získávání nominací. Teď nás čeká sjezd, na kterém se můžou změnit stanovy, a uvidíme, jaká forma nominací bude zvolena. Po rozhovoru, který jsme měli, můžu říct, že pan hejtman bude o lídra kandidátky usilovat. Já k tomu nemám co jiného říct.

No jestli ho podporujete?

Podpora být může, ale rozhodovat bude způsob nominací. A ten může dopadnout úplně jinak, než já si budu přát. Hodně napoví výsledek sjezdu.

další rozhovory