Před komunálními volbami jsme připravili tématickou anketu, ve které zástupci jednotlivých kandidátek vysvětlují své priority v oblasti, která je jim blízká. Dnes publikujeme téma životní prostředí, odpovídají Vladěna Koudelková, Martin Pospíšil, Martina Přichystalová, Radka Klementová, Dagmar Hamalová a Erik Vychodil. Strana SPD tentokrát svou odpověď nezaslala.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Jaké hlavní priority máte v oblasti adaptace na klimatickou změnu a proč? Jak konkrétně je podle vás reálné je naplnit během volebního období 2026–2030? Můžete jmenovat jeden projekt, který pokládáte za prioritní a chtěli byste ho prosadit?
Vladěna Koudelková (Změna22)
Oblast životního prostředí není v současné koalici v gesci Změny22, přesto jsme jí věnovali velkou pozornost a jsou za námi konkrétní výsledky. Na životní prostředí je třeba dívat se komplexně, protože ovlivňuje kvalitu života nás všech.
Adaptaci na klimatickou změnu vnímám především prakticky. Klimatická odolnost by se měla promítat do všech budoucích investic města a část investic bychom měli směřovat do prevence a konkrétních opatření. Naší prioritou je voda v krajině i ve městě, ochlazování území a podpora biodiverzity. Revitalizace vratíkovského rybníka a projekt boskovického mokřadu s výsadbou zeleně a geoparkem ukazují, že jsme již první kroky učinili. Musíme být připraveni na sucho i přívalové deště.
Začali jsme proto odstraňovat historické problémy. Zrealizovali jsme první etapu odvodnění boskovického potoka a díky milionové investici na ulici Komenského jsme vyřešili místo, kde při přívalových deštích vznikaly laguny. Připraven je projekt další rekonstrukce. Důležitá je také péče o zdravou půdu a podpora přirozených krajinných prvků ve spolupráci se zemědělci.
V tomto volebním období jsme zpracovali územní studii lokality Milánovy. Chceme, aby její rozvoj respektoval stávající zeleň, mokřady a přirozené vodoteče a vytvořil prostředí pro odpočinek lidí, ochlazování města a podporu biodiverzity.
Neméně důležitá je odpovědná práce se zdroji a odpady. V roce 2024 jsme v Boskovicích zavedli swap budky, které podporují cirkulární ekonomiku a předcházejí vzniku odpadu. Pokračovat chceme také v bleších trzích a dalších aktivitách pro veřejnost.
V odpadovém hospodářství budeme důsledně dbát na pravidla sběrného dvora
a bránit zneužívání mezer v platné legislativě. V letních měsících považujeme za hygienický standard opět zavést týdenní svoz komunálního odpadu i u rodinných domů.
Naše plány jsou v následujícím volebním období reálné. Jasnou prioritou zůstává voda v krajině, ochrana zeleně, biodiverzita a odpovědné nakládání s odpady.
Martin Pospíšil (Kopeme za Boskovice)
Životní prostředí pro nás nejsou prázdná slova. Kvalita našich životů a našeho bytí je sice dána ekonomickými parametry, ale co s nimi, když budeme žít v biologicky nevhodných podmínkách. A není to jen o třídění odpadů. Klíčovým tématem je pro nás voda. Léta jsme města stavěli tak, aby z nich voda co nejrychleji odtekla. Dnes už víme, že to byla chyba. Každá kapka, která zmizí v kanalizaci, nám v létě chybí. A každé rozpálené náměstí nebo asfaltové parkoviště přispívá k tomu, že se ve městech žije hůř.
Budoucnost našeho města přitom neleží ve složitých technologiích, ale v návratu k přírodě. Stromy, voda a kvalitní veřejný prostor jsou dnes stejně důležitou infrastrukturou jako silnice nebo chodníky.
Pro kvalitní život je tedy nutné věnovat se dostatečnému zastínění stromy. Dešťová voda ze střech škol, knihovny nebo sokolovny nekončí v kanalizaci, ale zalévá městskou zeleň. Místo dalších betonových ploch potřebujeme dešťové zahrady, zelené parky, mozaikové sečení travnatých ploch a odpočinková místa. Potok Bělá se stává živou součástí města, nikoliv jen technickým prvkem, kolem kterého lidé rychle projdou.
Taková proměna není utopií. Je to cesta, kterou se dnes vydávají nejúspěšnější evropská města. Každý nově vysazený strom ochlazuje své okolí, zadržuje vodu a zlepšuje kvalitu života. Každá zelená plocha pomáhá městu lépe zvládat období sucha i přívalové deště.
