Rozhodnuto: Knihovna bude v ZZN. Architekt Fránek věnoval městu studii

O umístění nové boskovické knihovny rozhodla na začátku března boskovická městská rada. Knihovna má vzniknout přestavbou budovy ZZN, dnes prodejny nábytku Idyla a zahradnických potřeb Mountfield, na ulici Kapitána Jaroše. Kromě dvou studií libereckých studentů architektury dostala radnice návrh řešení i od jejich profesora a děkana, boskovického rodáka a renomovaného architekta Zdeňka Fránka.

foto: Fránek Architects

Výběrem lokality pro knihovnu se Boskovice zabývají dlouhodobě. Stávající prostory v budově úřadu na náměstí 9. května byly už od počátku považovány za provizorní, během let se diskutovalo hned několik možností, kam by se knihovna mohla přesunout. Současné vedení města nakonec rozhodlo na základě zvážení tří doposud vytipovaných lokalit, na které byly v minulosti zpracovány studie. Hledání vhodného místa pro knihovnu takříkajíc od bodu nula se tedy nekonalo, rada brala v potaz pouze minulá, do značné míry nahodilá řešení, která se objevovala během let. „Vycházeli jsme z toho, že jsme sesbírali veškeré studie, které již na městě byly, a z toho, že objekt ZZN byl zakoupen k tomuto účelu. Že bychom se zabývali třeba postavením knihovny na zelené louce, to ne,“ uvedla starostka Hana Nedomová (ČSSD). Na otázku, proč se vedení města nesnažilo hledat nejvhodnější lokalitu takříkajíc od bodu nula, tedy bez zúžení variant na dosavadní studie, odpovídá starostka následovně: „Využili jsme potenciálu toho, co máme a toho, co jsou objekty v majetku města.“

Návrhy projednala také investiční komise. Ta úplně opustila lokalitu bývalého DDM, ke zbylým dvěma variantám nakonec rozhodující doporučení nedala. I zde však mezi vyjádřeními jednotlivých členů převažovala přestavba ZZN. „Zaznělo doporučení prodat objekt O2 v případě, že rada rozhodne ve prospěch varianty ZZN,“ doplnila Hana Nedomová. Variantu ZZN už v minulosti podpořili i ředitel KZMB Oldřich Kovář a vedoucí knihovny Miroslava Jurdičová.

Tři lokality

Před městskou radou tedy ležely tři varianty řešení. Bývalé DDM, budova O2 a právě ZZN. Tedy tři místa na jedné ulici, vzdálená jen kousek od sebe.

První a nejstarší studie předpokládala přestavbu tehdejšího Domu dětí a mládeže na Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou. Zastavěna by byla i proluka v ulici Kapitána Jaroše pod budovou DDM. Dnešní finanční odhad na toto místo převýšil 105 milionů korun. Nevýhodou této varianty byl nedostatek parkovacích míst v těsné blízkosti budovy.

Další variantou byla přestavba budovy bývalého O2 vedle kina Panorama. Na zde umístěnou knihovnu vznikla studie před několika lety, město objekt O2 pro knihovnu kupovalo v roce 2010 za necelé 4,5 miliony korun. A pro tuto variantu se rozhodla tehdejší městská rada v roce 2012, z několika návrhů ji vybrala jako nejlepší. Jako nevýhodu vedení města označuje nevhodné dispoziční uspořádání a také trvalé věcné břemeno, které se týká umístění telekomunikační techniky v objektu. Předpokládané náklady byly dnes vyčísleny na 90 milionů korun, za minulé koalice, kdy vznikla studie, to bylo o 20 milionů méně. I tato částka se tehdejším radním zdála příliš vysoká, a tak už k dalším krokům výstavby knihovny nepřistoupila.

Za účelem vybudování knihovny město koupilo i budovu ZZN. Bylo to už v roce 2001, kdy v dražbě za budovu zaplatilo 6,2 miliony korun. Dodnes ji pronajímá s ročním příjmem asi 1,2 milionu korun.

foto: Tomáš Trumpeš

Tři studie

Na budovu ZZN aktuálně vypracovali studie dva studenti liberecké architektury: první studii Radek Chovančík a druhou studii Vojtěch Marek. Řešení objektu pojali tak, že by nad budovou vznikla nástavba, kde by byl umístěn společenský sál, prostor pro klub seniorů a kavárna. První a druhé podlaží by sloužilo pro knihovnu. Náklady na realizaci jsou odhadovány na 85 milionů korun.

