Město představilo na setkání s veřejností podrobnější plán na stavbu knihovny v bývalém ZZN a dnešním Mountfieldu. Začátkem příštího roku by chtělo mít vítězný návrh z architektonické soutěže, v roce 2026 by se mohlo začít stavět. Cena má být oproti projektu Zdeňka Fránka asi poloviční.
Místostarosta Lukáš Holík (Naše Boskovice) v úvodu shrnul důvody, které město vedlo k opuštění projektu knihovny od architekta Zdeňka Fránka, který v roce 2017 věnoval městu studii na přestavbu objektu bývalého ZZN na ulici Kapitána Jaroše. Hlavní důvody byly tři: příliš vysoká cena stavby, která byla odhadnuta na více než 170 milionů korun, dále neúspěch při žádosti o dotaci z Plánu národní obnovy a to, že město stále nemá stavební povolení, protože účastníci řízení se proti stavbě odvolali. „Někdo nám něco daroval, a to bylo to nejhorší, co se stalo, protože jsme byli sedm let v iluzi, že všechno dopadne dobře. Nebyla to správná cesta,“ zhodnotil sedmiletou anabázi Lukáš Holík.
Ukončení projektu odhlasovalo zastupitelstvo a poté radnice znovu zvážila několik variant, které se pro stavbu knihovny v minulosti objevily. Vítězně nakonec vyšel záměr pokusit se o nový projekt na stejném místě. Výhodou je především vhodná poloha, poměrně nízká cena rekonstrukce a možnost rychlého postupu. Pokud totiž město zvolí skromnější variantu a nebude budově přistavovat další patro, jednak ušetří a jednak minimalizuje odpor sousedů. Další výhodou také je, že budova v památkové zóně může mít nižší počet parkovacích míst, než by musela mít knihovna v jiné lokalitě.
Hlavní nevýhodou je, že stávající knihovna se do nových prostor nevejde celá. Počítá se s tím, že se sem nastěhuje pouze městská knihovna, zatímco regionální oddělení zůstane v budově městského úřadu na náměstí 9. května. Podle ředitele Kulturních zařízení města Boskovice je to přijatelný kompromis. Regionální knihovna zajišťuje metodiku a výpůjčky pro menší knihovny na okrese Blansko. Podle Ondřeje Dostála je lepší, když budou obě části knihovny oddělené, než kdyby se musely ve společných prostorách škrtit a neměly dost možností pro vlastní rozvoj. „Bylo to logické řešení,“ uvedl ředitel KZMB.
Návrh na novou knihovnu by měl vzejít z otevřené architektonické soutěže, která bude pořádána ve spolupráci s Českou komorou architektů. „Po těch patáliích, co jsme měli v minulosti u jiných soutěží, bych byl nerad, abychom byli zase za exoty, že máme v Boskovicích neregulérní soutěž,“ vyjádřil se Lukáš Holík, proč vyloučil jak oslovení konkrétního ateliéru, tak vlastní malou poptávací soutěž pro několik vybraných ateliérů.
Nyní město dopracovává zadání, soutěž by měla být vyhlášena na konci léta, do konce roku by mělo mít město pohromadě návrhy a začátkem příštího roku by mohlo znát vítěze.
Ten bude posléze zpracovávat i projektovou dokumentaci a poté zbývá získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele. Podle vedoucího investičního odboru Petra Zouhara je optimistický scénář, že tyto formální náležitosti by neměly trvat déle než rok a stavět by se tak mohlo na jaře roku 2026.
Základem nové knihovny bude oddělení pro děti, oddělení pro dospělé se studovnou, sál pro asi čtyřicet až padesát lidí a literární kavárna. V budově by měly vzniknout také veřejné toalety, které dnes v Boskovicích chybí, protože toalety u katolického kostela problém saturují jen částečně. Knihovna by se měla napojit na systém centrálního zásobování teplem.
Podle Petra Zouhara bude zadání knihovny spíše obecné a město chce na architektech v soutěži nechat, kde a jak jednotlivé části knihovny v budově umístí a jak celkový provoz budovy vyřeší. „Knihovna je pro architekty atraktivní zadání, předpokládáme, že účastníků bude hodně. Takže to chceme nechat na nich, i když určitou představu máme,“ uvedl vedoucí investičního odboru.
Souhlasí s tím i ředitel KZMB Ondřej Dostál. „Je to erudice architektů, nechceme jim do toho mluvit,“ vyjádřil se s tím, že KZMB pouze definují určité vztahy mezi odděleními a požadavky na tok návštěvníků v běžném provozu.
Soutěž bude pro město opět administrovat architekt David Mikulášek, se kterým město spolupracovalo už na soutěži na generel Červené zahrady. „Spolupráce s ním byla perfektní a soutěž dopadla dobře, takže jsme ho znovu požádali a on souhlasil,“ popsal Petr Zouhar.
Náklady na soutěž jsou odhadnuty na 1,4 milionu korun. První cena činí 400 tisíc, druhá 250 tisíc, třetí 150 tisíc a pak následují odměny za 50 tisíc korun.
Opoziční zastupitelku Dagmar Hamalovou (SPOLU) zajímalo, jestli bude budova v pasivním standardu a jestli se zvažuje náročnost provozu. Petr Zouhar odpověděl, že pasivní standard už je dnes u veřejných budov samozřejmostí, stejně jako třeba bezbariérový přístup. Konkrétní parametry budou upřesněny. Lukáš Holík připomněl, že město chce žádat o dotaci řádově pár desítek milionů korun právě na snížení energetické náročnosti budovy. Úspory by podle něj při tomto typu rekonstrukce mohly být poměrně velké.
Cena samotné stavby je odhadována na 70–80 milionů korun. „Je to velmi hrubý odhad,“ upozornil šéf investičního odboru Petr Zouhar. Místostarostka Lukáš Holík upozornil, že se jedná o odhad jen pro samotnou budovu, tedy nikoliv pro její okolí a přívod CZT. Součástí odhadované ceny je naopak i vnitřní vybavení.