Pro realizaci kroků k ozdravení a udržení životního prostředí je nutné se svědomitě věnovat odpadovému hospodářství, správě zeleně a pobídkám pro obyvatele města – zde uvažujeme o podpoře využívání dešťové vody pro jednotlivce, což by mohlo pomoci s šetřením zdrojů pitné vody.
Martina Přichystalová (ANO Naše Boskovice)
Adaptaci na klimatickou změnu musíme řešit systematicky a opřít ji o kvalitní strategii, která určí priority i konkrétní kroky pro další roky. Naším cílem je připravit Boskovice na častější období sucha, letní vedra i přívalové srážky. Proto se chceme zaměřit na lepší zadržování vody v krajině, efektivnější využívání dešťové vody, výsadbu nové zeleně a stromů, které pomáhají ochlazovat veřejný prostor, a také zkvalitnění péče o zeleň stávající. Současně chceme pokračovat v rozšiřování veřejných pítek a mlhovišť, aby byly Boskovice příjemnějším místem k životu i během horkých letních dnů.
Tyto cíle jsou podle mě reálné i během jednoho volebního období. Prvním krokem je dokončení strategie adaptace na změny klimatu, která bude podkladem pro další investice. Očekávali jsme vyhlášení vhodného dotačního programu na její zpracování. Pokud však nebude vypsán ani v dalším období, považuji za správné financovat vznik strategie přímo z rozpočtu města. Následně chceme postupně realizovat konkrétní opatření, ať už půjde o zadržování vody v krajině, využívání dešťové vody, výsadbu nové zeleně nebo rozšiřování sítě pítek a mlhovišť.
Právě zpracování strategie adaptace města Boskovice na změnu klimatu považuji za jeden z klíčových projektů příštího období. Nejde sice o stavbu, kterou lidé okamžitě uvidí, ale o dokument, který nám pomůže rozhodovat na základě dlouhodobé vize. Chceme mít jasný plán, podle kterého budeme Boskovice připravovat na podmínky příštích desetiletí, a ne pouze reagovat na jednotlivé problémy ve chvíli, kdy nastanou.
Radka Klementová (Srdce pro Boskovice)
Adaptaci na klimatickou změnu v Boskovicích chápu jako soubor několika konkrétních opatření, která pomohou městu zvládat horko, sucho i přívalové deště. Územní plán Boskovic už s některými opatřeními počítá – zejména s posilováním zeleně a zadržováním vody v krajině. Nemůžeme změnit globální klima, ale můžeme zajistit, aby se nám zde žilo bezpečně, zdravě a příjemně i v horkých letních dnech.
Za hlavní priority považuji vodu, zeleň a stín. Je důležité pokračovat v systematické péči o vzrostlé stromy, vysazovat nové stromy tam, kde mají skutečný význam, a postupně měnit přehřívaná veřejná prostranství. Jsem proti přehnanému kácení stromů a podporuji, aby se Boskovice vrátily k titulu „Zelené město“.
Stejně důležité je také zadržovat dešťovou vodu co nejblíže místu, kde spadne – například pomocí zasakovacích pásů, dešťových záhonů, retenčních prvků nebo využitím vody u městských budov, viz vybudování nové závlahy v areálu Červená zahrada ze střech zimního stadionu. Boskovice by měly podporovat a motivovat ke stavbám s využitím moderních prvků hospodaření s dešťovou vodou.
Požadavky na podporu takových opatření by měly být nedílnou částí veřejných zakázek a smluv. Za důležité také považuji řešení situace při přívalových deštích nejen na ulici Komenského a kolem Bělé.
Během volebního období 2026–2030 je podle mého názoru reálné nastavit právní standard a vytvořit podmínky, které budou konkrétní projekty doplňovat, zajistit jednotlivé projekty a postupně je realizovat ještě ve volebním období. Za potřebné také považuji nastavení jasného standardu: zejména při každé rekonstrukci ulice, náměstí, školy nebo jiné městské stavby automaticky řešit také stín, zeleň a hospodaření s dešťovou vodou. Část opatření lze navíc financovat z dotačních programů.
Mým prioritním projektem a myšlenkou je proměna vybraného přehřívaného veřejného prostoru v Boskovicích na „zelenou a modrou“ městskou oázu – se zelení, kytkami, kvalitními stromy, místy k odpočinku s pítkem, propustnými povrchy a využitím dešťové vody k zavlažování. Chtěla bych, aby takový projekt nebyl jen hezký, ale stal se praktickou ukázkou toho, jak mohou Boskovice vypadat a fungovat i v době stále častějších veder a přívalových dešťů. Chci, aby Boskovice byly zeleným a bezpečným domovem pro všechny generace.
