Při pohledu na boskovickou politickou scénu se rozhodně nedá říct, že by ubývalo lidí, kteří se v ní chtějí angažovat. Zájem o zastupitelské posty byl v minulých komunálních volbách značný, vznikla nová uskupení, aktivizovaly se nové skupiny obyvatel. To vše se ale neprojevilo na členských seznamech ve stranických sekretariátech. Tam lidí postupně ubývá.
Fenoménem komunálních voleb v roce 2022 bylo uskupení Změna22, které iniciovala a utvořila současná boskovická starostka Jana Syrovátková. Ta dnes říká, že Změna22 je „volné uskupení aktivních lidí postavené na demokratických principech“ – s institutem pevného členství tak nepracuje a dnes je tvoří skupina asi 15 aktivních lidí.
Jana Syrovátková říká, že v v celostátní politice vnímá, že politickým stranám chybí lídři a lidé, kteří mají skutečný zájem pracovat. Řada nominantů by se podle ní v soukromém sektoru nebyla schopna prosadit, a to se odráží i v kvalitě práce. „Myslím, že někteří lidé, kteří vstupují do politických stran, chtějí vše hned, chybí jim pokora, zkušenosti a možná i chuť se učit. Nejsou však takoví všichni. Vnímám politiku jako možnost pozitivně ovlivnit a posunout náš každodenní život, který žijeme. Každopádně energie Změny22 dokazuje, že možnosti tu jsou a je reálné je využít a na správě věcí společných se aktivně podílet,“ popisuje svou zkušenost lídryně Změny22.
Druhým úspěšným politickým hráčem na boskovickém politickém hřišti se v minulých volbách stalo uskupení Naše Boskovice – to asi nejlépe vystihuje odklon od stranické politiky. Stojí za ním totiž předseda boskovického hnutí ANO Lukáš Holík, který ale dal přednost vytvoření nového subjektu, který musel stejně jako Změna22 nasbírat asi 800 podpisů občanů pro možnost kandidatury. A také Lukáš Holík popisuje značný rozdíl mezi ochotou se angažovat a členstvím. „Máme hodně sympatizantů, ale přímo v Boskovicích jsme nyní tři členové,“ říká stručně. Ještě před sedmi lety mělo přitom hnutí ANO v Boskovicích členů jedenáct.
V samotné politice je ovšem politická příslušnost k celostátnímu subjektu podle Lukáše Holíka výhodou. Ostatně sám je krajským zastupitelem za hnutí ANO. „Stranická příslušnost v některých ohledech stále otevírá dveře – například při jednáních na kraji nebo ve vyšších patrech politiky je často vnímaná větší vstřícnost,“ říká Lukáš Holík a dodává, že v Boskovicích je to ale trochu jinak. „Tady je důležitější, aby se lidem dobře žilo, než pod jakou značkou kdo kandiduje. Z mojí zkušenosti lidé dnes častěji upřednostňují angažmá v nezávislých uskupeních před tradiční stranou. Vnímají to jako otevřenější a flexibilnější způsob, jak se zapojit do dění ve městě,“ popisuje Lukáš Holík.
Tradiční strany
Mezi tradiční strany, které v Boskovicích fungují ve stávající podobě prakticky od začátku devadesátých let, můžeme počítat ODS, KDU-ČSL a Sociální demokracii. Tyto strany také strávily největší počet let ve vedení města – v posledních desetiletích vládly buď spolu, nebo se na radnici střídaly. To narušilo až v tomto volebním období právě spojenectví Změny22 a Našich Boskovic, k nimž se připojili ještě Piráti. Tradiční strany měly také nejbohatší členskou základnu. Ta se ale postupně zmenšuje – a to s jedinou výjimkou. ODS se podařilo vývoj otočit.
Boskovická ODS měla v roce 2012 celkem 60 členů. Do roku 2018 tento počet klesal na 35, odešla tedy skoro polovina straníků. Dnes má však ODS v Boskovicích 46 členů. Podle stávajícího předsedy Martina Staňka proběhla v posledních letech docela velká obměna a fluktuace.
