Historické město Nový Jičín se Boskovicím v lecčems podobá: Masarykovo náměstí s historickými budovami a podloubími láká turisty, ale zachovává pestrost služeb pro místní – od knihkupectví přes kadeřnictví až po secondhand. Oproti boskovickému náměstí však toto historické místo ještě donedávna neposkytovalo žádný přirozený stín vzrostlých stromů. Nový Jičín však úspěšně pokračuje v plnění adaptační strategie na změnu klimatu a výsadba lip je jedním z úspěšných kroků, které do Boskovic přijela vloni představit zastupitelka Lucie Tovaryšová.
Nový Jičín má o 10 tisíc obyvatel víc než Boskovice, je také jedním z okresních měst v Moravskoslezském kraji. Historické náměstí s barokními a renesančními domy získalo ocenění nejkrásnější náměstí Česka, město se proslavilo i výrobou klobouků. Napříč menšími městy v republice ale také vyniká tím, že do praxe zavádí už druhý akční plán v rámci Adaptační strategie na změnu klimatu.
Lucie Tovaryšová, která je v Novém Jičíně zastupitelkou, předsedkyní komise životního prostředí a zároveň členkou komise pro architekturu a rozvoj města i komise Zdravého města Nový Jičín (a také spolupředsedkyní místní organizace Strany zelených a předsedkyní spolku Zažít Nový Jičín), přijala v loňském roce pozvání od boskovického spolku Zelená peřina a dorazila do Boskovic na debatu. Představila, jak Nový Jičín zaváděl do praxe adaptační strategii a jaké úspěchy i výzvy to provázely.
Lípy na náměstí a revitalizovaná alej na rušné ulici
Jedním z nejviditelnějších opatření je již zmíněná výsadba stromů na hlavním historickém náměstí. „Nový Jičín má renesanční čtvercové náměstí o straně 100 metrů. Jsme městská památková rezervace, takže od roku 2008, kdy se na náměstí rekonstruovalo, jsme se snažili prosadit, aby zde aspoň nějaké stromy mohly být, protože v létě je to velmi nepříjemné, všude je horko a nedá se tam existovat,“ popisuje Lucie Tovaryšová realitu, kterou dnes trpí nejedno město. Náročná jednání, které město vedlo, ale přinesla své ovoce – nebo spíš stromy. V roce 2019 se jednání zdařilo a o čtyři roky později vysadilo město čtyři lípy: „Už existuje směrnice, jak dostat zeleň i do historických míst. Je paradox, že historicky na našem náměstí ty stromy byly. My jsme jich chtěli víc a po obvodu, ale to se nepodařilo. Nejdražší byly ty prokořenitelné buňky, které umožňují, aby stromy v nehostinném prostředí náměstí přežily.“ Náměstí v dnešní době zdobí lípy varšavského typu, které by měly být odolné vůči městskému prostředí.
Na revitalizaci náměstí navazovala úprava klíčové ulice, která přiléhá k náměstí. „Ulice Generála Hlaďo je široká, nikdo se na ní nechtěl zdržovat kvůli dopravě, úzkému chodníku a chybějící zeleni. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic se ulice v roce 2022 revitalizovala a podařilo se do projektu prosadit i výsadbu 10 stromů a tvorbu trvalkových záhonů. Zvětšily se chodníky, umožnil se průjezd cyklistům, přidaly se i nějaké posedové prvky a ulice má úplně jiný ráz,“ líčí novou podobu ulice barvitě Lucie Tovaryšová.