K těmto návrhům připojil svou studii i architekt Zdeněk Fránek, pedagog libereckých studentů, který městu předložil jako dar vlastní variantu řešení. „Jako rodák z Boskovic si vzal za své postavit se k tomuto tématu také a představil svůj návrh, který nám i sám okomentoval. Jako odborník lokalitu bývalého ZZN preferuje i ve vazbě na architektonické uspořádání náměstí,“ popsala starostka Hana Nedomová. Zdeněk Fránek navrhl budovu ZZN přestavět a opatřit nástavbou, jejíž tvar zpodobňuje sedmizubý hřeben a odráží historické tvary štítů na boskovickém náměstí. Studii doprovodil i modelem, který městu rovněž věnoval.

Hlavní vstup do knihovny a komunitního centra by měl být z Obchodní uličky, což je spojnice ulice Kapitána Jaroše a náměstí. Okolo nové knihovny má vzniknout parkoviště pro 24 míst.

Nejasný další postup

Další postup vedení města není zcela jasný. „Do konce roku mají být připravovány další kroky na přípravu této stavby,“ hovoří poněkud nejasně boskovická starostka. Konkrétní usnesení městské rady zní takto: „Rada města ukládá zpracovat podklady pro výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace přestavby bývalého objektu ZZN na Komunitní centrum s knihovnou.“ Termín: 15. prosinec 2017. Sama starostka ale říká, že v případě potřeby je možné tento termín posunout.

Především však není dosud jasné, jestli a kdy se město rozhodne, jestli si jako východisko pro další postup vezme jednu ze vzniklých studií, tedy nejpravděpodobněji řešení architekta Fránka, nebo otevře prostor i dalším návrhům. Nebo případně vyhlásí architektonickou soutěž. „O tom jsme se ještě nebavili. Možnost to je,“ říká k tomu starostka města. Na přípravě stavby nové knihovny by měl už spolupracovat také městský architekt, kterého by město mělo získat už v létě.

Předpokládá se ale, že by zadání projektové dokumentace zůstalo u dosavadního základního řešení všech tří studií, totiž že by v přízemí a prvním patře byla knihovna a komunitní centrum by vzniklo v nástavbě.

Jasno není ani ve financování stavby, natož v zahájení stavebních prací. Podle rozpočtového výhledu, který schválilo únorové zastupitelstvo, by rekonstrukce mohla začít už příští rok. „Bavíme se o částce jednoho ročního rozpočtu města na investice,“ upozorňuje starostka Hana Nedomová, že se pro město jedná o skutečně velký projekt. Opatrné je vedení města i v odpovědi na otázky, jestli není možné na stavbu knihovny sehnat nějakou dotaci. Zdá se, že určitou šanci by mělo komunitní centrum, samotná knihovna už je na tom v případě evropských dotačních titulů hůř. „Něco jiného je to, co potřebuje knihovna, něco jiného je, jaké podmínky si dává IROP (Integrovaný regionální operační program, pozn. red.),“ popsala starostka.

Podrobnější představu zatím město nemá ani o tom, jak by měl vypadat třeba společenský a koncertní sál a jakou by měl mít kapacitu. „Zatím je to všeobecná studie, která by měla být řešena v rámci projektové dokumentace,“ říká Hana Nedomová s tím, že je důležité přípravy neuspěchat a nechat si čas na vytvoření podkladů pro zpracovatele projektové dokumentace, aby všechno odpovídalo dnešním trendům a potřebám. A to nejen v případě knihovny, ale i komunitního centra. „V současné době rada rozhodla o umístění a teď se budeme zabývat dílčími kroky, jak co by mělo vypadat,“ dodává starostka. Jak konkrétně bude příprava podkladů probíhat, jestli se bude opírat o jednu ze zpracovaných studií, případně jestli bude zpracování projektové dokumentace předcházet architektonická soutěž, zůstává zatím neznámé.

další zpravodajství