Tradiční politické strany dnes podle něj nejen v Česku, ale po celém svobodném světě světě čelí krizi – členů obecně ubývá a mnohdy lidé berou angažmá v politické straně jako cosi toxického. „Jsem rád, že v Boskovicích se nám jako ODS podařilo za poslední čtyři roky přesvědčit přes dvacet lidí, že naopak má velký smysl promlouvat do veřejného dění přímo prostřednictvím politické strany,“ říká Martin Staněk a dodává, že sám je v tomto trochu stará škola a věří, že politika se dělá v politických stranách. Ty ale podle něj zároveň musí nabídnout zájemcům něco nového. „V ODS už jsou dnes naprosto samozřejmé věci jako členská aplikace, online zasedání na všech úrovních, vlastní intranet. V loňském roce se navíc i díky mému přispění podařilo spustit celostátní projekt Akademie, který umožňuje členům vzdělávat se v politickém řemesle dále,“ popisuje předseda boskovické ODS Martin Staněk.
Pozici nejpočetnější strany si v Boskovicích stále drží KDU-ČSL, ale jejích členů ubývá. V roce 2012 bylo lidovců 72, během dalších pěti let počet klesl na 65 a dnes je jich 49. Také předsedkyně boskovické KDU-ČSL potvrzuje trend větší spolupráce s lidmi mimo stranické struktury. „I když zájem o členství v politických stranách spíš klesá, daří se nám spolupráce s příznivci KDU-ČSL a s nestraníky lidoveckých kandidátek,“ popisuje Dagmar Hamalová.
Specifickou situací si nyní procházejí Sociální demokraté. Po posledních událostech ve straně – tedy po spojení s komunisty ve formaci Stačilo! – odešli dva lidé a počet členů poklesl z 27 na 25. Ani další členové ovšem s celostátním postupem strany nesouhlasí a nyní vyčkávají, jak se situace vyvine. Úbytek členů je v Sociální demokracii během uplynulých více než deseti let velmi citelný – v roce 2012 měla strana v Boskovicích 47 členů, v roce 2018 to bylo ještě 41 členů. „Zájem o politiku všeobecně klesá. Mladé lidi to dle mého názoru moc nezajímá. Politika, když se dělá poctivě a slušně, je časově náročná. Dnešní doba je rychlá a uspěchaná, a proto se mladým moc do politiky nechce. I když je strana v opozici jako SocDem v Boskovicích, stále musíme sledovat co se děje, abychom mohli dění přenášet do naší práce,“ komentuje situaci předseda boskovické SocDem Petr Malach.
K tradičním stranám bychom mohli přiřadit ještě komunisty. Ti měli v roce 2018 v Boskovicích 28 členů, dnešní stav Ohlasům sdělit odmítli.
Menší strany
V boskovickém zastupitelstvu jsou dnes ještě tři další, menší strany. Jsou to Piráti, TOP 09 a Trikolora, která kandidovala společně s SPD.
Piráti mají dva mandáty a v rámci koaličního uspořádání získali i post neuvolněného místostarosty. Obě pozice však zastávají nestraníci – místostarosta Radek Šamšula a zastupitel Jan Nádvorník. Jinak mají Piráti v Boskovicích 2 členy. „Zájem o stranickou práci by z mého pohledu mohl být větší, Blansko nás v tomto směru teď totálně válcuje,“ popisuje jeden ze členů Jan Bařinka, který je zároveň místopředsedou místní skupiny Piráti Blanensko–Boskovicko.
TOP 09 má přímo v Boskovicích 12 členů. Bývalý zastupitel a jeden z dlouhodobých reprezentantů strany Pavel Vlach soudí, že zájem o politiku se zhoršuje, a to jak celorepublikovou, tak komunální. Rok před komunálními volbami ale vidí situaci nadějně. „Myslím, že Boskovice mají to štěstí, že lidé vidí co dělá (či spíše nedělá) současné vedení města, a tak ta komunální úroveň bude příští rok zajímavá. Jsem překvapen, kolik lidí se již aktivizovalo,“ říká Pavel Vlach a upozorňuje ještě na jeden aspekt – Topka má podle něj dost mladých zájemců z okolí Boskovic, tedy z menších obcí jako je Kunštát, Benešov nebo Svitávka. „Jenže se musí přičlenit k nám a my většinou probíráme místní problémy – a to je pochopitelně nezajímá,“ popisuje Pavel Vlach z TOP 09 další úskalí stranického života.
Trikolora má v Boskovicích 4 členy a zastupitel Karel Trefný stručně říká, že zájem o stranickou politiku nevnímá prakticky žádný.
