V rámci cyklu Café Evropa se v boskovickém Prostoru v úterý večer konala debata 20 let v EU: Co členství dalo a vzalo Boskovicím. Hosty byli starostka Boskovic Jana Syrovátková (Změna22), EU analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas a Tomáš Kostelecký, rodák z Boskovic a zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd.
Starostka Jana Syrovátková v úvodu seznámila návštěvníky s přehledem, kolik město získalo během dvaceti let z evropských dotací a v jakých oblastech byly tyto „evropské peníze“ peníze použity.
Celkem město inkasovalo do svého rozpočtu přes 340 milionů korun a přes 200 milionů do nemocnice, která je městskou společností. Celkem se tedy jedná za dvacet let v Evropské unii o částku asi 550 milionů korun, což je pro představu asi o čtvrtinu víc, než činí jeden současný roční rozpočet města. „Nejvýznamnější byla dotace 81 milionů na zateplení budov – škol, školek, nemocnice a budovy úřadu. Pak jsme dostali 57 milionů na Centrum polytechnické výchovy a další výrazná suma je 32 milionů na rekonstrukci koupaliště v Červené zahradě,“ popsala Jana Syrovátková. V nemocnici město získalo skoro 200 milionů na přístrojové vybavení a dále asi 9 milionů na IT systémy. Další evropské peníze mimo město čerpaly i boskovické firmy, ale zde nemáme konkrétní data k dispozici. A další velké částky se investovaly skrze krajský rozpočet, a to především do dopravy.
Analytička Vendula Kazlauskas nabídla hodnocení celkového přístupu České republiky ke členství v Evropské unii. Ten se podle ní vyvíjel a nyní lze konstatovat, že přestalo období takzvaného okopávání kotníků. „Mám pocit, že za těch dvacet let jsme dospěli, stejně jako člověk za dvacet let dospěje,“ uvedla. Jako příklad uvedla první české předsednictví v Radě Evropské unie, do kterého jsme šli s poněkud pubertálním heslem Evropě to osladíme. Druhé české předsednictví před dvěma lety je považováno za jedno z nejúspěšnějších. „Ukazuje to, jak se posunula česká státní správa a hlavně politická reprezentace. Politici pochopili, že pokud chtějí něčeho dosáhnout, nestačí říkat rezolutní české nevím nebo možná nebo ne, ale musíme říkat ano, ale a navrhovat řešení. Pokud budete sedět u vyjednávacího stolu s dalšími 26 zeměmi a budete jen říkat, co se vám nelíbí a že něco nechcete, tak pořádně ničeho nedosáhnete. Lepší je říkat, jak to chcete, čeho chcete dosáhnout a vysvětlovat a předkládat argumenty. Na několika příkladech už vidíme, že pokud Česká republika chce něčeho dosáhnout, tak to umí vyjednat,“ vysvětlila Vendula Kazlauskas. Často se však podle ní stává, že vlastně nevíme, co chceme. Slovo u evropského stolu ale podle ní Česká republika má a záleží jen na ní, jak ho využije.
Sociolog Tomáš Kostelecký, který se mimo jiné zaměřuje na volební chování obyvatel, dostal otázku, jestli se dá říct, jak o Evropské unii smýšlejí občané v Boskovicích. Vysvětlil, že z celostátních průzkumů taková data nevyčteme, ale můžeme nepřímo usuzovat z volebních výsledků. „Obecně bych řekl, že Boskovice jsou takové spořádané město – lidé se poměrně dost účastní voleb ve srovnání s jinými, srovnatelně velkými městy. Volí trochu konzervativněji než velká města a docela se vyhýbají extremismu. Takže je to docela pěkné, občas si říkám, že kdyby se celostátně volilo jako v Boskovicích, nebylo by to špatné,“ vyjádřil se Tomáš Kostelecký.
Zároveň je podle něj zřejmé, že velká města jsou kosmopolitnější. Jako příklad uvedl dům, ve kterém bydlí v centru Prahy a kde žijí obyvatelé z asi šesti různých zemí a několika kulturních okruhů. „A je to normální, je to v pohodě. Největší problém máme s opilými turisty, kteří řvou v noci na ulici, ale navzájem si problémy neděláme,“ popsal Tomáš Kostelecký.
Celkově ze sčítání lidu vyplývá, že podíl cizinců v české společnosti stále kontinuálně roste. Nyní čísla poskočila díky vlně ukrajinských uprchlíků. Obecně se ale podle Tomáše Kosteleckého dá říct, že Česká republika je nejatraktivnější z postkomunistických zemí. „V tomto směru jsme úspěšná země, kam lidé chtějí,“ uvedl sociolog a boskovický rodák, jehož otci Ohlasy vydaly knihu vzpomínek.
Starostka Jana Syrovátková doplnila informace, že podle údajů, které má radnice k dispozici, žije v Boskovicích přes 250 lidí z jiných zemí Evropské unie.
Návštěvníky debaty mimo jiné zajímalo, jestli je Česká republika schopná vygenerovat dost schopných úředníků, kteří by ji v Evropské unii zastupovali. Podle Venduly Kazlauskas je problém spíš v celkovém mentálním nastavení společnosti vůči úředníkům. „Ve Francii znamená být státním úředníkem mít velmi prestižní místo, na které se dlouho a těžce připravujete, ale potom jste za něj dostatečně ohodnocený a jste braný jako expert, kterého si lidé váží,“ uvedla analytička EU s tím, že u nás neslyšíme to, že potřebujeme více kvalitních úředníků, ale spíš, že potřebujeme osekat lidi, kteří vyžírají systém. A stát nedokáže lidi adekvátně zaplatit. Na ministerstva proto často nastupují mladí, vzdělaní lidé se zahraničními stážemi a zkušenostmi, ale dlouho ve státní správě nevydrží.
Dále návštěvníky debaty zajímalo hlavně téma přijetí eura a také fungování programu Erasmus, který zajišťuje výjezdy studentů, a následky Brexitu.
V závěru besedy zaznělo, že by hodnocení členství nemělo být redukováno pouze na debatu o dotacích a ekonomickém přínosu, i když ten představuje celkovou sumu příjmů asi jeden bilion korun. Analytička Vendula Kazlauskas uvedla, že si v České republice tak trochu můžeme dovolit bavit se o penězích a už ne tolik o hodnotách, zatímco třeba pobaltské země mají jinou perspektivu. Velké přínosy vidí tři hlavní hosté debaty i návštěvníci v Schengenském prostoru a volném pohybu bez hraničních kontrol.
Zazněla i otázka, jakým přínosem jsme pro Evropskou unii my. Starostka Jana Syrovátková vidí z hlediska města velký přínos v komunikaci, potkávání se a jako hlavní přínos pro EU vidí naši kulturu. Vendula Kazlauskas v této souvislosti připomněla heslo Evropské unie Jednota v rozmanitosti. A doplnila, že čeští diplomaté jsou vždy oceňováni za to, že dokážou najít flexibilní řešení a dokážou takzvaně myslet out of the box. Pozitivně se to projevilo kupříkladu při řešení energetické krize a řešení závislosti na Rusku. Tomáš Kostelecký dodal, že pověstné české kutilství je někdy nevýhodné – to, že Češi rádi dělají věci nestandardně, může být problematické v dobrých časech, kdy platí normy, ale velmi přínosné právě v krizích. „Když nastanou netypické situace, jsou kutilství a flexibilita dobré,“ uzavřel sociolog Tomáš Kostelecký.
Boskovická debata Café Evropa se konala krátce před evropskými volbami, které proběhnou v pátek 7. a v sobotu 8. června.
