Komunální volby jsou tady. V pátek a v sobotu voliči rozhodnou o tom, jak bude vypadat nová politická reprezentace jejich obcí. Předvolební komentář o důležitosti těchto voleb se zvláštním přihlédnutím k naší boskovické situaci napsal Tomáš Znamenáček.
Hned na prvním místě mezi důvody, kvůli kterým lidé nechodí k volbám, bývá skepse, že jednotlivý hlas stejně nic nezmění. Lze sáhodlouze rozebírat, proč to není pravda, ale zrovna u nás v Boskovicích se stačí podívat na výsledky minulých komunálních voleb. Mezi prvním a druhým místem zde rozhodovaly hlasy zhruba 30 lidí, tedy například pár rodin.
Dále mívají nevoliči často dojem, že ve volbách o nic nejde. „Chleba levnější nebude.“ Ani tomu by ale boskovická situace nemohla být vzdálenější. Chleba asi opravdu levnější nebude, ale jinak naši volení zástupci rozhodují o zásadních věcech, které mají bezprostřední vliv na kvalitu našeho života. Jedním univerzálním příkladem může být boskovická nemocnice. Ve Valašském Meziříčí například zastupitelstvo před třemi lety pronajalo nemocnici soukromníkovi a nyní řeší upadající rozsah péče. U nás žádný pronájem nemocnice v dohledné době nehrozí. Ale asi nikomu z nás není v důsledku jedno, kdo bude o její budoucnosti rozhodovat. Stejně jako o budoucnosti místních škol a školek, dopravních řešení, sportovního či kulturního zázemí a desítek dalších věcí, které nás obklopují a žijeme v nich.
Potenciální voliče také často odrazuje zamotanost politiky a témat. Město je komplikovaný systém, nikdo se nevyzná ve všem. Dokonce ani všichni kandidáti na starostu města neměli v našich předvolebních rozhovorech jasno v tom, kolik různých řešení křižovatky pod poštou je ve hře a jaký je mezi nimi praktický rozdíl. Tím spíš nepotřebujete vy rozumět všemu, abyste mohli volit. Naše noviny se vám snažily přinést co nejúplnější obrázek o všem, co vás může zajímat, od konkrétních programových témat až k osobnostem v čele kandidátek. Všechno najdete pohromadě na našem webu a jistě nepotřebujete všechno pročíst, zhlédnout a vyposlechnout, abyste si udělali názor – třeba vás trkne nějaké téma či osobnost. Pokud přesto tápete, prostě se zeptejte ve svém okolí někoho, komu důvěřujete.
Zejména v emotivním závěru kampaně může také zesílit obvyklý dojem, že politika je špína, a nejlepší způsob, jak se neumazat, je udržet si co největší distanc. Jakkoliv tento přístup zčásti chápu, je dobré si říct, že politika smrdí tím víc, kolik běžných lidí si od ní drží distanc. Společné řízení města je složitá, nevděčná práce plná konfliktů a nehezkých kompromisů. Problémy, které každou praktickou demokracii provází, ale nejsou znakem našeho selhávání. Jsou neoddělitelnou součástí fungujícího lidského společenství. Jako prach a hluk při rekonstrukci domu, jako řev dětí a rozházené hračky v domácnosti, jako odřené lokty a sem tam zlomená ruka při sportu. Nesmrdí pouze politika, která už zemřela.
Je zjevné, že nás v Boskovicích i přes všechny peripetie společně baví dělat město. Zatímco v některých obcích se do zastupitelstva nehlásí vůbec nikdo, my máme sedm kandidátek a na nich řadu chytrých, schopných, aktivních lidí. Lidí, kteří by si mohli snadno vydělávat ve svém zaměstnání a svůj volný čas trávit třeba s dětmi v lese. A místo toho se hodlají čtyři roky donekonečna přít o veřejných věcech na radách, komisích či zasedáních zastupitelstva, aby se nám v Boskovicích lépe žilo – jakkoliv různé o tom můžeme mít představy. Važme si toho a pojďme je podpořit přinejmenším tím, že někomu z nich dnes či zítra hodíme svůj hlas.