Dagmar Hamalová (lidovci)
Nestačí pracovat s generely zeleně, stromů a obvyklou údržbou zeleně. Je nutná příprava na sucho a horko, na přívalové deště. Některé kroky, ve kterých chceme pokračovat, stávající vedení města realizuje – letničkové záhony se nahrazují na zálivku méně náročnými záhony trvalkovými, přibyla péče o vybrané stromy, seče trávníků se přizpůsobují počasí. Probíhají opravy některých částí kanalizace, aby se zvýšila kapacita při přívalových deštích. Chybí lepší hospodaření s pitnou, dešťovou vodou, systematická obnova vodovodních a kanalizačních řádů, zde je nutná spolupráce s VAS. Plánujeme více pečovat o stromy, posilovat recyklaci, kompostování, využití biouhlu. Promýšlet by se měly zpevněné plochy, aby tam, kde je to možné, byly propustné. Chybou je, že se v rámci úspor, u velkých staveb, škrtají finance na udržitelnost (sportovní hala, středisko volného času, knihovna). Inspirovat se chceme v Brně i v dalších městech, které se již na změnu klimatu adaptují. Je nutné, více než dosud, spolupracovat s komisí životního prostředí, ve které v posledních 4 letech kromě politiků aktivně pracovali mladí i zkušení odborníci.
Nutný je strategický dokument adaptace na klimatickou změnu a pak ne jedna, ale každá velká městská stavba, u každé takové stavby realizovat alespoň minimální udržitelná opatření. Strategii je reálné připravit do roka a půl. Do dvou let lze zpracovat konkrétní opatření pro městské budovy a areály. Současně by se tvořila doporučení pro stavebníky, stejně jako příklady dobré praxe, například již realizovaných staveb v místní průmyslové zóně i v jiných částech města. Péče o zeleň a stromy je městskými úředníky kvalitně plánována, ale ne vždy má dostatek financí. Pokud přidáme finance, podmínky pro městskou zeleň se zlepší prakticky okamžitě. Rezervy jsou v získávání dotací pro životní prostředí – na nových projektech a hledání zdrojů je potřeba pracovat průběžně.
Erik Vychodil (Boskováci s podporou Starostů a Sociální demokracie)
Z vlastní zkušenosti z působení v městské komisi pro životní prostředí vím, že klimatická adaptace není teoretický pojem z učebnic, ale každodenní praktická péče o naše město. Vnímáme výkyvy počasí z posledních let – zejména extrémní letní přehřívání dlážděných i asfaltových ploch v Boskovicích a bleskové srážky, které rychle odtečou bez užitku.
Naší hlavní prioritou je udržitelná péče o městskou zeleň a systematické zadržování vody přímo ve městě. Zeleň je totiž nejúčinnější přirozená klimatizace a vodní rezervoár, který máme k dispozici. V letech 2026–2030 toho chceme konkrétně dosáhnout tímto:
- Ochrana a náhradní výsadba: V Boskovicích vidím dlouhodobý dluh v tom, že se stromy často kácí, aniž by byla včas zajištěna jejich náhrada vhodnější dřevinou. Chceme zavést pravidlo, že při odstranění stromu město automaticky posoudí a primárně prosadí výsadbu nové, odolnější dřeviny na stejném či blízkém místě.
- Klimatické myšlení už při projektování: Jako bývalý člen komise vím, jak klíčová je příprava. Při rekonstrukcích ulic, chodníků nebo parkovišť musíme už ve fázi projektu chránit kořenové systémy stávajících stromů (například ochrannými prvky či kruhovým mobiliářem) a aktivně hledat prostor pro novou zeleň, propustné povrchy a vsakování dešťové vody.
- Otevřená komunikace s občany: Lidé nesmí být stavěni před hotovou věc, jak jsme to viděli třeba u kácení u Zelené školy. Plánování kácení i následné výsadby musí být transparentní. Občané musí předem vědět, proč se daný krok dělá a čím bude kácený strom nahrazen.
Pokud jde o prioritní projekt, upřímně říkám, že adaptace na klimatickou změnu se nedá vyřešit jedním líbivým výstřelkem. Skutečnou prioritou je pro nás zavedení koncepčního standardu zelené infrastruktury pro všechna městská investiční rozhodnutí.
Pokud mám jmenovat konkrétní hmatatelný krok, který chceme okamžitě prosadit, je to vytvoření veřejného a adresného plánu obnovy a péče o zeleň. Ten dá pasportizaci stromů z minulého roku jasný řád, konkrétní termíny ošetření či výsadby a závazek jasné náhrady za pokácené stromy.