Adaptační strategie mají za cíl zvýšit připravenost měst na projevy klimatických změn a snížit zranitelnost měst. Zejména organizační a technický aspekt změn ale bývá častým kladivem odpůrců vznikajících strategií a je nezbytné se mu věnovat, v kontextu památkově chráněné městské zóny o to důkladněji. „Role města v ochraně klimatu je důležitá z toho hlediska, že město má vliv jak na územní plánování, tak na rozhodování v energetice, dopravě, ve veřejných zakázkách, odpadovém hospodářství a dalších,“ líčí širší kontext strategie zastupitelka. Klíčovým aspektem každé strategie je ale úspěšnost naplňování – a v Novém Jičíně už je adaptace běžnou součástí investičních projektů: „Některé záležitosti už se tak vžily, že všude jsou zasakovací parkoviště a nikoho už nenapadne, aby to udělal jinak.“
Dobrou praxi v oblasti péče o veřejný prostor v podobě pozice městského architekta známe například z větších měst jako je Brno, Praha nebo Litomyšl. Lucie Tovaryšová popisuje, proč i nový Nový Jičín tuto pozici zřídil: „Chceme, aby město bylo hezké, tak jsme prosadili městského architekta, který řeší nové projekty. V jedné lokalitě chystáme výstavbu, kterou bude dělat developer, ale jako podmínku pro prodej tam máme dodržení určitých parametrů – třeba zastavitelnosti, vzhledu, výšky zeleně nebo občanské vybavenosti. A tyhle požadavky už zadáváme v rámci výběrového řízení.“ Architekt ale řeší i další menší zakázky, například vznikl manuál reklamy, který má centru města ulehčit od vizuálního smogu.
Z lesoparku do městské kompostárny
Příznivé prostředí města ale netvoří jen chytře plánované investiční a revitalizační projekty. Důležitá je i udržitelnost v běžných činnostech města, jako je péče o zeleň nebo odpadové hospodářství. „Otázku sečení trávníku asi řeší každé město. Máme nastavený systém tří kategorií ploch. Nejintenzivněji sečeme šestkrát ročně, což jsou hřiště a plochy v centru města. Sídliště se sečou čtyřikrát ročně, plochy v lesoparku a květnaté louky se sečou dvakrát ročně. Pořídili jsme na to i stroj, který to zvládne, což je výhoda příspěvkových technických služeb. Na mozaikové seče máme dvě nebo tři plochy. Vždycky tam zůstává nějaká část toho trávníku neposečená, je to z důvodu zachytávání prachových částic, podpory biodiverzity a zadržování dešťové vody,“ nastiňuje systém péče o zeleň Lucie Tovaryšová.
Důraz je kladen také na osvětu, jelikož občané ne vždy rozumí tomu, proč se některá plocha neseká ve stylu anglického trávníku: „U všech těch ploch máme samozřejmě ceduli, která vysvětluje, proč je tak sečeme,“ doplňuje Lucie Tovaryšová. Město také spolupracuje s ekoložkou, která navrhuje opatření na podporu biodiverzity. Prochází jednotlivé části města a dává podněty na podporu živočichů žijících v městském prostředí – ptačí budky, hmyzí mobiliář, úkryty pro netopýry a menší savce.
Města a obce musí podle zákona o odpadech do roku 2030 zajistit minimální podíl recyklovatelných složek v rozsahu 60 procent z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Pokud obce limity neplní, vystavují se peněžním sankcím. Nový Jičín i Boskovice se pohybují v průměru středně velkých měst s procenty vytřídění mezi 40–45 procenty. „Jsme aktuálně na nějakých 43 procentech, do těch šedesáti nám ještě docela zbývá. Ale snažíme se, třídíme v podstatě všechno, co se dá, třídíme gastro odpady, třídíme oleje, třídíme kovy, plasty, sklo, tak to je běžné. Máme reuse centrum. V roce 2024 jsme pořizovali lis na velkoobjemový odpad, takže tím se nám zase zvýšilo procento vytříděného odpadu. Máme kompostárnu, kde se zpracovává biologický odpad, který vyprodukují právě technické služby z různých sečí a z údržby zeleně, kompost si mohou občané odkupovat,“ popisuje novojičínskou situaci zastupitelka.