V Boskovicích existuje také stranická buňka Zelených, kterým se ale nepodařilo do zastupitelstva proniknout. Strana zde má aktuálně 3 členy, přičemž před pěti lety jich bylo 8 a v roce 2012 ještě o jednoho víc. Boskovický předseda Zelených Michal Staněk říká, že pokud jde o zájem o stranickou práci, dlouhodobě vidí, že lidé se často chtějí zapojit spíše v pozadí – pomáhat radou, odbornými znalostmi nebo podporou, ale ne vždy mají potřebu být vidět, stát se straníkem, kandidovat a vystupovat veřejně. „I tento typ spolupráce je pro nás velmi cenný, protože politická práce stojí nejen na těch, kteří jdou přímo do popředí, ale i na širším zázemí a lidech, kteří nám pomáhají svými zkušenostmi z různých oborů. Současně se ale objevují i jednotlivci, kteří mají chuť se zapojit aktivněji – i na ně chceme do budoucna víc ukázat a dát prostor jejich názorům a nápadům, které mohou Boskovicím prospět,“ tvrdí předseda boskovických Zelených Michal Staněk.
V Boskovicích existuje také buňka Starostů a nezavíslých, informace od ní se nám ale ani po opakovaných žádostech nepodařilo získat. Odpověď jsme nedostali ani od SPD.
Ženy a mladí
Ohlasy se jako tradičně kromě celkového počtu členské základy zajímaly i o podíl žen a mladých lidí pod 35 let. Zajímavá je situace v ODS – strana se nedávno prezentovala propagační fotografií, na které je šest mužů a žádná žena. V Boskovicích má přitom strana jednu čtvrtinu žen. Stěžovat si ODS nemůže na nezájem mladých lidí – podle Martina Staňka, mladého předsedy místní buňky, je členů pod 35 let celkem 16. Do výběru reprezentativní šestice na propagační fotce se dostali dva z nich.
Výjimečná situace je v KDU-ČSL, kde ženy tvoří většinu – je jich 28 oproti 21 mužům. Lidovci mají ale jen 2 členy mladší 35 let. Sociální demokraty tvoří 80 procent mužů a mladé členy mají 3. V hnutí ANO jsou pouze muži nad 35 let.
Základna Změny22 je podle Jany Syrovátkové tvořena převážně lidmi ve středním a produktivním věku, přičemž poměr mužů a žen je víceméně vyrovnaný. „Noví lidé se o naše uskupení zajímají a vyslovují podporu a jsme připraveni do příštích voleb dávat mladému myšlení značný prostor,“ komentuje situaci boskovická starostka.
Z tohoto pohledu je opět zajímavé dění v ODS – za minulý rok sem přišlo šest nových lidí. K Sociálním demokratům přišli dva lidé, lidovci uvítali posledního nového člena v roce 2022. Noví lidí nepřicházejí ani do hnutí ANO, podle Lukáše Holíka hraje roli to, že ANO není v zastupitelstvu přímo pod touto značkou.
Piráty tvoří v Boskovicích jeden muž a jedna žena, zajímavé je, že ani tato strana nemá nikoho pod 35 let a noví členové nepřicházejí. Asi čtvrtina žen je v TOP 09, pod 35 let má podle Pavla Vlacha minimálně jeden člen. Žádné ženy ani mladé či nové lidi nemá Trikolora a stejně jsou na tom i Zelení.
Celostátní situace
Pro srovnání se můžeme podívat také na to, jaká je situace na celostátní úrovni. Celkové počty členů stran zde většinou padají. Shrnutí přinesly nedávno Hospodářské noviny a vyplývá z něj, že třeba tradičně početní lidovci klesli celorepublikově za posledních osm let z více než 25 tisíc členů na necelých 18 tisíc. Přesto se stali nejsilnější stranou, protože komunisté za stejnou dobu klesli z 37 tisíc na 17 tisíc. ODS klesla ze 14 tisíc na 11 tisíc a má dnes přibližně stejně jako SPD – ta ovšem narosla, ještě před osmi lety měla asi 6,5 tisíce členů. Sociální demokraté spadli za osm let z 20 tisíc členů na necelé 4,5 tisíce, nejčerstvější data říkají, že po aktuálních událostech odešla další třetina členů, takže nyní zůstaly asi 3 tisíce sociálních demokratů. Hnutí ANO má stále okolo 2,7 tisíce členů, Starostové narostli z 1,6 tisíce na více než 2 tisíce členů. TOP 09 poklesla z necelých tří tisíc na necelé dva tisíce a Piráti narostli z více než čtyř set na přibližně tisícovku členů.