Na kole do vedlejšího města nebo k brouzdališti
Nový Jičín ve své strategii zohledňuje i komunitní rozvoj a podporu aktivního trávení volného času obyvatelstva. Například na pozemcích bývalé školní zahrady, kde už nefungovala výuka, se uvažovalo o proměně a na stole byly tři varianty – udělat tam parkoviště, park, anebo komunitní zahrady. „Přemýšleli jsme, jak to pojmout, protože město úplně neumělo provozovat komunitní zahradu, takže nakonec poskytlo zahradu spolku Dlouhá tráva, který tam vznikl, už fungují sedmým rokem a dělají tam i nějaké komunitní akce,“ představuje komunitní projekt Lucie Tovaryšová. Proměnou prošel také areál bývalého letního kina, kde vzniklo jezírko a brouzdaliště. Město navíc dalo k dispozici prostor pro sezónní mobilní kavárnu a vzniklo tak příjemné odpočinkové místo nejen pro rodiny.
Zásadním projektem, který spojuje sport s úlevou od dopravní záteže, bylo propojení sdílených kol se sousední Kopřivnicí. „V roce 2024 jsme zavedli sdílená kola ve spolupráci s vedlejším městem a je to opravdu oblíbené. Město systém dotuje způsobem, při němž mají občané jízdy zdarma do půl hodiny a maximálně čtyři jízdy denně, při cestě do vedlejšího města až hodinu zdarma. Byli jsme velmi překvapení, tohle se povedlo,“ sdílí radost z úspěšného projektu Lucie Tovaryšová.
Díky městskému energetickému manažerovi se lidem lépe spí
Poslední klíčovou oblastí, kterou Lucie Tovaryšová na diskuzi v Boskovicích představila, je městská energetika. „V loňském roce jsme instalovali první městskou solární elektrárnu na budově technických služeb. Pořídila se k nim i elektrická vozítka, co jezdí a vybírají městské koše. Další solární elektrárnu plánujeme u letního bazénu. Máme i městského energetického manažera, který udělal energetický audit celého úřadu a navrhuje opatření, které je možné udělat pro snížení spotřeby energie i vody. Vyměnili jsme také veřejné osvětlení za LED svítidla s regulovaným elektronickým předřadníkem, který sníží intenzitu svícení v pozdních nočních hodinách. Lidé na sídlištích nám teď říkají, že se konečně vyspí,“ vysvětluje další oblast strategie zastupitelka.
Zavádění změn na úrovni města řídí Adaptační strategie a s ní spojený Akční plán, který je pomyslným jízdním řádem s konkrétními opatřeními. V Novém Jičíně posunuli plán na vyšší úroveň a vytvořili interaktivní Mapu adaptačních opatření, která zobrazuje chystané i realizované projekty, třeba zastínění autobusové zastávky. „Teď už víme, že akční plán by mohl být méně obsáhlý, ale mít více realizovatelných opatření,“ popisuje obtíže při tvorbě Lucie Tovaryšová.
Jednou z dalších možností, jak podpořit vznik příznivých projektů, je zavádění dotačních titulů na odboru životního prostředí. I tento systém v Novém Jičíně úspěšně funguje. „Máme například dotaci na čističky odpadních vod a retenční nádrže, dotační titul na opravu budov, aby nechátraly. Samozřejmě je komplikované ta pravidla nastavit, stojí to spoustu práce a času, ale město díky tomu může podpořit to, v čem vidí smysl,“ představuje další nástroj zastupitelka.
A v čem vidí největší překážky? „Obecně problém komunální i celostátní politiky je, že ty čtyři roky jsou strašně krátká doba. Ten systém a fungování úřadu, co si budeme povídat, je strašně zkostnatělý a dlouho trvá, než něco projde,“ shrnuje. „Řekla bych, že to je celkově běh na delší trať – mladí sice mají už dobrý přehled, ale u mé generace a generace mých rodičů, což jsou ti, kteří teď aktuálně rozhodují, to povědomí pokulhává. A ještě to bude trvat, než mladá generace dospěje, a nemám pocit, že bychom měli tolik času. Ale nevzdáváme se,“ uzavírá Lucie Tovaryšová.
